MNOŽENÍ SADBY BRAMBOR, JEJÍ ZDRAVOTNÍ STAV A PERSPEKTIVY

Potato seed production, seed health state and perspectives

Vlastimil Rasocha

Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s.r.o.

Abstract

There is reported the state of potato seed production in the Czech Republic. Total potato areas and particularly seed potato areas were markedly decreased. In total potato areas there was observed a decreasing to 63,3 % of the reality of the year 1990. In seed potato areas there was even occurred a decreasing to 27,4 % of the original state of the year 1990.

Seed health state is affected by the whole number of diseases. Importance of storage diseases is slightly lower. The problem is diseases, which are more visible on washed tubers that are required from the consumer. They are particularly black scurf (Rhizoctonia solani) and silver scurf (Helminthosporium solani), which are seed-borne diseases. Occurrence of virus diseases is still actual. Regarding the state of vector flights in 1999 and other circumstances, we can expect a lower occurrence of potato virus diseases in this year.

potatoes, seed potatoes, potato areas, cultivars, health of seed

Souhrn

V příspěvku je podána informace o stavu výroby sadby brambor v České republice. Celkové plochy brambor a především množitelské plochy výrazně poklesly. U celkových ploch brambor došlo ke snížení na 63,3 % skutečnosti roku 1990. U množitelských ploch došlo k poklesu dokonce na 27,4 % původního stavu roku 1990.

Zdravotní stav sadby je ovlivňován řadou chorob. Skládkové choroby ztratily poněkud na významu. Problémem jsou však choroby, které jsou více zřetelné na umytých hlízách, které vyžaduje spotřebitel. Jedná se především o kořenomorku bramborovou (Rhizoctonia solani) a stříbřitost slupky (Helminthosporium solani), které jsou přenosné sadbou. Výskyt virových chorob je stále aktuální. Vzhledem k situaci v náletu vektorů v roce 1999 a k dalším okolnostem, lze v letošním roce počítat s nižším výskytem virových chorob brambor.

Podobně jako ostatní plodiny i brambory v posledních 10ti letech prodělávají významné změny. Ty je možno charakterizovat výrazným poklesem celkových ploch a částečným přesunem pěstování konzumních brambor do níže položených oblastí. Silně poklesla i plocha sadbových brambor a na druhé straně došlo k podstatnému rozšíření sortimentu odrůd.

V roce 1990 byly v České republice podle statistických údajů brambory pěstovány na ploše 109 229 ha, z toho množitelské plochy zaujímaly 20 797 ha, což představovalo 18,3 % z celkových osázených ploch brambor. V tomto roce jsme měli v Listině povolených odrůd zapsáno celkem 31 odrůd, z toho 17 českých, 6 slovenských, 6 holandských a 2 německé. V loňském roce 2000 byly brambory pěstovány již pouze na ploše 69 236 ha, což je 63,3 % skutečnosti roku 1990. Ještě větší pokles zaznamenala množitelská plocha, která představovala pouze 5 696 ha, což je 27,4 % výchozího stavu (1990). V Listině povolených odrůd bylo zapsáno již 102 odrůd, z toho 33 českých, 1 slovenská, 40 holandských, 26 německých a 2 z ostatních zemí (Dánsko a Rakousko). Odrůdy českého šlechtění tvořily již pouze 32 % z celkového počtu (tabulka 1).

Nově povolené odrůdy jsou většinou velmi výnosné a dosahují velmi dobrých kvalitativních parametrů s tím, že jejich využití je často specielně směřováno. Pěstitel však často nebere v úvahu ten fakt, že tyto odrůdy vyžadují určitou intenzitu ve výživě a ochraně. Je-li jim tato poskytnuta pak výsledky pěstování jsou velmi dobré a není dnes výjimkou, že jsou dosahovány výnosy vysoko nad 50 t/ha-1 s vysokým podílem tržního zboží (80 % a více). To je plně srovnatelné s výsledky které dosahují přední zahraniční pěstitelé brambor v rámci EU. Vysoký výnos s vysokou výtěžností tržního zboží je hlavním předpokladem pro dobrou ekonomiku pěstování brambor i pro možnosti konkurovat zahraničním dovozům.

Tabulka 1:Vývoj celkových a množitelských ploch brambor, počty registrovaných odrůd

Pramen: ČSU, ÚKZÚZ

Zvláštní postavení má množení sadby brambor. Obecně je sice uznáváno že použitá kvalita sadby je základem pěstitelského úspěchu, ale podíl používané certifikované sadby na produkčních plochách konzumních a průmyslových brambor je nízký. Není i výjimkou, že je obchodováno s tak zvanou sadbou, která nebyla zdravotně prozkoušena, nebo dokonce i nevyhovuje požadovaným parametrům. K určitému zlepšení došlo po poskytnutí dotací na nákup certifikované sadby do tzv. "Uzavřených pěstebních oblastí", které byly vymezeny zákonem a kde i na běžných plochách musí být používána pouze uznaná sadba brambor.

