Stát dá zemědělcům danajský dar - meliorace

Přesně za rok možná tisíce vlastníků pozemků poznají, co je danajský dar. Stát se jim totiž chystá věnovat meliorace a s nimi i starost o ně.

Kdo vlastní jakýkoli pozemek, na němž stát v minulých desetiletích vybudoval odvodňovací systém, měl by být ve střehu. Už ve čtvrtek má totiž Senát rozhodnout o osudu vodního zákona. A v něm se zřejmě skrývá vážná hrozba. Jeden paragraf, který se do zákona dostal až při projednávání ve sněmovně, může znepříjemnit život mnoha vlastníkům pozemků a snad i srazit ceny půdy. Zákon, který má začít platit už od ledna, zatím hovoří jasně. Meliorace, dosud vlastněné státem, se předávají vlastníkům pozemků, na nichž leží - a to is povinností se o ně starat. Pokud by nový vlastník provoz a údržbu meliorací zanedbával, mohou úřady starost o ně svěřit někomu jinému, vše ale na náklady nedbalého vlastníka.

Meliorační podvod?

Vodní zákon schválila sněmovna v květnu. Zatímco poslanci obšírně diskutovali o zdanění vody ze studní, sporného paragrafu o převodu meliorací si nevšiml nikdo. Problém se otevřel až v Senátu. ˝Je to obrovský podvod na lidech,˝ tvrdí senátorka ODA Jitka Seitlová, která se pokouší dotyčný paragraf změnit. Spolu s dalšími senátory tvrdí, že za meliorace by měl platit jen ten, kdo je skutečně chce na svém pozemku mít. Problém je v tom, že za minulého režimu byly meliorace mnohde položeny zbytečně a hlavně bez vědomí dnešních vlastníků, vesměs restituentů. Odhaduje se, že z 250 tisíc hektarů zemědělské půdy, na nichž byl vybudován odvodňovací systém, má dnes opodstatnění ani ne polovina. Zřejmě statisícům vlastníků pozemků by tak zákon přikázal vlastnit a udržovat něco, co jim není k ničemu. Údržba meliorací, která se zpravidla provádí jednou za deset let, přitom na průměrně velkém pozemku vyjde až na desetitisíce korun. Majitel meliorací by přitom odpovídal i za všechny škody (vývěry vody, sesuvy půdy, poškození silnic, zamokření sousedního pozemku), které jeho nechtěné vlastnictví zaviní. Zákon zatím nabízí jedinou cestu úniku: do šesti měsíců od začátku platnosti zákona (tedy do konce června 2002) musí majitel pozemku na ˝příslušném vodoprávním úřadu˝ oznámit, že s převodem meliorací do svého vlastnictví nesouhlasí. Pak zůstanou dál v majetku státu.

Půl roku je hrozně málo

˝Půl roku je hrozně málo času na to, aby se někdo o takové povinnosti vůbec dozvěděl,˝ tvrdí senátoři. Jitka Seitlová je tak prý odhodlána v případě, že zákon v této podobě projde, otisknout na své náklady v novinách výzvu vlastníkům pozemků, aby se meliorací neprodleně vzdali. Věc je o to složitější, že není přesně jasné, kde vůbec meliorace jsou. Iministerstvo zemědělství přiznává, že část dokumentace už neexistuje. Řada lidí se tak stane vlastníky meliorací, aniž to bude tušit. Zjistí to až ve chvíli, kdy zařízení způsobí nějaký problém. ˝Platí-li dnes mnoha lidem družstva za pronájem jejich pozemků pár stovek ročně, pak jim to na údržbu meliorací ani nestačí. Povede to k tomu, že se lidi začnou rychle a levně pozemků zbavovat,˝ soudí Seitlová. Někteří zemědělští experti se tohoto výsledku nebojí. ˝Problémů se nebojím. Ta povinnost udržovat meliorace je k ničemu, vždyť už beztak vesměs zarostly nebo se rozpadly,˝ míní stínový ministr zemědělství Miloslav Kučera (ODS). I ministerstvo zemědělství ale připouští, že vlastnictví meliorací řadě lidí může znepříjemnit život. ˝Problémy to určitě přinést může, na druhé straně se ale vlastníkům pozemek meliorací zhodnotí,˝ říká Miroslav Král z odboru meliorací.