Zpráva Evropské komise o pokroku jednotlivých kandidátských zemí v přípravě na přistoupení

Aby rozšíření bylo úspěchem

Strategický dokument

a

Zpráva Evropské komise o pokroku

jednotlivých kandidátských zemí

v přípravě na přistoupení

I. Celkový kontext

1. Úvod

2. Veřejné mínění a rozšíření Unie

3. Proces rozšíření a sousední země

a) Západní Balkán

b) Země Evropské zóny volného obchodu

c) Nově nezávislé státy

d) Středomoří

II. Pokrok kandidátských zemí v plnění kritérií pro členství

1. Politická kritéria

a) Celkový vývoj

b) Závěry

2. Ekonomická kritéria

a) Celkový vývoj

b) Závěry

3. Další povinnosti vyplývající z členství

a) Přejímání a implementace acquis a jeho prosazování v praxi

b) Přehled jednotlivých sektorů a závěry

c) EMU a EURO

III. K úspěšnému rozšíření

1. Dodržování ‚jízdního řádu - zbývající kapitoly

a) Finanční rámec a související kapitoly

b) Další kapitoly

2. Akční plán pro administrativní a soudní kapacity

a) Posilování kroků k budování institucí

b) Zlepšený dozor

c) Administrativní kapacity po přistoupení k Unii

3. Předvstupní strategie Turecka - vstříc nové fázi

4. Další kroky

a) Plnění přístupových kritérií

b) Vstup prvních kandidátských zemí do Unie

c) Další vyjednávající kandidátské země - na cestě k aktualizovanému ‚jízdnímu řádu

IV. Závěry

Přílohy

Příloha 1: Závěry z pravidelných zpráv

Bulharsko

Kypr

Česká republika

Estonsko

Maďarsko

Lotyšsko

Litva

Malta

Polsko

Rumunsko

Slovensko

Slovinsko

Turecko

Příloha 2: Kandidátské země: hlavní statistické ukazatele (rok 2000)

Příloha 3: Strategie před přistoupením

Příloha 4: Stav ratifikace Konvence o lidských právech v kandidátských zemích ke dni 30. září 2001

Příloha 5: Twinningové projekty v letech 1998-2001

Příloha 6: Stav jednání k 26. říjnu 2001

I. Celkový kontext

1. Úvod

Bezmála padesát let už Evropská unie pomáhá překonávat konflikty minulosti a posilovat mír, bezpečí, spravedlnost a blahobyt napříč Evropou. Od přizvání kandidátských zemí k členství v Evropské unii přispěl proces rozšíření rozhodující měrou k dosažení politické stability, ekonomického rozvoje a sociální spravedlnosti. Stabilní instituce, střídání vlád na bázi svobodných a demokratických voleb, posílená ochrana lidských práv včetně práv menšin a uplatňování tržních principů, to vše jsou dnes běžné jevy. Proces rozšíření činí Evropu bezpečnější pro její občany a přispívá k prevenci konfliktů a jejich zvládání v širším světě.

Z rozšíření budou těžit nejen stávající a nové členské státy, ale také sousední země, s nimiž má Evropská unie těsné vztahy. Napříč Evropou nebudou narýsovány žádné nové dělící čáry. Každý nový členský stát do EU vnese své vlastní politické, ekonomické, kulturní, historické a geografické dědictví a obohatí tak Evropu jako celek.

Na pozadí teroristických útoků z 11. září a následného vývoje je silná a sjednocená Evropa dnes důležitější než kdykoli předtím. Kandidátské země spolu s Evropskou unií odsoudily terorismus a okamžitě a plně se ztotožnily se závěry mimořádného zasedání Evropské rady z 21. září 2001.

Komise obnovuje své odhodlání k úspěšnému rozšíření. Rozšíření zlepší bezpečnost a stabilitu nejen v Evropě, ale také v sousedních regionech i v odlehlejších oblastech. Příští rok bude klíčový pro úspěšné dokončení probíhajících vstupních jednání a pro přípravu kandidátů na členství.

Letošní zprávy o pokroku v přístupových jednáních a návrhy na úpravy v Přístupových partnerstvích identifikují oblasti, kam je nejvíce zapotřebí napřít další úsilí. Společně s ‚jízdním řádem, sestaveným Komisí loni v listopadu a podpořeným na následných zasedáních Evropské rady, poskytují tyto zprávy návod k úspěšnému završení přístupového procesu s jednotlivými zeměmi. V příštím roce Komise ve svých zprávách o dosaženém pokroku předloží ohodnocení připravenosti každého kandidáta zhostit se práv a povinností vyplývajících z členství v Unii. Pokud dosavadní úsilí nepoleví, mělo by být možné završit přístupová jednání se zeměmi, které splní vstupní kritéria, do konce roku 2002. Za tohoto předpokladu budou tyto země připraveny stát se členy EU v roce 2004 v souladu s požadavkem Evropského parlamentu a Evropské rady.

Principy pro dosažení takového pokroku zůstávají nezměněny. Berlínské zasedání Evropské rady stanovilo jasný rámec finančních aspektů rozšíření. Tento rámec poskytuje dostatečný prostor pro vstup až deseti nových členských států v roce 2004. Zasedání Evropské rady v Nice definovalo rámec institucionální reformy nutné k rozšíření. Jednání probíhají na základě stávajícího acquis; je při nich uplatňována zásada přístupu ‚podle zásluh a zásada dohánění případných zpoždění, a budou završena s těmi kandidáty, kteří splní kritéria členství. Jde o nezbytné a dostačující podmínky pro dokončení prvního rozšíření, jež byly definovány už od počátku. Jakékoli diskuse uvnitř Evropské unie o reformě její politiky a institucí musí být jasně odděleny a nesmějí bránit v přístupových jednání, ani je zpomalovat.

Tempo vyjednávání s každým kandidátem odráží v prvé řadě tempo jeho příprav na členství. Uplatněním principu diferenciace založeného na specifických podmínkách každého kandidáta spolu s důsledným postupem příprav na členství, podpořeným předvstupními nástroji EU, se mimoto dává kandidátům, kteří začali vyjednávat později, možnost dohnat ostatní. V současnosti uplatňovaná strategie rozšíření poskytuje pevný základ pro včasné završení jednání s kandidáty, kteří jsou dostatečně připraveni.

7

Podmínky členství, stanovené zasedáním Evropské rady v roce 1993 a dále rozpracované na následných zasedáních, poskytují nástroje pro hodnocení pokroku každého kandidáta. Tyto podmínky zůstávají v platnosti dodnes a nelze je upravovat. V současné fázi přístupového procesu je nicméně třeba zaměřit se nejen na schopnost kandidátů přijmout a zavést acquis, ale také na jeho transponování do národní legislativy. Z tohoto důvodu se nyní věnuje zvláštní pozornost administrativním a právním kapacitám a schopnostem kandidátů. V souladu s akčním plánem rozšíří Komise podporu pro budování institucí a bude bedlivě sledovat plnění závazků přijatých během vyjednávání a výsledků dosahovaných při naplňování priorit stanovených v Přístupových partnerstvích.

Evropská unie bude nadále poskytovat plnou podporu v přípravách na členství těm kandidátům, kteří nejsou v situaci, kdy by byli s to dokončit vyjednávání ve stanoveném časovém harmonogramu. Vyjednávání s nimi budou pokračovat na základě principů, podle nichž se přístupový proces řídí už od počátku. Komise ve svém dokumentu o strategii rozšíření v roce 2002 nastíní aktualizovaný ‚jízdní řád a bude-li to nezbytné, i revidovanou předvstupní strategii pro tyto kandidáty. Vezme přitom v potaz pokrok, kterého bude dosaženo v příštím roce a zároveň i závěry zasedání Evropské rady v Göteborgu.

V zájmu zintenzivnění příprav na rozšíření jsou kandidátské země stále více zapojovány do programů a aktivit EU. Předvstupní hospodářské programy byly připraveny tak, aby v nich bylo pamatováno na požadavky hospodářské a měnové unie, a jsou vyvíjeny i národní strategie zaměstnanosti. Závěry zasedání Evropské rady v Göteborgu daly kandidátským zemím příležitost přizpůsobit ekonomické, sociální a ekologické požadavky vůči vlastním národním podmínkám. Kandidátské země by se měly v maximální míře připojit k lisabonskému procesu, který se zaměřuje na strategický cíl Unie vytvořit udržitelnou, vysoce konkurenceschopnou a na vzdělání založenou ekonomiku.

Stále důležitější bude spolupráce v oblasti soudnictví a vnitřních věcí, a to jak s ohledem na boj proti terorismu a organizovanému zločinu, tak i v dlouhodobějších diskusích o možné společné kontrole hranic. Schengenský systém se bude vztahovat na všechny nové členské státy. Plná účast na tomto systému bude založena na procesu sestávajícím ze dvou kroků. Nové členské státy budou nejprve muset dosáhnout vysokého stupně kontroly svých vnějších hranic v okamžiku vstupu do EU, zatímco k odstranění kontrol na vnitřních hranicích se stávajícími členskými státy dojde až později na základě separátního rozhodnutí Rady.

Vstup do Evropské unie neznamená zavedení eura. Ačkoli účast v systému jednotné měny je součástí acquis, kandidátské země budou pro zavedení eura muset nejprve splnit stanovená kritéria. O tom se rozhodne později, po vstupu do Unie, a to na základě posouzení, zda již bylo dosaženo vysokého stupně udržitelné konvergence, stejně jako tomu bylo v případě zakládajících účastníků eurozóny. Nejvyšší prioritou každého kandidáta však musí být naplnění kodaňských ekonomických kritérií.

Kandidátské země se musí stále výrazněji účastnit diskuse o budoucnosti Evropy včetně debat v rámci Konventu, který připraví podklady pro příští mezivládní konferenci. Činnost Konventu a mezivládní konference je vkladem do budoucnosti Evropy; nepředstavuje nicméně novou podmínku pro rozšíření.

S tím, jak pokračuje debata o evropské budoucnosti a termín rozšíření se blíží, občané stávajících a budoucích členských států budou stále více chtít porozumět pravděpodobným dopadům rozšíření. Komise v úzké spolupráci s Evropským parlamentem je připravena odpovědět na tento požadavek a podpořit úsilí politických představitelů v těchto zemích vysvětlit veřejnosti souvislosti rozšíření.

Pro celou Evropu a celý svět by bylo inspirující, kdyby se Kypru podařilo vstoupit do Evropské unie společně na základě dohody, která by brala v úvahu zájmy a obavy obou stran. Je škoda, že představitelé kyperských Turků se v současnosti neúčastní procesu, který probíhá pod záštitou Organizace spojených národů. Všechny zúčastněné strany by měly plně využít příležitosti k dosažení dohody před ukončením přístupových jednání. Pokud však dohody nebude dosaženo do završení přístupových jednání, Rada o vstupu rozhodne (aniž by to však byla určující podmínka) v souladu se závěry helsinského zasedání Evropské rady.

V Helsinkách Evropská rada rozhodla, že Turecko je kandidátskou zemí, jejíž žádost bude posuzována na základě stejných kritérií, jaká jsou uplatňována u ostatních kandidátů. Předvstupní strategie, k jejímuž stanovení vyzývají závěry helsinského zasedání, se už uplatňuje. Komise vítá politické a hospodářské reformy, které byly zahájeny. Turecko musí zajistit, aby tyto reformy byly efektivní, zvlášť pokud jde o ochranu lidských práv, a musí aktivně přispívat k úsilí o vyřešení kyperského problému a rozporů, jež vyvstaly kolem otázky Evropské bezpečnostní a obranné politiky.

Na přípravách nadcházejícího rozšíření Evropské unie se intenzívně pracuje podle strategie stanovené v tomto dokumentu. Rozšíření vychází z jasných principů formulovaných na zasedáních Evropské rady a je založeno na průhledné a objektivní metodě, kterou Komise stanovila v Agendě 2000 a již uplatňuje každoročně ve svých Zprávách o pokroku. Současný dokument a přiložené Zprávy obsahují rozbor stádia procesu rozšiřování dosaženého na podzim 2001 a poukazují na způsoby, jak zajistit, aby příští a rozhodující fáze procesu byla úspěšná.

2. Veřejné mínění a rozšíření Unie

Političtí a ekonomičtí představitelé Evropské unie se musí při přípravách této vlny rozšíření zapojit do dialogu o rozšíření s veřejností a přispět do diskuse o Unii v kandidátských zemích.

Průzkumy veřejného mínění a zprávy ‚Eurobarometru ukazují, že je třeba zvýšit úroveň informovanosti o Unii a pomoci lidem lépe porozumět dopadům rozšíření. V kandidátských zemích je podpora vstupu do Unie všeobecně vysoká, ale může se lišit v závislosti na různých faktorech včetně vývoje jednání o přístupu.

V květnu 2000 Komise odstartovala komunikační strategii s cílem zpřístupnit komplexní informace o procesu rozšíření. Aby tato strategie uspěla, je třeba, aby se do dialogu zapojily nejen evropské instituce, ale také zvolení zástupci, političtí představitelé, vlády, ekonomičtí a sociální partneři a občanská společnost vůbec.

Komise rozvíjí svou komunikační strategii na decentralizované bázi a bere přitom v úvahu zvláštní potřeby a podmínky v jednotlivých členských státech a kandidátských zemích. Představitelé Komise v patnácti členských státech a její delegace ve třinácti kandidátských zemích mají na starosti vypracování programů přizpůsobených těmto potřebám. Na regionální úrovni dostávají přednost regiony stávající Unie hraničící s kandidátskými zeměmi. Komise při vypracovávání strategie úzce spolupracuje s úřady Evropského parlamentu.

Komise informuje Radu a Parlament o dosažených výsledcích.

3. Proces rozšíření a sousední země

Když se EU rozšíří, bude mít nové sousedy a její vztahy s nimi se vyvinou tak, aby odrážely novou situaci. EU vypracovala zvláštní politiku vůči každému sousedícímu regionu - stabilizační a asociační proces pro západní Balkán, barcelonský proces pro Středomoří a rámec partnerství a spolupráce pro Rusko, Ukrajinu a další nově nezávislé státy. Tyto projekty doplňují úzký a integrovaný vztah se zeměmi Evropské dohody o volném obchodě a s Evropským hospodářským prostorem.

Tyto projekty předpokládají vytvoření oblasti volného obchodu zahrnující EU a její sousedy, v níž má vládnout demokracie a respektování lidských práv a právního státu.

S rozšířením Unie se rozšíří i společné zájmy EU a jejích nových sousedů. To přinese nové příležitosti a podněty pro růst a investice. Rozšíření nakonec vytvoří vnitřní trh s více než 500 miliony spotřebitelů. Bude společným zájmem EU a jejích nových sousedů pokračovat ve spolupráci na konsolidaci ekonomických reforem a posílení obchodu na základě vytvoření průhledného regulačního prostředí. Postupné slaďování s pravidly vnitřního trhu EU a s jeho regulačním rámcem pomůže obchodu a přiláká investice v sousedních regionech. To bude ku prospěchu obchodu ve všech zainteresovaných zemích.

Rozšíření přinese rovněž nové výzvy. Zdůrazní potřebu úzké spolupráce EU a jejích sousedů v oblastech, jako je soudnictví a vnitřní věci. EU pravděpodobně přiláká migranty ze sousedních zemí a bude proto s těmito zeměmi chtít vypracovat způsoby plánování legální migrace a zároveň potírání migrace nelegální. Ostraha hranic bude jednat v souladu se zvýšeným významem úzké spolupráce v oblastech, jako jsou celní kontroly a veterinární a fytosanitární kontroly v rámci boje proti organizovanému zločinu a proti obchodu s drogami.

Rozšířená Evropská unie bude potřebovat prohloubit své vztahy s bezprostředními sousedy a dále rozvinout jednotný přístup. Rozšířená EU bude zřejmě mít větší zájem na propojování tří v současnosti uplatňovaných geopolitických přístupů. Budoucí hranice Unie se nesmějí stát novou dělící čárou. Dobře vystavěná politika vůči sousedům, založená rámcově na stávající politice, zajistí, že rozšířená EU a její sousedé prohloubí své společné zájmy a aktivity.

a. Západní Balkán

V roce 2001 byla v regionu západního Balkánu upevněna demokracie. Po zvolení nového demokratického vedení ve Federativní republice Jugoslávii zaznamenal region pokrok v politických, ekonomických a administrativních reformách. Nicméně pokrok nebyl stejnoměrný a obnovení násilí v jižních oblastech Federativní republiky Jugoslávie a v Bývalé jugoslávské republice Makedonii představují nezdar v prosazování míru a stability v regionu. Výzvou pro EU je efektivně reagovat na nestabilitu regionu a zároveň postupovat směrem k integraci zemí tohoto regionu do EU v souladu se závěry zasedání Evropské rady ve Feiře.

Stabilizační a asociační proces poskytuje rámec, v němž mohou nové smluvní vztahy a asistenční program (CARDS) každé zemi pomoci vlastním tempem pokročit coby potenciálnímu kandidátovi na členství v EU. Regionální spolupráce je klíčová pro upevnění stability a je nezbytnou součástí závazků EU v jihovýchodní Evropě. To si vyžádá další úsilí. Všem zemím tohoto regionu je třeba pomoci v jejich pokusech sladit úsilí o regionální spolupráci s požadavky integrace do EU. Stabilizační a asociační proces, Pakt stability a finanční pomoc se v tomto ohledu mohou vzájemně doplňovat.

b. Země Evropské zóny volného obchodu

Nové členské státy přistoupí k dohodám Unie se členy Evropské zóny volného obchodu (EFTA). Přistoupivší země budou muset požádat o vstup do Evropského hospodářského prostoru (EEA) v souladu s článkem 128 Dohody o EEA. S ohledem na tyto skutečnosti Komise informuje své partnery z EFTA o pokroku v přístupových jednáních.

c. Nově nezávislé státy

EU buduje silnější partnerství s Ruskem s cílem vzájemně využít výhod prohloubené spolupráce v oblastech energetiky, zahraniční politiky, soudnictví a vnitřních věcí a životního prostředí. Dohoda o partnerství a spolupráci s Ruskem je základem pro politický dialog a rozsáhlou spolupráci zahrnující kroky vztahující se k ruské žádosti o členství ve Světové obchodní organizaci. Vývoj vztahů mezi EU a Ruskem v rámci Dohody o partnerství a spolupráci dostal další podnět na summitu EU-Rusko v říjnu 2001, kdy bylo dosaženo nové dohody o Skupině zástupců na vysoké úrovni pro vypracování koncepce Společného evropského hospodářského prostoru.

Rusko vítá rozšíření EU a od Evropské unie očekává pečlivé posouzení vlivu tohoto rozšíření na Rusko. Tyto záležitosti jsou diskutovány v institucích Dohody o partnerství a spolupráci s cílem vyřešit jakékoli problémy ještě před rozšířením. V této souvislosti byla nastolena otázka Kaliningradu. Komise v roce 2001 předložila diskusní dokument, který zkoumá dopad rozšíření na kaliningradskou oblast, a rovněž se věnuje dalším tématům společného zájmu, například ochraně životního prostředí v regionu Baltského moře. Je společným zájmem EU a Ruska zajistit, aby Kaliningrad mohl těžit z přínosných důsledků rozšíření. Je třeba prodiskutovat praktické otázky, jakými jsou víza a hraniční formality při cestování mezi Kaliningradem a zbytkem Ruska tak, aby se dosáhlo konstruktivních řešení v rámci acquis.

EU má Dohody o partnerství a spolupráci také s Ukrajinou a Moldávií a pomáhá těmto dvěma zemím v procesu jejich politické a ekonomické transformace a progresivního zavádění evropského práva a praxe. Obě tyto země byly přizvány k účasti na Evropské konferenci a jsou aktivní v regionálních a subregionálních skupinách zahrnujících členské státy EU, kandidátské země a země účastnící se Stabilizačního a asociačního procesu. Bělorusko rovněž sousedí s budoucí EU, ovšem vztahy s ním jsou omezené v důsledku tamní nízké úrovně demokracie a problémů souvisejícím s lidskými právy a zásadami právního státu v zemi.

d. Středomoří

Vztahy EU se zeměmi Středomoří se rozvíjejí v rámci barcelonského procesu, který sdružuje 15 států EU s dvanácti zeměmi na pobřeží Středozemního moře při spolupráci v politických a bezpečnostních otázkách, při hospodářské spolupráci vyúsťující ve volný obchod a také ve spolupráci sociální a kulturní. Tento rámec podtrhuje řada společných regionálních iniciativ a síť bilaterálních vztahů. I když je tento proces ovlivněn neexistencí trvalého míru na Blízkém východě, byl od svého ustavení v roce 1995 efektivním nástrojem pro udržování dialogu a poskytuje fórum, na němž se Izrael a arabské země nadále setkávají.

Asociační dohody vstoupily v platnost mezi EU a Marokem, Tuniskem, Izraelem a Palestinskou autonomní správou. Tyto dohody byly podepsány také s Jordánskem a Egyptem, přičemž přinejmenším dohoda s Jordánskem začne platit už velmi brzy. Pokračují jednání s Alžírskem, Libanonem a Sýrií s dobrými vyhlídkami na završení těchto jednání s prvními dvěma jmenovanými zeměmi ještě před koncem roku 2001. Zbylí tři partneři (Kypr, Malta a Turecko) jsou už zahrnuti v dřívějších dohodách a jsou sami na cestě přístupových jednání. Barcelonský proces navíc poskytuje prostor k uzavření dohod o volném obchodě mezi zúčastněnými partnery (Dohoda jih-jih); EU proto vřele přivítala a poskytla svou podporu agadirskému procesu zahájenému 8. května 2001, v jehož rámci se Maroko, Tunisko, Egypt a Jordánsko dohodly na vzájemném volném obchodu.

V listopadu 2000 se 27 ministrů zahraničí dohodlo na oživení euro-středozemní spolupráce a stanovilo nové ambiciózní cíle pro pokračování v barcelonském procesu. Práce na naplnění těchto cílů od té doby nabyly na intenzitě. Tragické události 11. září 2001 nicméně ukázaly, že je třeba spolupracovat ještě těsněji, v neposlední řadě v oblasti sociální, kulturní a vzdělávací. Barcelonský proces poskytuje pro tento účel skvělý rámec.

II. Pokrok kandidátských zemí v plnění kritérií pro členství

Stejně jako loňská, i letošní Pravidelná zpráva vyzdvihla již přijatá právní opatření na úkor těch, která se teprve připravují. Komise zkoumala, zda byly ohlášené reformy od října 2000 skutečně provedeny. Pro každou z 29 kapitol acquis Společenství je ve zprávách analyzován pokrok každého z kandidátů v přijímání acquis a v zajištění jeho implementace a jeho prosazování prostřednictvím nezbytných administrativních struktur. Každá kapitola obsahuje nejen vyhodnocení pokroku dosaženého od loňské zprávy, ale také hodnocení celkového pokroku.

Hodnocení je založeno nejprve na informacích poskytnutých samotnými kandidátskými zeměmi. Komise rovněž těžila z informací předložených v souvislosti s vyjednáváním o přístupu i na jednáních, jež proběhla na základě Asociačních dohod. Informace z těchto zdrojů porovnala s těmi, které obsahovaly nové Národní programy pro přijímání acquis, jež byly Komisi předány počátkem roku 2001. Komise vycházela ze zpráv Evropského parlamentu, hodnocení z členských zemí, prací mezinárodních organizací, především pak Rady Evropy a OBSE, a mezinárodních finančních institucí, evropských obchodních asociací i nevládních organizací.

1. Politická kritéria

Kodaňské zasedání Evropské rady stanovilo jako podmínku členství, že “kandidátská země dosáhla stability institucí zaručujících demokracii, právní stát, lidská práva a respektování a ochranu menšin”. Článek 6 Smlouvy o Evropské unii říká, že “Unie je založena na principech svobody, demokracie, respektování lidských práv a základních svobod a právního státu”. Tyto principy byly zdůrazněny Chartou základních práv Evropské unie, která byla vyhlášena na zasedání Evropské rady v Nice v prosinci 2000.

a. Celkový vývoj

Ve zprávách z roku 2000 došla Komise k závěru, že všechny země, které vedou vyjednávání, pokračovaly v plnění politických kritérií, a že celkové výsledky v posilování demokratických institucí, budování právního státu a ochraně lidských práv se od předchozího roku zlepšily. Komise nicméně zdůraznila potřebu urychlení reformy či její upevnění v oblasti soudnictví. Zvláštní pozornost věnovala i problému korupce. Komise navíc vyzvala k přijetí rozhodných opatření v boji proti rostoucímu problému obchodu se ženami a dětmi a zdůraznila potřebu trvalého úsilí ke zlepšování situace Romů. Komise naléhala na Turecko, aby přijalo nezbytná rozhodnutí, jež by zavedla do praxe jeho záměry v oblasti ochrany lidských práv.

Od posledních Pravidelných zpráv kandidátské země pokračovaly v posilování funkčnosti svých demokratických vládních systémů. Celostátní či místní volby proběhly v Bulharsku, na Kypru, v České republice, Estonsku, Lotyšsku, na Maltě, v Polsku a v Rumunsku. Tyto volby byly svobodné a spravedlivé.

Kandidátské země věnovaly další úsilí zajištění nezávislosti, průhlednosti, odpovědnosti a efektivity státní správy. V několika zemích byl posílen právní rámec pro výkon státní správy a pokračovalo proškolování státních zaměstnanců a modernizace správy. Toto úsilí by nemělo polevit.

Bylo dosaženo dalšího pokroku v reformování a posilování soudního systému jako stěžejního nástroje pro zajišťování právního státu a pro efektivní zavádění acquis. Několik zemí pokročilo v implementaci základní legislativy, posilování příslušných lidských zdrojů a vylepšování pracovních podmínek. Úsilí v této oblasti je třeba dál posílit se zvláštním zřetelem k zajištění nezávislosti soudů.

Předchozí zprávy označily za vážný problém korupci, která je “dále jitřena nízkými mzdami ve veřejném sektoru a rozsáhlým užíváním nástrojů byrokratické kontroly v ekonomice”. Toto hodnocení zůstává ve značném rozsahu platné, ačkoli došlo k několika pozitivním posunům. Ve většině zemí byly posíleny protikorupční orgány a došlo k pokroku v legislativě v oblastech, jako jsou veřejné zakázky a přístup veřejnosti k informacím. Povzbudivý vývoj v několika zemích v oblasti reformy veřejné zprávy rovněž přispěl k boji s korupcí. V mnoha kandidátských zemích však navzdory tomuto úsilí zůstávají korupce, podvody a hospodářská kriminalita rozšířeny a přispívají k nedůvěře občanů ve státní správu a k diskreditaci reforem. Zde je zapotřebí dalších rasantních opatření.

Loni komise podtrhla problém institucí péče o děti v Rumunsku. Rumunské úřady přijaly řadu legislativních, administrativních a finančních opatření podporovaných PHARE. V tomto úsilí je třeba pokračovat v zájmu zajištění znatelného a dlouhodobého zlepšení životních podmínek dětí a rodin, jichž se problém týká, a v zájmu prevence zneužívání dětí a řešení problému dětí bez domova.

Alarmující trend z loňských zpráv týkající se problému obchodování se ženami a dětmi byl bohužel potvrzen i letos. Některé kandidátské země jsou z tohoto hlediska nadále zeměmi původu, zeměmi tranzitními či cílovými, a to bez známek zlepšení situace. Je třeba přijmout rozhodná opatření v boji s tímto problémem. Patřičným způsobem je přitom třeba zohlednit práva obětí.

Jisté zlepšení bylo v několika zemích zaznamenáno v oblasti předběžného zadržení. Problémy se týkají především neúměrně dlouhé vazby, odpírání právní asistence a v některých případech špatného zacházení se zadržovanými. Tyto problémy je třeba řešit.

Několik zemí dále pokročilo v zajišťování rovnosti mužů a žen, a to jak před zákonem, tak z hlediska institucionálního rámce. Je třeba nicméně vyvinout další úsilí na podporu ekonomické a sociální rovnosti žen. Kroky, jež řada zemí přijímá na pomoc obětem násilí, jsou vítány. Je třeba je doplnit odpovídajícími preventivními opatřeními.

Pokud jde o menšiny, lze zaznamenat řadu povzbudivých kroků. Estonsko a Lotyšsko vykázaly pozitivní vývoj v integraci osob bez tamního občanství a obě země nadále plní všechna doporučení OBSE o občanství a naturalizaci. V obou zemích je třeba zajistit, aby prosazování stávající jazykové legislativy probíhalo při plném respektování principů přiměřenosti a oprávněného veřejného zájmu. Několik zemí podniklo další kroky k posílení právního a institucionálního rámce pro ochranu menšin. V Bulharsku, na Slovensku a v Rumunsku hrají menšiny důležitou roli v politickém životě.

