PERSPEKTIVY SEMENÁŘSKÉ KONTROLY ČR Z POHLEDU EVROPSKÉHO PRÁVA

Perspectives of Czech Republic seed testing in context of European law

Miroslav Houba

Ústřední kontrolní zkušební ústav zemědělský

Úvod

Právní úpravy, resp. předpisy vztahující se k semenářství - zpočátku jen ke kvalitě prodávaného osiva, se objevily už se vznikem semenářské kontroly. To se prvně na světě událo před 132 lety v roce 1869, kdy v Sasku založil prof. Nobbe první stanici pro kontrolu osiv. Na našem území se tak stalo v rámci Rakousko-Uherska v roce 1877, kdy vznikl Ústav pro zkoumání semen v Praze. Od té doby uplynulo mnoho let, v příštím roce budeme slavit 125. výročí semenářské kontroly v Čechách.

Přejdu celé dlouhé období dalšího vývoje, kdy ve dvacátých letech v bývalém Československu vstoupil v účinnost na tehdejší dobu vynikající zákon č. 128/1921 Sb. a za našimi hranicemi pak vznik asociace ISTA a semenářské federace FIS v r. 1924, až po vydání hlavních směrnic upravujících mezinárodní obchod s osivem v rámci Evropského hospodářského společenství (EHS) v polovině 60.let a několik let na to navazující vznik certifikačních schémat v rámci systému OECD. Během historického vývoje, který se do konce 40. let vyvíjel v Evropě společně, a pak v rámci různých politických systémů odděleně, došlo k obrovským technickým, provozním, ale především vědeckým a odborným posunům v úrovni odrůd a rostlin i jejich rozmnožování. Zcela se také změnil systém zpracování, balení, obchodu, uplatnění technicko-administrativních přístupů a také evidence zboží i jeho kontrola.

Současná legislativa ČR z větší části zcela koresponduje s ustanoveními, která platí v zemích Unie a perspektivně se bude plně krýt. Vývoj posledních let, zejména z pohledu celosvětové globalizace a vlivu USA, se ale dostává do střetu s některými desítky let stávajícími zvyklostmi evropského práva v semenářství.

Legislativa v Evrope

Obecně

V Evropě, resp. ve většině zemí Unie, jsou jednotně platné a dodržované vzpomenuté směrnice EHS (EU), které od doby jejich vzniku byly podle potřeby novelizovány, ale jejich základní smysl zůstal. Během víc než třiceti let byly postupně dopracovány směrnice další, např. pro tržní oběh sazenic zelenin, ovocných druhů, okrasných rostlin a mnohé další. Na bázi všech těchto směrnic si jednotlivé státy přizpůsobovaly nebo vytvářely své zákony a z nich odvozené legislativní předpisy (vyhlášky, směrnice, výnosy, nařízení, atd.). Přehled hlavních směrnic EHS/EU uvádí tabulka 1.

Působnost mezinárodních organizací ISTA a OECD

se nevztahuje jen na Evropu, ale na velkou část světa. Zásadní přístupy a pravidla obou organizací jsou v souladu se směrnicemi EU.

A. Certifikační systém OECDpro mezinárodní obchod s osivy vznikl v sedmdesátých letech. V současné době je do něho zapojeno 48 členských a nečlenských států (včetně USA, Austrálie a dalších - viz tabulka 2)

V principu činnosti jde o dodržování dohodnutých a společně schválených pravidel, která vycházejí z kontroly vlastností odrůd příslušných skupin rostlin a druhů uvedených ve schématech v průběhu jejich množení.

Pravidla jsou každoročně korigována a upřesňována na pravidelných výročních setkáních členských států (pozn. ČR se těchto setkání systematicky zúčastňuje víc než 15 let, původně jako tzv. přidružená země). Poslední platná pravidla (“OECD Schemes for the Varietal Certification or the Control of Seed Moving in International Trade”) jsou z r. 2000.

Nově je rozlišováno dělení druhů do 7 schémat, jak ilustruje tabulka 3.

Hlavní zásady systému odrůdové certifikace OECD jsou:

Každý mezinárodní obchod s osivem odrůd druhů uvedených v “Listině odrůd pro odrůdovou certifikaci” (“List of Varieties eligible for Certification”) pro příslušný rok musí být doprovázen certifikátem OECD a obaly osiva příslušným předepsaným způsobem označeny. Těmito doklady stvrzuje určená státní autorita (pro ČR ÚKZÚZ) odrůdovou čistotu a pravost včetně vlastností a znaků stanovených v pravidlech.

