Týden v Evropě 10. - 16. 12. 2001

21.12.2001 | Euroskop

Týden v Evropě 10. - 16. 12. 2001

Stručné zprávy z EU

Romano Prodi vyhlásil v projevu o stavu Unie priority Komise na rok 2002

Předseda Komise Romano Prodi zdůraznil významný pokrok při naplňování strategických cílů Komise v roce 2001. Načrtl hlavní budoucí úkoly a uvedl priority Komise na rok 2002. V pracovním programu Komise jsou zařazeny významné akce v sedmi oblastech.

Romano Prodi prohlásil, že nový pracovní program “prokazuje plnění ze strany Komise, avšak stále ještě je co dělat. Komise sleduje jednoznačný strategický směr. Nejde o taxativní výčet jednotlivých opatření, ale o strategický dokument, jehož účelem je zahájit politickou diskusi s institucemi EU. Komise je odhodlaná zaměřit se na dosažení výsledků v oblastech zájmu evropských občanů a pomoci Evropské unii převzít její globální odpovědnost za mír, mezinárodní solidaritu a trvale udržitelný rozvoj.”

Projev o stavu Unie, přednesený předsedou Komise, bude k dispozici na:

http://europa.eu.int/comm/commissioners/prodi/index_en.htm

Pracovní program Komise na rok 2002 je na:

http://europa.eu.int/comm/off/work_programme/index_en.htm.

[Podkladový text IP/01/1772]

Rada přijala nové uspořádání celních preferencí (GSP) pro rozvojové země

Rada pro všeobecné záležitosti přijala nařízení, kterým se aktualizují celní preference udělené rozvojovým zemím (GSP). Nový režim GSP (Generalised Scheme of Tariff Preferences) zakotvuje pro rozvojové země výraznější výhody udělené v jednodušším, přehlednějším a více předvídatelném rámci. Zároveň vylepší GSP jako nástroj trvale udržitelného rozvoje. “Po zahájení Rozvojové agendy z Dauhá a dohodě o iniciativě Všechno kromě zbraní jde o další konkrétní důkaz, že zájmy rozvojových zemí jsou na předním místě naší agendy,” prohlásil komisař pro obchod Pascal Lamy. “Jde o nejvelkorysejší balík GSP, který kdy EU předložila. Přejeme si větší využití GSP, zejména výrazných pobídek poskytovaných pro dosažení souladu se základními normami v oblasti pracovních sil.” Další informace viz IP/01/828.

[Podkladový text IP/01/1763]

Komise zahájila širokou diskusi o reformě režimu kontroly fúzí

Evropská komise přijala Zelenou knihu, jejímž účelem je zahájit debatu o fungování zákonů EU v oblasti fúzí a jejich řízení. Po jedenácti letech uplatňování Nařízení o fúzích, jednoho z pilířů politiky EU v oblasti hospodářské soutěže, se Komise kromě jiného ptá, zda by výhody vyplývající z převodu posuzování zamýšlených fúzí “pod jednu střechu”, namísto jejich dosavadního posuzování několika orgány pro ochranu hospodářské soutěže v dotčených státech, měly být přiznány většímu počtu fúzí. Komise dále navrhuje jednodušší systém koncentrace operací souvisejících s posouzením fúze v těch případech, kdy se tyto transakce odehrávají v jediném členském státu. [Podkladový text IP/01/1795]

Zelená kniha o zřízení institutu Evropského veřejného zástupce pro trestně-právní ochranu finančních zájmů Společenství

Boj proti podvodnému jednání, které ohrožuje finance Společenství, představuje pro Komisi klíčovou politickou prioritu. Zřízení institutu Evropského veřejného zástupce k ochraně financí Společenství je významným prvkem strategie Komise v boji proti podvodům. Na základě návrhu komisařky odpovědné za finance Michaele Schreyerové Komise přijala Zelenou knihu, která návrh na zřízení Evropského veřejného zástupce podrobněji rozvádí. Zelená kniha se zabývá právním postavením a organizačním zabezpečením tohoto institutu a jeho úřadu i otázkami, jako jsou druhy přečinů spadající do jeho působnosti, procesní právo a soudní řízení.