Ve všech zemích s podstatnou romskou menšinou nyní existují akční plány pro boj s diskriminací, která zůstává rozšířeným jevem, a pro zlepšení životních podmínek, jež jsou i nadále extrémně obtížné. Ve většině případů probíhá zavádění těchto plánů do praxe a v některých zemích byly posíleny rozpočtové zdroje. Na podporu těchto kroků jsou i nadále k dispozici zdroje PHARE. Je třeba zajistit, aby různé programy byly zavedeny trvale a v úzké spolupráci se zástupci Romů a aby k tomu byly ve všech zemích uvolněny dostatečné finanční zdroje.

Ve své Zprávě z roku 2000 Komise dospěla k závěru, že Turecko nesplnilo kodaňská politická kritéria. Toto stanovisko zůstává navzdory řadě pozitivních kroků platné a je třeba vyvinout v tomto směru další úsilí.

Turecký národní program pro přijetí acquis vytvořil podmínky k zásadním ústavním reformám založeným na práci parlamentní Smírčí komise. Tyto reformy byly přijaty v rekordním čase 8. října 2001 naprostou většinou hlasů, což dokazuje odhodlání parlamentu přiblížit Turecko standardům EU.

Jde o významný krok v posilování záruk na poli lidských práv a základních svobod a omezování absolutního trestu. Zvláště pak tyto změny zúžily prostor pro omezování svobody projevu a komunikace, svobody tisku a svobody shromažďování. Pozornost se nyní přesunula k efektivnímu prosazování těchto důležitých změn v praxi. Připravuje se prováděcí legislativa.

Navzdory těmto změnám zůstávají základní svobody omezeny. Rozsah, v jakém budou jednotlivci v Turecku moci využívat zlepšení v oblasti základních svobod, bude záležet na výkladu ústavních změn, na detailních řešeních prováděcí legislativy a na uplatňování zákona v praxi.

Komise Turecku důrazně doporučuje, aby pokračovalo nejen v trvalém zlepšování ústavních opatření a zákonů o ochraně lidských práv, ale především ve zlepšování situace v oblasti lidských práv v praxi. To si vyžaduje reformu mnoha existujících struktur a praktik. Komise vítá pokračování moratoria na uplatňování trestu smrti a skutečnost, že ústavní reforma omezila možnosti jeho použití; Komise nicméně Turecku připomíná, že absolutní trest musí být v zemi zrušen, má-li se země ztotožnit s principy Evropské unie. Komise vyzývá Turecko, aby věnovalo zvláštní pozornost žádoucímu výraznému zlepšení situace na jihovýchodě země.

b. Závěry

Kodaňská politická kritéria jsou nadále plněna všemi v současnosti vyjednávajícími kandidátskými zeměmi. Turecko nadále tato kritéria nesplňuje.

Požadavky stanovené kodaňskými politickými kritérii a pravidelné hodnocení pokroku dosaženého v jejich plnění jsou pro kandidátské země nadále důležitými podněty. Od Stanovisek z roku 1997 a následných Pravidelných zpráv bylo dosaženo znatelného pokroku v upevňování a prohlubování demokracie a právního státu, lidských práv a práv menšin. Loni tento trend pokračoval, obecně došlo k dalšímu pozitivnímu vývoji, a celkové výsledky v posilování demokratických institucí, budování právního státu a ochraně lidských práv se ještě zlepšily.

Ačkoli úsilí reformovat či posílit soudnictví začíná pomalu přinášet ovoce, je nicméně třeba tyto snahy dále urychlit a podpořit, zvláště v zájmu zajištění efektivního uplatňování acquis. Musí být vystupňován boj proti korupci. Hmatatelné výsledky v této oblasti musí odrážet veřejný zájem a musí pomoci vytvořit průhledné prostředí pro podnikání.

V jistých zemích musí být řešeny pokračující problémy s předběžným zadržením. Obchodování se ženami a dětmi, které se týká několika kandidátských zemí jako zemí výchozích, tranzitních nebo cílových, zůstává vážným důvodem ke znepokojení a vyžaduje rázná opatření. Je třeba věnovat další úsilí k zajištění rovnosti mužů a žen a odstranění diskriminace. Velice důležité je rovněž trvalé úsilí ve zlepšování situace Romů.

Turecko musí přijmout nezbytné kroky k zajištění konkrétního pokroku v oblasti lidských práv po nedávném přijetí důležitých ústavních změn.

Závěry každé Pravidelné zprávy jsou obsaženy v Příloze 1. Seznam konvencí o lidských právech ratifikovaných kandidátskými zeměmi obsahuje Příloha 4.

1. Ekonomická kritéria

a. Celkový vývoj

Letošní hodnocení pokroku, který kandidátské země učinily v plnění kodaňských ekonomických kritérií, přichází v době rychle se zhoršujících globálních ekonomických podmínek. Přesto byl růst v kandidátských zemích v roce 2000 a v první polovině roku 2001 poměrně silný.

Rok 2000 byl rokem nejvyššího růstu od zavedení Pravidelných zpráv. Průměrný reálný růst HDP byl v kandidátských zemích kolem 5 %, což je mnohem lepší výsledek, než byl nulový růst v roce 1999. Průměrný růst v deseti středoevropských zemích Rady pro evropskou hospodářskou spolupráci (CEEC) byl 3,6 %, tedy podstatně víc, než 2,2 % v roce předchozím. Růst byl obnoven v České republice, Estonsku, Litvě a Rumunsku a osm zemí vykázalo zrychlení růstu. Výjimkou byly Polsko a Slovinsko, kde se růst lehce zpomalil, ačkoli zůstal na solidních 4 % (Polsko) a 4,6 % (Slovinsko). Středomořské kandidátské země v průměru předstihly přechodové ekonomiky - reálný růst jejich HDP dosáhl hodnoty 5 % u Kypru a Malty a 7,2 % u Turecka. Pro srovnání - průměrný reálný růst HDP v EU činil 3,3 %, což naznačuje, že kandidátské země sice zlehka, leč přece dohánějí EU, a to tempem rychlejším než dříve.

V první polovině roku 2001 se spolu s klesajícími hospodářskými výsledky EU zpomalil i průměrný růst HDP v kandidátských zemích. Zatím jsou více postiženy země s vyšším a stabilnějším růstem. Státy, které se právě vracejí k normálnějšímu růstu produkce po období recese, jako jsou Česká republika a Rumunsko, vyhlížejí lépe. Podobně baltské státy, které prošly cyklickým obdobím útlumu růstu v roce 2000, jsou podle všeho schopny lépe snášet současné zpomalení, částečně i díky vyšší vnější poptávce v důsledku vyššího růstu v Rusku a v nově nezávislých státech. Polsko prochází podstatnějším zpomalením, do značné míry způsobeným špatně koordinovanou politikou v kombinaci se zhoršováním podmínek v zahraničí a nejistotou na domácí politické scéně. Ekonomický růst Turecka se prudce zpomalil. Dvě hluboké finanční krize koncem roku 2000 a počátkem roku 2001 si vyžádaly svou daň a postihly růst HDP. Současně však přiměly vládu k přijetí velmi potřebné reformy a nápravných opatření.

Hrubý domácí produkt na 1 obyvatele v procentech průměru EU a poměřený paritou kupní síly se ve státech CEEC-10 zvýšil na 39 % v roce 2000 oproti 38 % v roce 1999. Pro všech třináct kandidátských zemí pak zůstal beze změn na úrovni předešlého roku - tedy na 35 %. Uzavírání nynější velké propasti v příjmech je střednědobým až dlouhodobým projektem, který si vyžádá dlouhodobě vysoký růst. Porovnáme-li situaci v roce 2000 se stavem v roce 1995, zjistíme, že devět kandidátských zemí se za tuto dobu může ve výsledcích HDP pochlubit přírůstkem, ve třech kandidátských zemích (Bulharsko, Česká republika a Rumunsko) byl za toto pětileté období zaznamenán pokles a v Turecku se úroveň prakticky nezměnila. Podstatné přírůstky zaznamenaly Estonsko, Lotyšsko, Maďarsko, Polsko a Slovinsko. Rozdělení příjmů mělo tendenci k větší nerovnoměrnosti, zvláště v zemích CEEC-10. To se dalo očekávat; za prvé proto, že za starých režimů se příjmy dělily spíše egalitářsky, za druhé proto, že nestejnoměrný růst zvyšuje poptávku po určitých profesích v některých profesích a sektorech na úkor ostatních. Zvyšování příjmů nicméně bude ku prospěchu mnohým. Nerovnoměrnost je dosud nižší než v EU.

Navzdory relativně zdravému obecnému růstu ve všech kandidátských zemích s výjimkou Turecka se řada nedostatků ještě prohloubila a makroekonomické podmínky v těchto zemích zůstávají smíšené.

Pravidelné zprávy za rok 2001 předkládají dva ukazatele o hospodaření státu. První je založen na nejběžnějším národní metodice, druhý je vypočítáván na základě Evropského účtového systému (ESA 95), který kandidátské země letos předložily poprvé. V průměru se všeobecný státní schodek zúčtovaný na základě ESA 95 zvýšil ze 3 % HDP na 3,5 %. Velké jednorázové zvýšení deficitu bylo zaznamenáno u České republiky a Slovenska - především kvůli fiskálním nákladům na ozdravení řady bank, které musí být podle ESA 95 započítány do celkového čistého výsledku hospodaření státu v roce, ve kterém vznikly.

Řada zemí se potýká s problémy při zavádění reforem majících klíčový význam pro střednědobou finanční stabilitu. V Maďarsku se vracejí určité neprůhledné fiskální praktiky. Polskou reformu samosprávy neprovázel realistický plán úhrady nákladů na místní správu. V některých zemích, jako jsou Česká republika, Slovensko a Slovinsko, nedošla reforma sociálního zabezpečení dostatečně daleko anebo zůstává v rané fázi.

Celková hladina inflace je v mnoha kandidátských zemích i v průměru za CEEC-10 na vzestupu a dosahuje hodnoty více než 15 % oproti zhruba 10 % o rok dříve. Hlavní bezprostřední příčinou je vysoký růst cen ropy. Zvláště znepokojivé jsou případy, kdy rámec měnové politiky a strukturální mechanismy samy o sobě přispívají k inflačním trendům. V tomto ohledu došlo k pozitivnímu vývoji v Maďarsku a Polsku s novým kursovým a měnovým rámcem, zatímco Slovinsko v tomto směru zaostává. Rumunsko a Turecko letos znovu nedokázaly dostat inflaci pod kontrolu, nedávno nicméně přijaly stabilizační programy Mezinárodního měnového fondu. V případě Slovenska je vysoká inflace důsledkem velmi potřebného a dlouho odkládaného zvyšování regulovaných cen. Rostoucí inflace v Bulharsku musí být bedlivě sledována v kontextu platných měnových pravidel.

I přes dobrý hospodářský růst se dále zvýšila nezaměstnanost v zemích CEEC-10 z téměř 11 % na 12,5 %, což poukazuje na přetrvávání negativních dopadů restrukturalizačních reforem v oblasti pracovních sil za současně rychlého tempa růstu produktivity práce. Výjimkami jsou Maďarsko a Slovinsko, kde se míra nezaměstnanosti snižuje. Úroveň participace zůstává stabilní, leč v některých případech nízká. Nepružnost trhu práce a nesoulad nabídky a poptávky po profesích snižují akceptovatelný limit nezaměstnanosti i v ekonomikách s vysokým růstem. O Kypru a Maltě se dá hovořit jako o zemích s téměř plnou zaměstnaností.

V zemích CEEC-10 došlo ke snížení deficitu běžného účtu z 5,6 % HDP na zhruba 5 %, a to navzdory zhoršení výsledků obchodní činnosti. Velmi dobře si v tomto směru vedly Lotyšsko a Litva, kde došlo ke zmírnění dřívějších rizikových faktorů. Znatelné zvýšení schodku běžného účtu v důsledku velké jednorázové položky zaznamenala Malta. Oživení s sebou přineslo zhoršení vnější obchodní bilance pro Českou republiku, která musí být připravena přijmout opatření k nápravě. K financování nevyvážených vnějších ekonomických vztahů téměř ve všech případech významně přispěly přímé zahraniční investice. Složka přímých zahraničních investic, často plynoucích z privatizace, stále dominuje celkovému přílivu financí do všech kandidátských zemí. Hladina vnějšího zadlužení proto s výjimkou Turecka zůstává na hodnotách z minulého roku. Turecko je v důsledku prudkého snížení hodnoty své měny v choulostivější situaci, neboť domácí hodnota jeho relativně velkého zahraničního dluhu dramaticky vzrostla. Hladina přímých zahraničních investic zůstává v Turecku značně pod úrovní potenciálních možností.

Kandidátské země s výjimkou Kypru a Malty stále čelí určitým problémům v zavádění některých součástí právního a institucionálního rámce potřebného pro fungování tržní ekonomiky, včetně vynucování realizace soudních rozhodnutí. Rozsah těchto potíží se různí - od závažné situace v Rumunsku a v menší míře v Bulharsku až po země bez významných bariér pro tržní hospodářství, v nichž je míra právní jistoty vysoká, jako jsou Estonsko a Maďarsko. Hlavním přetrvávajícím problémem je uplatňování zákonů o konkursu. Je nezbytné, aby problémy v těchto oblastech byly vyřešeny před přistoupením k Unii.

Privatizace průmyslových podniků je v mnoha zemích CEEC-10 téměř dokončena, s výjimkou Rumunska, kde je privatizační agenda nadále rozsáhlá, a v menší míře také s výjimkou Bulharska. Polsko ještě musí vypracovat reálné a vhodné strategie pro některé důležité tradiční sektory. Privatizační strategie se přesunuly do sektorů služeb veřejné infrastruktury, dopravy a energetiky a jsou provázeny úsilím o restrukturalizaci těchto odvětví. Ve finančním sektoru byla dokončena privatizace bank v řadě kandidátských zemí - v Estonsku, Maďarsku, Lotyšsku a České republice. Řešení této agendy pokročilo i v Litvě, Rumunsku, Polsku a na Slovensku. Značně pozadu zůstává v tomto směru Slovinsko. Pokud jde o státem vlastněné banky, které nejsou určeny k privatizaci, je důležité, aby vlády nezasahovaly do jejich provozní praxe a jejich úvěrové politiky. V dalších částech finančního sektoru je pokrok v privatizaci jen mírný a mezi kandidáty rozrůzněný. Dokončení pozemkové reformy s vytvořením funkčního trhu s půdou se v mnoha zemích CEEC-10 vleče. Brání to rozvoji trhu s pozemky a nemovitostmi a rozvoji stavebnictví, což má nepříznivé důsledky pro pracovní trhy a související služby finančního zprostředkování.

Služby finančního zprostředkování jsou v ekonomikách CEEC-10 dosud všeobecně na nízké úrovni. Tento sektor se jen nevýrazně podílí na financování soukromého sektoru, který proto nevykazuje velký růst. Zvláště nízká je tato úroveň v Bulharsku, Rumunsku a Litvě. Všeobecně je před vstupem třeba dosáhnout v tomto směru dalšího pokroku, neboť dobré fungování převodových mechanismů v monetární politice bude vyžadovat vyšší úroveň efektivnějších služeb finančního zprostředkování. Expanzi finančního sektoru provázel zlepšený dohled nad bankovním sektorem, ovšem dohled nad ostatními úseky je třeba vylepšit, a to nejen z hlediska regulačních opatření, ale také z hlediska administrativních možností a nezávislosti dozoru.

Kumulativní pokrok v hospodářské integraci kandidátských zemí do EU se odehrál především prostřednictvím obchodu a toku kapitálu převážně ve formě přímých zahraničních investic.

Pokud jde o obchodní integraci, kandidátské země v roce 2000 směrovaly v průměru 62 % svého exportu do EU a 58 % jejich dovozu pocházelo z EU. Bez Turecka tyto podíly činí kolem 65 % u exportu a 62 % u importu. Každá jednotlivá země CEEC-10 v průběhu let 1995 až 2000 zvýšila podíl svého vývozu do EU a podobné zvýšení podílu na trhu EU bylo zaznamenáno i celkově za celou tuto skupinu. Během uplynulého desetiletí vykázal region CEEC-10 nejrychlejší růst obchodu s EU, který z pohledu EU představoval v roce 2000 kolem 11 % celkové obchodní výměny Unie s třetími zeměmi oproti 6 % v roce 1992. Uvnitř EU je tento efekt největší v členských státech, které mají geograficky nejblíže k regionu CEEC-10. Obchod mezi jednotlivými kandidátskými zeměmi zůstává relativně malý, ačkoli v několika zemích CEEC-10 v roce 2000 v porovnání s rokem předchozím mírně vzrostl.

Pokud jde o finanční integraci, dvě třetiny čistých kapitálových toků v devadesátých letech měly původ v členských státech EU. Většinu čistého přílivu kapitálu do kandidátských zemí tvořily přímé zahraniční investice. Kvůli privatizaci směřovala téměř polovina přímých zahraničních investic do neobchodovatelných sektorů jako jsou finanční instituce (banky) a veřejné služby (např. telekomunikace). V některých zemích přibývá investic na zelené louce, které například tvoří více než polovinu všech přímých zahraničních investic v Bulharsku a převážnou většinu v Maďarsku. V obchodovatelném sektoru šla pětina všech přímých zahraničních investic do odvětví relativně náročných na pracovní sílu, jako jsou textil, oděvnictví, elektrotechnika a výroba motorových vozidel. V kontextu přechodu k tržní ekonomice a reálného ekonomického sbližování přispěly přímé zahraniční investice - a budou nadále přispívat - k nahrazování zastaralých zařízení a zavádění nových technologií a manažerských dovedností.

b. Závěry

Pokrok každé země byl posouzen na základě dílčích měřítek kodaňských ekonomických kritérií - existence funkční tržní ekonomiky a schopnost odolat konkurenčním tlakům a tržním silám uvnitř Evropské unie. Tato dílčí kritéria byla definována ve Sdělení Komise k Agendě 2000.

Existence funkčního tržního hospodářství vyžaduje liberalizaci cen i obchodu a funkční právní systém včetně ochrany vlastnických práv. Makroekonomická stabilita a konsensus ohledně hospodářské politiky zlepšují výsledky tržní ekonomiky. Dobře rozvinutý finanční sektor a absence významných tržních bariér zvyšují efektivitu hospodářství. Druhé kritérium (“schopnost odolat tlaku konkurence a tržních sil uvnitř Evropské unie”) závisí na existenci tržní ekonomiky a stabilního makroekonomického rámce umožňujícího přijímat rozhodnutí v předvídatelném prostředí. Rovněž vyžaduje dostatečné množství lidského a hmotného kapitálu včetně infrastruktury. Státní podniky se musí restrukturalizovat a všechny podniky musí investovat do zvýšení efektivnosti. Navíc čím větší přístup podniky mají k vnějším finančním zdrojům a čím úspěšnější jsou v restrukturalizačních a inovačních postupech, tím větší bude jejich schopnost přizpůsobit se novým podmínkám. Úhrnem lze říci, že ekonomika se bude tím lépe vyrovnávat s požadavky členství, čím větší míry hospodářské integrace s EU dosáhne před přistoupením. To se týká jak množství, tak spektra produktů obchodovaných s členskými státy EU.

Z pohledu obou těchto kritérií můžeme říci, že Kypr a Malta potvrdily, že jsou fungujícími tržními ekonomikami a měly by být schopny vypořádat se s tlaky konkurence a tržních sil v Unii.

Česká republika, Estonsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Slovensko a Slovinsko jsou fungující tržní ekonomiky. Mezi těmito zeměmi existují podstatné ekonomické rozdíly, ovšem budou-li pokračovat a v některých případech dále posilovat řadu různých opatření popsaných v jednotlivých Pravidelných zprávách, měly by být schopny vypořádat se s konkurenčními tlaky a tržními silami uvnitř Unie v brzké době.

Bulharsko má blízko k tomu stát se tržní ekonomikou. Pokud bude pokračovat v zavádění reforem a zintenzívní úsilí na odstranění přetrvávajících potíží, mělo by být schopno vypořádat se s tlaky konkurence a tržních sil v Unii ve střednědobém horizontu.

Rumunsko zatím nesplňuje ani jedno z obou kritérií, avšak poprvé vykázalo zásadní posun směrem k jejich splnění.

Turecko nebylo schopno pokročit dále směrem k vytvoření funkční tržní ekonomiky, a to především v důsledku nedávných krizí. Podstatné části jeho hospodářství však již soutěží na trhu EU v rámci celní unie s Evropským společenstvím.

Podrobné závěry ohledně plnění každého dílčího kritéria v každé Pravidelné zprávě jsou uvedeny v příloze 1; hlavní statistické ukazatele v příloze 2.

3. Další povinnosti vyplývající z členství

Kodaňské zasedání Evropské rady naznačilo, že předpokladem členství je “schopnost dostát závazkům vyplývajícím z členství včetně sledování cílů politické, hospodářské a měnové unie”.

a. Přejímání a implementace acquis a jeho prosazování v praxi

Schopnost plnit požadavky vyplývající z členství závisí na přejímání a implementaci acquis a na jeho prosazování v praxi.Význam zavedení a prosazování acquis v praxi podtrhla Evropská rada při mnoha příležitostech. V Madridu v roce 1995 Evropská rada zdůraznila význam přizpůsobování administrativních struktur s cílem vytvořit podmínky pro jejich postupnou a harmonickou integraci. V roce 2000 bylo na zasedání Evropské rady ve Feiře opětovně zdůrazněno, že “pokrok ve vyjednávání záleží na tom, jak kandidátské země začlení acquis do svých národních legislativ a zvláště pak na jejich schopnosti zajistit jeho efektivní implementaci a prosazování” prostřednictvím posilování správních a soudních struktur. V červnu 2001 zasedání Evropské rady v Göteborgu znovu zdůraznilo význam přejímání, implementace a prosazování acquis kandidátskými zeměmi; zároveň byla zdůrazněna nutnost věnovat zvláštní pozornost vytváření správních struktur a reformě soudnictví a státní správy.

Přijetí, implementace a prosazování acquis není jen věcí vlády a státní správy, ale i obchodních, regionálních a místních orgánů a profesních organizací. Evropský parlament, Hospodářský a sociální výbor a Výbor pro regiony vyzvaly k širšímu zapojení občanské společnosti. Národní orgány kandidátských zemí potřebují zlepšit dialog s příslušnými institucemi v zájmu vysvětlování acquis a jeho všeobecného zavádění.

b. Přehled jednotlivých sektorů a závěry

Letošní Pravidelné zprávy obecně znovu zaznamenaly výrazný pokrok v přijímání legislativy pro přistoupení k acquis ve většině kandidátských zemí a ve většině oblastí. V řadě oblastí, jako je doprava, telekomunikace, energetika a soudnictví a vnitřní věci, nicméně byly či brzy budou přijaty důležité prvky nové legislativy Společenství, které ve většině případů navazují na předchozí právo Společenství.

Některé země mají dosud problémy s přejímáním jednotlivých částí acquis. Navzdory pokroku dosaženému během roku je nyní nejpotřebnější budovat administrativní struktury a posilovat administrativní kapacity k zavádění acquis.

U většiny či u všech kandidátských zemí se v Pravidelných zprávách a návrzích revidovaných Přístupových partnerství dochází k těmto závěrům:

· Na poli vnitřního trhu je třeba zavést či posílit horizontální správní infrastrukturu pro standardizaci, akreditaci, certifikaci, posuzování shody, tržní dohled, vzájemné uznávání kvalifikací, dohled nad finančními službami a posilování výkonu průmyslových a intelektuálních majetkových práv;

· Na poli konkurence je třeba vyvinout či posílit schopnost uplatňovat pravidla státní podpory a protimonopolní opatření;

· Na poli dopravy a energetiky je zapotřebí posílit či vytvořit příslušné regulační mechanismy (také s přihlédnutím k nadcházejícímu novému acquis) a inspekční režimy zvláště v zájmu zajištění bezpečnosti pozemních a vodních cest;

· Na poli telekomunikací a kulturní a audiovizuální politiky je třeba ustavit či posílit nezávislé regulační struktury zvláště pro telekomunikace, a to rovněž s přihlédnutím k nadcházejícímu novému acquis;

· Na poli životního prostředí je třeba dále posílit administrativní, monitorovací a vynucovací mechanismy, především v oblasti odpadového hospodářství, vodohospodářství a chemie;

· Na poli sociální politiky a zaměstnanosti je zapotřebí v prvé řadě zajistit aplikaci pravidel bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a posílit inspektoráty práce;

· Na poli soudnictví a vnitřních věcí je všeobecně zapotřebí posílit soudní systém, ostrahu hranic - především budoucích vnějších hranic EU - a připravit se na účast v schengenském informačním systému; zároveň je třeba zajistit spolupráci všech zainteresovaných subjektů v boji proti organizovanému zločinu;

· Na poli cel a daní je třeba rozvinout počítačové systémy, které umožní elektronickou výměnu dat se Společenstvím a jeho členskými státy a schopnost daňových a celních úřadů zavést a kontrolovat dodržování legislativy Společenství včetně ostrahy vnějších hranic;

· Na poli zemědělství je třeba zvýšit úroveň kontrolních opatření na základě veterinární a fytosanitární legislativy, zvláště v zájmu zajištění nezávadnosti potravin, a posílit kapacity pro implementaci a prosazování mechanismů Společné zemědělské politiky, především pak Integrovaný systém řízení a kontroly a Výplatní agenturu (jejím předchůdcem v oblasti rozvoje venkova se může stát fond SAPARD);

· Na poli strukturální politiky je zapotřebí posílit kapacitu klíčových ministerstev a vybudovat odpovídající administrativní struktury pro plánování, řízení a kontrolu strukturálních fondů;

· Na poli finanční kontroly je třeba posílit administrativní kapacity pro veřejnou vnitřní finanční kontrolu a pro boj proti podvodům.

V jednotlivých kandidátských zemích je podobné zlepšení administrativních kapacit nutné i v řadě dalších oblastí. To může být případ výše uvedených kapitol - například celá řada států potřebuje ustavit či posílit nezávislý dozor nad ochranou dat - případně dalších kapitol jako například rybolov, statistika nebo hospodářská a měnová unie. Tyto priority jsou výslovně uvedeny v jednotlivých Pravidelných zprávách a v návrzích revidovaného Přístupového partnerství pro každou kandidátskou zemi.

Pravidelné zprávy také identifikují ty kapitoly, které nepředstavují zásadní problémy, pokud jde o administrativní kapacity, ať už proto, že v té které oblasti není pro zavádění acquis takových kapacit příliš zapotřebí, anebo proto, že připravenost kandidátské země může být všeobecně považována za dostatečnou.

Závěry z Pravidelných zpráv jsou podle jednotlivých zemí uvedeny v příloze 1.

a. EMU a EURO

Kandidátské země se musí připravit na zapojení do postupů k zajištění mnohostranného dozoru nad hospodářskou politikou a její koordinace, kteréžto postupy dnes existují jako součást Hospodářské a měnové unie (EMU). Jednou z ekonomických priorit dosavadních Přístupových partnerství bylo zavedení každoroční předvstupní procedury fiskálního dozoru. Sestává ze dvou prvků: fiskálního oznámení a Předvstupního ekonomického programu (PEP), které jsou projednávány na multilaterálních jednáních s členskými státy.

Rámcové strategie směnných kursů pro kandidátské země jsou už známy. Jsou stanoveny tři po sobě jdoucí fáze procesu přechodu na euro, konkrétně předvstupní fáze, fáze následující po přistoupení k systému společné měny a fáze přijetí eura. Jakékoli jednostranné přijetí společné měny v zájmu “euroizace” by odporovalo ekonomickému zdůvodnění EMU, které je obsaženo ve Smlouvě a které s konečným přijetím eura počítá jako s cílovým bodem konvergenčního procesu v multilaterálním rámci. Jednostranná “euroizace” proto není cestou, jak obejít fáze, jež se pro přijetí eura předpokládají ve Smlouvě.

Pokud jde o mechanismus směnných kursů ERM II, očekává se, že nové členské státy přistoupí k ERM II po určité době od přistoupení k Unii. ERM II by mohl kompenzovat nejvýznamnější rozdíly několika používaných režimů směnných kursů, jestliže jejich podmínky a cíle jsou věrohodné a jsou v souladu se záměry a podmínkami ERM II. Jedinými jasnými odchylkami od ERM II, které mohou být identifikovány už v této fázi, jsou volně plovoucí směnné kursy, ‚zavěšení měny s úpravami (crawling pegs) a vázání měn na jiné kotvy, než je euro.

III. K úspěšnému rozšíření

Na zasedání Evropské rady v Göteborgu byly stanoveny vysoké ambice. Došlo se k závěru, že “pokud bude pokrok v naplňování přístupových kritérií pokračovat v nezměněném tempu, jízdní řád umožní završení přístupových vyjednávání do konce roku 2002 pro ty kandidátské země, které jsou připraveny. Cílem je jejich účast ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2004, kterých by se mohly účastnit už jako členské státy.”