Zdravotní stav sadby je nejvíce ovlivňován výskytem virových chorob. Vedle nich to mohou být ještě další choroby, eventuelně škůdci, které mohou negativně ovlivňovat kvalitu sadby brambor. Výskyt karanténních chorob a škůdců v sadbě brambor je nepřípustný. Výskyt tzv. skládkových chorob se v posledních letech podařilo výrazně snížit, čemuž napomohlo stále se rozšiřující pěstování brambor v odkameněných půdách, které snižuje mechanické poškození hlíz brambor. To je vstupní branou pro infekci řadou hub a bakterií, které zapříčiňují problémy se skládkovými chorobami. S novými trendy uplatnění konzumních brambor na trhu, kdy spotřebitel požaduje většinou brambory myté, balené v průhledných foliích, vyvstávají i problémy s dalšími, dříve méně významnými chorobami, jako je kořenomorka brambor (Rhizoctonia solani) a stříbřitost slupky (Helminthosporium solani), které jsou přenosné sadbou brambor. Proto bude třeba těmto chorobám věnovat mimořádnou pozornost.

Výskyt virových chorob, které jsou veškeré přenosné sadbou brambor a výraznou měrou ovlivňují dosažené výnosy je a i nadále bude v našich klimatických podmínkách hlavním problémem. Naše vegetační a především klimatické podmínky jsou z hlediska šíření virových chorob ve srovnání se severně položenými přímořskými státy daleko vhodnější. O šíření virových chorob rozhoduje především nálet vektorů virových chorob - mšic, jejich druhové zastoupení a včasnost.

Nálet mšic a jejich vliv na šíření virových chorob brambor je ve Výzkumném ústavu bramborářském v Havlíčkově Brodě sledován již 40 let. Zajímavé jsou výsledky náletu mšic v roce 2000. které rozhodly o výskytu virových chorob brambor v roce 2001. V tabulce 2 jsou uvedeny sumární výsledky náletu mšic do sadbových porostů brambor v roce 2000. Ty jsou pak porovnány s náletem mšic v roce 1999, kdy byly dosaženy nejlepší výsledky v posklizňových zkouškách, dále pak s rokem 1998, kdy výsledky posklizňových zkoušek byly průměrné až horší a s rokem 1994, který je možno hodnotit jako silně infekční. Výsledky posklizňových zkoušek tohoto roku byly za poslední léta nejhorší.

V roce 2000 byl zaznamenán poměrně včasný a i silný nálet mšic. Ten gradoval v první polovině července. Celkový nálet mšic ve vegetaci přesáhl hodnot silně infekčního roku 1994 (tabulka 2). I přes tuto skutečnost nelze předpokládat, že by výskyt virových chorob v roce 2001 byl enormně vysoký a že by dosáhl hodnot jako po roku 1994 či 1998. K tomuto závěru nás vedou následující skutečnosti:

1. Vegetační podmínky roku 1999 umožnily rychlý růst a vývoj brambor. Oproti normálním létům měla vegetace náskok 2 - 3 týdny.

2. Celkový nálet mšic byl sice velmi silný, z hlediska druhového zastoupení, z hlediska přenosu virových chorob však méně významný. V náletu převládaly druhy mšic, které jsou pro přenos virových chorob méně významné, či dokonce virové choroby brambor nepřenášejí.

3. V roce 2000 se v porostech brambor vyskytovalo výrazně méně infekčních zdrojů virových chorob.

4. Mimořádně brzy byla v roce 2000 provedena desikace a to většinou před obdobím silnější migrace mšic. Nebyly výjimkou případy, kdy množitelské porosty velmi raných odrůd byly desikovány již ve třetí dekádě června.

5. Došlo ke zlepšení ochrany množitelských porostů brambor proti vektorům virových chorob brambor.

Výroba sadby brambor má u nás dlouholetou tradici a do budoucna i perspektivu. Je nutno odmítnout názory, že sadbu brambor můžeme na produkční plochy dovážet. Máme řadu dobrých množitelů, kteří jsou schopni vyrobit vysoce kvalitní sadbu, která je schopna konkurovat zahraničním dovozům. Řada z nich je schopna sadbu brambor za určitých podmínek i vyvézt, jak to dokazují některé příklady. Je celkem přirozené, že tato činnost vyžaduje účelnou podporu státních orgánů.

Tabulka 2: Nálety mšic na lokalitě Havlíčkův Brod - Občiny na žlutý lapač a výsledky posklizňových zkoušek

M.p. - Myzus persicae

Pramen: VÚB a ÚKZÚZ