KONTRASTY INTENZITY SOUTĚŽE V ZEMĚDĚLSTVÍ K NESOUTĚŽNÍM POMĚRŮM ...

Kontrasty intenzity soutěže v zemědělství k nesoutěžním poměrům v zemědělsko-potravinové vertikále

contrast of competition intensity in agriculture to non competetive relations in agri-food vertical

Jan Zavíral

Adresa autora:

Zavíral Jan, Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, 400 96 Ústí nad Labem

Anotace:

České zemědělství klesá do prohlubující strukturální krize. Příčinami jsou: diskriminační prvky v zákonech o majetkových restitucích a prohlubující se disparita mezi naměrnou intenzitou konkurence uvnitř zemědělského sektoru a nesoutěžními poměry v mimosektorovém prostředí. Monopsonní postavení managementu obchodních společností vůči vlastníkům půdy a vůči zaměstnancům podněcuje přesuny kapitálu do nezemědělských aktivit. Jako zhoubná konkurence se jeví monopsonní postavení potravinářského průmyslu vůči zemědělským dodavatelům surovin zvláště v mlékárenském, cukrovarnickém a konzervářském průmyslu. Náprava je možná jen na širokém systémotvorném základě změnami legislativy a aktivity exekutivy v oblastech: cen, soutěže, ochrany spotřebitelů a daňové i dotační politiky.

Summary:

The agriculture of the Czech Republic tumbled into the deepening structural crisis. The causes are: imperfect law which allows discrimination in area of property restitution and widening disparity between settled competition intensity within the agriculture sector and non-competitive conditions aside this environment. The monopolistic relation of the business entrepreneurial management toward the land owners and toward the employees initializes capital transfers into non-agricultural activities. The monopolistic relation of the food industry seems to be rotting at most. The improvement is possible only through the evolution and changes in the system together with amendments in legislature in coherence with positive activities of executive managers in areas of: appraising, competition, consumer protective policies and taxation bind with appropriation policy.

Klíčová slova:

monopson, dokonalá konkurence, majetnický efekt, management, relativní cena, reklamní cenová tvorba, prostorová koncentrace

Key words :

monopsony, perfect competition, endorment effect, management, relativite price, loss leader pricing, spatial concentration

Vnitrosektorová soutěž dosahuje vysoké intenzity v nevyrovnaných vztazích mezi vlastníky a držiteli půdy na trhu faktorů a mezi zaměstnanci a zaměstnavateli na trhu práce

Zemědělství bývá v řadě učebnic mikroekonomie označováno jako odvětví, kde jsou nejvíce naplňovány 4 podmínky dokonalé konkurence, jako jsou:

1. firmy prodávají standardizované, hromadné homogenní - zaměnitelné a přibližně stejné výrobky;

2. firmy přijímají ceny určované trhem, aniž jsou ovlivňovány strukturou velmi četných tržních subjektů

3. mobilnost výrobních faktorů v dlouhodobém období

4. úplná a stejná informovanost smluvních stran.

Jednotlivé podmínky v zemědělství obecně, zvláště v podmínkách ČR, jsou naplňovány velmi různě. Zatímco homogenita výrobků je takřka příkladná, v dalším zpracování se větví na heterogenní sortiment pomocí reklamy. Rovněž je naplněna i druhá podmínka přijímání cen určovaných trhem. Čtvrtá podmínka je poznamenána značnou asymetrií informací ve prospěch zpracovatelů a obchodníků a v neprospěch zemědělců. Specifiky v ČR je způsobena odtrženost vlastnictví zemědělské půdy od její držby. Drastické rozdíly charakterizují některé údaje. Všech parcel je vykazováno přes 12,5 mil., které jsou zachyceny na 3,8 mil. vlastnických listů, na nichž je evidováno více než 6,5 mil. vlastníků a spoluvlastníků. Počet pracovníků klesl ze 535 tis. na 216 tis. Počet registrovaných podniků nepřekračuje 30 tisíc. Mezi jednotlivými kontrakty smluvních vztahů nastávají různice skupinových zájmů. K pochopení hloubky “nekonkurenčního zatížení” uvedeme dva výňatky z poznatků institucionální ekonomie.