Naplnění těchto záměrů bude vyžadovat úsilí ze strany Unie i kandidátských zemí. Unie musí definovat společnou pozici v časovém rámci, který poskytuje jízdná řád. Kandidátské země musí pokračovat v přípravách na splnění všech přístupových kritérií se zvláštním zřetelem ke zvýšení administrativních kapacit k zavádění acquis. Skutečně platí, že pokrok v jednáních je založen na přesvědčivém pokroku v přejímání, implementaci a prosazování acquis.

1. Dodržování ‚jízdního řádu - zbývající kapitoly

Ve vyjednáváních bylo dosaženo významného pokroku. Kandidátské země vyjadřovaly svá stanoviska s ohledem na acquis u různých vyjednávacích kapitol, včetně požadavků na přechodná opatření. V mnoha případech, kdy kandidáti prokázali dostatečnou připravenost zavést acquis, byly některé kapitoly předběžně uzavřeny (viz příloha 6). Množství předběžně uzavřených kapitol však není vždy přesným obrázkem toho, v jakém stadiu se vyjednávání nacházejí. V některých případech, o kterých se dále jedná, zbývá vyřešit jen málo otázek politického významu; ty mohou být vyřešeny, pokud budou přijata nezbytná politická rozhodnutí.

Jízdní řád se ukázal být užitečným nástrojem k tomu, aby se každá země zavázala k dodržování realistického časového harmonogramu. Zpráva Komise Evropské radě v Ghentu zhodnotila dosažené výsledky a nastolila řadu témat, kde je třeba přijmout patřičná rozhodnutí ještě během belgického předsednictví. Dokument poukazuje na řadu otázek, v nichž EU musí definovat svou pozici v souvislosti s kapitolami doprava, daně, zemědělství, soudnictví a vnitřní věci, a energetika. Komise mezitím tam, kde to bylo možné, předložila vyjednávací pozice Radě a belgické předsednictví rychle postupuje v definování vyjednávacích pozic. V kontextu posledně zmiňované kapitoly se ve Sdělení podtrhuje potřeba zjišťování stanovisek kandidátských zemí vůči doporučením EU v oblasti jaderné bezpečnosti a dále se v něm praví, že “pokud jde o nemodernizovatelné bloky - Ignalina (Litva), Bohunice-V1 (Slovensko) a některé bloky v Kozloduji (Bulharsko) - musejí být dodrženy závazky k jejich odstavení a tyto odstávky musí být řádně zahrnuty do smluv o přistoupení.”

Závazek Unie definovat společné pozice v určitém časovém horizontu i v oblastech obzvláště obtížných je pro kandidátské země pozitivním signálem. Unie tak prokázala nezbytnou pružnost v zaujímání pozic důležitých z hlediska veřejné přijatelnosti jak v Unii, tak v kandidátských státech. Tento přístup by měl být zachován.

Podle ‚jízdního řádu pro první pololetí roku 2002 Unie definuje společné pozice s přihlédnutím k předběžnému uzavření poslední skupiny kapitol: zemědělství, regionální politika, finanční a rozpočtová opatření, instituce a ‚ostatní záležitosti. Komise včas předloží Radě příslušné návrhy. Při přípravě svých návrhů se Komise bude držet níže uvedeného přístupu.

a. Finanční rámec a související kapitoly

Vyjednávací kapitoly týkající se zemědělství a regionální politiky zahrnují důležité rozpočtové komponenty a vztahují se ke kapitole o finančních a rozpočtových opatřeních. Vyjednávání o těchto třech kapitolách proto musí probíhat v celkově koherentním rámci.

Na zasedání v Berlíně v březnu 1999 se Evropská rada shodla na finančním rámci pro období let 2000-2006 včetně opatření v souvislosti s rozšířením založeným na předpokladu vstupu šesti nových členů v roce 2002. Závěry byly vyjádřeny v interinstitucionální dohodě Parlamentu, Rady a Komise.

Komplexní dohoda dosažená v Berlíně zároveň zahrnovala i reformu politiky a vyčlenění nezbytných prostředků na období před rozšířením i na rozšíření jako takové. Šlo mimo jiné o tyto body:

· Maximální strop pro všechny platby (stanovený na 1,27 % HDP) a absolutní stropy pro roční rozpočtové závazky v každé výdajové kategorii (Finanční výhled na období let 2000-2006). Předpokládalo se, že celkový absolutní strop zůstane znatelně pod hranicí 1,27 %, a to i v období po rozšíření;

· Reforma Společné zemědělské politiky, strukturálních a kohezních fondů;

· Zdvojnásobení předvstupní podpory kandidátským zemím (3,1 miliardy € ročně);

· Částky vyčleněné pro financování rozšíření se postupně zvýší ze 6,5 miliardy € v roce 2002 na 16,8 miliardy v roce 2006.

Předpoklady vycházející se situace v době uzavření berlínské dohody se změnily, především pokud jde o možné termíny přístupu a potenciální počet nových členských států.

Nicméně pokud předpokládáme, že k prvnímu rozšíření dojde v roce 2004 namísto 2002 a že do Unie vstoupí více než 6 států (může jich být až 10), aktualizované náklady rozšíření zůstanou v každém roce pod úrovní schválenou v Berlíně. Jsou přitom brány v potaz nové aktualizované informace o zemědělské produkci a data o spotřebě v deseti kandidátských zemích.

Roční částky vyčleněné na přístup k EU ve Finančních výhledech od roku 2002 do roku 2006 podstatně vzrostou. Protože k prvnímu rozšíření dojde později, roční částky potřebné pro příslušné roky jsou nižší, než kdyby k přistoupení došlo v roce 2002. To umožňuje, aby se do berlínských částek vešlo až deset nových členských států.

Komise předloží Radě návrhy na společné vyjednávací pozice v oblasti zemědělství, regionální politiky a rozpočtových otázek na základě existujícího acquis a principů obsažených v berlínské dohodě. Přístupová jednání tedy mohou být završena nezávisle na rozhodnutích o financování EU po roce 2006.

Komise zajistí, aby dopady jejích návrhů společných vyjednávacích pozic na rozpočet odpovídaly výdajovým stropům dohodnutým v Berlíně na období do roku 2006 včetně předvídatelných nezbytných úprav podle potenciálního počtu nových členských států. Komise bez předjímání budoucích rozhodnutí o financování EU učiní především toto:

· V kapitole zemědělství prozkoumá, jak se při jednáních vypořádat s problémem přímých plateb a problémem nástrojů pro řízení zásob;

· V oblasti strukturální politiky označí organizační a institucionální podmínky, které musí různé země splnit pro předběžné uzavření jednání o této kapitole a vysvětlí metodiku přidělování prostředků ze strukturálních fondů novým členským státům do roku 2006;

· Pokud jde o kapitolu rozpočtu, prozkoumá možnosti případných přechodných opatření.

Komise zajistí, aby Rada mohla o těchto tématech diskutovat ve společném rámci na počátku roku 2002 s cílem připravit další pokračování přístupových jednání v souladu s ‚jízdním řádem.

a. Další kapitoly

Kapitoly “Instituce” a “Ostatní záležitosti” dosud nebyly otevřeny se žádným z kandidátů. Podle ‚jízdního řádu má Unie rovněž definovat své pozice ohledně těchto kapitol v první polovině roku 2002.

Kapitola instituce se týká zahrnutí nových členských států do institucionálního rámce Unie. Jak Unie zdůraznila na počátku přístupových vyjednávání, členství znamená jak práva, tak povinnosti. Unie od nových členů očekává, že budou v závislosti na podmínkách dohodnutých během přístupových jednání plnit své závazky vyplývající z členství. Noví členové budou využívat svých práv za stejných podmínek jako ostatní členské státy prostřednictvím participace v institucích EU. Kapitola “Instituce” se tradičně v přístupových vyjednáváních řešila až jako poslední z kapitol vztahujících se k acquis.

V probíhajících vyjednáváních se u kapitoly “Instituce” bude v zásadě vycházet ze závěrů mezivládní konference konané v Nice v prosinci 2000, zvláště pak z:

· ustanovení smlouvy z Nice, především pokud jde o prostor k úpravám institucí v perspektivě rozšíření;

· ustanovení obsažených v deklaracích z mezivládní konference, zvláště v Deklaraci č. 20 o zaujetí společných pozic v přístupových vyjednáváních o rozdělení parlamentních křesel, o síle hlasů v Radě a složení Hospodářského a sociálního výboru a Výboru pro regiony.

Závěry nové smlouvy z Nice potvrdily pevné odhodlání Unie pokračovat v procesu rozšiřování. Smlouva se nyní se nachází v procesu ratifikace členskými státy. Komise zaznamenala, že smlouvu ratifikovaly tři členské země a proces ratifikace probíhá uspokojivě i ve většině ostatních případů. V případě Irska po referendu v červnu 2000 organizuje irská vláda národní konvenci k vyjasnění otázek týkajících se této smlouvy.

Komise doufá, že členské státy dokončí proces ratifikace podle plánu, tedy během roku 2002. Komise bude ve styku s předsednictvím Unie, pokud jde o vhodné načasování a procedury, jež je třeba vypracovat pro kapitolu o institucích s přihlédnutím k pokroku v ratifikaci smlouvy z Nice.

Poslední vyjednávací kapitolou jsou stejně jako v případě předchozích přístupových jednání “Ostatní záležitosti”.Tato kapitola zahrnuje otázky nezačleněné do předchozích kapitol - především problémy, které se přímo netýkají acquis. V předchozích přístupových vyjednáváních diskuse v kapitole “Ostatní záležitosti” například vedly k řadě deklarací o průhlednosti, statusu ‚určitých teritorií atd., které byly následně připojeny ke Smlouvě o přistoupení. Během roku 2002 se vyjasní, jaké otázky může být třeba v rámci této kapitoly řešit během současných jednání.

1. Akční plán pro administrativní a soudní kapacity

Členské státy potřebují odpovídající administrativní a soudní kapacity, aby mohly zajistit implementaci a prosazování acquis. Proto se na zasedáních Evropské rady trvalo na urychlení postupu v budování kapacit ještě před vstupem.

Stabilní státní správa s nezávislou státní službou je společným cílem pro všechny kandidátské země. Většina z nich dosáhla pozoruhodného pokroku v reformě veřejné správy a zavedla reformy státní služby. Byly podniknuty i určité kroky pro získávání dobrých zaměstnanců a jejich další doškolování a také lepší odměňování. Nicméně, jak vyplývá z Pravidelných zpráv, zbývá ještě udělat mnoho další práce. Navíc řada kandidátů musí zintenzívnit boj proti korupci.

Předvídatelný a efektivní soudní systém je rovněž nezbytný pro občany i pro podnikatelskou sféru. Ve většině kandidátských zemí pokročily práce na reformě soudnictví, nicméně v mnoha zemích je třeba pokročit dál v posilování nezávislosti soudů, zvyšování platů a pracovních podmínek a doškolování soudců.

V řadě kapitol vztahujících se k acquis byly v tomto materiálu identifikovány hlavní úkoly (část II 3 b). Týkají se budování administrativních kapacit k zajištění:

· za prvé hladkého fungování vnitřního trhu. K tomu je často zapotřebí vytvářet odpovídající a efektivní regulační orgány, jako např. úřad na ochranu hospodářské soutěže, regulační orgány pro telekomunikace, energetiku či dopravu; nutné může být i zavádění vhodných informačních technologií.

· za druhé trvale udržitelných životních podmínek v Evropské unii. To je třeba zajistit prostřednictvím aplikace ekologických standardů, zaváděním odpovídající úrovně bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zajištěním vysoké míry jaderné bezpečnosti a zvyšováním bezpečnosti v dopravě. Tato opatření vyžadují množství kontrolních mechanismů.

· za třetí celkové ochrany občanů Evropské unie. Tu je třeba zajistit z celé řady příčin pozornou ostrahou hranic, dále adekvátním tržním dozorem pro ochranu spotřebitelů, prosazováním dostatečné úrovně bezpečnosti potravin a spoluprací na poli soudnictví a vnitřních věcí. Tato opatření si vyžadují kontrolní mechanismy a postupy pro zajištění vynutitelnosti práva.

· za čtvrté dobré správy finančních prostředků Společenství. K tomu musejí fungovat odpovídající struktury v centrální a regionální správě pro uplatnění pravidel zadávání veřejných zakázek, finanční kontroly, auditu, boje proti podvodům a korupci.

Pravidelné zprávy a návrhy revidovaných Přístupových partnerství podrobně identifikují oblasti, v nichž musí každá kandidátská země přijmout opatření k dosažení odpovídající úrovně administrativních kapacit.

K identifikování potřebných dalších kroků sestaví Komise akční plán. Komise v každé kandidátské zemi na počátku roku 2002 provede rozbor přístupu k zavádění těchto priorit do praxe a pokud to bude nezbytné, bude analyzovat také záměry kandidátských zemí ohledně posilování snah o budování institucí. Komise navíc podnikne společně s členskými státy a kandidátskými zeměmi tam, kde to bude vhodné, specifické monitorovací akce.

Akční plán:

· bude založen na prioritních oblastech definovaných v revidovaných Přístupových partnerstvích, Pravidelných zprávách a závazcích učiněných během vyjednávání;

· bude definovat kroky k vybudování administrativních kapacit státní správy a dále zmobilizuje prostředky pro posílení tohoto úsilí (užitím osvědčených mechanismů jako je twinning nebo TAIEX - viz přílohy 3 a 5);

· potvrdí či ustaví monitorovací mechanismy, jako jsou monitorovací zprávy, srovnávací přehledy atd., kde se bude zjišťovat stav přípravy každé kandidátské země.

Akční plán stejně jako Pravidelné zprávy a návrhy revidovaných Přístupových partnerství budou odrážet situaci každé vyjednávající země a vezmou v potaz i termíny přístupu, s nimiž jednotlivé země počítají.

a. Posilování kroků k budování institucí

Společenství již poskytuje kandidátským zemím podstatnou pomoc při budování odpovídajících administrativních kapacit k implementaci a prosazování acquis. Celkem až dvě třetiny národních programů PHARE byly vyhrazeny pro budování institucí a pro související investice. Bylo urychleno plánování a národní roční programy pomoci by v roce 2002 měly být přijaty mnohem dříve než v letech předchozích.

Komise navíc nad rámec rozpočtového balíku sestaveného v roce 1999 pro každou z deseti zemí PHARE vyčlení až 250 milionů € ze stávajících programů PHARE na další úsilí při budování institucí v roce 2002. Tyto dodatečné prostředky na budování institucí představují pro kandidátské země nabídku, která by měla být využita do léta 2002. Podobný důraz může být v případě potřeby položen i na poskytnutí předvstupní pomoci pro budování institucí na Maltě a Kypru.

Komise s kandidátskými zeměmi budou analyzovat potřebu dalších aktivit v budování institucí při tvorbě programů v roce 2003. Projekty budování institucí mohou poté na základě obvyklých pravidel Komise pro zadávání a financování zakázek pokračovat v terénu nejméně další tři roky.

Toto úsilí je doplňkem hlavních snah, jež každá kandidátská země vyvíjí často za pomoci PHARE a bilaterálních kroků členských států, mezinárodních organizací a mezinárodních finančních institucí.

b. Zlepšené monitorování

Monitorovací akce již probíhají. Komise Radě pravidelně poskytuje podrobné údaje o monitoringu a zprávy, které jsou věnovány plnění závazků učiněných v rámci vyjednávání. Týká se to i budování přiměřených administrativních kapacit.

Komise nemá vždy po ruce dostatečné odborné zdroje, aby mohla posoudit připravenost státní správy kandidátských zemí, neboť tato otázka je ve značné míře záležitostí členských států. Proto byly v řadě oblastí zavedeny srovnávací přehledy. Srovnávací přehledy kandidátským zemím umožní zapojit experty z členských států a Komise do procesu posuzování administrativních kapacit. Srovnávací přehledy už byly zahájeny nebo se o nich uvažuje v oblasti finančních služeb, soudnictví a vnitřních věcí, rozpočtu, zemědělství, jaderné bezpečnosti a životního prostředí. Komise poskytne praktickou podporu především prostřednictvím Úřadu pro výměnu informací o technické pomoci (TAIEX) nebo pomocí jiných mechanismů (například SIGMA).

Komise bude Radu informovat o srovnávacích přehledech nebo jakýchkoli jiných akcích podniknutých za účelem posouzení administrativních kapacit v kandidátských zemích do jara 2002. To umožní, aby výsledky těchto akcí mohly být využity v jednotném rámci přístupových jednání.

Srovnávací přehledy nejsou všelékem. Pouze doplňují probíhající monitorovací proces. Měly by být používány jen v oprávněných případech a zaměřovat se na oblasti, které se v Pravidelných zprávách, návrzích na revidovaná Přístupová partnerství nebo v průběhu vyjednávání ukázaly jako obzvláště problematické.

Tyto aktivity přispějí ke kontrole závazků, jež kandidátské země učinily během přístupových vyjednávání. Komise podá zprávu o svém akčním plánu, včetně monitorování těchto závazků, do termínu zasedání Evropské rady v Seville v červnu 2002.

Pravidelné zprávy za rok 2002 pak podrobně prozkoumají, čeho bylo dosaženo a zda budou kandidátské země v různých oblastech acquis schopny mít fungující adekvátní struktury pro zavádění a prosazování acquis v době přistoupení k Unii.

c. Administrativní kapacity po přistoupení k Unii

Od členských států se očekává, že budou průběžně upravovat své administrativní kapacity podle vyvíjejících se potřeb acquis. Budování odpovídajících administrativních kapacit je proces, který neskončí završením vyjednávání; tento proces bude ve skutečnosti pokračovat až do přistoupení k Unii a ještě poté.

Během období od podpisu Smlouvy o přistoupení do faktickému vstupu bude Komise sledovat vývoj v oblastech identifikovaných v průběhu přístupových vyjednávání. Navíc bude sledovat i vývoj ekonomických otázek vznesených v hodnoceních ekonomických kritérií. Bude o tom odpovídajícím způsobem informovat Radu.

Během tohoto období budou pokračovat předvstupní programy. Pro první přistoupivší země může být rok 2003 posledním rokem plánování předvstupních fondů. Školení zaměstnanců státní správy se v tomto období může stát jednou z nejnaléhavějších potřeb. Její realizace bude normálně pokračovat další až tři roky. Je třeba identifikovat přechodná opatření pro správu a případné ukončení programů v prvních letech po vstupu.

Komise, které náleží role strážce Smluv, zkontroluje po přistoupení, jak nové členské státy zavádějí acquis. Použije přitom stejných mechanismů jako v případě stávajících členů. Tyto mechanismy zahrnují pravidelné zprávy předkládané Komisí Radě o implementaci práva Společenství, porušování postupů a o dialogu mezi Komisí a členskými státy týkajícím se problémů implementace (jako jsou síť pro řešení problémů vnitřního trhu nebo koordinační centra).

Stále častěji se v Unii uplatňují postupy s využitím porovnávacích měřítek a tlaku ostatních zemí Unie s cílem vytvořit vzájemně propojitelné a kompatibilní administrativní struktury. Zapojení kandidátských zemí do programů a institucí Společenství již dnes přispívá k jejich úspěšné integraci. Iniciativa e-Europe, národní strategie zaměstnanosti či aktivity v souvislosti s EMU už byly rozšířeny do kandidátských zemí prostřednictvím e-Europe plus, Společného hodnocení priorit politiky zaměstnanosti v přípravě na zapojení do Evropské strategie zaměstnanosti a předvstupních hospodářských programů.

Členské státy navíc budou těžit z každého nového mechanismu, který může být zaveden za účelem zlepšení implementace práva Společenství. Ve své Bílé knize o vládnutí naznačila Komise, že v roce 2002 navrhne twinningové programy mezi národními administrativami členských států, aby bylo možno šířit nejlepší praxi v implementaci práva Společenství a znalost komunitárního práva u soudů a mezi právníky příslušných zemí. Zavedení twinningu mezi členskými státy umožní kandidátským zemím, že budou moci těžit z těchto opatření i po vstupu. To přispěje k lepšímu zavedení acquis v rozšířené Unii.

1. Předvstupní strategie Turecka - vstříc nové fázi

Zavádění předvstupní strategie definované helsinským zasedáním Evropské rady už probíhá. Koncem tohoto roku budou zavedeny všechny prvky této strategie. V další fázi se pozornost přesune k podrobnější přípravě na plnění kritérií členství v EU.

V této nové fázi se Turecku doporučuje zintenzívnit a urychlit proces politických a hospodářských reforem v souladu s prioritami Přístupového partnerství. To zahrnuje další ústavní, legislativní, správní a soudní reformy, které mají Turecko více přiblížit standardům EU. Nedávná ústavní reforma a zavedení nového hospodářského plánu představují slibný začátek tohoto procesu.

Měl by se více využívat intenzivnější politický dialog, aby se dále stimuloval pokrok v klíčových tématech, jež jsou prioritami Přístupového partnerství, k nimž patří lidská práva, otázka Kypru a mírové řešení hraničních sporů.

Podpora, kterou Turecko v politickém dialogu vyjádřilo snahám generálního tajemníka OSN o nalezení komplexního řešení kyperského problému, musí být následována konkrétními kroky k tomuto řešení.

V otázce Evropské bezpečnostní a obranné politiky musí Turecko vyjít vstříc řešení forem účasti na rozhodnutích o operacích pod vedením EU s přihlédnutím k rozhodnutí laekenského zasedání Evropské rady a v souladu se závěry zasedání Evropské rady v Nice.

Je dále rozvíjena a zaváděna celá řada opatření k budování důvěry v řecko-tureckých vztazích. Tím by se mělo vytvořit klima vhodné k urovnání hraničních sporů v souladu se závěry helsinského zasedání Evropské rady.

Finanční pomoc se bude využívat k podpoře plnění priorit Přístupového partnerství. Turecko se vyzývá k posílení administrativních kapacit pro účely navrhování projektů a řízení jejich realizace v souladu s decentralizovaným přístupem uplatňovaným všemi kandidátskými zeměmi. Komise zmobilizuje poradenské a expertní služby v členských státech na podporu tureckého úsilí. Na základě rámcové dohody, která má být podepsána mezi EU a Tureckem o turecké účasti v programech Společenství, je Turecko vyzváno k ustavení efektivních struktur pro správu těchto programů, a to především v oblasti vzdělávání.

Přednostně se musí dokončit vyjednávání o rozšíření celní unie do oblasti veřejných zakázek a veřejných služeb.

Na zasedání Evropské rady ve Feiře byla Komise požádána o vypracování zprávy o pokroku v přípravě procesu analytického zkoumání acquis. Tato zpráva bude připojena k Pravidelné zprávě za rok 2001.

Na základě dosavadních zkušeností a podle nedostatků zjištěných v turecké legislativě a administrativních přípravách na členství bylo nyní doporučeno zahájit v předvstupní strategii novou fázi. Ta bude zahrnovat podrobné prostudování turecké legislativy a časového harmonogramu pro sjednocení s acquis. V této fázi bude věnována zvláštní pozornost schopnosti tureckých úřadů a soudů zavádět a efektivně prosazovat acquis.

EU a Turecko od nynějška povedou podrobnější dialog o požadavcích týkajících se přejímání, implementace a prosazování acquis a zaměří se na to, aby detailní témata jednotlivých sektorů prozkoumali příslušní experti. Agenda podvýborů se tedy zaměří na detailní priority pro přijetí příslušných opatření. Turečtí představitelé obdrží dodatečné a podrobnější informace o specifických částech acquis. Odborníci EU přehodnotí legislativní návrhy připravované Tureckem. TAIEX uspořádá společné pracovní semináře na vybraná témata.

Turecko bude vyzváno k aktivnímu přispívání do databáze Společenství v otázkách sbližování legislativy, což umožní provádět podrobné a kontinuální monitorování dosaženého pokroku.

Doporučuje se, aby Asociační výbor ES-Turecko na svém příštím zasedání rozhodl o námětech, na které se tento proces zaměří a o časovém plánu schůzek.

4. Další kroky

a. Plnění přístupových kritérií

Vstup do Unie vyžaduje, aby kandidáti splnili podmínky členství, to znamená politická a ekonomická kritéria, a aby byli schopni plnit závazky vyplývající z členství. Komise dá kandidátské zemi příznivé doporučení ohledně vstupu do Unie v případě, že bude přesvědčena, že země bude schopna v době vstupu splnit daná kritéria.

Letošní Pravidelné zprávy a současná fáze přístupových jednání ještě Komisi neumožňují učinit závěr, že podmínky pro vstup jsou kteroukoli z kandidátských zemí splněny. Nicméně při současném tempu vyjednávání a dosavadním pokroku by Komise měla být schopna doporučit kandidátské země připravené na vstup na základě svých Pravidelných zpráv v roce 2002. Z dvanácti vyjednávajících zemí jich deset má připraveny cílové termíny slučitelné s göteborgským časovým rámcem.

Reformy, jež je třeba ještě v každé zemi provést, jsou popsány v letošních Pravidelných zprávách a v revidovaných Přístupových partnerstvích. V Pravidelných zprávách za rok 2002 Komise doplní svá hodnocení pokroku v zavádění těchto zbylých reforem tím, že k nim připojí ocenění výsledků každé ze zemí od uveřejnění Stanovisek. Unie by tedy měla být s to završit vstupní vyjednávání do konce dánského předsednictví v roce 2002 se zeměmi, které splňují nezbytné podmínky s vyhlídkou na přistoupení k EU v roce 2004.

b. Vstup prvních kandidátských zemí do Unie

Závěry přístupových vyjednávání budou vtěleny do smlouvy o přistoupení k Unii, která v sobě spojí (pravděpodobně tak jako v minulosti v podobě jediného právního nástroje) výsledky jednotlivých samostatných přístupových konferencí. Sepsání právních textů vyžaduje technickou přípravu, která už začala.

V případě dosud posledního rozšíření se tento právní instrument, složený ze stručné smlouvy a dlouhého Zákona o přístupu, věnoval hlavně technickým adaptacím sekundární legislativy nezbytné pro vstup čtyř kandidátských zemí. Obsahoval také ustanovení o možnosti přijetí smlouvy v případě, že některá z kandidátských zemí smlouvu neratifikuje; to umožnilo vstup smlouvy v platnost i přesto, že ji neratifikovalo Norsko.

Práce na příští smlouvě o přistoupení by měly začít v první polovině roku 2002 v rámci Rady a na přístupových konferencích. Komise bude nápomocna tím, že předloží nezbytné technické návrhy. Rovněž určí ty části acquis, které vyžadují technickou úpravu a poskytne Radě seznam všech technických úprav s tím, že přitom bude brát v potaz informace nashromážděné z každé kandidátské země.

Rozšíření bude ze strany Unie podléhat schválení Radou a Evropským parlamentem s přihlédnutím k finálnímu Stanovisku, které Komise předloží na základě výsledků vyjednávání. Smlouva vyplývající z přístupových vyjednávání pak bude oficiálně podepsána zainteresovanými stranami (členskými státy a kandidátskými zeměmi) a předložena k ratifikaci smluvním státům v souladu s jejich ústavními požadavky.

c. Další vyjednávající kandidátské země - na cestě k aktualizovanému ‚jízdnímu řádu

Pro ty vyjednávající kandidátské země, které nebudou součástí prvního rozšíření, bude Komise nadále vydávat Pravidelné zprávy, dokud jim celková úroveň připravenosti neumožní splnit kritéria pro přistoupení k Unii. Evropská unie bude nadále plně podporovat přípravy těchto kandidátů na členství.

Vyjednávání s nimi bude pokračovat na bázi principů, kterými se přístupový proces řídil od počátku. Otevření všech 29 vyjednávacích kapitol vztahujících se k acquis by mělo být možné už příští rok za předpokladu, že na to kandidátské země budou dostatečně připraveny.

Ve svém Dokumentu o strategii rozšíření za rok 2002 Komise nastíní aktualizovaný jízdná řád a, bude-li to zapotřebí, i revidovanou předvstupní strategii pro tyto kandidáty, přičemž vezme v úvahu pokrok, jehož bude dosaženo během příštího roku a závěry zasedání Evropské rady v Göteborgu.

IV. Závěry

Ve světle výše uvedených skutečností Evropská komise doporučuje Evropské radě jednat na základě následujících bodů:

1. Pravidelné zprávy ukázaly, že všechny vyjednávající země učinily v uplynulém roce podstatný pokrok v plnění přístupových kritérií, která společně s ‚jízdním řádem umožnila znatelný pokrok ve vyjednáváních.

