Evropa připravuje hluboké ekonomické reformy

Hlubší a rychlejší než se dosud předpokládalo musejí být reformy ekonomiky Evropské unie. K tomuto názoru došla Evropská komise ve své výroční zprávě o jednotném trhu. "Zpomalení růstu a zavádění jednotné měny ukazují, jak životně důležité je prohloubit reformy. Musíme to udělat už jenom proto, abychom se vyrovnali se šokovými vlivy přicházejícími zvnějšku. Mimo to musíme pomoci Evropě a celému světu zvládnout hrozbu recese," uvádí zpráva komise.

Jednotný trh dosud podle příslušného komisaře Fritse Bolkensteina nefunguje tak, jak by měl. Příčinou jsou překážky, které vytvářejí členské státy unie. Právě chybějící politická vůle je důvodem, proč v některých oblastech existuje patnáct pravidel - každé pro jednu zemi.

Zřetelně je to vidět u finančních služeb. Ty mají být sjednoceny do roku 2005. "To přinese dvojí prospěch: za prvé více důvěry občanů a efektivity do platebního systému a za druhé snížení cen při obchodování. To povede ke zvýšení konkurenceschopnosti a k nižším cenám zboží a služeb," slibuje Bolkenstein.

Výrazné rozdíly například při převodech jednotné měny podle zprávy ukazují, že je nutné přijmout společná pravidla pro platby mezi jednotlivými zeměmi unie.

Integrace národních ekonomik unie se v posledních letech zpomalila. Zřetelně je to podle dokumentu komise vidět na sbližování maloobchodních cen. V roce 1990 se u 21 procent výrobků výrazně lišily od průměru celé unie, ale tento ukazatel se do roku 1998 snížil o sedm procent. Od té doby však stagnuje a letos poprvé za jedenáct let se má opět zvýšit rozdíl mezi cenami v jednotlivých zemích.

Tyto rozdíly působí překvapení, a někdy i potíže, hlavně turistům. Například láhev coly zakoupená v dánském supermarketu může stát i dvojnásobek toho, co by občan zaplatil v Německu. U některých výrobků je to ještě zřetelnější - minerální voda je ve Švédsku o 300 procent dražší než ve Francii.

Mimo to komise upozorňuje na skutečnost, že průměrné ceny v regionech jedné země se liší minimálně, maximálně o několik procent, zatímco mezi zeměmi až o stovky procent. "Tyto rozdíly nemohou být vysvětleny poukazováním například na náklady na dopravu, úroveň mezd nebo rozdílné spotřebitelské návyky. Proto by se měly společně prozkoumat vědomosti firem, národní omezení a problémy konkurence, aby se ceny na celém území unie začaly sbližovat," doporučuje dokument.

Přeshraniční obchod se podle zprávy na území unie vyvíjí dobře, dokonce roste rychleji než celkový hrubý domácí produkt (HDP). Přesto je potřeba odstranit různé překážky, například při uznávání kvalifikace či v přísně regulovaném stavebnictví.

Horší je situace v oblasti služeb, zvláště služeb pro podnikatele, jakými jsou například auditing, účetnictví a technické zkušebnictví. V těchto oborech, které tvoří třetinu všech poskytovaných služeb, chrání většina zemí své občany před cizinci, a proto u nich nelze hovořit o jednotném trhu.

Odstranění bariér by přitom přineslo prospěch všem lidem, jelikož by podle odhadů Evropské komise zvedlo celkový HDP až o 4,2 procenta. Tím by se začala evropská ekonomika přibližovat hospodářství USA a Japonska. Zároveň by byl lépe realizovatelný jeden z cílů unie, stát se do konce desetiletí vedoucí ekonomickou silou ve světě.

Důležité je podle komise i zlepšit podmínky pro zakládání nových firem. Podíl rizikového kapitálu sice v posledních letech rychle roste, ale to nestačí. Zpráva upozorňuje například na skutečnost, že náklady na zřízení malé firmy jsou v Evropě téměř desetkrát vyšší než ve Spojených státech.

O všech těchto problémech nyní budou jednat členské země unie. Jejich řešení má být schváleno příští rok na jaře během summitu v Barceloně.