Rakušané a Němci skupují půdu v Česku

Stále více zemědělské půdy v českém pohraničí skupují zahraniční firmy, především z Německa a Rakouska, nebo společnosti podnikající s jejich kapitálem.

V některých oblastech jim už patří až polovina obhospodařované plochy. "Za německými firmami stojí kapitál, který my nemáme. Při pronájmech půdy mohou nabízet podstatně vyšší částky než čeští zemědělci. A po několika letech mají pak předkupní právo na tyto pozemky," konstatoval Vladimír Tůma z chebské agrární komory. Podle něj takto získali přes české firmy němečtí zemědělci až polovinu půdy na Chebsku.

Dotace jsou stejné pro všechny

Přesné údaje je však komplikované zjistit, právě proto, že zahraniční zemědělské firmy jsou oficiálně českými společnostmi. Stačí totiž s českým partnerem založit společnost s ručením omezeným. Přestože podle některých názorů vstup německých zemědělců na českou půdu umožňuje obdělávání větší plochy, než by tomu bylo jen u českých firem, podle Tůmy je postavení českých firem zákonitě horší. "Firmy s německým kapitálem v Česku mají stejné šance na dotace jako české firmy, ale na rozdíl od nich mohou získat i podporu ze své země. Navíc část produkce mohou umístit na německém trhu," uvedl Tůma. Němečtí zemědělci se v pohraničí orientují hlavně na rostlinnou výrobu, která je ekonomicky ziskovější. České firmy, které privatizovaly bývalé státní statky, však převzaly původní živočišnou výrobu a na přechod na rostlinnou jim chybějí peníze. Na Břeclavsku, zejména pak v regionu Mikulova, skupují zemědělskou půdu Rakušané, pro které je to velmi výhodné. "Ať je u nás jakýkoli zákaz prodeje půdy cizincům, v praxi to nefunguje. Cizinci tu mají realitní kanceláře, které pro ně půdu skupují a po nezbytně dlouhou dobu ji oficiálně mají samy ve vlastnictví. My však už na polích dobře vidíme, kdo je obdělává," řekl šéf Okresní agrární komory v Břeclavi Jan Hajda, podle kterého je už v rukou Rakušanů na Břeclavsku minimálně 500 hektarů zemědělské půdy. Ta je pro ně velmi levná. "Za co dá u nás zájemce 100 000 korun, za to dá v Rakousku více než 200 000 šilinků, a to už je rozdíl," řekl Hajda. Jak potvrdili Právu někteří farmáři na Znojemsku, prodej zemědělské půdy Rakušanům se rozmáhá i tam. "U nás na Liberecku a Jablonecku zatím není zemědělská půda v rukou cizinců, ale objevují se signály, že zájem, především ze strany Němců a Holanďanů, je, protože chodí a ptají se. Je tedy předpoklad, že přes české subjekty se časem bude prodávat," řekl ředitel Agrární komory v Liberci Vítězslav Kverka. Kolik půdy vlastní cizinci na Klatovsku, nedokázal tajemník okresní agrární komory Jiří Lojda odhadnout. "Vlastníci půdy jsou zapsáni pod hlavičkou českých firem, takže se to ani nedá pořádně zjistit," řekl.

Novela pro spekulanty?

Novela zákona o prodeji státní zemědělské půdy údajně postupně zlikviduje soukromě hospodařící rolníky v pohraničních oblastech. Na nedávném semináři zemědělců v Oticích na Opavsku to řekl šéf Regionální agrární komory v Bruntále Jaroslav Stránský a prohlásil, že do českého pohraničí organizovaně jezdí lidé, kteří skupují od restituentů pozemky po deseti hektarech, aby mohli jít do soutěže. Podle Stránského zemědělci nemohou soutěžit se spekulanty, kteří přes nákup půdy properou špinavé peníze. Důvodem je přednostní právo na převod 50 procent výměry pozemků, nejvýše však 300 hektarů, žadateli, který má od Pozemkového fondu půdu pronajatou nejméně pět let. Předkupní právo přitom podle Stránského nerozlišuje, zda zemědělec zprivatizoval majetek za milión, nebo za 50 miliónů korun. O zbylou půdu se utkají zájemci ve veřejné soutěži. "Jestliže někdo nakradl milióny, dopadne to tak, že nás v privatizaci přeplatí a získá pozemky. My jim navíc podle zákona umožníme, aby měli splátkový režim na 30 let," dodal.