2. Principy tohoto procesu zůstávají beze změn. Berlínské zasedání Evropské rady vymezilo jasný rámec finančních aspektů rozšíření. Tento rámec poskytuje dostatečný základ pro přistoupení až deseti nových států k Unii v roce 2004. Zasedání Evropské rady v Nice definovalo rámec pro institucionální reformu nezbytnou pro rozšíření. Vyjednávání jsou vedena na základě existujícího acquis a budou dovršena s těmi kandidáty, kteří splní všechna kritéria členství při uplatnění postupu ‚podle zásluh a s možností vyrovnání případného zpoždění. Jde o nezbytné a dostačující podmínky stanovené na samém počátku pro uskutečnění přistoupení k Unii.

3. V tomto smyslu by měl být jízdná řád dodržován tak, jak se předpokládalo. EU bude nyní muset rozhodnout o svých společných pozicích pro zbylé kapitoly. Komise vytvoří předpoklady, aby Rada mohla o finančních otázkách jednat ve společném rámci už počátkem roku 2002. Komise předloží Radě návrhy v oblasti zemědělství, regionální politiky a rozpočtu na základě stávajícího acquis a principů obsažených v berlínské dohodě. Přístupová jednání mohou být završena nezávisle na rozhodnutích o financování EU po roce 2006.

4. Letošní Pravidelné zprávy a současný stav přístupových vyjednávání ještě Komisi nedovolují dospět k závěru, že kterákoli z kandidátských zemí splnila podmínky pro přistoupení k Unii. Nicméně při současném tempu vyjednávání a dosavadním pokroku by Komise měla být schopna doporučit kandidátské země připravené na vstup na základě svých Pravidelných zpráv v roce 2002. Z dvanácti vyjednávajících zemí jsou u deseti známy cílové termíny přistoupení slučitelné s göteborgským časovým rámcem. Unie by tedy měla být schopna završit vstupní vyjednávání do konce dánského předsednictví v roce 2002 se zeměmi splňujícími nezbytné podmínky s vyhlídkou na přistoupení k EU v roce 2004. Nezbytné administrativní přípravy uvnitř institucí již probíhají a musí pokračovat.

5. Komise v rámci akčního plánu provede do začátku roku 2002 v každé kandidátské zemi rozbor stavu budování institucí a bude-li třeba, analyzuje i záměry dané kandidátské země při upevňování těchto institucí za použití doplňkového nástroje pro budování institucí. Komise do jara 2002 informuje Radu o monitorovacích akcích včetně srovnávacích přehledů tak, aby mohly být projednávány v jediném společném rámci přístupových jednání. Do zasedání Evropské rady v Seville v červnu 2002 Komise Radu zpraví o svém akčním plánu včetně sledování plnění závazků, které kandidátské země učinily během přístupových vyjednávání. Pravidelné zprávy za rok 2002 zhodnotí, zda kandidátské země v různých oblastech acquis budou mít fungující adekvátní struktury pro implementaci a prosazování acquis v době přistoupení k Unii.

6. Vyjednávání s kandidátskými zeměmi, které nebudou součástí prvního rozšíření, bude pokračovat na bázi principů, kterými se přístupový proces řídí od počátku. Otevření všech 29 kapitol jednání vztahujících se k acquis by mělo být možné už příští rok za předpokladu, že na to kandidátské země budou dostatečně připraveny. Ve svém Dokumentu o strategii rozšíření za rok 2002 Komise nastíní aktualizovaný jízdná řád a bude-li to zapotřebí i revidovanou předvstupní strategii, přičemž vezme v úvahu pokrok, jehož bude dosaženo během příštího roku a také závěry zasedání Evropské rady v Göteborgu.

7. Všechny kandidátské země by měly být co nejvíce zapojeny do lisabonského procesu. Kandidátské země se budou účastnit diskusí o budoucnosti Evropy a debat v rámci Konventu, který má připravit cestu pro příští mezivládní konferenci.

8. Strany účastnící se snah o vyřešení kyperského problému musí plně využít příležitosti k dosažení dohody před završením přístupových vyjednávání. Bude-li prokázána nezbytná politická vůle, je dosažení dohody zohledňující zájmy obou stran možné prostřednictvím procesu probíhajícího pod záštitou Organizace spojených národů. Je zvlášť důležité, aby se vedení kyperských Turků znovu zapojilo do procesu OSN. Ustanovení o politické dohodě mohou být v případě Kypru zahrnuta do přístupových ujednání EU v souladu s principy, na nichž stojí EU. Jak ale bylo dohodnuto na helsinském zasedání Evropské rady - pokud nebude dosaženo dohody před završením přístupových vyjednávání, Rada o vstupu rozhodne (aniž by to však byla nutná podmínka) podle závěrů helsinského zasedání Evropské rady.

9. Do konce tohoto roku budou realizovány všechny prvky předvstupní strategie pro Turecko, o nichž rozhodlo helsinské zasedání Evropské rady. Předvstupní strategie se posune do nové, intenzivnější fáze se zevrubným prozkoumáním turecké legislativy a stavu přípravy na její slučitelnost s acquis. Turecku je doporučeno pokračovat v procesu politické a hospodářské reformy tak, aby dále pokročilo směrem k naplnění kodaňských kritérií a priorit Přístupového partnerství. V krátkodobé perspektivě je kladen zvláštní důraz na zlepšení v oblasti dodržování lidských práv v praxi a na vytváření podmínek pro ekonomickou stabilitu a růst. Turecko by mělo vyjít vstříc řešení kyperského problému. Navíc by mělo aktivně přispět k překonání problémů, které vyvstaly v souvislosti s Evropskou bezpečnostní a obrannou politikou.

10. Je třeba s plnou podporou Evropského parlamentu a členských států pokračovat v rozvíjení komunikační strategie, aby se zajistila dobrá informovanost obyvatelstva v členských státech i kandidátských zemích o rozšíření, jeho dopadech a možných přínosech. Je skutečně nezbytné, aby historický proces znovusjednocování evropského kontinentu měl pevný základ v podpoře jeho obyvatel.

---

Přílohy

Příloha 1: Závěry z pravidelných zpráv

Bulharsko

Ve svém Stanovisku z roku 1997 dochází Komise k závěru, že Bulharsko splňuje politická kritéria. Od té doby Bulharsko značně pokročilo v další konsolidaci a prohlubování stability svých institucí zaručujících demokracii, v budování právního státu a v uznávání a ochraně menšin. Za poslední rok jsme v tomto směru byli svědky dalšího úsilí a snah. Bulharsko nadále splňuje kodaňská politická kritéria.

Od loňska bylo dosaženo dalšího pokroku v reformování státní správy. Mnozí pracovníci mají statut státních zaměstnanců, pro které v současné době už platí Etický kód. Pozitivním krokem je přijetí zákona o přístupnosti veřejných informací. Pro jeho efektivní uplatňování však je třeba, aby měl jednoznačnější formulace. K zajištění efektivní, transparentní a odpovědné státní správy je třeba realizovat další kroky.

Vláda v poslední době přijala strategie pro dvě oblasti: jednak pro reformu soudnictví, jednak pro boj s korupcí. Přijetí těchto strategií je významným počinem, nyní však jde o jejich realizaci v praxi. Soudní systém je totiž nadále slabý a zatím nevznikl důvod ke změně loňského hodnocení, podle něhož je nutno dále pracovat na posilování tohoto systému, aby se stal skutečně nezávislým, efektivním a plně profesionálním a aby byl s to zaručit plné respektování právního státu a zabezpečit účast ve vnitřním trhu Společenství. Vážným zdrojem obav zůstává korupce. Nyní jde o efektivní prosazování přijatého právního rámce v praxi a také o větší důraz na prevenci korupce.

Určitého pokroku bylo dosaženo v proškolování příslušníků policie o otázkách lidských práv a o problematice obchodování s lidmi. Je ale třeba zabývat se způsobem jednání policie, a to především s ohledem na hlášené případy špatného zacházení, které jsou nadále zdrojem vážných obav.

Byla ustavena Agentura na ochranu dětí a Národní poradní rada pro ochranu dětí. Je třeba podniknout další kroky, aby Agentura na ochranu dětí mohla efektivně fungovat. Pokud jde o péči o děti, je třeba uvést, že v počtech dětí v dětských domovech nenastala žádná větší změna. Příčinou k obavám je neutěšený stav v domovech pro děti s mentálním postižením.

Romové jsou nadále vystaveni rozsáhlé sociální diskriminaci. Politická vůle vlády k nápravě těchto problémů zatím nenalezla vyjádření v podobě konkrétních činů. Za pozitivní krok lze označit skutečnost, že některé nevládní organizace realizují projekty zaměřené na desegregaci romských škol.

Velmi málo pokročily práce na plnění jedné z priorit v rámci Přístupového partnerství, totiž na spuštění realizace Rámcového programu pro Romy a posílení Národní rady pro etnické a demografické otázky.

Pokud jde o další priority Přístupového partnerství, dosáhlo Bulharsko dalšího pokroku při realizaci zákona o státní službě. Neplní se však zatím prioritní úkol posilování soudnictví.

Bulharská ekonomika se blíží stavu fungujícího tržního hospodářství. Ve střednědobém výhledu by měla být schopna odolávat konkurenčním tlakům a tržním silám v Unii; k tomu je zapotřebí, aby země pokračovala v prosazování reformy a zintenzívnila reformní snahy o odstranění přetrvávajících potíží.

Bulharsko vstupuje už do pátého roku makroekonomického stability a prošlo obdobím s uspokojivou makroekonomickou výkonností. Pokroku bylo dosaženo v privatizaci - především v bankovnictví - a dále v realizaci strukturální reformy, kde byla stanovena mikroekonomická základna pro udržitelný růst.

V roce 2000 však značně vzrostla inflace. Investice v zemi jsou nadále nedostatečné. Finanční zprostředkovatelská činnost je neefektivní. Specifické nedostatky na pozemkovém trhu negativně ovlivňují výkonnost tohoto trhu a jejich vliv postihuje i jiná odvětví. Úřady by měly věnovat prvořadou pozornost posilování soudního systému a prosazování regulačního rámce. Je třeba eliminovat administrativní překážky ztěžující rozvoj soukromého sektoru, komplikující vytváření podniků i jejich uzavírání, včetně konkursních řízení. Trvalé uplatňování těchto reformních opatření a nutnost vyšších soukromých i veřejných investic - to jsou klíčové požadavky pro trvale udržitelný rozvoj a zvyšování konkurenceschopnosti.

Bulharsko v dobrém tempu pokračuje ve slaďování své legislativy s acquis, avšak nadále by mělo větší pozornost věnovat implementaci a vynutitelnosti přejímaných norem. Dobrým tempem pokračuje reforma státní správy, což je pozitivní rys. Má-li státní správa být připravena na svou roli při vstupu do EU, musí toto tempo mít trvalý ráz. Málo však zatím pokročily přípravy v soudním systému - ten se musí modernizovat a posilovat, zvláště s přihlédnutím k potřebě efektivního prosazování acquis.

Pokud jde o vnitřní trh, dosáhlo Bulharsko ve většině oblastí dalšího pokroku. Z hlediska volného pohybu zboží je třeba jako úspěch hodnotit členství v Evropském akreditačním systému. Nadále je však třeba posilovat administrativní infrastrukturu pro oblast standardizace a certifikace a systémy tržního dohledu. Pro finanční služby si Bulharsko vypracovalo kvalitní postupy bankovního dohledu. Došlo k dalšímu sladění v oblasti podnikového práva a ke zlepšení právního rámce pro ochranu duševního a průmyslového vlastnictví. Zde však je třeba dalších opatření k praktickému prosazování této ochrany. Bulharsko konečně také začíná budovat a uplatňovat právní rámec pro poskytování státní podpory, chybí zde ale zatím sladění s acquis. Také pro ochranu dat Bulharsko dosud nemá právní rámec, který by byl kompatibilní s acquis.

V zemědělství Bulharsko nadále dosahuje pokroku ve sbližování legislativy, avšak implementace acquis nadále zůstává velmi náročným úkolem. Na zdokonalení čekají veterinární a fytosanitární opatření. Je třeba se zmínit o úspěšné částečné akreditaci SAPARD. V porovnání s předcházejícími roky se zrychlil pokrok v oblasti rybolovu.

Bylo dosaženo pokroku v přizpůsobování bulharského pracovního práva vůči acquis; pokud však jde o legislativu upravující problematiku rovného zacházení, zůstává pokrok zatím pomalý. Byly sice posíleny administrativní kapacity generálního inspektorátu práce, ale nadále je třeba zvyšovat kapacity k naplňování acquis pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

V regionální politice Bulharsko příliš nepokročilo. Je třeba věnovat mnohem větší pozornost přípravám na implementaci strukturální politiky.

Bulharsko nadále rozvíjelo pozitivní snahy o transpozici ekologického acquis Evropského společenství. Náročnou podmínkou jsou však náklady spojené s přizpůsobováním vůči unijním normám.

V oblasti dopravy Bulharsko nadále pokračovalo v přejímání a vytváření implementačních struktur. Došlo i ke zvýšení investic.

Po zdrženích s plánovanou revizí legislativního rámce pro energetiku pokračovala restrukturalizace energetiky po celý rok 2001 jen velmi zvolna. Zpožděním byly negativně ovlivněny snahy o zvýšení efektivnosti a přípravy na privatizaci. Pokud jde o jadernou energetiku, musí Bulharsko respektovat závazky k vyřazování jaderných energetických kapacit, které jsou uvedeny v dokumentu Memorandum of Understanding, a musí zajistit vyšší úroveň jaderné bezpečnosti.

V oblasti soudnictví a vnitřních věcí bylo z hlediska legislativy dosaženo dalšího pokroku. Z hlediska posilování administrativních kapacit však dosažený pokrok nedosahuje žádoucí intenzity. Určité zlepšení bylo zaznamenáno v kontrole na vnějších hranicích, ale prostor pro další zlepšování existuje především v oblasti spolupráce mezi institucemi.

V zahraniční politice si Bulharsko vede velmi dobře. Nadále velkou měrou přispívá k zajišťování regionální stability a nadále sleduje linii liberalizace obchodních vztahů s EU a se svými preferenčními partnery.

V celní a daňové správě potřebuje Bulharsko vybudovat systém informační techniky, který umožní výměnu dat s EC.

Dalšího pokroku bylo dosaženo v posilování finanční kontroly a ve zdokonalování systému řízení a kontroly veřejných výdajů. V pozitivních snahách je třeba pokračovat.

Určitý pokrok lze zaznamenat v zakládání institucí nutných k implementaci acquis a v realizaci správní reformy, avšak oblast správy má v Bulharsku dosud jen omezenou kapacitu. K realizaci náročných úkolů v této oblasti je třeba dosáhnout dalšího trvalého pokroku a do celé oblasti vložit další prostředky. Mimoto je třeba nadále rozvíjet snahy o ustavení potřebných administrativních kapacit k zajištění zdravého, efektivního a kontrolovatelného nakládání s prostředky Evropského společenství.

Úhrnem lze říci, že práce na budování státní správy nadále úspěšně pokračují, avšak tempo příprav soudního systému na prosazování acquis je znepokojivě pomalé. Pokrok v prosazování soudní reformy je třeba podstatně urychlit.

Od minulého roku Bulharsko částečně splnilo krátkodobé priority Přístupového partnerství související s acquis a dosáhlo zde určitého pokroku. Pokud jde o plnění priorit z hlediska administrativních kapacit, byl v Bulharsku zaznamenán značný pokrok, ovšem s výjimkou posilování soudnictví, kde žádného velkého pokroku dosaženo nebylo. K obratu by mělo dojít s implementací nedávno přijaté strategie pro soudní reformu. Bulharsko začalo realizovat většinu ze střednědobých priorit Přístupového partnerství.

Kypr

Kypr plní kodaňská politické kritéria. Pokračuje příprava státní správy na provoz v rámci EU. Celkově kladně lze nadále hodnotit počínání kyperských úřadů z hlediska demokracie a lidských práv.

Kypr má fungující tržní ekonomiku. Měl by být schopen odolávat konkurenčním tlakům a tržním silám v Unii.

Makroekonomická situace je nadále velice příznivá. Kypr vykazuje vysoký růst HDP a má nízkou inflaci i nezaměstnanost. První fiskální konsolidační plán spuštěný v roce 1999 úspěšně řeší některé významné strukturální nedostatky ve veřejném financování. Pokroku bylo dosaženo v prosazování strukturálních reforem, především pak v oblasti financí, životního prostředí a zdravotnictví. Jak ve finančním sektoru, tak v oblasti základního kapitálového účtu byly učiněny zásadní kroky k větší liberalizaci.

Značně se ale zvýšil deficit na běžném účtu platební bilance. Vítaná liberalizace finančního sektoru a kapitálového účtu klade nové nároky na kyperskou ekonomiku. Kyperské úřady by měly ve finančnictví zajistit náležitý a jednotný dohled, a to včetně družstevních záložen. Tam, kde platí regulované ceny, je třeba zaujmout přístup s větší orientací na trh. Kypr musí svůj soukromý sektor nadále připravovat na podmínky jednotného tržního prostředí, jehož součástí se Kypr stane po integraci země s EU. K tomu je třeba, aby klíčové sektory byly otevřeny pro zahraniční konkurenci.

V průběhu období, ke kterému se vztahuje tato Pravidelná zpráva, dosáhl Kypr zásadního pokroku v různých oblastech acquis a rovnoměrným tempem pokračoval v dalším slaďování legislativy a v ustavování či upravování potřebných správních institucí. Proces slaďování legislativy se postupně zrychluje. Přesto však zbývá velké množství zákonů, které Kypr musí ještě přijmout.

Za poslední rok bylo dosaženo pokroku v důležitých oblastech vnitřního trhu. Pokud jde o volný pohyb zboží, došlo k urychlení procesu přijímání norem EN a byla přijata nová zákonodárná ustanovení v oblasti specifické oborové legislativy. Nadále je však třeba se s maximálním úsilím věnovat přejímání a implementaci acquis, a to především pokud jde o rámcovou legislativu zakotvující zásady Nového a globálního přístupu a o následná pravidla pro transpozici Směrnic pro nový přístup. Dále je třeba vypracovat celkovou strategii pro lepší koordinaci práce úřadů odpovídajících za tržní dohled. Kypr sice učinil jisté kroky k odstranění nedostatků ve sladění s acquis v oblasti volného pohybu osob, a to především pokud jde o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, avšak na realizaci před přistoupením k EU nadále čeká množství další důležité legislativní práce. Pokud jde o legislativní aspekty finančních služeb, byl na Kypru zaznamenán značný pokrok, přičemž celková úroveň dohledu v této oblasti je nadále uspokojivá. Za zvlášť významnou je třeba považovat restrukturalizaci sektoru družstevních záložen a spořitelních družstev. Pokračovala liberalizace pohybu kapitálu; a v zájmu dobrého fungování trhů po přistoupení k EU by tento trend by měl pokračovat. Byla přijata důležitá opatření proti praní špinavých peněz - jedním z nich je například zahrnutí právnických a účetních profesí do sféry realizace příslušné legislativy. Kypr mimoto zpřísnil svá opatření týkající se identifikace vlastníků kont a vykazování transakcí v souladu s doporučeními různých mezinárodních fór. Je třeba urychlit proces harmonizace legislativy v oblasti práv vůči duševnímu a průmyslovému vlastnictví. Zajistit je třeba efektivní aplikaci a prosazování pravidel pro poskytování státní pomoci včetně sladění stávajících systémů pomoci v návaznosti na daňový režim pro zahraniční sektor.

Částečného pokroku bylo dosaženo v zemědělství, kde však je nadále zapotřebí prosadit závažné prvky a mechanismy acquis, především pokud jde o organizace společného trhu a o veterinární a fytosanitární sektor.

V oblasti rybolovu pokračovalo posilování administrativních kapacit. Je třeba dále pokročit ve stávající a plánované struktuře rybářské flotily pod kyperskou vlajkou. Významného pokroku bylo dosaženo téměř ve všech aspektech dopravní politiky, především pokud jde o námořní dopravu, kde se zlepšily prvky bezpečnostní kontroly. Je třeba sledovat činnost klasifikačních společností.

Nepřehlédnutelné jsou snahy a iniciativy zaměřené na další sladění daňové legislativy s acquis, například na základě plánované daňové reformy. Zdrojem obav je nadále harmonizace úrovně nepřímých daní a zvláštního režimu přímého zdanění pro zahraniční společnosti.

V oblasti telekomunikací došlo k velkému zpoždění v přejímání legislativy a v přípravě sekundárních regulačních nástrojů k transpozici klíčových částí acquis.

V oblasti životního prostředí došlo ke značnému pokroku. Kypr nadále uplatňoval harmonizační opatření z hlediska legislativních úprav i z hlediska posilování administrativních kapacit. Zvláštní pozornost je nyní třeba věnovat náležité realizaci a důslednému uplatňování přejímané legislativy.

V otázkách soudnictví a vnitřních věcí pokročil Kypr především v oblasti hraničních kontrol, migrace a boje proti korupci a podvodům. Pokud jde o azylovou politiku, došlo sice k posílení správních kapacit a byl ustaven úřad pro uprchlíky, ale v legislativní oblasti nabyl zaznamenán žádný pokrok. Počet žádostí se zvyšuje, a proto je třeba slaďování legislativy urychlit, a to především pokud jde o kritéria posuzování žádostí a o ustavení nezávislého odvolacího orgánu.

Kypr dosáhl značného pokroku v úpravách celní správy, kde zbývá sladit už jen nemnoho prvky - ty se týkají především dovozů na přechodnou dobu, celních postupů s ekonomickým dopadem a nakládání s kulturním zbožím.

V oblasti finanční kontroly platí, že Kypr má zdravý kontrolní systém, který splňuje evropské standardy. Pozornost je třeba věnovat vnitřní kontrole výnosů a náležitému řízení předvstupního financování a strukturálních fondů.

V průběhu posledního roku Kypr pokračoval v postupném posilování administrativních kapacit. Pro různá odvětví proběhly školicí programy - například na téma koordinace systémů sociálního zabezpečení, námořní bezpečnosti, soudnictví a vnitřních věci. Mimoto byli získáni další pracovníci k pokrytí klíčových oblastí, k nimž patří finanční služby, podnikové právo, veterinární a fytosanitární problematika, rybolov, doprava, zdanění, sociální politika a zaměstnanost, telekomunikace, životní prostředí, soudnictví a vnitřní věci. Kypr tak mohl posílit systémy tržního dohledu z hlediska volného pohybu zboží, zdokonalit náležitý dohled nad finančnímu službami, zlepšit opatření v rámci fytosanitární kontroly a posílit inspektoráty práce.

Byly ustaveny nové správní struktury pro efektivní aplikaci acquis. Patří k nim orgán pro řešení sporů, jejichž vznik se předpokládá při uplatňování směrnice o přeshraničních převodech úvěrů, úřad pro monitorování státní pomoci, nový útvar v Ministerstvu silniční dopravy k řešení otázek přístupu na trh, dále Statistická rada, zvláštní skupina úředníků k podrobnému zkoumání nových vládních struktur z hlediska rovného zacházení s muži a ženami, a konečně také úřad pro uprchlíky. Dále je třeba uvést zvýšení pravomocí některých stávajících orgánů - například burzovní komise, útvaru pro boj proti praní špinavých peněz (MOKAS) a komise na ochranu hospodářské soutěže. Existují také plány na ustavení nového orgánu pro cenovou kontrolu léčiv (výboru pro kontrolu cen farmaceutických výrobků). Kypr v nedávné době začal zavádět aktualizovanou verzi systému informační techniky pro celní úřady pro usnadnění výměny počítačových dat a informací se Společenstvím.

Do budoucna lze doporučit další posílení správní infrastruktury pro standardizaci a certifikaci na podporu volného pohybu zboží. Dále je třeba posílit kapacity k prosazování evropských ustanovení týkajících se práv duševního vlastnictví, zvláště pokud jde o hraniční kontroly a boj proti pirátství a padělání. V protimonopolní oblasti i v oblasti regulace státní pomoci bylo sice dosaženo pokroku, ale je třeba posílit infrastrukturu a příslušné personální vybavení a zlepšit zatím dosti slabou bilanci praktického prosazování protimonopolní legislativy. Pokud jde o daně, musí Kypr rozvinout systémy informační techniky pro výměnu počítačových dat a informací se Společenstvím a jeho členskými státy. V souvislosti s chystaným ustavením nezávislého regulačního orgánu pro oblast telekomunikací je třeba zajistit, aby tento úřad mohl co nejdříve začít pracovat. Pokud jde o oblast soudnictví a vnitřních věcí, je nezbytně nutné modernizovat režim na hranicích. Také je třeba věnovat další pozornost ustavení potřebných administrativních kapacit k zajištění zdravého, efektivního a kontrolovatelného nakládání s fondy Evropského společenství.

Celkově platí, že Kypr již má v převážné míře vybudované administrativní kapacity pro realizaci různých aspektů acquis.

V průběhu minulého roku Kypr plnil krátkodobé priority Přístupového partnerství, pokud jde o volný pohyb kapitálu, o životní prostředí a o finanční kontrolu. Ve většině dalších oblastí byly priority plněny částečně. Kypr postupně řeší střednědobé priority Přístupového partnerství a řadu těchto priorit už částečně plní, například v oblasti soudnictví a vnitřních věcí, regionální politiky, koordinace strukturálních nástrojů a v řešení otázek týkajících se vnitřního trhu.

Česká republika

Ve Stanovisku z roku 1997 učinila Komise závěr, že Česká republika plní politická kritéria. Od té doby země učinila značný krok kupředu z hlediska další konsolidace a prohlubování stability svých institucí, které zaručují demokracii, dále v budování právního státu, v uplatňování lidských práv a v respektování a ochraně menšin. V posledním roce bylo v tomto směru vyvíjeno další úsilí. Česká republika nadále plní kodaňská kritéria.

Vláda přijala kroky ke zlepšení práce ústřední a regionální správy. Lze jen litovat, že Česká republika dosud pro státní správu nemá zákon o státní službě; existence takového zákona má totiž zásadní význam pro zajištění nezávislosti, profesionality a stability státní služby.

Úspěšně se rozvíjí reforma soudnictví. Značně pokročily práce v oblastech řešených občanských zákoníkem a nadále pokračují práce v oblasti trestního práva, v organizaci soudnictví a v budování soudní samosprávy. Zvláště je třeba uvést, že byla přijata radikální reforma Trestního řádu, která má zvýšit kapacity k účinnému vyšetřování a k efektivnímu dovádění jednotlivých případů před soud.

Byla přijata některá další opatření k boji proti korupci a hospodářské zločinnosti. Korupce a hospodářská zločinnost však nadále zůstávají vážným zdrojem obav, jak vidno z vládní zprávy, která volá po politické podpoře pro boj s tímto negativním jevem.

Česká republika dosáhla konsolidace vnitřního institucionálního rámce v oblasti lidských práv. Je však třeba se s větším úsilím věnovat bojí proti přetrvávajícímu obchodování se ženami a dětmi.

Značné úsilí vynaložila vláda České republiky na ochranu Romů a dalších menšin. Je ale třeba v souladu s vládní politikou pro Romy z června 2000 přijmout další opatření k potlačení obecně rozšířené diskriminace. Vláda musí zajistit, aby na všech úrovních správy - včetně regionální a místní správy - byla důsledně dodržována platná zákonná ustanovení o právech menšin a aby byly k dispozici veškeré k tomu potřebné finanční prostředky.

Určitého pokroku bylo dosaženo při řešení priorit Přístupového partnerství; zde je ovšem zapotřebí, aby dosavadní snahy nadále pokračovaly. Vláda předložila Parlamentu návrh zákona o státní službě, ten ale nebyl přijat, takže realizace komplexní reformy na tomto poli nemohla začít. Stálý pokrok a nadějný vývoj lze pozorovat v reformě soudnictví. Většina úkolů obsažených ve vládním usnesení z roku 1997 k romské problematice byla splněna a vláda přijala dlouhodobou politiku vůči romské menšině. Je však třeba dalšího úsilí k praktickému prosazování opatření pro boj s diskriminací.

Česká republika má fungující tržní ekonomiku. Pokud dosáhne dalšího pokroku ve střednědobé konsolidaci fiskálního systému a dokončí realizaci strukturálních reforem, měla by být v nejbližší budoucnosti schopna odolávat konkurenčním tlakům tržních sil v Unii.

Nastalo celkové zlepšení makroekonomické výkonnosti. Došlo k obnově a rozšíření růstu a přitom nadále pokračoval příznivý vývoj z hlediska ukazatelů inflace. Pokračují snahy o zprůhlednění veřejných účtů. Rozsah domácích a především zahraničních investic je velký a v jejich důsledku dochází k zásadní restrukturalizaci podnikového sektoru a k rychlému zvyšování jeho produktivity. Dalšího pokroku bylo dosaženo v restrukturalizaci bankovnictví, kde byla dokončena privatizace.