[Podkladový text IP/01/1794]

Eurobarometr 56: Z průzkumu veřejného mínění vyplývá silnější podpora EU

Byly zveřejněny první výsledky nejnovějšího průzkumu veřejného mínění v rámci Eurobarometru (Eurobarometer 56, vedený v říjnu a listopadu 2001). Z výsledků vyplývá významný nárůst podpory a důvěry v Evropskou unii. V době, kdy bylo zahájeno zasedání Evropské rady v Laekenu, průzkum také ukázal další nárůst podpory zavedení ústavy EU, pro niž se vyslovila velká většina Evropanů. Od jara 2001 však také došlo k výraznému nárůstu obav z hospodářských výhledů na rok 2002. Úplné výsledky jsou na adrese http://europa.eu.int/comm/dg10/epo/polls.html. [Podkladový text IP/01/1829]

Zasedání Evropské rady v Laekenu

Ve dnech 14. a 15. prosince se v belgickém Laekenu sešly hlavy států a vlád 15 členských zemí EU, aby se zabývaly řadou klíčových otázek (budoucnost Evropy - konvent o budoucí Evropě, evropská správa věcí veřejných, euro, bezpečnostní a obranná politika, rozšíření EU). Na pořadu jednání byly také otázky hospodářského a společenského rozvoje, posílení prostoru svobody, bezpečnosti a spravedlnosti a vnějších vztahů. Existuje předpoklad, že do konce roku 2002 deset ze 13 kandidátských zemí, včetně České republiky, uzavře vstupní jednání.

Představitelé EU také přijali Laekenskou deklaraci, která vytváří prostor pro debatu o budoucnosti EU. Deklarace má tři kapitoly:

· Evropa na křižovatce: analýza současného stavu v EU, posouzení úspěchů i problémů demokracie a úlohy EU v globalizovaném světě, očekávání evropských občanů;

· Úkoly a reformy v obnovené EU: další demokratizace a zprůhlednění EU, lepší rozdělení a stanovení kompetencí v EU, zjednodušení nástrojů EU, cesta k ústavě pro evropské občany;

· Konvent o budoucnosti EU:

· jmenování pana Giscarda dEstainga předsedou konventu a pana Dehaena a pana Amata jako místopředsedů;

· konvent bude sestávat z 15 představitelů hlav států a vlád členských zemí (jeden za každý členský stát), 30 poslanců národních parlamentů (dva za každý členský stát), 16 poslanců Evropského parlamentu a dvou zástupců Komise;

· kandidátské země budou zastoupeny stejným způsobem jako současné členské státy (jeden představitel vlády a dva poslanci národního parlamentu), ale nebudou moci zabránit případnému konsensu členských států EU;

· konvent se na svém slavnostním zahajovacím zasedání sejde dne 1. března 2002, kdy jmenuje své prezidium a přijme jednací řád. Její jednání budou zakončena za rok;

· konvent vypracuje závěrečný dokument, který navrhne buď různé možnosti dalšího postupu spolu s údajem o tom, jakou mají podporu, nebo doporučení, dojde-li ke konsensu. Spolu s výsledkem vnitrostátních diskusí o budoucnosti EU bude tento závěrečný dokument představovat východisko pro jednání mezivládní konference, která přijme definitivní rozhodnutí;

· pro organizace zastupující občanskou společnost (sociální partneři, podnikatelská sféra, nevládní organizace, akademické kruhy apod.) bude otevřeno fórum v podobě strukturované sítě organizací, jimž budou pravidelně předávány informace o jednání konventu.

Zprávy Eurostatu

Rozšíření EU: hlavní údaje o kandidátských zemích

O členství v EU požádalo 13 států (Bulharsko, Kypr, Česká republika, Estonsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Malta, Polsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko a Turecko). Na zasedání Evropské rady hlav států a vlád v belgickém Laekenu ve dnech 14. a 15. prosince představovalo rozšíření EU významné téma.

Při této příležitosti předložil Eurostat shrnutí hospodářských a sociálních ukazatelů o kandidátských zemích. Většina těchto údajů byla převzata z nové ročenky o kandidátských zemích, která též obsahuje údaje o zemích jihovýchodní Evropy. Publikace je určena jako pracovní nástroj pro všechny zájemce o proces rozšíření a politický a hospodářský vývoj v jihovýchodní Evropě. Údaje o jednotlivých státech byly převzaty od statistických úřadů kandidátských zemí, Eurostat je zpracoval do souhrnné podoby.

