Evropská komise zavádí do poskytování pomoci podnikům více průhlednosti

Státní podpora firmám v zemích EU klesá Jaroslav Lenert Stále méně peněz dostávají od států Evropské unie firmy, které si nárokují státní pomoc. Jenom za poslední sledované období (v letech 1997 - 1999) dostaly firmy o jedenáct procent méně peněz než v předcházejících dvou letech, což znamená ročně devadesát namísto 102 miliard eur. Vyplývá to ze zprávy o státní pomoci ve členských zemích EU, kterou nyní zveřejnila Evropská komise. Ta sice není úplně spokojena s vysokými částkami, kterými státy podporují firmy, ale kladně hodnotí nastoupený trend. "I přes dosažený pokrok zůstává ještě prostor pro další snižování státní pomoci. Po členských zemích bude i nadále požadováno, aby přehodnotily své výdajové politiky," řekl k tomu komisař odpovědný za hospodářskou soutěž Mario Monti. Podle něho je nutné odstraňovat dotace soukromému sektoru, jelikož tím se zároveň "jednoznačně odstraňují překážky v oblasti hospodářské soutěže a posilují se pozitivní účinky hospodářské a měnové unie". Monti proto bude i nadále dbát o to, aby přísná kontrola státní pomoci zůstala prioritou práce komise. Boj proti různým výhodám pro domácí firmy je jedním z hlavních cílů komise již dlouhá léta. Plody však nese až v posledním období, kdy si členské země uvědomily, že státní pomoc musí být výjimečná, a začaly se podle toho chovat. Jejich zástupci se dokonce letos na jaře na stockholmském summitu unie dohodli, že budou snižovat své výdaje na státní pomoc. Přísnější postupy komise jsou však také důvodem, proč Česká republika není schopna již několik let uzavřít příslušnou kapitolu předvstupních jednání. Kamenem úrazu je program restrukturalizace našeho ocelářství, který - ať je vypracován kýmkoliv - vždy obsahuje prvky, které neodpovídají současným představám Evropské unie. Poslední dva termíny byly na jaře a nyní v červenci, ale vláda prozatím pouze posuzuje jednotlivé varianty předložené poradenskými firmami. Největší část státní pomoci (dvacet osm miliard eur ročně) byla v letech 1997 - 1999 poskytnuta zpracovatelskému průmyslu. I když celková částka byla o osm miliard nižší než v předcházejícím období, není to podle komisaře Montiho přílišný důvod k radosti. Zmíněný pokles jde totiž téměř výhradně na účet dvou velkých ekonomik Německa a Itálie, i když Belgie, Řecko, Španělsko, Lucembursko, Nizozemí a Velká Británie se dokázaly také trochu uskrovnit. Ostatní členské státy se však i nadále chovají vůči svým podnikům velkoryse a svou pomoc jim dokonce zvýšily. Nejvíce peněz se podařilo ušetřit ve zpracovatelském sektoru, zemědělství a dopravě, tedy v oborech, které jsou tradičně největšími příjemci dodatečných příjmů ze státních pokladen. Mírně se snížila i podpora uhelných dolů, ale výrazně naopak vzrostl tok peněz do sektoru služeb. Monti kladně ohodnotil skutečnost, že se snížila i výše takzvané "ad hoc pomoci". V unii je tak nazývána jakákoliv pomoc, která je poskytována mimo plošné, regionální či sektorové programy. V praxi to většinou znamená přímé platby firmám, které jsou ohroženy krachem a stát má z nějakého důvodu zájem na jejich zachování. Do této kategorie patří i dotace firmám, které prodělávají restrukturalizaci. I přesto členské země Evropské unie v letech 1997 - 1999 na tyto účely vynaložily ročně v průměru sedm a půl miliardy eur. Tato oblast je Evropskou komisí sledována nejostřeji, jelikož představuje zvláště výjimečné porušení pravidel konkurenceschopnosti a jednotného trhu. Nejnovější zpráva ukazuje na to, že je třeba pokračovat v přísných kontrolách a do poskytování státní pomoci zavést ještě větší průhlednost. Jedním z prvních kroků se stalo zveřejnění databáze všech příspěvků, které členské státy za posledních deset let poskytly firmám, na internetu (http://europa.eu.int/comm/competition). Na stejné adrese budou také zveřejňovány všechny nové údaje. Zvláštní pozornost chce přitom komise věnovat rychlému vracení těch finančních prostředků, u nichž rozhodne, že nebyly vyplaceny v souladu s právem. Komise mírně mění i pravidla pro kandidátské země, tedy i pro Českou republiku. Napříště bude totiž jejich případný pokrok v oblasti hospodářské soutěže hodnocen hlavně podle toho, jak jsou v té které zemi uplatňovány předpisy unie o státní pomoci. Poslední hodnocení Bruselu z minulého týdne dává České republice velmi dobré známky - ovšem s výjimkou programu restrukturalizace ocelářství. Státní pomoc podle oborů (roční průměr za celou EU, v mld. eur)

Pramen: EK