Schodek na běžném účtu se rozšířil a v důsledku jednorázových transformačních nákladů a kompromisního postoje k cyklickým úpravám značně narostl rozpočtový deficit. Navíc dosud není zajištěna střednědobá udržitelnost veřejných financí. Kromě toho je nezbytné dosáhnout dalšího zlepšení právního rámce pro vstup na trh a odchod z trhu. Rasantně by měly být zavedeny předpisy pro optimální regulaci finančního sektoru. Úřady by po restrukturalizaci bank měly obnovit proces jejich očišťování od nedobytných pohledávek. Aktivně by měly pokračovat snahy o privatizaci zbývajících státních podniků spolu s upevňováním řízení firem a se zvyšováním efektivnosti.

Česká republika dosáhla značného pokroku u mnoha kapitol v rámci acquis. V řadě oblastí je však nadále třeba dalšího úsilí. Byly posíleny administrativní kapacity, kde však je další pozitivní vývoj ztěžován absencí právního rámce pro státní správu.

Celkově značně pokročilo slaďování ustanovení pro oblast jednotného trhu, avšak i zde zůstávají některé mezery, které je třeba zaplnit. Velkého pokroku bylo dosaženo ve volném pohybu zboží s výjimkou veřejných zakázek; nadále dobře fungují orgány odpovídající za tvorbu norem a certifikaci. Pokud jde o volný pohyb osob, je třeba urychlit transpoziční proces, a to především s ohledem na vzájemné uznávání profesní kvalifikace. V oblasti volného pohybu služeb je třeba dále pokračovat ve slaďování s acquis pro finanční služby. Došlo k posílení kapacit Komise pro cenné papíry; pro zlepšení finančních služeb by však bylo vhodné, kdyby tato komise získala silnější regulační pravomoc. Pokud jde o volný pohyb kapitálu, zbývá dokončit rušení existujících anonymních kont.

V oblasti hospodářské soutěže je platná legislativa již z větší části sladěna s acquis a celkem dobře se vyvíjí i praktické uplatňování protimonopolních předpisů a zákonných ustanovení o státní pomoci. Je třeba výrazněji prokázat transparentní uplatňování příslušných ustanovení a předpisů týkajících se ocelářství a finančního sektoru. Úřad na ochranu hospodářské soutěže je personálně dobře obsazen a jeho pracovníci jsou dobře proškoleni. Pokud jde o problematiku podnikového práva, lze konstatovat vysokou míru shody s acquis; je ale třeba posílit kapacity příslušných úřadů k prosazování platných ustanovení v oblasti práv vůči duševnímu vlastnictví a k monitorování jejich plnění - jde o celní úřady, policii, soudnictví a obchodní inspekci.

Pokud jde o hospodářskou a měnovou unii, lze obecně říci, že byla přejata významná část acquis, ale že je nadále třeba dořešit sladění předpisů upravujících nezávislost centrální banky. Jen omezeného pokroku bylo dosaženo v oblasti daní a otevřena zůstává řada důležitých otázek ve sbližování sazeb DPH a spotřebních daní. Konkrétnějšího pokroku je také třeba dosáhnout v zajišťování a efektivním fungování správy daní pro dobu po přistoupení k Unii.

Česká republika v poslední době mnoho nepokročila v oblasti telekomunikací, ačkoli z celkového pohledu se přizpůsobování příslušných ustanovení jeví jako uspokojivé. Je třeba vytvořit technické podmínky, které umožní realizovat zamýšlenou liberalizaci. Značného zlepšení bylo dosaženo ve slaďování legislativy pro audiovizuální politiku.

Další pokrok byl zaznamenán v odvětvové politice. V oblasti dopravy bylo dosaženo dalšího sladění legislativy pro silniční dopravu. Česká republika se stala členem Sdružení leteckých úřadů. K pokroku však nedošlo v železniční dopravě. V energetice bylo dosaženo velkého pokroku při přípravách na vstup na společný trh elektroenergetiky a plynárenství. V průmyslové politice je třeba získat čerstvé podněty pro další postup restrukturalizace podniků.

V oblasti hospodářské a sociální soudržnosti pokračovala postupná transpozice příslušné legislativy. V oblasti sociální politiky a zaměstnanosti byl zaznamenán pokrok z hlediska rovnosti zacházení, z hlediska pracovního práva a z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Pokud jde o regionální politiku, pokračovalo dokončování právního rámce pro budoucí realizaci strukturálních fondů. Je však třeba vyvíjet další snahu o zajištění plné funkčnosti příslušných správních orgánů, jejichž pracovníci by měli být řádně proškoleni a jejichž postupy musí být řádně koordinovány tak, aby po přistoupení byly plně připraveny na implementaci strukturálních fondů.

V zemědělství byl zaznamenán značný legislativní pokrok v oblasti fytosanitární ochrany. Nadále však musí pokračovat práce na slaďování legislativy nejen například ve veterinární oblasti, nýbrž v celé šíři problematiky této rozsáhlé oblasti politiky Společenství. O pokroku v této oblasti svědčí ustavení Státního zemědělského intervenčního fondu, ale pokroku je zapotřebí i v řešení další problematiky, například v reorganizování Ministerstva zemědělství.

Česká republika pokročila v transpozici acquis pro životní prostředí. Velkým pokrokem je přijetí zákona o hodnocení vlivů na životní prostředí. Je nutno zlepšit koordinaci mezi příslušnými vládními orgány a zvláštní pozornost je třeba věnovat dopadům pokračujícího procesu decentralizace.

V oblasti soudnictví a vnitřních věcí pokročily práce především na slaďování vízové politiky a migrační politiky a na posilování právního rámce pro spolupráci soudních a policejních složek. Pozitivním krokem je přijetí velmi kvalitního schengenského akčního plánu. Velkou pozornost je ale třeba nadále věnovat boji s organizovaným zločinem “bílých límečků” - k tomu je zapotřebí vypracovat strategie efektivního dohledu a přijmou účinná organizační opatření. Pokud jde o hraniční kontroly, je třeba říci, že došlo ke zlepšení kontroly na oficiálních přechodech, ale nadále se projevují značné potíže se zachycováním ilegální imigrace na zelené hranici, a to především se Slovenskem.

Bylo dosaženo vysoké kompatibility s celnímacquis; zde je však třeba ještě přijmout novelizace celního zákona. Zlepšily se operační kapacity celní služby. Je ale třeba nadále věnovat pozornost zajišťování plné funkčnosti systémů informační techniky kompatibilní s Evropským společenstvím.

Pokud jde o problematiku finanční kontroly, byl v České republice zaznamenán pokrok ve slaďování legislativy pro vnitřní kontrolu a externí audit v oblasti veřejných financí; dlužno však připomenout, že je třeba nadále pracovat na budování komplexního kontrolního systému.

Dochází k posilování administrativních kapacit České republiky a v těchto snahách je třeba nadále pokračovat, a to především v oblasti zemědělství, životního prostředí, regionální politiky a hraničních kontrol. Mimoto je třeba vyvíjet další úsilí se zaměřením na vytváření potřebných administrativních kapacit k zajištění zdravého, efektivního a kontrolovatelného nakládání s fondy Evropského společenství.

Velká většina priorit Přístupového partnerství se řeší a v jejich plnění bylo dosaženo celkově uspokojivého pokroku. Krátkodobé priority týkající se jednotného trhu byly splněny, i když v některých oblastech je třeba vyvíjet další úsilí. Omezený pokrok byl zaznamenán v oblasti daní. Priority týkající se zemědělství, životního prostředí a otázek soudnictví a vnitřních věcí byly splněny částečně.

Ze střednědobých priorit byly do velké míry splněny ty, které se týkají jednotného trhu, ovšem s výjimkou problematiky veřejných zakázek. Nebyly splněny prioritní úkoly hospodářské a měnové unie a zdanění. Určitý pokrok byl zaznamenán v realizaci střednědobých priorit v ostatních oblastech - ty byly vesměs částečně splněny.

Estonsko

Ve Stanovisku z roku 1997 vyvozuje Komise závěr, že Estonsko splňuje politická kritéria. Od té doby země značně pokročila v dalším konsolidování a prohlubování stability svých institucí garantujících demokracii, právní stát, lidská práva, respekt k menšinám a jejich ochranu. Za poslední rok byly v tomto směru přijaty další kroky. Estonsko nadále plní kodaňská kritéria.

Pokroku bylo dosaženo v modernizaci státní správy - Estonsko přešlo na systém orientovaný především na výsledky a důsledněji zajistilo přístup veřejnosti k informacím. Pokračovaly práce na modernizaci právního systému a na zajišťování zlepšeného fungování soudnictví, a to na základě školení příslušného personálu, reorganizace soudů a budování systémů informační techniky. Nadále je však třeba pokračovat v prosazování reformy státní správy - jde především o dosažení vyšší transparentnosti postupů v personálních otázkách a lepší koordinaci práce různých orgánů. V oblasti soudního systému musí Estonsko nadále zvyšovat efektivnost řešení soudních sporů a zároveň zvyšovat kvalitu soudních rozhodnutí a důsledněji zajišťovat vynutitelnost vynesených rozhodnutí. Také je nutno dále posilovat možnosti občanů domoci se práva, především na základě širší dostupnosti právní pomoci.

Estonsko nadále pokračovalo v uplatňování konkrétních opatření zaměřených na integraci osob nemajících estonské občanství. Významným úspěchem je posílení administrativních kapacit úřadu Právního kancléře včetně ustavení poboček v severovýchodní části země. Estonsko by si mělo udržet dosavadní tempo integračního procesu. K tomu patří zajišťování efektivnosti naturalizačního procesu, poskytování přístupu k jazykové výuce a posilování obecného povědomí o této problematice ve všech vrstvách estonské společnosti. Estonsko musí zajistit, aby při uplatňování jazykové legislativy byla respektována zásada oprávněného veřejného zájmu, zásada přiměřenosti, mezinárodní závazky státu a Asociační dohoda.

Estonsko nadále řeší krátkodobé a střednědobé priority stanovené v Přístupovém partnerství z roku 1999. Konkrétně řečeno, Estonsko realizuje jednotlivá opatření zaměřená na integraci osob, které nemají estonské občanství a zajišťuje jazykové kursy pro osoby, které nehovoří estonsky. V pohledu do budoucna bude třeba v návaznosti na vše, čeho už bylo dosaženo, nadále věnovat pozornost plnění těchto prioritních cílů a nadále do této oblasti investovat finanční prostředky.

Estonsko má fungující tržní ekonomiku. Bude-li země dále pokračovat v implementaci reformního programu a dosáhne-li jeho plné realizace, měla by brzy být schopna odolávat konkurenčním tlakům a tržním silám v Unii.

Estonsko obnovilo vysoké tempo růstu a dále pokročilo v posilování své makroekonomické výkonnosti a stability, v restrukturalizaci podnikové sféry a v implementaci strukturálních reforem v odvětvích veřejné infrastruktury a energetiky. Byla přijata reforma penzijního systému. Zaveden je právní, institucionální a regulační rámec a je dosahováno adekvátních výsledků v jeho prosazování.

V zemi však nadále trvá vysoký schodek na běžném účtu platební bilance. Trh práce je značně roztříštěný do jednotlivých segmentů, což vede k vysoké nezaměstnanosti a souběžně k nedostatku pracovních sil. Je třeba rozvinout iniciativy k zajištění efektivnějšího reagování trhu práce na hospodářský růst se zaměřením na zlepšení v oblasti vzdělávání a profesní přípravy a v oblasti mobility na trhu práce. Restrukturalizace průmyslu hořlavých břidlic teprve začala a měla by pokračovat rychlejším tempem. Pokud jde o pozemkový trh, je jeho rozvoj sice částečně omezován nedostatkem koupěschopné poptávky především ve venkovských oblastech, ale kladně by se zde mělo projevit urychlení registrace půdy. Estonsko musí nadále věnovat pozornost fiskální politice, mimo jiné proto, aby schodek na běžném účtu platební bilance zůstal v udržitelných mezích.

Celkově Estonsko dosahuje dobrých výsledků v přejímání a implementaci acquis. Pokud jde o způsobilost k implementaci a efektivnímu vynucování acquis, funguje v Estonsku většina potřebných institucí. Tyto instituce je třeba dále posilovat a země musí nadále vyvíjet snahu o další rozvoj administrativních kapacit.

V oblasti vnitřního trhu bylo z hlediska volného pohybu zboží dosaženo pokroku ve slaďování legislativy upravující problematiku veřejných zakázek a v přijímání příslušných norem, i když je nadále třeba provést harmonizaci odvětvové legislativy. Pro volný pohyb osob dnes existuje nová legislativa, která zajišťuje vzájemné uznávání odborných kvalifikací. V oblasti politiky hospodářské soutěže bylo dosaženo dalšího sladění legislativy, která dnes v převážné míře odpovídá acquis pro oblast protimonopolní politiky a státní pomoci. Také v ochraně spotřebitelů a ochraně zdraví bylo dosaženo značného pokroku ve slaďování legislativy s příslušnými částmi acquis. Pokud jde o volnost v poskytování služeb, volný pohyb kapitálu ao podnikové právo, kde se již v loňské zprávě konstatoval značný pokrok, lze letos konstatovat další posun k plnému sladění s acquis. Nicméně je nadále třeba věnovat pozornost boji proti pirátství a také kontrole padělaného značkového zboží.

V zemědělství byly přijaty důležité kroky v přípravách na účast ve Společné zemědělské politice. Částečně byla akreditována agentura SAPARD. Pokroku bylo dosaženo také v řešení fytosanitární problematiky. Nadále však zbývá mnoho práce především ve veterinární oblasti. Důležitým úkolem je zvýšení norem kvality na úroveň EU. V oblasti rybolovu došlo k reorganizaci administrativních struktur a pokračovaly práce na ustavování systému monitorování plavidel. Nadále je třeba pracovat především na sestavování rejstříku pro rybářská plavidla, na rozvíjení tržní politiky a na vytváření právního rámce pro strukturální pomoc ze strany Evropského společenství. Posílit je třeba kapacity k provádění inspekčních prací.

V oblasti dopravní politiky Estonsko dále pokročilo ve slaďování a uplatňování legislativy. Je třeba zřetelně oddělit účetnictví a jasně stanovit roli regulačního orgánu pro železniční dopravu. V energetice bylo dosaženo jen omezeného pokroku - zde je třeba dále pracovat především na řešení problematiky elektroenergetického trhu. Estonsko také musí dále rozvinout administrativní struktury a posílit pozici regulačního orgánu pro energetický trh.

V oblasti sociální politiky a zaměstnanosti Estonsko dosáhlo značného pokroku v transpozici příslušných zákonných ustanovení. Nyní je třeba věnovat pozornost implementační stránce. Také je nutno aktivně podpořit sociální dialog. Podnikatelské prostředí je nadále příznivé pro rozvoj drobného a středního podnikání. Určitý pokrok byl zaznamenán v regionální politice. Estonsko ale musí podstatným způsobem zintenzívnit přípravu svých administrativních kapacit na implementaci regionální politiky Evropského společenství po přistoupení.

Ve vědě a výzkumu a ve vzdělávání a profesní přípravě Estonsko nadále participuje v příslušných programech Evropského společenství. Slaďování legislativy pro telekomunikace ainformační techniku a dále pro kulturní a audiovizuální politiku je z větší části dokončeno.

Pokud jde o problematiku životního prostředí, Estonsko vykazuje další pokrok jak ve slaďování ekologické legislativy, tak v oblasti její implementace. V této cestě je třeba pokračovat, přičemž by Estonsko mělo posílit administrativní kapacity především na místní úrovni. Zlepšit je třeba vynutitelnost ekologických zákonů.

Estonsko dosáhlo dalšího pokroku v oblasti soudnictví a vnitřních věcí, kde je třeba uvést především přijetí nového trestního zákoníku. Pokračovat by měly práce na zajištění implementace zákonů, na zlepšování vnitřní koordinace a na rozšiřování spolupráce s externími organizacemi. Pozornost je třeba věnovat především posilování kapacit pro boj s organizovaným zločinem včetně obchodování s drogami.

V daňové oblasti došlo k dalšímu slaďování sazeb DPH a spotřebních daní. Tyto snahy musí pokračovat. Důležitým počinem z hlediska celní unie je zavedení nového Celního řádu. Nadále je však třeba sbližovat a efektivně prosazovat sazby cel a s nimi související opatření. Zásadní pozornost je dosud třeba věnovat budování administrativních a operačních kapacit pro implementaci acquis. Estonsko musí zajistit vzájemnou propojitelnost informačně-technických systémů v celní a daňové oblasti se systémy Evropského společenství.

V oblasti vnějších vztahů lze v Estonsku konstatovat výrazný pokrok, i když je nadále třeba pokračovat ve slaďování legislativy. Estonsko nadále přibližovalo svou zahraniční politiku k politice Evropské unie a konstruktivně se podílelo na realizaci společné zahraniční a bezpečnostní politiky.

Pokud jde o finanční kontrolu, bylo dosaženo dalšího pokroku v realizaci opatření vnitřní finanční kontroly a tento proces je nyní třeba dotáhnout do konce. Mimoto je třeba zavést zákonná ustanovení, jimiž bude upravena problematika vnější finanční kontroly.

Při pohledu napříč všemi sektory zjistíme, že je třeba znovu zdůraznit pokrok dosažený v Estonsku z hlediska rozvoje administrativních kapacit země. Estonsko nadále přijímá opatření k dokonalejší implementaci a efektivnějšímu vynucování platnosti acquis, což jsou činnosti, které je třeba považovat za mnohdy obtížnější, nákladnější a časově náročnější než samotná transpozice legislativy. Jak už bylo zmíněno, k přijatým pozitivním krokům patří ustavení jednotného úřadu pro finanční dohled, dále akreditace agentury pro SAPARD, reorganizace správy rybolovu, sjednocení základů pro podporu podnikání a vytvoření odborů finanční kontroly na ministerstvech. Ke konkrétním oblastem, jimž je třeba věnovat další pozornost, patří systém tržního dohledu a zesílení boje proti pirátství a falšování zboží a dále příprava na účast ve společné zemědělské politice a zvyšování kvality potravin. Také je zapotřebí investic pro vytváření předpokladů k zajišťování shody s přijatými ekologickými ustanoveními a pro vynutitelnost jejich dodržování; podobně by investice měly směřovat do přípravy na strukturální fondy Evropského společenství, do zlepšování koordinace mezi orgány zajišťujícími prosazování zákonů a do budování dostatečných kapacit pro implementaci acquis v celní oblasti. Další úsilí je třeba věnovat vybudování potřebných administrativních kapacit k zajištění zdravého, efektivního a kontrolovatelného nakládání s fondy Evropského společenství.

Estonsko se nadále věnovalo řešení různých aspektů všech krátkodobých priorit Přístupového partnerství stanovených v roce 1999. Dnes se Estonsko zabývá i mnoha aspekty střednědobých priorit včetně těch, které se týkají vnitřního trhu, zemědělství, rybolovu, dopravy, zaměstnanosti a sociálních věcí, životního prostředí a dále soudnictví a vnitřních věcí.

Maďarsko

Ve Stanovisku z roku 1987 došla Komise k závěru, že Maďarsko splňuje politická kritéria. Od té doby země postoupila daleko kupředu v konsolidování a prohlubování stability institucí zaručujících demokracii, dodržování zásad právního státu a lidských práv a respektování a ochranu národnostních menšin. Za poslední rok byl v tomto směru zaznamenán další pokrok. Maďarsko nadále splňuje politická kritéria definovaná na kodaňském summitu.

V oblasti reformy státní správy byly učiněny pozitivní korky zavedením nového právního rámce, který zvyšuje odpovědnost a efektivnost správy. Díky lepším platovým podmínkám a kariérním možnostem je práce ve státní správě atraktivnější. Pokračovalo zkvalitňování odborné profesní přípravy, která se stala důležitým prvkem kariérní struktury.

V oblasti soudnictví po zavedení dodatečných opatření v budování institucí při významné modernizaci systémů informační techniky a používaných postupů, se zavedením dalšího profesního vzdělávání a s přijetím nových zaměstnanců došlo ke zlepšení celkové efektivnosti soudů. Neustálá přetíženost Nejvyššího soudu však této instituci nedovoluje poskytovat metodické vedení soudům nižší instance a pracovat na sjednocení soudní praxe. Nízké rozpočtové zdroje komplikují zavádění zbývajících prvků reformy soudního systému.

Boj proti korupci je nadále ve středu zájmu politiků. Byla přijata nová legislativa upravující majetková přiznání a zavádějící vyšší tresty. Korupce je však nadále vážným problémem a bude třeba rychle přijmout nová opatření k zajištění větší účinnosti boje s tímto negativním jevem.

Pokud jde o lidská práva a svobody, lze uvést určitý pokrok v oblasti azylové politiky, kde se situace značně zlepšila díky rychlejším a postupům a vhodnějším zařízením pro příjem azylantů. Pozornost je ale nutno věnovat chování policie, a to zejména s ohledem na hlášené případy nevhodného zacházení. V oblasti veřejnoprávních médií je třeba nalézt řešení pro optimální složení členů příslušných mediálních rad.

Nové nástroje a opatření byly přijaty pro romskou menšinu. Tento proces byl doprovázen významným navýšením rozpočtových prostředků na další realizaci střednědobého akčního programu přijatého vládou v roce 1999. Podpůrná opatření se v roce 2001 zaměřila především na vzdělávání, politiku zaměstnanosti, sociální politiku, právní ochranu a kulturu. V této souvislosti bude důležité zintenzívnit boj proti rozšířené diskriminaci a plně zavést a prosadit již existující legislativu. Romská menšina by měla mít možnost se aktivněji účastnit veřejného života.

Maďarsko splnilo krátkodobé i střednědobé priority Přístupového partnerství z roku 1999 týkající se jak další realizace střednědobého akčního programu pro Romy a navýšení příslušných prostředků z rozpočtu, tak dalšího reformování státní správy a soudnictví.

Maďarsko má fungující tržní ekonomiku. Jestliže plně dodrží a důsledně realizuje svůj reformní program, mělo by být v brzké budoucnosti s to čelit konkurenčním tlakům a tržním silám v Unii.

Makroekonomická situace je nadále dobrá; vyznačuje se vysokým růstem HDP, který se opírá o rostoucí podíl investic, o pokračující pokles nezaměstnanosti a o příznivý vývoj běžného účtu. Pokračovala restrukturalizace železnic, a to díky vysoké pomoci ze strany státu a restrukturalizaci dluhů. Země přijala vhodnější měnový a devizový rámec, který přispívá ke snižování inflace.

Fiskální politika však byla v roce 2001 spíše expanzivní. Kromě neprůhledných fiskálních praktik z poslední doby se obavy o další pokračování konsolidace a o střednědobou udržitelnost veřejných financí týkají nejistot kolem další reformy penzijního systému a zpoždění reformy ve zdravotnictví. Úřady musí dodržovat fiskální disciplinu a musí zajistit, aby fiskální politika podporovala nový rámec měnové politiky a vnější rovnováhu. To povede k nižší inflaci. Reforma zdravotnictví by měla proběhnout urychleně.

Maďarsko úspěšně pokračuje v zavádění komunitárního práva v celé řadě oblastí. Ve sledovaném období země vytrvale postupovala směrem k dosažení takového stupně administrativní způsobilosti, jaký je nutný k uspokojivému zavedení acquis.

Pokračující příznivý vývoj byl zaznamenán v oblasti vnitřního trhu. Postupně byla přijata většina ustanovení acquis. V zemi existují základní administrativní struktury. Pokud jde o volný pohyb zboží, pokračuje proces sbližování z hlediska harmonizace produktové legislativy s uplatněním “nového přístupu”. Maďarsko může žádat o plnoprávné členství v evropských standardizačních orgánech CEN a CENELEC. Musí pokračovat práce na zajištění uceleného komplexního systému tržního dohledu. V otázce státních zakázek bude třeba dosáhnout plného sblížení legislativy a zajistit průhlednost a vynutitelnost stávajících pravidel na všech úrovních vlády a ve všech sektorech, zejména v budování dálnic. Většina legislativy týkající se služeb, bankovnictví a pojišťovnictví byla již harmonizována a zdá se, že dohlédací orgán funguje uspokojivě. Oblast pohybu kapitálu byla již téměř zcela liberalizována. Na pořadu jednání parlamentu je přijetí důležitého zákona o boji proti praní špinavých peněz - ten by měl mimo jiné vést ke zrušení anonymních vkladních knížek, čímž by bylo splněno doporučení akční pracovní skupiny pro oblast financí (ATF). V oblasti podnikového práva je maďarská legislativa řešící práva spojená s průmyslovým a duševním vlastnictví víceméně v souladu s acquis; Maďarsko si v v prosazování těchto práv počíná celkem úspěšně. V otázkách hospodářské soutěže došlo k dalšímu sblížení s acquis po přijetí významných procesních pravidel pro kontrolu státní pomoci. Další úsilí je třeba vyvinout ve sbližování programů státní pomoci - jde především o programy pomoci ve fiskální oblasti. Orgány dozírající na ochranu hospodářské soutěže a na poskytování státní pomoci pracují uspokojivě.

V daňové oblasti pokračovalo sbližování sazeb DPH a spotřební daně s praxí v EU. Je však třeba vypracovat vhodné systémy informační techniky, které umožní výměnu elektronických dat se Společenstvím a s členskými státy. V oblasti cel byly administrativní a operační předpoklady posíleny na základě odborné profesní přípravy a na základě modernizace zařízení. Maďarsko musí nadále pracovat na zajištění kompatibility svých informačně-technických systémů se systémy evropských celních úřadů, aby v době, kdy země přistoupí k EU, bylo možné tyto systémy plně propojit. Pokud jde o hospodářskou a měnovou unii, bylo přijetím nové zákonné úpravy konsolidováno nezávislé postavení Národní banky.V otázce průmyslové politiky a malých a středních podniků byl v Maďarsku učiněn další krok vpřed přijetím a implementací Széchenyho plánu. V průběhu hodnoceného období došlo k pokroku také v restrukturalizaci maďarského ocelářství.

Značného pokroku bylo dosaženo v oblasti životního prostředí, a to zejména po přijetí legislativy týkající se hodnocení vlivů na životní prostředí, dále ochrany vod, odpadového hospodářství, kontroly průmyslového znečišťování a zvládání příslušných rizik, nakládání s chemickými látkami a ochrany proti záření. Způsobilost administrativních kapacit se v této oblasti sice zlepšila, ale je třeba ji dále posilovat, zvlášť pokud jde o jednoznačnou dělbu úkolů mezi příslušnými ministerstvy.

V zemědělství se pokrok za hodnocené období omezil pouze na bezpečnost potravin a na veterinární oblast; na aktualizování však nadále čeká celá oblast kontroly ve veterinárních a fytosanitárních otázkách. Mimoto je třeba dále pracovat na vytváření postupů a struktur nutných pro účast Maďarska na Společné zemědělské politice. V oblasti dopravy si Maďarsko musí udržet dosavadní tempo sbližování příslušné legislativy. Pokračovat musí restrukturalizace drah, která je nezbytná pro přípravu na plnění acquis pro vstup na trh. Dále je nutné vytvořit příslušné instituce, které by se staraly o náležité prosazování acquis. V energetice byl dosažen jen omezený pokrok. Musí se vytvořit právní rámec potřebný pro působení země na vnitřním energetickém trhu. Žádný pokrok nebyl zaznamenán v audiovizuálním sektoru.

Značného pokroku bylo dosaženo v sociální politice a v politice zaměstnanosti, a to především po přijetí revidovaného zákoníku práce. Pro skutečný sociální dialog je zapotřebí přijmou opatření k posílení vzájemné důvěry.

Pokud jde o regionální politiku, je třeba říci, že Maďarsko učinilo velký krok vpřed v přípravách na tvorbu programů strukturálních fondů a v definování realizačních struktur; je ovšem třeba dále posílit administrativní kapacity a finanční a rozpočtové postupy. Zároveň se musí vytvořit efektivní meziresortní koordinační mechanismy a zajistit širší uplatnění principu partnerství.

Pokrok dosažený v právních aspektech telekomunikací musí být dotvrzen příslušnými opatřeními k praktickému prosazení přijatých zákonných norem.

Pokud jde o soudnictví a vnitřní záležitosti, významného pokroku bylo dosaženo v dalším sbližování s acquis na poli víz, migrace a azylové politiky. Schválením další legislativy a prosazením institucionálních struktur se zvýšila efektivnost boje proti podvodům, korupci, praní špinavých peněz a organizovanému zločinu. Pro ochranu vnějších hranic byla přijata strategie integrovaného rozvoje hraničních přechodů. Hlavní relevantní oblasti acquis řeší Schengenský akční plán.

