Brusel chce hranice unie chránit i před ČR

Země Evropské unie se obávají nespolehlivosti naší pohraniční policie a uvažují o zřízení společných jednotek

Česká republika má velký problém hlavně se slovenskou hranicí, kterou by musela začít ostře sledovat.

Omezení pohybu turistů z nových členských zemí unie podporuje i Evropská komise. Je to proto, že ČR a další kandidáti přistoupí teprve po několika letech k Schengenské úmluvě, která odstranila hraniční kontroly mezi členy a zavedla režim posílené ochrany vnějších hranic EU.

"Evropská legislativa bude zaváděna ve dvou stupních. Prvním bude posílení kontrol na vnějších hranicích a aplikace relevantních částí schengenských předpisů ke dni vstupu. Druhý bude spočívat ve zrušení kontrol na vnitřních hranicích," řekl k tomu komisař António Vitorino účastníkům konference konané v pátek a v sobotu na toto téma v Bruselu.

V praxi to bude znamenat v podstatě pokračování dosavadního režimu, kdy lze cestovat do tří měsíců bez víz, ale s pasem a s kontrolou na hranicích. Uvnitř Schengenského prostoru se jezdí na občanský průkaz a na hranicích se ani nebrzdí.

Naše přechody na hranicích s Německem a Rakouskem tedy budou nadále fungovat jako vnější hranice EU, přičemž se uvažuje o tom, že by tato jejich funkce přecházela během určité lhůty postupně a koordinovaně na orgány činné východněji, například na slovensko-ukrajinské, polsko-ukrajinské, polsko-běloruské či maďarsko-rumunské hranici.

Zatím nikdo neví, jak dlouho toto přechodné období potrvá. Evropská komise připravuje v těchto dnech návrh stanovisek EU vůči kandidátům v kapitole vnitro a justice, který by měl obsahovat náznak odpovědi. Na zmíněné konferenci se mluvilo o obdobích od tří do deseti let a o nejrůznějších pružných variantách - například letiště by mohla fungovat podle Schengenu dřív než silniční přechody.

Mimo finanční náročnost je dalším důvodem připravovaného omezení to, že členské státy EU nejsou samy na rozšíření připraveny. Schengenský informační systém (SIS) údajně praská ve švech poté, co se k němu nedávno připojily Švédsko a Norsko; kvůli přistoupení východních zemí musí být prý předělán a zdokonalen, což si vyžádá hodně času i peněz. "Odborníci tvrdí, že SIS nebude hotov dřív než v roce 2005," uvedl jeden z odpovědných úředníků EK. Usoudil, že oddechová doba bude vhodná i pro kandidáty, kteří budou mít po přistoupení plné ruce práce se zapojováním do jednotného vnitřního trhu a rádi proto přenechají prozatím hlavní břemeno starostí s ilegální migrací na západních kolezích.

Také podle komisaře Vitorina "je třeba zajistit, aby dočasná nerovnováha mezi svobodou a bezpečností byla co nejkratší". Zatím však není jasné, co všechno budou muset kandidátské země splnit do přistoupení k EU. Podle návrhu předloženého nedávno Finskem by měly převzít a pokud možno provádět všechnu legislativu s výjimkou úkonů, které se týkají samotného střežení vnější hranice. Francie podle diplomatů prosazuje úplnou připravenost ke dni vstupu do EU.

Politicky si EU uvědomuje, že pokud novým zemím znemožňuje Schengen nepřevzít, nemůže je dlouho připravovat o jeho výhody. Na druhé straně přetrvává značná nedůvěra vůči schopnostem a bezúhonnosti policejních sil v kandidátských státech, obava jim svěřit do budoucna ochranu společné hranice EU. I proto znějí stále naléhavěji návrhy, aby byla vytvořena mnohonárodní evropská hraniční policie, která by se toho ujala. Tuto myšlenku podporuje hlavně Německo, které by se tak zbavilo části vysokých nákladů na střežení své východní hranice.

Evropská komise předloží zřejmě do konce měsíce členským státům zkušební balónek v podobě návrhu pozičního dokumentu ušitého na míru Maďarsku. Jednání nebude snadné, protože legislativa v této oblasti je kusá a nesourodá, spadá do dvou různých pilířů EU, má tedy různou míru závaznosti a odlišnou vynutitelnost. Navíc se rychle vyvíjí, obvykle bez konzultace s kandidáty, a členské státy ji odlišně vykládají. Své si v ní najdou jak ti, kdo prosazují represívní přístup, tak ti, kdo hájí opačné názory.

Česká republika má velký problém se slovenskou hranicí. Pokud by totiž naši východní sousedé vstoupili do EU později než my, vyžádalo by si to značné náklady. Toho se chce vláda vyvarovat a proto prosazuje řešení, podle něhož by Slovensko bylo členem Schengenského prostoru společně s námi, i když by nebylo členem unie. S tímto řešením již má Brusel zkušenosti, jelikož se uplatnilo v případě Skandinávie.

Případné pozdější zavedení společné hranice by znamenalo i stažení naší jediné žádosti o výjimku v této oblasti. Ta se týká odložení schengenskému provozu pro letiště v Praze - Ruzyni, kde se musí zavést oddělený režim pro občany unie, kteří nepotřebují pasy a nepodléhají celním kontrolám. Tyto úpravy letiště budou hotovy až v roce 2005.