Největším rizikem je slábnoucí Evropa

Česká ekonomika si na své konto připsala jeden z největších vzestupů od konce recese. Sklidila pochvalná slova politiků i ekonomů. Realisté z obou táborů, včetně ministra financí Jiřího Rusnoka, však přehnaný optimismus mírní. Prognózy růstu za celý letošní rok se pohybují od tří procent ze strany České národní banky a skeptičtějších ekonomů po čtyři procenta ze strany politiků. Vzestupná dráha domácího hospodářství totiž rozhodně není hladká. Navzdory tomu, že především přibývající investice dokazují zdravý základ růstu. Největší rizika se skrývají za hranicemi. Stejně jako před časem podpořil českou ekonomiku na vzestupu příznivý vývoj v zemích Evropské unie, nyní ji slábnoucí Evropa výrazně ohrožuje. Vývoz se na výkonu domácího hospodářství podílí více než osmdesáti procenty. A země Evropské unie jsou dominantními zákazníky. Míří tam více než dvě třetiny českého vývozu. Růst zemí evropské patnáctky má letos podle mezinárodních institucí klesnout z loňských více než tří k dvěma procentům. Evropské podniky zařazují nižší rychlost, lidé méně utrácejí. Z těchto fakt je zřejmé, že se to s velkou pravděpodobností podepíše i na zájmu o české zboží. Proti vývozcům navíc hraje i koruna, která se vůči euru točí kolem historického maxima. České zboží se tak v Evropě prodražuje a snižuje se jeho schopnost konkurovat. Exportéři již veřejně vyjadřují své znepokojení silnou měnou. Právě v pondělí zveřejněná data o vzestupu domácí ekonomiky přitom korunu vůči euru znovu posílila. Vývoz tedy nebude tím, co českou ekonomiku potáhne vzhůru do té doby, než se Evropa vzpamatuje. Právě k obchodu s cizinou však v delším časovém horizontu vkládají ekonomové největší naděje. "Exporty by měly podpořit zahraniční firmy, které nyní v Česku dokončují své investice," říká Marek Fér z ČSOB. Hospodářství tedy letos potáhnou především vyšší útraty rodin. Reálné platy i produktivita zatím rostou, nezaměstnanost klesá. Takže vyšší spotřeba neohrožuje ekonomickou stabilitu. Zatím. Růst ekonomiky přes vyšší rodinné účty by mohl vést k vyšší inflaci a dalšímu prohloubení schodku obchodní bilance. Útraty domácností však podle statistiků již zřejmě výrazněji nahoru nepůjdou. Lidé nemají na vyšší výdaje příjmy a čtyřprocentní vzestup dosažený v prvním čtvrtletí je podle statistiků na hranici možností. Vyšší výdaje by se proto musely platit z úspor nebo na dluh. Určité možnosti k dalšímu růstu jsou podle ekonomů pouze v investicích. Zrychlení jejich vzestupu investic o jeden procentní bod však nepřidá ekonomice tolik jako stejné zvýšení výdajů domácností. Na výkonu ekonomiky se totiž investice podílí zhruba třetinou, zatímco spotřeba domácností tvoří více než polovinu. Největší neznámou zůstávají zásoby, které se poměrně rychle hromadí v podnikových skladech. Příznivá je skutečnost, že nejde o hotové zboží, ale o materiál k dalšímu zpracování. Optimisté věří, že masivně investující podniky se připravují na vzestup zakázek. Pesimisté upozorňují, že zakázkové knihy se již neplní tak rychle a firmy zvolna snižují výrobu. Realita? Ani výsledek za druhé čtvrtletí nejspíš nedá příliš jasnou odpověď. Ve druhé polovině roku však již nejspíš vývoj v západní Evropě na domácí firmy dolehne silněji.