Ve společné zahraniční a bezpečnostní politice některá ustanovení zákona o maďarských menšinách žijících v sousedních státech odporují platným evropským standardům o ochraně národnostních menšin. Maďarsko by mělo se svými sousedy dosáhnout dohody, na jejímž základě bude moci plnit závěry nedávné zprávy tzv. ‚benátské komise. Podle článku 27 (2) musí být tento maďarský zákon harmonizován s acquis nejpozději v okamžiku přistoupení k EU. Ve své současné podobě zákon neodpovídá zásadám nediskriminace uvedeným ve Smlouvě.

Pokud jde o finanční kontrolu, bylo určitého pokroku dosaženo jak v oblasti vnějšího auditu, tak v oblasti veřejné vnitřní finanční kontroly. Je však nadále zapotřebí posilovat celkové administrativní kapacity a funkční nezávislost auditorů provádějících vnitřní finanční kontroly. V rámci finančních a rozpočtových ustanovení je třeba splnit požadavky Společenství související se spolufinancováním a s tvorbou víceletých plánů.

Ve většině oblastí Maďarsko dosáhlo pokroku při zajišťování funkčních předpokladů své státní správy pro uplatňování acquis. S ohledem na stávající předpoklady soudnictví a státní správy je ale třeba dále pracovat na řešení otázek kontroly státní pomoci, audiovizuální politiky, tržního dohledu, dopravy a zemědělství. Více úsilí se také vyžaduje v rozvíjení schopnosti státní správy pro zajištění zdravé, efektivní a kontrolovatelné správy fondů Evropského společenství.

Maďarsko se nadále snaží plnit krátkodobé cíle stanovené v Přístupovém partnerství s výjimkou určitých problémů v oblasti zemědělství, audiovizuální politiky, volného pohybu zboží a hospodářské soutěže. Maďarsko navíc přijalo řadu střednědobých cílů v oblasti sociální politiky a zaměstnanosti, životního prostředí, a soudnictví a vnitřních věcí (azylová a vízová politika).

Lotyšsko

Ve Stanovisku z roku 1997 uvádí Komise závěr, že Lotyšsko plní politická kritéria. Od té doby země značně pokročila v další konsolidaci a prohlubování stability svých institucí zaručujících demokracii, právní stát, lidská práva a respektování a ochranu menšin. Za poslední rok byly v této oblasti realizovány další práce. Lotyšsko nadále splňuje kodaňská politická kritéria.

V průběhu posledního roku vláda nadále se vším důrazem prosazovala reformu veřejné správy a soudnictví a věnovala pozornost boji proti korupci. Byly schváleny strategické dokumenty o reformě státní správy a o prevenci korupce a dále rámcová legislativa upravující postavení státních úřadů. Byla přijata praktická opatření ve všech třech uvedených oblastech. Nyní bude třeba ve stejném tempu pokračovat v reformování státní správy s dotvářením právního rámce a s budováním stabilní státní služby, a to včetně platové reformy. Souběžně je třeba pokračovat v reformování soudního systému, přičemž zvláštní pozornost je třeba věnovat tvorbě právního rámce, urychlování a prosazování soudních rozhodnutí a řešení problematiky předběžného zadržení. Pokračovat se musí v opatřeních pro boj s korupcí, která je nadále závažným problémem, přičemž cílem těchto snah musí být dosažení konkrétních výsledků v co nejširším měřítku.

Byly přijaty další důležité kroky na podporu integrace osob bez lotyšského občanství do lotyšské společnosti - konkrétně jde o opatření na usnadnění naturalizačního postupu, dále o přijetí dokonaleji propracovaného Programu společenské integrace a vytvoření právní báze pro budoucí Nadaci společenské integrace. Přijetí komplexního Programu společenské integrace se všemi jeho aspekty - včetně činností na podporu naturalizace a rozšíření výuky lotyštiny - pomůže zajistit pokračující snahu o podporu integrace občanů bez lotyšského občanství. Lotyšsko musí zajistit, aby při uplatňování jazykového zákona byla respektována zásada oprávněného veřejného zájmu, zásada přiměřenosti, mezinárodní závazky lotyšského státu a ustanovení Asociační dohody.

Lotyšsko pokročilo v plnění krátkodobých priorit Přístupového partnerství v oblastech jazykového zákona a jazykové výuky a v budování administrativních a soudních struktur. Určitého pokroku bylo dosaženo i v plnění střednědobých cílů, k nimž patří další integrace osob bez lotyšského občanství, vytváření statutu státní služby a zvyšování způsobilosti státní správy; práce na těchto úkolech však musí dále pokračovat.

Lotyšsko má fungující tržní ekonomiku. Jestliže vynaloží veškeré potřebné úsilí na udržení dosavadního tempa strukturálních reforem a jestliže se podaří tyto reformy úspěšně dokončit, mělo by Lotyšsko být v brzké budoucnosti schopno odolávat konkurenčním tlakům a tržním silám v Unii.

Lotyšsko si zachovalo makroekonomickou stabilitu. V zemi bylo dosaženo dalšího pokroku při provádění strukturální reformy, při realizaci posledních kroků reformy penzijního systému, při vytváření nového rámce pro fungování finančních kontrol a ustavování nového regulačního orgánu pro oblast služeb veřejné infrastruktury. Legislativní rámec tržní ekonomiky je z převážné části dobudován. Mechanismy vstupu na trh a odchodu z trhu nadále fungují uspokojivým způsobem. Finanční sektor, který je rozsahem nevelký, se postupně konsoliduje.

Úřady však musí podle stanoveného střednědobého fiskálního rámce nadále sledovat politiku fiskální kázně s cílem udržet ve střednědobém výhledu rozpočtový schodek a schodek na běžném účtu platební bilance v optimálních mezích. Je nutno dokončit privatizaci zbývajících velkých podniků, která postupovala pomaleji, než se předpokládalo. Postoupit by se mělo v privatizování půdy a v budování pozemkového trhu. Byla přijata opatření na zlepšení podnikatelského prostředí a tento proces by měl dále pokračovat - především by mělo jít o odstranění zbývajících regulačních a administrativních překážek ztěžujících rozvoj podnikání. Nezaměstnanost je dosud vysoká. Zvýšit by se měla flexibilita trhu práce.

Lotyšsko ve většině oblastí vytrvale postupuje ve slaďování své legislativy s acquis. Uznává se nutnost posílit administrativní kapacity pro řízení a prosazování acquis, i když jde o proces, který je stále velmi náročný. Mezi pracemi prováděnými v průběhu minulého roku byla reorganizace stávajících struktur a ustavení několika specializovaných orgánů s cílem dosáhnout plnění různých požadavků acquis.

Dále pokročily přípravy k účasti na vnitřním trhu. V oblasti pohybu zboží bylo zaznamenáno urychlené transponování evropských standardů a další posílení institucí pro akreditaci a standardizaci. Fungovat začala Rada pro tržní dozor; v reformování systémů tržního dohledu je však třeba dále pokračovat. Byla přijata další zákonná ustanovení pro oblast veřejných zakázek, avšak Výbor pro dohled nad veřejnými zakázkami zatím nebyl ustaven. V oblasti volného pohybu osob došlo k přijetí rámcové legislativy pro vzájemné uznávání profesní kvalifikace. Pokud jde o volnost k poskytování služeb, začaly fungovat dva nové orgány, a to Komise pro finanční a kapitálový trh a Státní inspektorát dat; pro druhý ze zmíněných orgánů je však ještě třeba zajistit důkladnější legislativní bázi. Byla také přijata další zákonná ustanovení pro volný pohyb kapitálu, která upravují především problematiku služeb pro cenné papíry a úvěrových převodů do zahraničí. V oblasti podnikového práva nadále existuje nejistota kolem prosazování platné legislativy v praxi. Závažným problémem je také skutečnost, že se opožďuje vstupu Obchodního zákoníku v platnost a že se zatím nedaří efektivně chránit práva spojená s průmyslovým a duševním vlastnictvím. Významným krokem k plnění požadavků politiky na ochranu hospodářské soutěže je přijetí legislativy upravující poskytování státní pomoci; Lotyšsko se v této oblasti může pochlubit úspěšným vývojem, přesto je ale nadále třeba pokračovat v práci na zajištění plné implementace protimonopolních pravidel a ustanovení pro regulaci státní pomoci. V oblasti cel bylo dosaženo pokroku ve slaďování a zdokonalování administrativních struktur; zároveň došlo k posílení administrativních struktur pro oblast daní. V obou těchto oblastech musí Lotyšsko pokračovat v budování informačně technických systémů, které umožní výměnu elektronických dat se Společenstvím a s jednotlivými členskými státy.

Povzbudivé jsou snahy vyvíjené v zemědělství, především v řešení veterinární a fytosanitární problematiky a dále v oblasti bezpečnosti potravin. K vyčtu úspěchů patří přijetí novel k zákonu o zemědělství, přijetí plánu implementace pro společné tržní organizace, nabytí platnosti zákona o veterinárním lékařství, dále restrukturalizace a posílení správy. Na druhé straně ovšem řada dalších otázek čeká na řešení - jde jednak o dokončení sbližování legislativy, jednak o zavádění a zdokonalování potřebných struktur a mechanismů včetně výplatní agentury, integrovaného správního a kontrolního systému, společných tržních organizací a inspekčních mechanismů.

Pokračovaly práce na slaďování předpisů v oblasti silniční a železniční dopravy. Pokračující snahy o zvýšení námořní bezpečnosti přinesly první pozitivní výsledky. Významným krokem v transponování acquis pro oblast sociální politiky a zaměstnanosti je přijetí zákoníku práce a zákona na ochranu pracujících. Nyní je třeba zajistit náležité prosazování těchto zákonů a k tomu je zapotřebí posílit administrativní kapacity, a to především pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci; mělo by přitom dojít také k posílen Státního inspektorátu práce. Dalšího přiblížení k acquis bylo dosaženo v energetice a v ochraně životního prostředí. Pokud jde o energetiku, měl by nastoupený trend pokračovat s důrazem především na směrnice o elektroenergetice a také na tvorbu ropných zásob. Pokud jde o ochranu životního prostředí, je třeba dokončit sbližování s evropskými předpisy o přístupu k ekologickým informacím, o odpadovém hospodářství a o nakládání s chemickými látkami. Byla ustavena řada specializovaných orgánů, k nimž patří Energetický inspektorát, Centrum radiační bezpečnosti a Lotyšské agentura pro životní prostředí. Je však nutné dále pracovat na zdokonalování a aktualizaci administrativních struktur.

K transponování většiny požadavků na telekomunikace dosud nedošlo. Velkého pokroku však Lotyšsko dosáhlo v přibližování k acquis pro oblast kultury a audiovizuální politiky. Pokud jde o soudnictví a vnitřní věci, byl zaznamenám pokrok v ochraně dat, ve vízové politice a v ochraně hranic včetně přijetí schengenského akčního plánu. Tyto práce by měly pokračovat a mělo by se dokončit sbližování s evropskými předpisy pro řešení migrace a azylové politiky. Důležitým úkolem zůstává modernizace kapacit a infrastruktury pro řízení hraničního režimu. Posílit se také musí boj proti organizovanému zločinu, obchodování s drogami, praní špinavých peněz, podvodům a korupci.

V oblasti regionální politiky a koordinace strukturálních nástrojů zatím nedošlo k přijetí základní legislativy. Důležitým krokem je rozhodnutí svěřit v budoucnu odpovědnost za rozhodování o strukturálních fondech Ministerstvu financí. Je sice nutné přijmout další legislativní kroky k řešení problematiky veřejné vnitřní finanční kontroly, ale zároveň nelze pominout, že v této oblasti už byl zaznamenán pozitivní vývoj, a to především z hlediska posilování administrativních struktur. Jde o proces, který by měl dále pokračovat.

Příprava státní správy na členství v EU je nadále jedním z největších úkolů, před nimiž země stojí. Pokud jde o odpovědnost Lotyšska při zvládání úkolů spojených s prosazováním acquis po přistoupení k EU, je třeba říci, že už došlo k přebudování nebo vytvoření většiny institucí a orgánů, jichž je k tomu zapotřebí. Tento proces musí pokračovat - Lotyšsko musí ustavit další nové orgány a mechanismy, například Výbor pro dohled nad veřejnými zakázkami, intervenční mechanismy pro zemědělský trh a Záruční fond pro ochranu zaměstnanců pro případ platební neschopnosti jejich zaměstnavatele. Dále je nezbytné zajistit pro všechny instituce dostatečné zdroje ke spolehlivé realizaci a prosazování acquis - jde například o Komisi pro regulaci veřejných služeb, která bude v souvislosti s acquis plnit významné regulační úkoly v oblasti železniční dopravy, energetiky a telekomunikací. Pokračovat musí také snahy o zajištění zdravé, efektivní a kontrolovatelné správy fondů Evropského společenství.

V Lotyšsku byl zaznamenán pokrok v plnění prioritních úkolů Přístupového partnerství, což platí například o oblastech volného pohybu zboží, sociální politiky a zaměstnanosti a ochrany životního prostředí, kde brzy dojde k dokončení celého procesu. Lotyšsko začalo řešit všechny střednědobé cíle a ve většině z nich je řešení ve velmi pokročilé fázi. Značný pokrok byl zaznamenán v oblasti volného pohybu osob, v legislativě pro audiovizuální služby a v oblasti cel. Práce na řešení všech priorit ale musí dále pokračovat, přičemž je třeba věnovat zvláštní pozornost těm oblastem, kde ještě nebyla přijata důležitá legislativní opatření, tj. především energetice, telekomunikacím, a hospodářské a sociální soudržnosti, nebo oblastem, kde je třeba posílit administrativní struktury, tj. rybolovu a kontrole fondů Evropského společenství.

Litva

Ve Stanovisku z roku 1997 Komise dochází k závěru, že Litva splňuje politická kritéria. Od té doby země značně pokročila v další konsolidaci a prohlubování stability svých institucí zaručujících demokracii, právní stát, lidská práva a respektování a ochranu menšin. Za poslední rok byly v tomto směru dosaženy další pozitivní výsledky. Litva nadále plní politická kritéria.

Litva pokročila v reformování státní správy a soudnictví, kde byl reorganizován systém správních soudů. Vstoupil v platnost nový občanský zákoník, což se pozitivně projevilo na práci celého právního systému. Byly posíleny kapacity pro boji proti korupci. Za zmínku stojí aktivní práce ombudsmana v prosazování rovnosti příležitostí a v poslední době i v prosazování práv dětí.

Pokračovat musí práce na dalším rozvíjení procesu reformování státní správy, a to ve všech různých oblastech správního systému. Zároveň je potřeba vytvářet podmínky pro nutnou kontinuitu a stabilitu správy. Zajistit se musí přiměřené finanční prostředky a musí dojít k posílení meziresortní koordinace. Odborná příprava musí být postavena na systematičtější základ. V oblasti soudnictví je naléhavě třeba přijmout nový zákon o soudech. Pro správu soudního systému musí Litva vyčlenit dostatek rozpočtových prostředků a zajistit náležité řídící kompetence. Aby bylo možno efektivně prosazovat nový trestní zákoník, je třeba urychleně přijmout trestní řád.

V oblasti boje proti korupci je třeba v zesílené míře pokračovat v práci rozvinuté za poslední rok - Litevský parlament musí přijmout Národní protikorupční strategii a program její implementace. Přijmout se také musí nový zákon o předcházení korupci. Přetrvávající obavy z korupce ve správě ukazují, že je třeba dále pokročit v zajišťování průhledné aplikace administrativních postupů a že je nutné zesílit koordinaci mezi jednotlivými institucemi a orgány zabývajícími se bojem s korupcí.

Litva dosáhla pokroku v plnění prioritních úkolů Přístupového partnerství, pokud jde o politická kritéria. Jen omezeného pokroku bylo dosaženo v prosazování zákona o státní správě a zákona o státní službě. Vláda přijala Národní protikorupční strategii, která nyní čeká na schválení parlamentem a na prosazování v praxi. Začal se realizovat program dalšího vzdělávání soudců v různých aspektech práva Společenství a v otázkách prosazování acquis; tento program musí dále pokračovat.

Litva má fungující tržní ekonomiku. Jestliže věnuje veškeré potřebné síly rasantnímu prosazování programu strukturálních reforem, měla by být v blízké době schopna odolávat konkurečním tlakům a tržním silám v Unii.

Litva si zachovala makroekonomickou stabilitu, odstranila nerovnováhu ve fiskální oblasti a v oblasti vnějších hospodářských vztahů a omezila státní zásahy. Privatizace bankovnictví a dalších sektorů, a stejně tak i privatizace půdy je před dokončením. V platnost konečně vstoupily i nové zákony o konkursu a o restrukturalizaci podniků.

Nezaměstnanost však je stále vysoká a na řešení dosud čekají strukturální problémy trhu práce. Byly sice přijaty důležité zákony o restrukturalizaci a liberalizaci energetického trhu, avšak nadále je třeba přijmout další zákony a příslušná opatření k jejich efektivní implementaci. Činnost finanční zprostředkovatelské služby je nadále málo rozvinutá a je neefektivní. Úroveň domácích i zahraničních investic zůstává nízká. Úřady budou muset náležitým způsobem zajistit realizaci nového právního rámce pro podnikatelskou sféru - jde především o zákony o konkursu. Musí se dále pokročit v realizaci plánované reformy penzijního systému. Nadále je třeba dbát o fiskální kázeň a zajistit střednědobou udržitelnost veřejných financí, což mimo jiné souvisí i s nutností v rámci působení měnové rady udržet pod kontrolou schodek na běžném účtu platební bilance.

Litva dosáhla značného pokroku v transponování a implementaci většiny oblastí acquis. V jednotlivých oblastech se dosažený pokrok různí, ale mezery se zaplňují a na některých úsecích už je stupeň sladění značně vysoký. Oblasti, kde Litvu čeká ještě mnoho práce, souvisejí především s využíváním fondů Evropského společenství. Celkově bylo zaznamenáno zvýšení administrativní způsobilosti, i když v některých oblastech, kde za poslední rok došlo ke změně administrativních struktur, byla přestavba potřebných kapacit velmi náročným úkolem.

Pokud jde o otázky vnitřního trhu, Litva dále pokročila v řešení problematiky volného pohybu zboží, a to z hlediska transpozice acquis a posilování příslušných institucí (zvláště pro standardizaci a akreditaci). Na dokončení čeká slaďování v oblasti veřejných zakázek. Úspěšně je řešena implementace existující legislativy. Zlepšila se administrativní způsobilost Úřadu pro veřejné zakázky, a tento pozitivní vývoj musí dále pokračovat. V oblasti volného pohybu osob je legislativa upravující občanská práva převážně v souladu s acquis, přičemž je třeba nadále rozvíjet úspěšná řešení problematiky vzájemného uznávání profesní kvalifikace.Pokud jde o volnost k poskytování služeb, došlo k dalšímu pokroku ve slaďování legislativy a zároveň se rozvíjely koordinované snahy o posílení administrativních kapacit, a to zvláště v sektoru finančních služeb. Další pokrok byl zaznamenán ve volném pohybu kapitálu, kde Litva už dosáhla vysokého stupě liberalizace. V politice ochrany hospodářské soutěže se stupeň dosaženého sladění legislativy odráží v celkem úspěšném působení Litevské rady pro ochranu hospodářské soutěže. Pokud jde opodnikové právo, lze připomenout značný pokrok především ve slaďování legislativy na ochranu práv vůči duševnímu a průmyslovému vlastnictví. Je však třeba dosáhnout podstatného zlepšení v efektivním prosazování této legislativy.

V otázkách hospodářské a měnové unie dosáhla Litva vysokého stupně souladu s acquis především díky nově přijatému zákonu o centrální bance. V otázkách zdanění Litva značně pokročila při slaďování s acquis, pokud jde o nepřímé daně; došlo také ke zkvalitnění administrativních kapacit. Je třeba dále modernizovat systémy informační techniky na Daňovém inspektorátu, které je třeba propojit se systémy v Evropském společenství. Dalšího sladění legislativy bylo dosaženo v oblasti celní unie, ale zde je zároveň třeba do velké míry posílit administrativní a operační kapacity, a to především s ohledem na nutný rozvoj informačně-technických systémů, které umožní propojení s celními systémy v Evropském společenství.

V zemědělství Litva pokračovala v reformování svých zemědělských struktur. Je ale třeba přijmout další důležitá opatření především k dalšímu posílení systému identifikace pozemků, k prosazování a praktické aplikaci řídících mechanismů Společné zemědělské politiky a k dalším přípravám na fungování výplatní agentury. Litva dále pokročila v zajišťování bezpečnosti potravin a v řešení veterinárních a fytosanitárních otázek. Nadále je však třeba posilovat realizační struktury. Jen omezeného pokroku bylo dosaženo ve zlepšování kontrolních opatření na hranicích. Pokud jde o rybolov, je třeba připomenout pokrok dosažený především z hlediska administrativní způsobilosti, ale Litva musí dále intenzivně pracovat na přípravě strukturálních činností a tržní politiky.

V dopravě Litva dosti pokročila především v řešení otázek bezpečnosti silničního provozu a v restrukturalizaci železnic a civilního letectví, a to včetně posílení příslušných administrativních kapacit. Nadále však existují oblasti, kde je třeba dosáhnout zásadního pokroku, a to především v oblasti kontrolních kapacit. V energetice Litva vykázala přiměřený stupeň sladění s acquis, avšak v nastoupeném trendu je třeba dále pokračovat - především v oblasti vnitřního energetického trhu. Dalšího úsilí je také třeba na řešení nukleární energetiky. Litva musí potvrdit a realizovat své závazky týkající se uzavírání jaderných kapacit a zajišťování vysoké míry jaderné bezpečnosti.

V sociální politice Litva pravidelným tempem pokračovala v transponování a implementaci acquis. Zbývá však přijmout nový zákoník práce a zákon o veřejném zdraví. Další pozornost je třeba věnovat sféře implementace a prosazování přijatých zákonů. Posílit je třeba sociální dialog.

Litva dále pokročila v řešení otázek ochrany životního prostředí, kde je už přijata většina rámcových zákonů. Nyní je třeba zajistit realizaci těchto zákonů v praxi se zvláštním zaměřením na rozsáhlé investiční akce a obecně na investice realizované soukromými subjekty.

V telekomunikacích bylo určitého pokroku dosaženo z hlediska harmonizace regulačních činností. Regulační orgán už začal fungovat, ale je třeba jej dále posílit.

V oblastisoudnictví a vnitřních věcíbylo dosaženo pokroku v posilování ochrany vnějších hranic a v řešení nedostatků v koordinaci mezi jednotlivými úřady a subjekty. V těchto snahách je třeba pokračovat. Litva přijala schengenský akční plán.

Vregionální politice a v koordinaci strukturálních investic byla v poslední době učiněna důležitá rozhodnutí týkající se institucionální struktury pro správu strukturálních fondů. Tato rozhodnutí je třeba urychleně realizovat a k tomu by mělo přispět posílení administrativních kapacit, rozvoj efektivní meziresortní koordinace a vytvoření rámce pro plánování a realizaci podpory ze strany Společenství při respektování zásady partnerství.

Určitý pokrok byl zaznamenám v oblastí finanční kontroly. Litva však naléhavě potřebuje značně posílit kapacity a předpoklady pro praktickou realizaci a prosazování legislativy upravující problematiku veřejné vnitřní finanční kontroly. V omezené míře Litva postoupila vpřed, pokud jde o finanční a rozpočtová ustanovení, kde realizace zákona o rozpočtu z roku 2000 vyžaduje značné další úsilí.

Litva nadále sleduje obezřetnou rozpočtovou politiku. Na tomto poli byl zaznamenán úspěšný vývoj, pokud jde o budování administrativních kapacit potřebných k realizaci a prosazování acquis. Tyto kapacity jsou však dosud křehké a snadno by mohlo dojít k jejich oslabení, pokud by organizační struktury byly měněny plošně, bez náležitého zvážení konkrétní situace. Dosaženou administrativní způsobilost je třeba udržet a dále ji rozvíjet.

V celkovém pohledu Litva zaznamenala uspokojivý pokrok v plnění krátkodobých priorit Přístupového partnerství a v menší míře i v plnění střednědobých priorit. Litva především z větší části splnila řadu krátkodobých prioritních cílů týkajících se hospodářských kritérií, vnitřního trhu, energetiky a ochrany životního prostředí. Určité krátkodobé priority - konkrétně v oblasti zemědělství - dosud čekají na komplexní řešení. Litva dosáhla částečného splnění všech střednědobých priorit, ale na tomto úseku ji čeká ještě mnoho další práce, především pokud jde o správu a kontrolu fondů Společenství.

Malta

Malta nadále splňuje kodaňská kritéria. Další úsilí je potřeba věnovat přípravě správních struktur na fingování v EU. Maltské úřady si celkově dobře vedou v oblasti demokracie a lidských práv.

Dalšího pokroku bylo dosaženo z hlediska fungování soudního systému, kde došlo ke snížení nahromaděného množství soudních případů. Byly provedeny předběžné kroky k prosazování zákona o uprchlících.

Malta má fungující tržní ekonomiku. Měla by být schopna odolávat konkurenčním tlakům a tržním silám v Unii.

Makroeconomické ukazatele se vyvíjely příznivě (HDP, nezaměstnanost, inflace a podstatné snížení schodku v hospodaření vlády). Realizace vládního střednědobého fiskálního programu vedla k dalšímu snížení deficitu ve státních financích. Pokroku bylo dosaženo v rozvíjení restrukturalizačních a privatizačních programů a podnikatelských iniciativ.

Navzdory dosaženým poklesům však fiskální schodek zůstává příliš vysoký a přispívá k velmi značnému schodku na běžném účtu platební bilance. Schodek na běžném účtu má sice podstatnou jednorázovou složku, přesto však bude nutné jeho vývoj bedlivě sledovat. Úřady musí dovést veřejné finance na cestu, která zajistí jejich udržitelnost ve střednědobém horizontu. Z tohoto pohledu je třeba posuzovat také reformu systému sociálního zabezpečení. Restrukturalizace a privatizace podniků veřejné infrastruktury a ztrátových státních podniků je stále pomalá. Je třeba nadále pracovat na omezování vlivu státu na ekonomiku. Rychlejší implementace strukturálních reforem a další liberalizace jsou nezbytné pro udržitelnost bilancí vnějších vztahů a pro zachování konkurenceschopnosti na vnějších trzích v otevřenějším prostředí.

Od poslední pravidelné zprávy Malta dále pokročila ve slaďování své legislativy s acquis a v posilování svých administrativních kapacit. V různých oblastech však tento pokrok byl nerovnoměrně rozložen.

Velmi úspěšně si Malta vedla v přibližování k acquis pro oblast volného pohybu zboží, zvláště z hlediska právního rámce pro Nový a globální přístup. Malta musí pracovat na řešení otázek standardizace, certifikace a tržního dozoru a musí harmonizovat svou legislativu pro oblast veřejných zakázek, především pokud jde o systém opravných prostředků a o orgány řídící se veřejným právem. Ve volném pohybu osob je třeba dále harmonizovat maltskou legislativu. Malta si nadále úspěšně vedla v oblasti volného pohybu služeb a kapitálu, ale je třeba dalšího slaďování legislativy především pro bankovní a investiční služby, pro ochranu dat a pro boj proti praní špinavých peněz. V oblasti podnikového práva se Malta blíží úplné harmonizaci. Pokud jde o ochranu hospodářské soutěže, dosáhla Malta určitého pokroku tím, že se začala prosazovat pravidla upravující poskytování státní pomoci. Nadále je však potřeba pracovat na posilování administrativních kapacit pro tuto oblast, a pokračovat by měly i snahy o to, aby pro veřejné zakázky v souladu s acquis platil zákon o hospodářské soutěži.

Malta učinila značný pokrok v sociální politice, především v legislativě upravující pracovně-právní vztahy a v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Nadále by se ale mělo pracovat na otázkách zajištění rovnosti příležitostí a na dalším posilování implementačních kapacit k prosazování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví.

V oblasti zdanění bylo dosaženo značného pokroku ve spotřebních daních a do určité míry v dani z přidané hodnoty. Dále by se však mělo pracovat na řešení rozsahu transakcí osvobozených od daní a na standardních pravidlech pro přímé zdaňování. V oblasti cel byl sice zaznamenán příznivý vývoj, ale je nadále nutné zabývat se slaďováním maltských celních zákonů s acquis a rozvíjet administrativní kapacity k jejich prosazování.

Další pokrok nastal v oblasti telekomunikací a v oblasti kulturní a audiovizuální politiky. Malta si mimoto vytvořila vhodný rámec pro rozvoj investiční činnosti a pro restrukturalizaci malých a středních podniků.

Pokud jde o statistickou činnost, lze konstatovat další vývoj Maltského ústředního statistického úřadu, která vyvíjí úsilí o plné sladění svých metodik se standardy Evropského společenství. V oblasti finanční kontroly je třeba se zmínit o dokončení přestavby systému vnitřního auditu a také o tom, že Národní kontrolní úřad nadále pracoval na posilování svých kapacit s cílem vytvořit v zemi náležitý institucionální rámec pro oblast vnitřního i externího auditu. Dosaženou úroveň by Malta měla dále upevnit. Zásadní pokrok byl zaznamenán v regionální politice, kde byly ustaveny a upevněny struktury potřebné k využívání strukturálních fondů a fondů soudržnosti.