[Podkladový text STAT/01/129]

300 milionů Evropanů na cestě k euro. Hlavní údaje o euro a eurozóně

Dnem 1. ledna 2002 dojde ve všech členských státech eurozóny (Belgie, Německo, Řecko, Španělsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Nizozemsko, Rakousko, Portugalsko a Finsko) k zavedení bankovek a mincí euro, které nahradí příslušné bankovky a mince národní měny. Tento historický přechod představuje poslední krok dlouhého procesu, jehož součástí byl zrod eura 1. ledna 1999.

Používání peněz patří mezi naše časté každodenní úkony. Kolika lidí se týká zavedení společné měny? Jaká je ekonomická váha eurozóny a jakými hlavními odlišnostmi se vyznačuje z hlediska ekonomické struktury ve srovnání s USA a Japonskem? Jakým způsobem užívají občané eurozóny peněz, jakými zvláštnostmi se vyznačuje jejich způsob spotřeby? Vedle odpovědí na tyto otázky přináší tato tisková zpráva také porovnání statistik eurozóny s údaji o USA a Japonsku. [Podkladový text STAT/01/130]

Zprávy o rozšíření

Počáteční výsledky průzkumu Eurobarometru v kandidátských zemí prokazují širokou podporu vstupu

Z prvních výsledků průzkumu provedeného Eurobarometrem ve 13 kandidátských zemích, zveřejněných Evropskou komisí, vyplývá celkově jednoznačná podpora členství v EU. Občané těchto zemí však stále pociťují nedostatečnou informovanost o EU a procesu rozšíření. Téměř šest lidí z deseti (59 %) v kandidátských zemí má pocit, že členství v EU by pro jejich zemi “bylo dobré”, dvě třetiny (65 %) by podporovaly členství své země v EU v referendu. Cílem činnosti Eurobarometru v kandidátských zemích (AC-EB) je sběr informací v budoucích členských státech takovým způsobem, jenž umožní přímé porovnání se standardními průzkumy Eurobarometru prováděnými ve stávajících státech EU. Pomocí tohoto nového nástroje je Komise schopna poskytnout rozhodujícím činitelům a evropské veřejnosti údaje o názorech, které pomohou pochopit podobnosti a rozdíly mezi EU a kandidátskými zeměmi. AC-EB bude nadále sledovat podporu členství v EU a případné změny postojů v kandidátských zemích, týkající se evropských záležitostí. První průzkum byl proveden v říjnu 2001 mezi více než 12 tisíci občanů v 13 kandidátských zemích. Shrnutí poznatků najdete na

http://europa.eu.int/comm/public_opinion. [Podkladový text IP/01/1774]

Kandidáti stojí před posledním úsekem vyjednávacího procesu

Dva dny intenzivních přístupových jednání ve dnech 11. a 12. prosince v Bruselu poskytly dosud nejzřetelnější obrázek úspěchů dosažených státy, které chtějí vstoupit do EU. Celkový stav jednání po kolech zakončených tento týden:

· Bulharsko: 13 uzavřených kapitol

· Kypr: 24 uzavřených kapitol (dne 12. 12. uzavřel kapitolu o spravedlnosti a vnitru)

· Česká republika: 24 uzavřených kapitol (dne 12. 12. uzavřela kapitoly o energetice a o spravedlnosti a vnitru)

· Estonsko: 20 uzavřených kapitol

· Maďarsko: 23 uzavřených kapitol

· Lotyšsko: 22 uzavřených kapitol (dne 12. 12. uzavřelo kapitolu o energetice)

· Litva: 21 uzavřených kapitol

· Malta: 19 uzavřených kapitol

· Polsko: 19 uzavřených kapitol

· Rumunsko: 9 uzavřených kapitol

· Slovensko: 21 uzavřených kapitol (dne 11. prosince uzavřelo kapitolu o životním prostředí)

· Slovinsko: 25 uzavřených kapitol (dne 12 prosince uzavřelo kapitoly o volném pohybu osob, o daních, o spravedlnosti a vnitru)