Odrůdy, jejichž osivo bude předmětem mezinárodního obchodu musejí být v termínu do 30.4. předem přihlášeny prostřednictvím ÚKZÚZ na sekretariátu OECD tak, aby mohly být jejich názvy zveřejněny v Listině.

Vlastnosti a znaky odrůd jsou zkoušeny a kontrolovány v předepsaných vegetačních zkouškách (pre- a post-control) na parcelách stanovených velikostí a počtu podle pravidel OECD.

Certifikát OECD je vystaven a návěsky jsou vytištěny v případě, že výsledky zkoušení odpovídají stanoveným podmínkám a ÚKZÚZ obdrží žádost o certifikaci příslušné partie.

Česká republika je jako členská země z pověření ministerstva zastupována ÚKZÚZ - odborem osiv a sadby s tím, že veškerá pravidla jsou striktně dodržována. Do příští legislativy ČR (vyhlášek) budou důsledně převedeny normy OECD bez ohledu, že některé hodnoty se od dosavadní naší praxe částečně liší.

B. Dodržování pravidel ISTA (International Seed Testing Asociation)

ISTA koná s odstupem tří let pravidelné kongresy, na nichž jsou doplňována a korigována ustanovení Pravidel (ISTA - Rules). Na rozdíl od certifikačního systému OECD, který sleduje odrůdovou čistotu a pravost (tj. vztahuje se převážně k vlastnostem ověřovaných v množitelských porostech), se ISTA zabývá metodikami laboratorního zkoušení osiv a pravidel vzorkování partií, jejichž osivo bude zkoušeno. Tzv. akreditované laboratoře (členské stanice), které jsou oprávněny vydávat certifikáty ISTA, musí striktně dodržovat postupy zakotvené na základě platných pravidel ve svých “Příručkách jakosti”. Za tím účelem jsou pod stálou kontrolou a sledováním v tzv. kruhových testech a podléhají kontrole periodického auditu po 3 letech.

V ISTA pravidlech je velký důraz kladen na systém vzorkování, jako základ objektivity všech laboratorních stanovení; mj. jsou u všech druhů uvedeny maximální velikosti partií jakož i minimální velikosti vzorků a jejich četnost. Členské laboratoře ISTA, jichž je v současné době 149 v 69 státech, jsou oprávněny vydávat certifikáty, jimiž je oficiálně stvrzována jakost zkoušeného osiva a to bez ohledu na hodnoty normované v příslušné národní legislativě. Zásady pro vystavování certifikátů, jejich platnost a další údaje jsou obsaženy v Pravidlech a souvisejících dokumentech. Je počítáno s tím, že vše podstatné z dané oblasti bude uvedeno také v příští legislativě ČR (vyhláškách).

V ČR jsou do současné doby oficiálně akreditovány dvě laboratoře a to:

· CZ DL 03 - ÚKZÚZ, odbor osiv a sadby, Za opravnou 4, Praha Motol,

· CZ DL 02 - Výzkumná stanice VÚLH Uherské Hradiště pro osivo lesních druhů.

V rámci spolupráce mezi ISTA, OECD, FIS a EU jsou v posledních letech prováděny tzv. experimenty k pověřování činnostmi zkoušení a vydávání dokladů neúředními místy - privátními subjekty a to na bázi k tomu vydávaných směrnic EU. I když jde zatím o věc výjimečnou, neboť v evropských zemích s výjimkou Francie a Anglie jsou členské stanice dosud převážně na bázi státních, nebo polostátních institucí, je třeba s tímto trendem počítat.

Je přitom nutno dodat, že oficiální akreditace přináší pro pověřenou organizaci nejen výhody, ale i nemalé povinnosti; vedle členských příspěvků nutnost perfektního technického vybavení, splnění odborných a kvalifikačních předpokladů personálu a mnoho podmínek administrativní a technické preciznosti založené na přísné nestrannosti a objektivitě zkoušení. Žadatel o akreditaci ISTA musí být schválen k tomu určenou autoritou příslušného státu.

Pro úplnost k části A) a B) je třeba dodat, že jak ISTA, tak OECD neřeší problematiku sadbových brambor ani druhů, které nejsou rozmnožovány generativní cestou. Druhy, které podléhají certifikaci podle ISTA a OECD jsou uvedeny v pravidlech obou organizací.