V oblasti soudnictví a vnitřních věcí Malta vykazuje nepříliš velký pokrok v přijímání příslušné legislativy. Úspěšně pokračovala příprava státní správy na realizaci azylové legislativy a na zajišťování kontroly hranic podle schengenských požadavků - zde je třeba se zmínit především o přípravě schengenského akčního plánu. Další úsilí je třeba vynaložit na řešení problematiky ochrany dat, přistěhovalectví, vízové politiky a spolupráce v soudnictví.

V zemědělství bylo dosaženo jen omezeného pokroku. Před Maltou dosud stojí přijetí převážné části rozsáhlého acquis pro zemědělství a příprava zemědělství na Společnou zemědělskou politiku. V oblasti ochrany životního prostředí je důležitým počinem přijetí zákona o ochraně životního prostředí spolu s doplňujícími zákonnými ustanoveními, avšak Malta má dosud daleko k úplné harmonizaci legislativy; velmi slabé jsou i kapacity k prosazování této legislativy. Je také třeba vypracovat celkovou strategii pro převzetí a uplatňování ekologického acquis.

V průběhu uplynulého roku začaly práce na posilování předpokladů Malty k prosazování acquis v oblastech státní pomoci, regionální politiky a udílení azylu. Zajišťování kapacit pokračovalo v celé řadě oblastí - jmenovat lze především volný pohyb zboží, tržní dozor, dopravu, zdanění, sociální politiku, oblast cel, statistiky, kontroly na hranicích a finanční kontroly. Ve všech těchto oblastech je důležité nadále posilovat administrativní kapacity. Zvláštní pozornost je třeba věnovat acquis pro námořní bezpečnost. V oblasti cel a zdanění musí země klást důraz na rozvoj systémů informační techniky, které musí být schopny zajistit výměnu elektronických dat s Evropským společenstvím. Je nutné dále posilovat administrativní kapacity v oblasti hraničního režimu. Malta musí také zesílit úsilí k účinnému prosazování práv vůči duševnímu vlastnictví.

Existující kapacity a způsobilost k prosazování acquis jsou nadále velkým zdrojem obav v oblasti ochrany životního prostředí. Jejich posílení by mělo být řešeno jako prioritní úkol. Malta by také měla významným způsobem posílit administrativní kapacity pro zemědělství, kde je třeba klást důraz především na zdokonalení mechanismů kontroly ve veterinární a fytosanitární oblasti.

Částečného splnění bylo dosaženo u většiny krátkodobých a střednědobých priorit Přístupového partnerství. Zvlášť velký pokrok byl zaznamenán v oblastech volného pohybu zboží a sociální politiky a také v oblasti zdanění a v telekomunikacích. Dále je třeba pracovat především na problematice spojené se zemědělstvím, ochranou životního prostředí a volným pohybem služeb.

Polsko

Ve Stanovisku z roku 1997 dochází Komise k závěru, že Polsko splňuje politická kritéria. Od té doby postoupila země značně kupředu v další konsolidaci a prohlubování stability institucí zaručujících demokracii, právní stát, lidská práva a respektování a ochranu menšin. Za poslední rok byl v tomto směru zaznamenán další pokrok. Polsko nadále plní politická kritéria definovaná kodaňským summitem.

V oblasti správy pokračuje pokrok v implementaci zákona o státní službě z roku 1999. Je potřeba zrychlit tempo jeho prosazování a zajistit, aby v okamžiku přistoupení k EU v zemi existovala nezávislá, dobře proškolená a motivovaná státní služba.

Polsko pokračuje v reformě soudního systému a snaží se odstranit nejnaléhavější nedostatky. Tempo reforem se musí zrychlit a je třeba se dále zabývat problémy souvisejícími s imunitou soudců.

Mezi další realizované kroky patří přijetí potřebných zákonů v oblasti boje s korupcí, která je stále vážným problémem. Polsko musí ke korupci zaujmout komplexní přístup, přijmout potřebnou legislativu a hlavně vytvořit takovou administrativní a podnikatelskou kulturu, která dokáže korupci odolat.

Určitý pokrok byl zaznamenán ve vytváření právního rámce pro rovnost příležitostí, i když v tomto ohledu je třeba ještě vykonat mnoho další práce.

Novým prvkem jsou hlášené případy zneužití institutu vazby. Tomuto problému je třeba věnovat velkou pozornost a byly zde už podniknuty první kroky.

Mezi cíle Přístupového partnerství patří posílení kapacit v administrativní a soudní oblasti, dále zlepšení práce v soudnictví a zajištění odborné přípravy soudců z hlediska problematiky práva Evropského společenství. Práce na plnění těchto cílů sice probíhají, ale měly by se dále zintenzívnit.

Polsko má fungující tržní ekonomiku. Pokud bude pokračovat v nastoupené cestě a bude ve své politice konzistentní, mělo by záhy být schopno odolávat konkurenčním tlakům a tržním silám v Unii.

V první části sledovaného období si Polsko udrželo dostatečnou makroekonomickou stabilitu a než došlo v druhé polovině loňského roku k výraznému zpomalení, vykazovala země i solidní růst. Pokračovala privatizace a restrukturalizace citlivých sektorů, konkrétně těžby uhlí a energetiky. Legislativní rámec pro podnikání byl posílen schválením nového zákona o konkursu a nového obchodního zákoníku.

Prudký pokles růstu převážně ukazuje na problémy, které pramení z komplexu makroekonomické politiky a jsou spojeny s koordinací fiskální a měnové politiky. Už tak vysoká nezaměstnanost dále vzrostla a roste i rozpočtový schodek. Je potřeba upravit fiskální politiku, dosáhnout vhodnější kombinace obou politik a neohrozit přitom střednědobou udržitelnost veřejných financí. Zvýší se tím jistota na trhu a důvěra investorů. Úřady by měly urychlit privatizaci a restrukturalizaci některých klíčových oblastí - například některých tradičních průmyslových odvětví nebo zemědělství. Měly by mít jasné plány na odstranění překážek ztěžujících odchod z trhu a na odstranění nepřímé státní pomoci formou tolerovaných nedoplatků na daních nebo na platbách sociálního zabezpečení, což vše je na překážku fungování tržních sil. Musí dojít ke zlepšení v zavádění postupů při konkursu. Další opatření jsou nezbytná pro zlepšení infrastruktury a reagování trhu práce na měnící se hospodářské podmínky.

Práce na přijímání nové legislativy se ve sledovaném období zintenzívnila. V některých oblastech došlo k průlomu v přijímání primární legislativy. V dalších oblastech bylo dosaženo trvalé konsolidace výsledků dosažených v roce 2000 po přijetí potřebné sekundární legislativy na základě rámcových zákonů přijatých v předcházejícím roce. Tento proces konsolidace a praktického rozpracování přijatých zákonů je životně důležitý pro vytváření budoucích předpokladů k přejímání acquis; proto je zde třeba vyvinout ještě intenzivnější úsilí. Ještě více je třeba zintenzívnit práce na posilování předpokladů státní správy k zavádění acquis. V této oblasti sice došlo k určitému vývoji, ale rozdíly mezi skutečně dosaženým pokrokem a přijímáním zákonů jsou nadále velké.

Pokud jde o vnitřní trh, Polsko se po předchozím přijetí rámcové legislativy zaměřilo v řadě oblastí na sekundární legislativu potřebnou k realizaci acquis, zejména v otázce norem a certifikace a v otázce státní pomoci. Zde byl zaznamenán jen omezený pokrok, i když právě v těchto oblastech stávající závazky Polska vyžadují implementaci ještě před vstupem země do EU. V případě norem a certifikace je třeba rozvinout potřebné administrativní kapacity. Pro hospodářskou soutěž si Polsko sice už tyto kapacity vytvořilo, ale v praktické realizaci zatím velkého pokroku dosaženo nebylo. Přijetí rámcového zákona znamená pokrok v řešení aspektů bezpečnosti potravin, které se vztahují k vnitřnímu trhu, avšak i zde je zapotřebí vykonat ještě mnoho práce z hlediska přijímání sekundárních zákonných opatření a budování administrativních kapacit. Byl přijat zákon o průmyslovém vlastnictví, avšak nadále přetrvávají krátkodobé potíže způsobované exkluzivitou dat v souvislosti s uplatňováním nového farmaceutického zákona. Došlo k určitému zlepšení administrativních struktur, ale v práci v této oblasti je třeba nadále intenzivně pokračovat s důrazem na prosazování platných předpisů v praxi.

Polsko si nadále úspěšně počíná v oblasti volného pohybu služeb a kapitálu a bylo vykonáno mnoho další práce na posilování příslušných administrativních předpokladů a kapacit. Byl zaznamenán velký pokrok v přijímání legislativy upravující problematiku veřejných zakázek a do jisté míry pokročily i práce na zajišťování volného pohybu osob. Dalšího úsilí bude zapotřebí k zajištění hladkého začlenění Polska do vnitřního trhu.

V telekomunikacích dochází k postupnému prosazování existující legislativy. Omezeného pokroku bylo dosaženo v dalším slaďování sazeb nepřímých daní a další úsilí je třeba vynaložit na zajištění systémů, které umožní výměnu elektronických dat mezi Evropským společenstvím a Polskem.

Pokud jde o měnovou unii, je třeba uvést, že z legislativního hlediska nedošlo k žádnému vývoji směrem k posílení nezávislosti Národní banky.

Určitý posun byl zaznamenán v průmyslové politice. Byly přijaty potřebné kroky k řešení dosud otevřených otázek v oblasti ocelářství, avšak tyto kroky je nyní nutno důsledně prosazovat.

V zemědělství dosud chybí ucelená odvětvová strategie. Ani v zemědělství, ani v rybářství nebyla provedena zásadní transformace, která je nezbytná z hlediska politiky, legislativy i příslušných struktur. V obou těchto odvětvích došlo k určitému pokroku co do primární legislativy - v zemědělství to platí především o veterinární legislativě. Pro oblast rybářství má Polsko extrémně slabé administrativní kapacity; nedostatky ale existují i v administrativních kapacitách pro zemědělství, především pak pro uplatňování Integrovaného administrativního a kontrolního systému (IACS) a pro hraniční kontroly, a to jak ve veterinární, tak ve fytosanitární oblasti.

V oblasti životního prostředí bylo dosaženo značného pokroku v primární legislativě. Určitý posun nastal také v energetice a hlavně v dopravě. Ve všech těchto třech oblastech je zapotřebí zajistit další posílení administrativních kapacit. Zvláště to platí o životním prostředí, kde je třeba posílit regionální i celostátní struktury.

V regionální politice byl vývoj nepříliš výrazný. V sociální sféře se pokrok soustřeďuje na legislativu veřejného zdravotnictví. Zdrojem nejistot zůstává prosazování legislativy v praxi, a to zvláště z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Zde je třeba dosáhnout dalšího pokroku především v posilování Inspektorátů práce. V oblasti soudnictví a vnitřních věcí byl zaznamenán pokrok zvláště v ostraze hranic a v uplatňování hraničního režimu, kde dochází k zavádění nedávno přijaté celní strategie. Zlepšila se situace v práci orgánů činných v trestním řízení zabývajících se bojem proti organizovanému zločinu, především pak policejních složek. Práce s tímto zaměřením je třeba zintenzívnit. Další úsilí je třeba vynaložit v oblasti cel, kde jde o sladění s acquis a zajištění potřebných kapacit pro uplatňování přijatých opatření v praxi. Značný legislativní pokrok byl zaznamenán v oblasti finanční kontroly, kde je nyní třeba realizovat náročné úkoly související se zavedením efektivních kontrolních mechanismů.

Polsko dosáhlo dalšího pokroku ve sbližování své legislativy s legislativou Společenství; platí to především o sekundární legislativě. Jak již bylo řečeno, v tomto trendu je třeba pokračovat s cílem zajistit přizpůsobení a posílení struktur, kterých je zapotřebí v souvislosti s přistoupením k EU. V mnoha oblastech je úroveň příslušných administrativních kapacit nedostatečná. Mimoto si Polsko bude muset vybudovat potřebné administrativní kapacity k zajištění zdravé, efektivní a kontrolovatelné správy fondů Společenství.

Rozdílům mezi pokrokem v přijímání legislativy a posilováním potřebných administrativních kapacity odpovídá rozsah, v jakém se Polsko zaměřilo na plnění krátkodobých priorit Přístupového partnerství. Významného posunu bylo dosaženo v plnění jednotlivých prvků acquis. Všeobecně je třeba dále posílit administrativní kapacity pro oblast certifikace, zemědělství, rybolovu, regionální politiky, sociálních věcí a cel a pro oblast soudnictví a vnitřních věcí.

Polsko se začíná posouvat vpřed v plnění všech střednědobých priorit. Stupeň dosaženého pokroku se různí - nejvýraznější je pokrok v plnění legislativních aspektů sledovaných priorit. Přijatá legislativa je základem pro rozvoj administrativních kapacit nutných k uplatňování této legislativy v praxi. Úsilí, které bylo v tomto směru započato, se musí dále zintenzívnit.

Rumunsko

Ve Stanovisku z roku 1997 dochází Komise k závěru, že Rumunsko splňuje politická kritéria. Od té doby postoupila země značně kupředu v další konsolidaci a prohlubování stability institucí zaručujících demokracii, právní stát, lidská práva a respektování a ochranu menšin. Za poslední rok byl v tomto směru zaznamenán další pozitivní vývoj. Rumunsko nadále plní politická kritéria definovaná kodaňským summitem.

Značně se zvýšila efektivnost legislativy a stejně se zlepšilo i celkové fungování vlády. Pokračovala reforma soudních postupů. K boji proti korupci - která je nadále závažným a převážně neřešeným problémem - by mělo významnou měrou přispět efektivní uplatňování nové legislativy v oblasti zadávání veřejných zakázek. Zdrojem nejistot je také skutečnost, že nedochází k posunu v provádění strategické reformy veřejné správy a chybějí další záruky pro nezávislost soudů.

Velký pokrok byl zaznamenán v oblasti lidských práv. V běhu je reforma systému péče o děti. Ustala kriminalizace homosexuality. Byly přijaty důležité zákony o majetkových restitucích a zákony upravující nakládání s uprchlíky a s žadateli o azyl. Důležitým reformním prvkem trestního systému je zavedení zkušební doby při podmínečném odsouzení. Byla vyvinuta řada iniciativ pro boj proti obchodování s lidmi. Další reformy by se měly zaměřit na modernizaci trestního zákoníku, na zvýšení odpovědnosti policejních úředníků a na zajištění přiměřenosti jejich jednání. Pokračovat by měly snahy o zlepšení konkrétních životních podmínek v institucích péče o děti.

Byla schválena nová legislativa rozšiřující používání menšinových jazyků a byla přijata národní strategie pro zlepšení podmínek Romů. Úsilí by se nyní mělo zaměřit na implementaci této strategie s cílem zajistit účinné zasahování proti rozšířené diskriminaci a dosáhnout zlepšení jejich životních podmínek.

Rumunsko řeší krátkodobé priority Přístupového partnerství ve vztahu k politickým kritériím. Zlepšují se podmínky pro děti z dětských domovů, postupuje reforma politiky péče o děti, byla vypracována národní strategie pro zlepšení podmínek Romů a byla přijata opatření na podporu menšin. Pokud jde o střednědobé priority, bylo dosaženo pokroku v řešení střednědobého úkolu v oblasti péče o děti a byly vyvinuty iniciativy se zaměřením na přístup Romů ke vzdělání. Na řešení však čekají důležité úkoly v dalších oblastech: byla sice přijata legislativa proti diskriminaci, ale v praxi zatím není naplňována; dosud nezačala demilitarizace policie.

Rumunsko zaznamenává posun k budování fungující tržní ekonomiky. I když by ve střednědobém výhledu nebyla rumunská ekonomika schopna čelit konkurenčním tlakům a tržním silám v Unii, byla přijata opatření, která umožňují výstavbu budoucích kapacit a vytváření potřebných předpokladů, to však pod podmínkou, že země vytrvá na cestě hospodářských reforem.

Rumunsko dále postoupilo k makroekonomické stabilizaci. Obnovil se růst, zvyšuje se vývoz. Vláda si palčivě uvědomuje nutnost realizovat program dohodnutý s Mezinárodním měnovým fondem a zároveň i předvstupní hospodářský program. Znovu byly spuštěny strukturální reformy, které se týkají především privatizace a úprav cen energií. Nedávné privatizační kroky ukazují na obnovený zájem na vybudování fungující tržní ekonomiky.

V ekonomice však existují závažné nedostatky. Inflace je vysoká, rozšiřuje se schodek na běžném účtu platební bilance, země se nachází v obtížné sociální situaci. Makroekonomické prostředí je zatím křehké, právní rámec je nejistý a administrativní kapacity jsou slabé. To vše brzdí rozvoj soukromého sektoru. Rozsáhlé části podnikové sféry teprve čekají na restrukturalizaci, nebo se nacházejí v počáteční fázi restrukturalizačního procesu. Reformních úkolů, které dosud nebyly realizovány, je mnoho. Úřady by se přednostně měly starat o zajištění makroekonomické stability, tj. o boj s inflací a o zvrácení trendu zhoršování bilance zahraničního obchodu. Komplexní realizace programu dohodnutého s Mezinárodním měnovým fondem se zaměřením na odstranění příčin inflace by umožnila postupný posun měnové a devizové politiky směrem ke snižování inflace. Je třeba obnovit finanční kázeň podniků tím, že bude zastaveno hromadění mezipodnikových nedoplatků a přestane se poskytovat státní podpora neefektivním podnikům. Odstranění břemene, kterým tyto praktiky zatěžují fiskální politiku, umožní zajistit lepší koordinaci fiskální politiky s měnovou politikou. Zároveň je třeba, aby restrukturalizace a privatizace podnikové sféry byla doprovázena vytvářením zdravých právních a institucionálních základů fungující tržní ekonomiky.

Rumunsko dále pokračovalo v přejímání acquis. Pokrok v transpozici zákonných ustanovení však nebyl vždy doprovázen odpovídajícím zesílením a zlepšením administrativních kapacit.

Pokroky Rumunska v přijímání legislativy pro vnitřní trh lze označit za smíšené. Byla sice přijata nová legislativa pro otázky zadávání státních zakázek, ale na druhé straně nebyl víceméně žádný pokrok zaznamenán v oblasti volného pohybu zboží a dosud nabyla přijata rámcová legislativa pro Nový a globální přístup. Administrativní infrastruktura pro standardizaci, certifikaci a tržní dohled čeká na posílení. Pouze omezeného pokroku dosáhlo Rumunsko ve slaďování acquis pro volný pohyb osob. V řešení problematiky dohledu nad pojišťovnictvím a bankovnictvím byl sice zaznamenán posun, ale na druhé straně žádného pokroku nebylo dosaženo v transponování acquis pro trhy cenných papírů. Zákonná úprava ochrany osobních dat je nadále nedostačující. Vítaným přínosem je nová rumunská legislativa proti praní špinavých peněz, dosud ale existuje rozsáhlý systém devizové kontroly a dalších omezení pohybu kapitálu. Zlepšit by se měl dohled nad finančními službami. Dalšího pokroku bylo dosaženo ve slaďování s acquis pro podnikové právo a pro politiku ochrany hospodářské soutěže, což jsou oblasti, kde Rumunsko už dosáhlo značného stupně transpozice. Je ovšem třeba připomenout, že země musí dále rozvíjet dohled nad dodržováním práv vůči duševnímu vlastnictví a budovat kapacity, které mají prosazovat pravidla upravující poskytování státní pomoci a pravidla boje proti monopolům.

V oblasti zdanění Rumunsko dosáhlo určitého pokroku především ve vztahu ke spotřebním daním. Nadále je ale třeba pokračovat ve slaďování s acquis týkajícím se daně z přidané hodnoty a mnoho práce dosud zbývá v modernizaci správy daní včetně rozvoje výměny dat se Společenstvím a s členskými státy. Přijetí dokumentu o průmyslové strategii je vítaným počinem. V privatizaci bylo v určitých směrech dosaženo významného pokroku, avšak mnoho dalších úkolů na tomto úseku ještě čeká na realizaci. Posun k lepšímu byl zaznamenán v podpoře drobného a středního podnikání a byla přijata řada opatření ke zlepšení podnikatelského prostředí.

Rumunsko sice dosáhlo pokroku ve slaďování s určitými aspekty acquis pro zemědělství, avšak restrukturalizace tohoto odvětví sotva začala. Celková administrativní kapacita Ministerstva zemědělství je nadále slabá a Rumunsko nadále nemá vytvořeny předpoklady k realizaci řídících mechanismů pro uplatňování Společné zemědělské politiky. Zdokonalit je třeba také existující úpravu ve veterinární a fytosanitární oblasti. Nově přijatý zákon o rybolovu uvádí rumunský právní rámec pro tuto oblast v obecný soulad s acquis. Je ale třeba nadále pracovat na posilování administrativních struktur.

Rumunsko vykazuje úspěšný vývoj v harmonizaci dopravní legislativy. Politika ve vztahu k energetice nebyla důsledná a proto byl v tomto odvětví zaznamenán jen nevelký posun. V telekomunikacích bylo sice dosaženo jen omezeného pokroku z hlediska transpozice legislativy Společenství, avšak byly vykonány rozsáhlé přípravné práce, které by měly vytvořit podmínky pro budoucí reformy. Rumunsko zaznamenalo úspěšný posun směrem k acquis pro životní prostředí, ale dosud postrádá potřebné administrativní kapacity k efektivnímu prosazování nově přijaté legislativy; mimoto nemá dostatek finančních prostředků, které by mohlo do tohoto odvětví investovat. Rumunsko dosáhlo pokroku ve slaďování s určitými aspekty acquis pro ochranu spotřebitelů, avšak pozornost se musí nadále soustřeďovat na efektivní prosazování právní úpravy v praxi. V oblasti audiovizuální politiky vykázalo Rumunsko jen omezený pokrok.

Sociální politika je prioritním úkolem vlády. Na tomto poli sice bylo dosaženo dalšího pokroku, ale je třeba zajistit další slaďování se sociálním acquis a další zlepšení administrativních kapacit (především jde o oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a o posilování inspektorátů práce). Určitý pokrok byl ve sledovaném období zaznamenán v regionální politice, kde především došlo ke zlepšení institucionálních úprav. Nové struktury jsou však zatím křehké a zbývá ještě mnoho práce na tvorbě programů a na monitorování a hodnocení situace a také na budování kapacit pro správu a kontrolu veřejných fondů.

Pokud jde o soudnictví a vnitřní věci, bylo dosaženo značného pokroku ve vízové politice, v oblasti hraničních kontrol a v oblasti migrace. Zatím však chybí legislativa, které by upravovala dění v některých důležitých oblastech jako například v ochraně dat a v dalším zvyšování kapacit a budování infrastruktury pro hraniční režim.

Rumunsko se v rostoucí míře uchylovalo k obchodním praktikám, které nejsou v souladu s mezinárodními závazky země a které znamenají odklon od acquis. Na druhé straně zvládnutím předsednictví OBSE Rumunsko prokázalo, že má předpoklady k přejímání odpovědnosti a vůdčí mezinárodní role v zahraničně-politické oblasti. Rumunsko nadále vykazuje pokrok v harmonizaci s celním acquis, i když operační kapacity celní služby vyžadují zdokonalení a je třeba zintenzívnit snahy o rozvoj systémů, které umožní výměnu počítačových dat mezi Evropským společenstvím a Rumunskem.

Navzdory určitému pozitivnímu vývoji rumunské úřady dosud nebyly s to vytvořit komplexní politický rámec pro vnitřní finanční kontrolu veřejných fondů. V této oblasti je navíc nadále zapotřebí posilovat příslušné administrativní kapacity. Rumunsko dosáhlo určitého pokroku v reformování národních rozpočtových postupů, ale je třeba dále pracovat na řešení problematiky státního rozpočtu a správy vlastních zdrojů.

Celková kapacita státní správy z hlediska schopnosti uplatňovat acquis nadále zůstává omezená a představuje závažnou slabinu v přípravách země na přistoupení k EU. Určité úseky správy jsou sice schopny fungovat efektivně, ale na druhé straně existuje řada důležitých sektorů, kde slabá administrativa představuje závažný problém. Obavy pramenící z tohoto problému se netýkají pouze acquis, ale vztahují se i na možnosti správy fondů Evropského společenství. V rozvíjení administrativních kapacit nedošlo k žádnému znatelnému posunu, avšak vláda se touto otázkou nyní začíná zabývat.

Pokud jde o plnění krátkodobých priorit Přístupového partnerství, lze konstatovat, že Rumunsko splnilo prioritní úkoly týkající se dopravy. V oblasti zdanění a cel a v oblasti soudnictví a vnitřních věci byl sice zaznamenán určitý pokrok, avšak žádná z priorit stanovených pro tyto sektory nebyla zcela splněna. Určitý omezený posun nastal v řešení priorit v oblastech vnitřního trhu, zemědělství, životního prostředí, zaměstnanosti a sociálních věcí a v posilování administrativních a soudních kapacit.Rumunsko se začalo zabývat střednědobými prioritami Přístupového partnerství. V oblastech dopravy a rybolovu se Rumunsko blíží ke splnění střednědobých priorit. Žádný větší pokrok nebyl zaznamenán v zemědělství, ochraně životního prostředí a v zaměstnanosti..

Slovensko

V Pravidelné zprávě z roku 1999 dochází Komise k závěru, že Slovensko splňuje politická kritéria. Od té doby dosáhla země značného pokroku v další konsolidaci a prohlubování stability institucí zaručujících demokracii, právní stát, lidská práva a respektování a ochranu menšin. Za poslední rok byl v tomto směru zaznamenán další pozitivní vývoj. Slovensko nadále plní politická kritéria definovaná kodaňským summitem.

Významného pokroku bylo dosaženo v oblasti administrativních struktur a jejich fungování. Byl přijat právní rámec decentralizace státní správy a zákon o státní službě. Nyní jde o uplatňování přijaté legislativy v praxi, aby státní správa byla s to hrát klíčovou roli, která jí náleží ve fungující demokracii založené na dodržování zákonů a na podpoře procesu přistoupení k EU.

Významné kroky byly přijaty k posílení nezávislosti soudního systému. Novela ústavy zrušila čtyřleté zkušební období pro soudce a zajistila ustavení Rady soudců. Novela ještě čeká na implementaci prostřednictvím primární legislativy a na uplatnění v praxi, kde by se měla stát zárukou profesní nestrannosti a politické neutrality soudců.

Další pokrok lze sledovat v boji proti korupci, zejména v převádění a realizaci vládní politiky do konkrétních činů a v transponování mezinárodních závazků. Korupce ovšem zůstává závažným problémem. K účinnějšímu boji s korupcí by Slovensko mělo důsledně pokračovat v realizaci příslušných akčních plánů a striktně prosazovat existující zákony a také dokončit práci na připravované legislativě. Posílit je třeba administrativní kapacity a koordinaci práce zainteresovaných orgánů.

Reforma ústavy vytvořila rámec pro posílení institucionální struktury Slovenska v oblasti lidských práv. Větší pozornost je ale třeba věnovat chování policistů, zejména v souvislosti s hlášenými případy nevhodného zacházení s osobami, proti nimž policie zakročuje.

V průběhu sledovaného období byla zaznamenána silná snaha dále rozvíjet a v praxi realizovat přístupy na ochranu práv menšin; zejména je třeba připomenout realizaci příslušných vládních strategií. Pozitivní vývoj byl zaznamenám v oblasti podpory menšinových jazyků a jejich ochrany. Ve vztahu k romské menšině je třeba navázat na romskou strategii postupně přijatou v roce 1999 a 2000; na národní i místní úrovni je třeba pro realizaci této strategie uvolnit odpovídající finanční prostředky. V této souvislosti bude důležité zintenzívnit boj proti rozšířené diskriminaci.

Byly splněny krátkodobé strategie Přístupového partnerství z roku 1999 týkající se modernizace a decentralizace státní správy. Důležité kroky byly přijaty pro posílení nezávislosti soudců, což je také jedna z krátkodobých priorit. Ač byla přijata další pozitivní opatření, bylo hmatatelných výsledků ve zlepšování situace romské menšiny (jde o další krátkodobou prioritu Přístupového partnerství) dosaženo jen v omezené míře. Podobně je tomu se střednědobými cíli vyjadřujícími politická kritéria Přístupového partnerství z roku 1999 a požadujícími další realizaci legislativy týkající se menšinových jazyků a další posílení politiky a rozpočtových prostředků pro romskou menšinu.