Tak zvaná operacionalizace vlastnických práv, tedy metody zajištění faktického výkonu těchto vlastnických práv, staví na třech uvedených principech:

1. dělitelnosti (diversibility) vlastnických práv

2. převoditelnost (transferability) vlastnických práv

3. vymahatelnost (enforcement) vlastnických práv

Jaká úroveň je naplněnost těchto principů lze usuzovat z neustálého poklesu poptávky po obhospodařování půdy, její prodej pod úřední cenu a monopsonní postavení velkých zemědělských podniků při pronajímání půdy. Překonání těchto rozporů vyvolává nejen transakční náklady nájemného, ale i tzv. “třecí-frikční” náklady, které v mnoha případech nabývají formy “handrkovacích nákladů” včetně nemalých nákladů ne vedení soudních sporů.

“Vše záleží na konstrukci právního systému, sociálního systému a pravidel odpovědnostního systému, systému ručení (“liability”). Všechny tyto instituce jsou nákladné, avšak rozhodují o společenské efektivnosti stejně významně jako nové technologie a inovace výrobního aparátu” .

Na základě řady rozborů lze dokázat, že jednou z hlavních příčin prohlubující se strukturální krize především v zemědělství je zřetězení tří vzájemně navazujících “monopsonů”. Monopson je charakterizován jako výjimečné dominantní postavení kupujícího na trhu výrobních faktorů.

Monopsonní postavení odběratelů na regionálních trzích zemědělských výrobků

“Monopol znamená jednoho prodávajícího (z řeckého slova monos, tj. jediný a polein, což znamená prodávat)”....... “obdobně na straně kupujících představuje monopson jediného kupujícího”

Termín monopson se vyskytuje i v odborné literatuře ve vztahu postavení kupujícího na trzích výrobních faktorů. V zemědělství je monopsonní postavení velmi časté na trhu práce i na trhu poptávajících po pronájmu půdy k zemědělskému obhospodařování. Firma na konkurenčním trhu je příjemcem ceny. Monopsonita je tvůrcem ceny. Dále tento autor uvádí: “Podmínkou maximalizace zisku je rovnost mezi mezním příjmem z využití dodatečné jednotky výrobního vstupu a mezními náklady na tuto jednotku.”.......”Ve srovnání s konkurenčním trhem bude využito relativně velmi malé množství tohoto vstupu.”

Úbytek zaměstnanců není výrazem zproduktivnění práce, ale působením monopsonních poměrů na místních trzích práce rozptýleně osídleného venkova. Je toho i důkazem stále klesající relativní cena práce v zemědělství. Zhoubnost působení monopsonů pro růst v zemědělství spočívá v tom, že zemědělští výrobci si vzájemně velmi intenzivně konkurují na straně nabídky a jejich odběratelé jsou v drtivé většině v monopsonním postavení v rámci regionálních trhů. Rovněž o tom svědčí pokles “relativních cen zemědělských výrobců”. V posledních dvou letech došlo k výraznému vzestupu relativních cen potravinářského průmyslu i spotřebitelských cen vyjádřených v množství vstupních surovin nakupovaných od zemědělských výrobců.

Např. piva vyjádřeného v kg sladovnického ječmene a zvláště výrazně vepřového masa v kg živé hmotnosti jatečných prasat.

Vývoj relativních cen piva

Obdobně lze vyjádřit vzestup cen průmyslových výrobců vepřového masa v kg relativních cen živé hmotnosti 1. a 5. třídy i cen spotřebitelských. Relativní cena vepřové pečeně s kostí průmyslové ceny se zvýšila o 36% a u kýty bez kostí o 29%. Spotřebitelské ceny, pečeně o 24%, kýta o 25%.

Nejzávažnější je zjištění, že obdobně vyjádřené relativní ceny v krmném obilí se průmyslových hnojiv zvýšily o 29% a krmné směsy od 8% do 25%. Zemědělství je drceno monopsony na vlastních vstupech, na výstupech i na trhu meziproduktů. Tyto systémově rozkladné procesy nelze “ufinancovat”, ale nutno řešit nápravou systémotvorných prvků.