C. Odchylné tendence v systému semenářské kontroly

Obě popisované organizace ISTA a OECD, přestože svojí působností ovlivňují Evropu a velkou část světa, nejsou ve světě jediné.

V USA a Kanadě působí na místo ISTA (přestože je zde také několik ISTA-laboratoří akreditováno) především obdobná organizace pro zkoušení osiv AOSA (Association of Official Seed Analysts) a taktéž AOSCA, která sdružuje pracoviště úředně certifikující osivo. Přitom pojetí těchto organizací se od systémů ISTA a OECD přes formální spolupráci dosti významně liší.

Samotné toto konstatování by ničemu nevadilo, pokud nevezmeme v potaz diskuse kolem tzv. experimentů v posledních letech. I když Evropská komise zakotvila do několika svých směrnic ověřování převodu úkolů dosud vykonávaných státními autoritami na neúřední laboratoře a subjekty a to v souladu s novelizovanými pravidly ISTA i OECD, některé poslední kroky v OECD vedou k tomu, že dochází k nejasnému výkladu přístupů k certifikaci. Do pravidel FIS se totiž vloni na základě plné akceptace experimentu OECD, dostala pasáž o nezbytnosti "úřední zprávy o osivu” v takové formě, že oranžový certifikát ISTA je doporučený (nikoliv nezbytný); může totiž být nahrazen dokladem úřední nebo privátní laboratoře, která má akreditaci buď od ISTA nebo AOSA nebo od “úřadu mezinárodně pověřeného organizací OECD”. Takový výklad v podstatě umožňuje národní různorodost a nabourává základní nosnou myšlenku při vzniku ISTA tj. světové sjednocení pravidel. Pokud by se v černé variantě, v rámci ISTA v současné době diskutované, měl experiment OECD projevit rozpadem dosavadního systému semenářství, který je dán existencí ISTA jako technickým prvkem sjednocení, OECD jako organizací udávající administrativní pravidla a FIS (Federation Internationale du Commerce des Semences) jako organizací zajišťující obchod, mělo by to perspektivně velmi negativní dopad. Nezanedbatelný zde navíc není ani vliv semenářských organizací APSA (Asian and Pacific Seed Association) a AFTA, z nichž by se mohly vyvinout velcí konkurenti jak evropských, tak i amerických mezinárodních organizací pro zkoušení a certifikaci.

Legislativa v CR

Z více než 80-leté historie od vzniku Československa je třeba vyzvednout existenci a mnohaletou působnost zákona č. 128/1921 Sb. o uznávání původních odrůd, uznávání osiva a sadby a zkoumání odrůd kulturních rostlin a zákona č. 61/1964 Sb. o rozvoji rostlinné výroby.

V jiných souvislostech jsme se vyjadřovali a hodnotili klady i nedostatky přes 30 let platného zákona z r. 1964 i důvody pro vznik zákona č. 92/1996 Sb. o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, který dosud platí a to s novelou č. 357/1999 Sb. a s drobnou úpravou ve vztahu k ovocným a okrasným druhům z r. 2000, která byla vydána v souvislosti se zákonem č. 408/2000 Sb. o ochraně práv k odrůdám rostlin.

Protože zákonu č. 92/1996 Sb. bylo věnováno mnoho odborných příspěvků v tisku a několikrát i před jeho vydáním byl vzpomenut na odborných seminářích, nebudeme tento předpis hodnotit. Ve vztahu k legislativě EU je třeba sdělit, že v zásadě a v hlavních principech je shoda. Přesto existuje řada detailních diferencí, které budou v dnes připravovaných právních normách příští legislativy uvedeny do kompatibility s normami Unie a to i s vědomím dílčích rozporů v pojetí některých přístupů v hodnocení vlastností osiv a odpovědnosti za toto hodnocení mezi ISTA a OECD.

Nový obecný přístup a filosofie příštího zákona spočívá spolu s dříve uvedeným v tom, že:

· Striktnímu sledování a kontrole uvádění do oběhu budou podléhat jen druhy uvedené v Druhovém seznamu. V ostatních případech bude umožněna tzv. dobrovolná registrace odrůd včetně uznávání osiva a sadby avšak za podmínek, které nebudou v rozporu se zásadami i konkrétními směrnicemi EU.

