Meteorologové nevědí, zda sníh způsobí na jaře záplavy

Současné přívaly sněhu vzbuzují v některých lidech obavy z případných jarních záplav. Milióny krychlových metrů sněhu, které na území ČR napadaly, však zdaleka nemusejí být tak hrozivé, jak vypadají. Vznik povodní záleží na kombinaci několika různých podmínek a meteorologové jej mohou předpovědět až několik dní předem. Zatím případný vznik povodní nemohou potvrdit, ale ani vyloučit.

K tomu, aby mohli určit, zda budou letošní jarní povodně mohutnější než jindy, by meteorologové potřebovali znát přesnou teplotní předpověď. "Pokud oteplování bude pozvolné, není žádný problém. Ale když budou mrazy dlouho pokračovat a pak se zásadně oteplí, mohly by povodně hrozit," řekl Jiří Englický ze společnosti Meteogres.

Na to, zda tající sníh může způsobit povodně, má vliv mnoho faktorů. "Záleží to i na množství sněhu, či na tom, jak moc je promrzlá půda a sníh se do ní vsakuje," vysvětlil Englický. Pokud oteplení přijde rychle a země je promrzlá například do hloubky 80 centimetrů, tak se sníh do země nevsakuje, ale stéká po povrchu.

Když mrazivé počasí náhle vystřídá oteplení, hrozí i takzvané říční laviny. V korytech řek se může uvolnit led, který se promění v lavinovou vlnu. Ta během několika vteřin smete vše, co jí stojí v cestě. Nebezpečí lavin hrozí zejména při takovém počasí, které právě začalo. Ledová tříšť vzniká, když led v řece ohřeje slunce. Kry se "odloupnou", tříšť se dá do pohybu a může vytvořit hráz, která se provalí.

Hrozí spíše na menších říčkách, které rychleji zamrzají a lidé na nich často bruslí. Ledová tříšť, která se může uvolnit a valit korytem, má obrovskou rychlost. Lidé by proto neměli vstupovat na led, pokud nevidí na dva kilometry proti proudu. Jen tak mají šanci před smrtící lavinou utéci.