Konkurence mezi zpracovateli a úloha reklamy v dominantním postavení obchodních řetězců

Supermarkety a hypermarkety, které jsou nadnárodně propojovány v obchodní a kapitálová zřetězení realizují několik efektů: přínosy dělby práce na její zproduktivňování, přínosy efektivity ze zhromadňování výroby a zrychlení dopravy a komunikace. V postindustriální společnosti, která je stále častěji, hlavně v literatuře pojednávající o managementu podniků, nazývána informační společností, se neobyčejně zvyšuje intenzita informací.

V přáních a požadavcích zákazníků je zřejmý odklon od hromadných stereotypních i uniformních výrobků, přesto, že mohou být a často jsou levnější i kvalitnější a příklon k inovovaným, přizpůsobovaným až individuálním přání zákazníků.

Mediální zajištění uvedení na trh nového nebo inovovaného výrobku představuje náklady v desítkách milionů korun na jeden program. Firma, která neinzeruje především v televizi, rozhlase, případně v tisku postupně ztrácí své dosavadní marketingové pozice na trhu. Tato diverzibilita a inovační aktivita nebývale rozšiřuje tímto obchodním nadnárodním gigantům prostor pro taktizování při sjednávání a dodatečné plnění platebních cenových i jiných transakčních podmínek.

Téměř 15 miliard Kč v ceníkových cenách investovaly podle údajů agentury A-Connect společnosti v roce 1997 do nákupu mediální plochy v českých médiích.

Oproti roku 1996, kdy srovnatelná částka jen o málo překročila 11 miliard Kč (podle stejného zdroje), se jedná o více než 30% zvýšení.

Ve všech krajích bez výjimky se ovšem objevuje na prvním místě Danone, který jen málokde kupuje méně než polovina místních obyvatel. Vedle bezkonkurenčních nákladů na reklamu má totiž tato francouzská značka (jejíž výrobce před lety koupil benešovskou mlékárnu) i bezkonkurenční způsob distribuce. Takřka do všech větších obchodů společně s dalšími výrobky dodává Danone vlastními vozy. Tento značně nákladný způsob distribuce si totiž nemůže dovolit žádná z místních mlékáren.

Vzhledem k tomu, že cílová skupina u jogurtů není příliš specifická a na trhu je množství nejrůznějších značek, stoupá stále celoplošná mediální reklama. Celkové náklady výrobců jogurtů vzrostly od roku 1995 do roku 1997 více než třikrát, takže na konci loňského roku dosáhly částky 99 mil. Kč, přičemž nejvíce posílila televizní reklama. Jednoznačným lídrem reklamy je Danone, jenž v roce 1995 byl takřka jediným zadavatelem reklamy, který stál za povšimnutí. V roce 1996 se objevily na obrazovce jogurty Frutis a Yoplait, loni značce Danone konkuroval náklady na reklamu Zott. Své náklady na reklamu zvýšila i tuzemská mlékárna Olma. Danone za leden až duben 1999 na 4 TV kanálech proinzerovalo 264 mil. Kč.

V ČR se nenaplnily předpoklady volné soutěže ve vyčišťování agrárních trhů a trhu práce

Základním teoretickým východiskem neoklasické koncepce svobodné konkurence je představa, podle níž nejlepší hospodářské výsledky přináší “soutěžní duch” a že mezi svobodou hospodářské soutěže a výsledky trhu existuje harmonický vztah. Vyčišťující trh (clearing market) je trh, na němž jsou ceny dostatečně pružné, aby velmi rychle vyrovnaly nabídku a poptávku.