· Oficiálním místem pro registraci odrůd a uznávání osiv a sadby bude státem určená autorita - ÚKZÚZ. Jiný přístup však bude u provádění zkoušení, resp. získávání podkladů pro vydávání rozhodnutí, které bude výhledově ve větší míře orientováno na smluvně pověřené osoby.

· Přitom se předpokládá, že veškerá činnost související s registrací i uznáváním bude hrazena těmi subjekty, v jejichž zájmu se provádí, tj. privátních žadatelů a dodavatelů ve smyslu zákona.

· Systém úhrad bude stanoven v souladu s předpisy, které v ČR pro danou oblast platí, resp. budou platit.

· K zákonu, který na rozdíl od obdobných předpisů jiných zemí se kromě problematiky osiv a sadby polních plodin a zelenin věnuje také dalším druhům a to révě, chmelu, ovocným plodinám a zmiňuje i možnost postupů u druhů neuvedených v druhovém seznamu, bude příslušet několik prováděcích vyhlášek ministerstva.

Je počítáno se zpracováním:

Vyhlášky o uvádění osiv a sadby polních plodin a zelenin do oběhu

Vyhlášky o rozmnožovacím materiálu ovocných druhů, révy a chmele

Vyhlášky o metodách zkoušení rozmnožovacího materiálu polních plodin a zelenin

Vyhlášky o rozmnožovacím materiálu okrasných rostlin.

Pro oblast práv k odrůdám včetně problematiky šlechtění je třeba uvést existenci velmi významného nového zákona č. 408/2000 Sb. o ochraně práv k odrůdám rostlin, který řeší mj. vlastnické vztahy a mnohé souvislosti spojené s užíváním odrůd do té doby u nás opomíjené. Tomu bude věnován samostatný příspěvek.

Shrnutí

Semenářská kontrola ČR svým uspořádáním a organizací odpovídá podmínkám evropského práva v daném oboru. Legislativně je velmi blízká a v zásadních rysech se shoduje s podmínkami existujících směrnic evropské unie.

V současné době připravovaný zákon bude v zásadě vycházet z nutnosti plné kompatibility rozhodujících předpisů evropského práva a české legislativy.

Oproti dosavadní mnohaleté praxi se předpokládá, že velká část zkušebních činností, kterou dosud vykonával ÚKZÚZ, bude přenášena na pověřené privátní subjekty formou jejich autorizace a akreditace.

Česká republika bude svým členstvím nadále respektovat směrnice a pravidla mezinárodních semenářských a šlechtitelských organizací především v duchu podpory a rozvoje obchodu v dimenzi své evropské polohy, tj. střední Evropy a zemí EU.

Tabulka 1

Přehled hlavních směrnic EHS/EU pro marketing osiv a sadby

Od roku 1996 do roku 2000 bylo vydáno celkem 90 směrnic, nařízení a dodatků k problematice marketingu s rozmnožovacím materiálem zemědělských, zahradních a lesních druhů a související problematiky odrůd.

Z toho do náplně odboru osiv a sadby ÚKZÚZ patří 34 předpisů, do působnosti odboru trvalých kultur, tj. révy, ovocných plodin a okrasných dřevin 9 předpisů, do problematiky odboru odrůd 9 směrnic (kromě společných) a 17 předpisů se týká lesních dřevin nebo problematiky nevztahující se k ČR. Kromě toho bylo ke směrnicím osiv a sadby vydáno 21 dodatků.

Hlavní směrnice EU týkající se semenářské legislativy jsou uspořádány tak, že každá z nich samostatně a v plné šíři stanovují podmínky k uvádění do oběhu, včetně výčtu vlastností porostů, jakostních parametrů osiva nebo sadby, balení a certifikace. Všechny původní směrnice jsou zapracovány do stávající české legislativy, doplňky a dodatky budou začleněny do připravovaného nového zákona.

Tabulka 2

Státy participující na systému certifikace osiv v OECD

Tabulka 3

Rozdělení certifikačních schémat OECD a počet zařazených druhů

Tabulka 4

Certifikáty pro mezinárodní obchod s osivem

Poznámka: Návěsky pro jednotlivé kategorie osiv mají ustálené a předepsané barevné provedení a stanovený rozměr. Platnost certifikátů ISTA ode dne vystavení: 60 dní pro obilniny, luskoviny a kukuřici, 90 dní pro ostatní druhy.