Po liberalizaci cen u rozhodující části spotřebního trhu a i na trhu faktorů došlo pod intenzivním působení řady vnitřních i vnějších vlivů k dosti výrazné diferenciaci indexů spotřebitelských cen potravin. Např. od ledna 1989 do dubna 1994 se indexy potravinářského zboží výrazně diferencovaly. Na jedné straně skupina okresů s nejvyšším vzestupem indexu cen potravin. V intervalu 219 až 224% to jsou Praha, okresy Cheb a Jablonec nad Nisou, ve skupině intervalu 213 až 219% to byly okresy Sokolov, Chomutov, Teplice, Ústí nad Labem, Děčín, Praha západ, Praha východ, Příbram, Písek, Tábor, Český Krumlov, České Budějovice a Jindřichův Hradec. Naproti tomu mezi okresy s nejnižším vzestupem tohoto indexu se v intervalu od 197 do 202% zařadily okresy : Jičín, Náchod, Svitavy, Vyškov, Bruntál a Nový Jičín. Zatímco je možné jako jeden z nejtěsněji závislých faktorů na index cen potravin prokázat návštěvnost cizincův poměru k počtu obyvatel, naprosto nelze vystopovat pozitivní vliv vyšší poptávky po potravinách na rozvoj zemědělské výroby.

Porovnáváme-li uvedenou strukturální diferenci podle okresů se střednědobým vývojem skotu v letech 1991 až 1997 zjišťujeme, protikladné poměry než by vycházely z předpokladů svobodné soutěže. Mezi okresy s nejvyššími vzestupy indexů spotřebitelských cen je značná část s prudkým propadem stavů skotu na 100 ha zemědělské půdy jako např. Praha pokles o 86,5%, Praha západ o 63,8%, Praha východ o 54,6%, Sokolov o 57,6%, Jablonec nad Nisou o 61%, Teplice o 86,3% a Ústí nad Labem o 62,1%. Naproti tomu většina okresů s nejnižším vzestupem spotřebitelských cen jako Jičín, Náchod, Svitavy a Nový Jičín vykazují nižší poklesy než 30%. Prokazuje se, že silnějšími faktory, než je cenová diferenciace cen na spotřebitelském trhu, jsou poměry na tru práce a trhu alokace kapitálu, což je obojí dosti ovlivněno vlastnickou a uživatelskou strukturou zemědělského majetku - kapitálu. Největší poklesy výroby a odchody pracovníků ze zemědělství se vyskytuje v okresech s dříve nadprůměrným podílem státních statků v podnikových strukturách. V zemědělství se značně intenzívněji prosazuje působení faktorů za dlouhodobé období. Je to dáno sníženou mobilitou těchto faktorů v daném sektoru než v ostatních částech národního hospodářství.

Snižování prostorové koncentrace výroby zemědělských surovin zvyšuje transakční náklady

Základní vztah, kterým je uváděn do působení celý řetězec dalších závislostí, lze vyjádřit vzorcem:

Kde :

OB.......... plocha nasávací surovinové základny v km2

JK .......... jednotková kapacita, vyjadřovaná tabulkovými hodnotami, např. kapacita mlékárny v tis. litrech denního zpracování.

E .......... výsledná - efektivní exploatace v mlékáren vyjádřena průměry celoročního využití

PK .......... ukazatel prostorové koncentrace; Dáme-li jednotkovou kapacitu jako neměnnou, tj. 1,00 pak úroveň exploatace je dána součinem plochy nasávací oblasti a proměnné prostorové koncentrace, tj.

E= OB * PK

Máme-li i v sousedních oblastech plně “obsazeny” všechny zdroje nabídky lokální poptávkou bude plocha oblasti nerozšířitelná, tj. rovna jedné. Pak se dostáváme k definice, že exploatace kapacit je dána prostorovou koncentrací tržní nabídky.

E=PK

Prostorová koncentrace zemědělských výrobků je dána intenzitou výroby z 1 ha zemědělských výrobků a vlivem rozptylujících faktorů, tj. nezemědělských půd. Dojde-li k poklesu intenzity výroby jako např. v okrese Teplice stavů krav na 100 ha zemědělské půdy z 15,7 na 1,6 ks jeli dekoncentrační vliv 2,9134 pak prostorová koncentrace denního svozu mléka z 1 km2 prostoru na 21,92 l a svozní cisterna o 7000 l kapacity by byla naplněna z 319 km2 plochy surovinové svozné oblasti.