Slovensko má fungující tržní ekonomiku. Jestliže vyvine další účinné úsilí k zajištění střednědobé fiskální konsolidace a k vypracování a důsledné realizaci vyhlašovaného programu strukturálních reforem, mělo by záhy být schopno odolávat konkurenčním tlakům a tržním silám v Unii.

Celkově si Slovensko zachovalo makroekonomickou stabilitu. Dalšího pokroku bylo dosaženo v privatizaci bank, která bude brzy dokončena. K posunu došlo také v restrukturalizaci a přípravě privatizace zbývajících státních podniků veřejné infrastruktury a státních dopravních podniků. Pokroku bylo dosaženo ve vytváření rámce pro rozvoj soukromého sektoru.

Značně se ale zvětšil schodek na běžném účtu, což bude vyžadovat obezřetnější fiskální politiku. Míra nezaměstnanosti je vysoká a dále narůstá. Je třeba zlepšit a efektivně prosazovat některé části právního a institucionálního rámce pro rozvoj podnikání. Dále je třeba posílit dohled nad finančním sektorem. Slovensko musí přijmout opatření k zajištění střednědobé udržitelnosti veřejných financí. Úřady musí plnit přijaté fiskální cíle, k čemuž má sloužit realizace střednědobých reforem veřejných výdajů - ty se mají týkat především zdravotnictví, penzijního systému a poskytování státních dotací. Makroekonomickou stabilitu je třeba dále konsolidovat obezřetným kombinováním fiskální a měnové politiky. Pokrok v privatizaci, v budování administrativního a právního rámce a v oblasti financi otevře cestu k dalšímu rozvoji soukromého sektoru. Pro růst zaměstnanosti je třeba od základů reformovat trh práce.

Slovensko nadále dosahuje znatelného pokroku ve sbližování své legislativy s acquis. Stejně jako před rokem však se pokrok v různých kapitolách různil. Úspěšný vývoj vykazuje Slovensko především v oblastech volného pohybu zboží, podnikového práva, sociální politiky a zaměstnanosti a také v oblasti celní unie. V řadě oblastí naopak přetrvávají strukturální slabiny. Týká se to především zemědělství, regionální politiky a koordinace strukturálních nástrojů. I když došlo k posílení administrativních kapacit, je nadále zapotřebí věnovat otázce administrativní způsobilosti velkou pozornost ve všech sektorech a odvětvích.

Pokud jde o legislativu pro vnitřní trh, bylo dosaženo dalšího pokroku především ve volném pohybu zboží a volném pohybu služeb. V otázce volného pohybu osob vykazuje Slovensko zatím jen omezený posun. Značný pokrok byl - s výjimkou ochranných známek - zaznamenán v oblasti podnikového práva, kde došlo k dalšímu sblížení legislativy se směrnicemi Evropského společenství týkajícími se podnikového práva, a byl přijat nový patentový zákon. Je třeba nadále věnovat pozornost náležitému posilování administrativních a soudních orgánů zabývajících se všemi aspekty práv vůči duševnímu a průmyslovému vlastnictví. V politice ochrany hospodářské soutěže došlo k celkové harmonizaci legislativního rámce s acquis díky přijetí novely zákona o poskytování státní pomoci. Zde však, na rozdíl od protimonopolního zákona, je třeba říci, že praktické prosazování zákona o státní pomoci je spíše jen na papíře a celá věc je nadále dosti neprůhledná. Země potřebuje posílit administrativní kapacity pro vnitřní trh, a to především v záležitostech dohledu nad finančními službami.

Celkové sbližování a implementace acquis v zemědělství bylo zaznamenáno jen v omezeném měřítku (s výjimkou veterinárních otázek, kde došlo ke značnému posunu). Je třeba věnovat větší pozornost vytváření Integrovaného administrativního a kontrolní systému, urychleně přijmout konkrétních opatření pro regulaci trhu, zajistit rychlejší sbližování legislativy ve fytosanitární oblasti a posílit administrativní kapacity včetně hraničních kontrol.

K dalšímu sbližování legislativy došlo v oblasti dopravy, především dopravy na pozemních komunikacích. Slovensko však musí ve všech odvětvích dopravy vynaložit ještě mnoho úsilí k dosažení komplexní harmonizace a k posílení administrativních kapacit včetně dokončení výstavby potřebných struktur.

Legislativa v oblasti přímých a nepřímých daní byla harmonizována s acquis jen v omezené míře a je třeba přikročit k úpravám sazeb daně z přidané hodnoty a spotřební daně. Posun byl zaznamenán v oblasti daňové správy na Slovensku, ale země musí rasantně prosazovat její další modernizaci. Pro oblast daní je třeba vyvinout informačně-technické systémy potřebné k výměně relevantních elektronických dat s Evorpským společenstvím a s členskými státy.

Další pozitivní kroky byly zaznamenány v energetice, kde bylo přijato rozhodnutí podstatnou měrou otevřít domácí elektroenergetický trh a zahájit privatizaci velkých energetických společností. V oblasti jaderné energetiky by Slovensko mělo realizovat svoje závazky z hlediska odstavování jaderných zařízení a nadále zajišťovat vysokou úroveň jaderné bezpečnosti. V průmyslové politice si Slovensko udrželo vysoké tempo reforem - pokračovala privatizace státních podniků a jejich restrukturalizace. S výjimkou poštovních služeb dosáhlo Slovensko poměrně vysokého sladění s právem Společenství v oblasti telekomunikací a informačních technologií. Důraz je nyní třeba klást na efektivní prosazování přejaté legislativy v praxi a na posilování administrativních kapacit. Pokračovalo slaďování legislativy v oblasti ochrany spotřebitelů, především pak v otázkách nesouvisejících s bezpečností výrobků. Slovensko musí nadále usilovat o zajištění náležité koordinace a posílení orgánů zabývajících se tržním dozorem.

Pokud jde o sféru sociální politiky a zaměstnanosti, značného pokroku bylo dosaženo hlavně v dalším slaďování s acquis v oblasti pracovně-právních vztahů a v zajišťování rovných podmínek pro muže i ženy. Nyní je třeba se zaměřit na prosazování nové legislativy v praxi se zvláštním důrazem na zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Pokrok dosahovaný v oblasti regionální politiky a koordinace strukturálních nástrojů je nadále jen omezený. Problémem zůstává nedostatek kvalifikovaných pracovníků na příslušných ministerstvech a v dalších orgánech.

Značně pokročilo slaďování legislativy v oblasti ochrany životního prostředí, ovšem s výjimkou čistoty vod, ochrany přírody, průmyslového znečištění a zvládání rizik, kde má Slovensko stále co dohánět. Je nutné rasantně pokračovat v opatřeních na posílení administrativních kapacit.

Pokud jde o spolupráci v oblasti soudnictví a vnitřních věcí, byl zaznamenán další kladný posun v přibližování legislativy vůči acquis a v posilování administrativních kapacit - konkrétně jde o oblast kontrol na vnějších hranicích mimo jiné s přijetím schengenského akčního plánu a dále o vízovou politiku a policejní spolupráci. Nezbytný je další rozvoj ve všech těchto oblastech a posílení administrativních kapacit.

Po nabytí platnosti nového celního zákona a zákona o orgánech státní správy v oblasti cel došlo k výraznému pokroku v oblasti celní unie. Zbývá ještě vyvinout systémy informační techniky, které umožní výměnu elektronických dat se Společenstvím a s členskými státy. Značný pokrok byl zaznamenán v oblasti finanční kontroly, kde dnes již existuje legislativní rámec pro veřejnou vnitřní finanční kontrolu a externí audit. Zvláštní důraz je třeba klást na oblast kontroly strukturálních výdajů a na ochranu finančních zájmů evropského společenství.

Pokud jde o administrativní kapacity státní správy, bylo dosaženo pokroku v omezeném počtu sfér, kde byly posíleny příslušné instituce; celkově ale byl pokrok v tomto směru slabý. Značný posun byl zaznamenán v oblasti volného pohybu kapitálu a v oblasti celní unie. Nepříliš daleko se pokročilo v zemědělství, v dopravě, v regionální politice (s koordinací strukturálních nástrojů) a ve spolupráci na poli soudnictví a vnitřních věcí. Pokud jde o uplatňování nové legislativy praxi, je třeba větší úsilí vyvinout v otázkách podnikového práva, v politice na ochranu hospodářské soutěže a v oblasti sociální politiky a politiky zaměstnanosti. Slovensko by si mělo udržet dosavadní tempo v posilování administrativních kapacit v oblastech daní, energetiky a ochrany životního prostředí. Podstatnou měrou by se měly posílit instituce a mechanismy pro efektivní a kontrolovatelnou správu fondů Evropského společenství.

Rozhodnutí vlády zvýšit počet pracovníků zabývajících se integrací do Evropské unie přibližně o 1200 osob do roku 2002 je vítaným počinem, který přispěje k nutnému posílení celkově dosud slabých administrativních kapacit.

Krátkodobé priority Přístupového partnerství z roku 1999 byly převážně splněny, což platí především o sféře vnitřního trhu a sféře sociální politiky a zaměstnanosti. Částečné splnění prioritních úkolů bylo zaznamenáno z hlediska energetiky a z hlediska spolupráce v oblasti soudnictví a vnitřních věcí. Pouze v omezené míře lze totéž říci také o zemědělství a životním prostředí. Částečného splnění bylo dosaženo u všech střednědobých priorit s výjimkou dopravní politiky, regionální politiky a koordinace strukturálních nástrojů a dále s výjimkou životního prostředí, kde plnění priorit bylo jen velmi omezené.

Slovinsko

Ve Stanovisku z roku 1997 dochází Komise k závěru, že Slovinsko splňuje politická kritéria. Od té doby dosáhla země značného pokroku v další konsolidaci a prohlubování stability institucí zaručujících demokracii, právní stát, lidská práva a respektování a ochranu menšin. Za poslední rok byl v tomto směru zaznamenán další pozitivní vývoj. Slovinsko nadále plní kodaňská politická kritéria.

Slovinsko zaznamenalo významný pokrok v reformování soudnictví. Přijalo novou legislativu a realizovalo opatření zaváděná z části už v předcházejícím roce s cílem urychleně vyřídit množství nahromaděných případů čekajících na soudní projednání. Výsledkem je značné snížení počtu nevyřízených soudních pří.

Celkově byl v uplynulém roce zaznamenán pozitivní vývoj v reformování státní správy. Dosud však nebyly přijaty zákony o státní službě a státních institucích a organizacích, i když jde o zákony tvořící významnou součást rámcové legislativy pro reformu státní správy, která má zabezpečit nezávislost státní služby a určit postavení státních institucí a organizací. Této oblasti je třeba nadále věnovat patřičnou pozornost.

Je třeba se zabývat chováním policie, zejména s ohledem na hlášené případy nepřiměřeného zacházení s osobami, proti kterým policie zakročuje.

V Přístupovém partnerství z roku 1999 se o urychlení reformy státní správy hovoří jako o krátkodobém prioritním úkolu, o němž lze říci, že byl splněn. V tomto směru však je ještě zapotřebí přijmout legislativu o státních institucích a organizacích, což je podle Přístupového partnerství priorita ve střednědobém výhledu. Slovinsko si dobře vedlo v plnění střednědobých priorit týkajících se zlepšeného fungování soudního systému. Střednědobou prioritou - nyní už splněnou - bylo i pokračování snah o vyřešení problémů hranic s Chorvatskem.

Slovinsko má fungující tržní ekonomiku. Jestliže bude realizovat zbývající reformy, které umožní zvýšit konkurenceschopnost na domácím trhu, mělo by záhy být schopno odolávat konkurenčním tlakům a tržním silám v Unii.

Makroekonomický vývoj ve Slovinsku byl celkově příznivý. Hrubý domácí produkt rostl, nezaměstnanost byla nízká a snížil se schodek běžného účtu. Zbývající restrikce pohybu kapitálu se postupně odstraňují v rámci politiky řízených směnných kursů.

Problémem zůstává přetrvávající inflace, která je propojena s rozsáhlou indexací (tj. s úpravami plateb a hodnot ve slovinském hospodářství podle vývoje cen) a s rámcovou politikou směnných kursů. Trh práce nemá potřebnou pružnost. Fungování trhů by se mohlo zlepšit, kdyby stát omezil svůj vliv na některé sféry slovinské ekonomiky. Úřady by měly pokračovat v zavádění ohlášených strukturálních reforem a v privatizování základních odvětví, například bankovnictví a pojišťovnictví. Tyto kroky by mohly pomoci přivést do země více zahraničních investorů a zajistit lepší mikroekonomickou základnu pro střednědobou udržitelnost hospodářského růstu. Strukturální opatření uvolní měnovou a devizovou politiku, která se místo snah o udržení vnější konkurenceschopnosti bude moci zaměřit na stabilitu cen. Pokračující reforma finanční sféry také povede k posílení celkového prostředí pro dokončení liberalizace pohybů kapitálu.

Od poslední pravidelné zprávy Slovinsko dosáhlo výrazného pokroku v transponování a prosazování acquis. Značný posun nastal v oblasti podnikového práva, zemědělství, dopravy, energetiky, kultury a audiovizuálních služeb, a v oblasti telekomunikací. Pouze omezený pokrok byl zaznamenán v ostatních oblastech - v regionální politice, ve volném pohybu osob, v sociální politice a zaměstnanosti, v ochraně spotřebitelů a v ochraně zdraví. Pokračovalo posilování administrativních kapacit zvláště pro volný pohyb zboží, telekomunikace, kulturní a audiovizuální politiku a pro vnitřní finanční kontrolu.

Slovinsko od poslední pravidelné zprávy vykázalo značný pokrok v přijímání a implementaci legislativy v klíčových oblastech acquis pro vnitřní trh. K zásadnímu legislativnímu posunu došlo ve sféře podnikového práva. Budování legislativního rámce je již téměř u konce. Slovinsko by se nyní mělo zaměřit na náležité prosazování nových ustanovení o právech vůči duševnímu a průmyslovému vlastnictví. Úspěšně také probíhá dokončování legislativního rámce pro volný pohyb zboží a pozornost je nyní třeba věnovat intenzivnímu budování institucí včetně nově vytvořeného ústavu pro normalizaci a včetně systémů tržního dozoru. Ve sledovaném období Slovinsko výrazně pokročilo v odstraňování restrikcí omezujících volný pohyb kapitálu; nyní zbývá tento proces dokončit podle časového rozvrhu, který stanovila vláda. Posun také nastal z hlediska volnosti k poskytování služeb, kde proces sbližování legislativy dosáhl velmi pokročilé fáze. Dále by měly být posíleny dohlédací instituce, které v této sféře působí. V oblasti politiky ochrany hospodářské soutěže sice není hlášeno mnoho nového, ale přípravy Slovinska v této oblasti byly už dříve značně pokročilé a nyní by se měly zaměřit na další prosazování přijaté legislativy. Malý pokrok byl zaznamenán ve volném pohybu osob a Slovinsko by mělo uspíšit práce především na úpravách pro vzájemné uznávání profesních kvalifikací a na problematice občanských práv.

V daňové oblasti Slovinsko navázalo na solidní pokrok z předcházejícího roku a dosáhlo splnění svého závazku transformovat bezcelní obchody. Důležitým úkolem je budování informačně-technických systémů, které umožní výměnu elektronických dat s Evropským společenstvím a s členskými státy.

Příznivý vývoj byl zaznamenán v zemědělství po přijetí nových zákonů pro oblast veterinárního lékařství, rostlinolékařství a ochrany rostlin. Nyní by k prioritám mělo patřit posilování administrativních kapacit, dobudování řídících mechanismů pro Společnou zemědělskou politiku a ustavení náležitých fytosanitárních a veterinárních inspekcí.

Slovinsko zaznamenalo výrazný pokrok ve slaďování legislativy pro oblast dopravy, kde došlo ke schválení klíčových zákonů o letecké, námořní a silniční dopravě. Příznivý vývoj příprav na přistoupení pokračoval v energetice, kde stojí za zmínku především otevření domácího trhu s elektřinou.

Od poslední pravidelné zprávy Slovinsko dosáhlo v přípravách na přistoupení k Unii jen velmi malého pokroku v oblasti regionální politiky. Prioritou by mělo být urychlení příprav na zavedení strukturálních fondů. Omezený pokrok byl ve sledovaném období zaznamenán také v oblasti zaměstnanosti a sociálních věcí, a došlo k dalšímu zdržení v přijímání zákona o pracovních vztazích.

Dosažená úroveň slaďování legislativy v oblasti životního prostředí je vysoká a důraz by se nyní měl klást na přijetí zbývajících důležitých zákonů upravujících problematiku čistoty vod, geneticky modifikovaných organismů a ochrany proti záření. Nepříliš výrazný je pokrok v oblasti ochrany spotřebitelů. Velkou pozornost je nyní třeba věnovat zvláště opatřením nesouvisejícím s bezpečností výrobků.

Slovinsko učinilo velký krok vpřed tím, že dokončilo slaďování legislativy a zajistilo prosazování acquis v oblastech telekomunikací a audiovizuálních služeb, kde byly přijaty klíčové zákony a byla ustavena Agentura pro telekomunikace a vysílání.

Určitý posun byl zaznamenán v oblasti soudnictví a vnitřních věcí, a to zejména po přijetí schengenského akčního plánu a po rozšíření počtu pracovníků pro vyřizování žádostí o azyl. Slovinsko by mělo nadále zlepšovat své kapacity a posilovat infrastrukturu k provádění hraničních kontrol a vytvořit náležitá zařízení pro žadatele o azyl, která by měla fungovat odděleně od záchytných středisek pro ilegální imigranty. Přijmout by se měla zbývající část sekundární legislativy.

Slovinsko už dosáhlo vysokého stupně sladění své legislativy s acquis v oblasti cel a nyní by mělo upřít pozornost k závěrečným fázím legislativního sbližování a k posilování administrativních kapacit. Proto by měla pokračovat probíhající reforma včetně budování informační techniky potřebné k výměně elektronických dat mezi Evropským společenstvím a Slovinskem.

Úspěšně pokračoval vývoj v oblasti externí finanční kontroly, kde byl přijat nový zákon o Účetním dvoře a značně postoupily přípravy na realizaci tohoto zákona. Pozornost by se nyní měla zaměřit na posilování veřejné vnitřní finanční kontroly.

Slovinsko posílilo své administrativní kapacity pro uplatňování acquis. Od poslední Pravidelné zprávy bylo dosaženo pokroku v budování implementačních, dohlédacích a regulačních institucí pro volný pohyb zboží, pro telekomunikace a pro oblast kultury a audiovizuálních služeb. Většina institucí nutných k prosazování acquis už existuje a nyní by se měl klást důraz na jejich vybavení dostatečnými prostředky nutnými k náležitému výkonu práce. Je třeba vybudovat administrativní kapacity pro správu strukturálních fondů. Zatím nebyl ustaven nezávislý dohlédací subjekt na ochranu osobních dat. Je třeba vyvinout další úsilí k vytvoření potřebných administrativních kapacit k zajištění zdravé, efektivní a kontrolovatelné správy fondů Evropského společenství.

Slovinsko splnilo velkou část krátkodobých priorit Přístupového partnerství v oblastech hospodářských kritérií, vnitřního trhu, zemědělství, dopravy, životního prostředí, zaměstnanosti a sociálních věcí, soudnictví a vnitřních záležitostí. Částečně byly splněny prioritní cíle týkající se posilování administrativních a soudních kapacit (včetně správy a kontroly fondů Evropského společenství). Nyní by se země měla zaměřit hlavně na zbývající krátkodobé priority - především na ty, které se týkají kontroly fondů Společenství. Také v realizaci střednědobých priorit dosáhlo Slovinsko pozoruhodného pokroku. Měly by se zrychlit přípravy v oblasti hospodářské a sociální soudržnosti a zajistit plnění prioritních úkolů zejména v oblasti hospodářských kritérií, vnitřního trhu, zemědělství, a zaměstnanosti a sociálních věcí.

Turecko

Ústavní dodatky přijaté tureckým parlamentem 3. října 2001 jsou důležitým krokem k posílení záruk v oblasti lidských práv a základních svobod a znamenají také významné omezení trestu smrti. Dodatky zužují prostor pro omezování základních svobod, k nimž patří svoboda projevu a šíření myšlenek, svoboda tisku a svoboda sdružování. Pozornost se nyní zaměřuje na efektivní uplatňování těchto významných změn. Turecká vláda dokončuje balíček návrhů nové legislativy pro implementaci řady ústavních dodatků, a to především s ohledem na svobodu projevu a myšlení. Dodatky by měly usnadnit pokrok směrem k plnění priorit Přístupového partnerství.

Navzdory těmto změnám zůstává v platnosti řada restrikcí omezujících využívání základních svobod. Do jaké míry se jednotliví občané Turecka budou moci těšit ze skutečného zlepšení podmínek pro využívání základních svobod, to bude záležet na jednotlivých ustanoveních prováděcí legislativy a na praktickém uplatňování zákona. Je povzbudivé, že byla zavedena zásada přiměřenosti a že všeobecně deklarovaným cílem reformy je dosažení stavu, kdy se do popředí zájmu společnosti dostane respektování lidských práv a právního státu.

Nadále trvalo moratorium na uplatňování trestu smrti. Revidovaný článek 38 Ústavy omezuje trest smrti na případy teroristických činů a na dobu, kdy je země ve válečném stavu nebo za situace bezprostřední hrozby války. Výjimka pro trestné činy terorismu není v souladu s Protokolem č. 6 Evropské konvence lidských práv, který nepřipouští výhrady, zatímco výjimka pro válečné zločiny tomuto protokolu neodporuje. Aby revidovaný článek 38 mohl vstoupit v platnost, je nutné provést legislativní úpravu Trestního zákoníku. Tím bude možno vyhodnotit, zda Turecko splňuje podmínky, za kterých bude moci podepsat a ratifikovat Protokol č. 6 k Evropské konvenci lidských práv.

Reformy týkající se hospodářských, sociálních a kulturních práv obsahují řadu pozitivních prvků. Ustanovení zakazující používání jazyků, pro které platí zákaz podle zákona (článek 26 a 28), byla nyní zrušena. Jde o důležitý pozitivní počin, který by mohl otevřít cestu k používání i jiných jazyků kromě turečtiny. Stávající restriktivní legislativa i praxe se na základě ústavní reformy bude muset změnit, což turecké úřady uznávají. V praktickém využívání kulturních práv všemi obyvateli Turecka bez ohledu na etnický původ ale zatím nedošlo k žádnému zlepšení.

Řada zásadních změn nastala v soudnictví. Turecko je vybízeno, aby zajistilo plné praktické uplatnění těchto reforem. Hodné politování je nepřiměřené používání síly při potlačování vězeňských protestů. Z humanitárního hlediska je nepřijatelné, aby nadále docházelo ke ztrátám na životech v důsledku hladovek. Je třeba zesílit úsilí o prevenci takových úmrtí, a to bez ohledu na politické motivy protestujících. Měla by se připustit otevřená debata na toto téma.

Začala reforma soudního systému. Problémem zůstávají otazníky kolem nezávislosti soudců, pravomoc soudů státní bezpečnosti a vojenských soudů a dodržování výnosů Evropského soudního dvora pro lidská práva.

Byla přijata řada iniciativ na podporu povědomí o otázkách lidských práv mezi úředníky v orgánech činných v trestním řízení a u soudů. Na hodnocení praktických dopadů těchto iniciativ je ale zatím brzy.

Závažným problémem zůstává korupce, i když existují iniciativy zaměřené na zvýšení transparentnosti veřejného života v Turecku. Pozitivním počinem je v tomto směru nedávný podpis důležitých konvencí Rady Evropy o korupci a praní špinavých peněz.

Další kroky je třeba učinit ke zlepšení hospodářské situace na jihovýchodě země s cílem snížit regionální nerovnost a zlepšit hospodářské, sociální a kulturní příležitosti pro všechny občany. V této části země je ve čtyřech provinciích dosud v platnosti výjimečný stav.

Základní prvky demokratického systému v Turecku existují, ale zatím není uspokojivě vyřešena celá řada základních otázek, například otázka civilní kontroly nad vojenskými složkami.

I když v Turecku došlo k mnoha ústavním, legislativním a administrativním změnám, nadále platí, že je třeba zlepšit skutečnou situaci v uplatňování lidských práv z hlediska jednotlivých obyvatel.

I když se v některých oblastech začíná projevovat pozitivní vývoj, Turecko dosud neplní kodaňská politická kritéria a je proto vyzýváno k zintenzivnění a zrychlení reformního procesu s cílem zajistit plné respektování a ochranu lidských práv a základních svobod jak v platných zákonech, tak v praktickém životě, a to pro všechny občany v celé zemi.

Plněji je třeba využít rozšířeného politického dialogu k dalšímu stimulování pokroku v řešení klíčových otázek považovaných podle Přístupového partnerství za prioritní úkoly - jde o otázky lidských práv, situace na Kypru a smírné urovnávání pohraničních sporů.

Poté, co Ankara podpořila rozhodnutí pana Denktaše stáhnout se ze sbližovacích rozhovorů pod záštitou OSN a odmítnout pozvání generálního tajemníka OSN na rozhovory v New Yorku, je nyní třeba, aby podpora, kterou Turecko v politickém dialogu vyjádřilo snaze generálního tajemníka OSN nalézt komplexní řešení kyperského problému, byla nyní následována konkrétními kroky k vytvoření podmínek pro přijetí takového komplexního řešení.

V důsledku dvou finančních krizí Turecko nebylo s to zajistit další pozitivní vývoj směrem k vybudování fungující tržní ekonomiky. Je však třeba říci, že značná část turecké ekonomiky se už se svými výrobky účastní hospodářské soutěže na trhu Evropské unie v rámci celní unie s EU.

Zmíněné dvě finanční krize zastavily hospodářské oživení, a dřívější program hospodářské stabilizace vzal přitom za své. Makroekonomická stabilita byla otřesena a znovu se vynořila řada prvků hospodářské nerovnováhy. Turecko přijalo a snaží se realizovat ctižádostivý program hospodářských reforem, který lépe než předchozí program řeší rizika a citlivé otázky domácího finančního sektoru a usiluje o omezení vládních zásahů do mnoha sfér ekonomiky. Jde o řešení problémů, které měly největší podíl na zmíněných krizích.

Za prioritní úkol je třeba považovat dosažení krátkodobé makroekonomické stability založené na omezování inflace. Úřady se ale zároveň musí ve střednědobém výhledu nadále starat o budování solidní základny pro trvaleji udržitelný rozvoj tržního hospodářství. Různá důležitá odvětví - bankovnictví, zemědělství, státní podniky - dosud čekají na zásadní restrukturalizaci, která by měla zajistit střednědobou konkurenceschopnost celé ekonomiky. Bude třeba ve střednědobé perspektivě nově definovat rozpočtové priority a zajistit dostatečnou úroveň investic do vzdělávání, zdravotnictví, sociálních služeb a veřejné infrastruktury v celostátním měřítku.

Slaďování legislativy země s acquis nejdále pokročilo v oblastech spadajících pod hlavičku celní unie. Od poslední Pravidelné zprávy došlo v těchto oblastech k dalšímu legislativnímu sbližování. Mimoto byly přijaty významné zákony pro oblast bankovnictví včetně centrální banky a dále pro telekomunikace, energetiku a zemědělství. V některých případech se ale nově přijatá legislativa značně odchyluje od acquis (kosmetika, audiovizuální politika, sociální politika). Velké rozpory mezi acquis a tureckou legislativou nadále přetrvávají. Pokrok dosažený při posilování administrativních kapacit pro uplatňování acquis byl v minulém roce jen omezený.

Pokud jde o vnitřní trh, Turecko přijalo různé soubory zákonů a předpisů o volném pohybu zboží včetně příslušných norem. Zvlášť důležité je vytvoření rámce pro technickou legislativu. V mnoha oblastech bude třeba učinit další opatření. Stávající režim zadávání státních zakázek není v souladu s acquis. Žádného pokroku nebylo dosaženo ve volném pohybu osob. Pro volný pohyb kapitálu zůstává v platnosti řada závažných restrikcí, které v mnoha oblastech ztěžují postavení zahraničních investorů. Mnoho práce bude třeba vykonat v dalším slaďování legislativy pro oblast nefinančních služeb. Větší pozornost se bude muset věnovat prosazování zákonů zaměřených proti praní špinavých peněz. Ve sféře podnikového práva není hlášen žádný pokrok v přijímání nového obchodního zákoníku. Byla přijata významná opatření, která mají za cíl sladit legislativu na ochranu intelektuálního vlastnictví s acquis. Pro řešení sporů kolem ochrany duševního vlastnictví byly ustaveny speciální soudy, ale nyní je třeba náležitě posílit kapacity pro výkon jejich rozhodnutí v praxi. V oblasti ochrany hospodářské soutěže se uspokojivě vyvíjí uplatňování protimonopolních opatření. S acquis se neshoduje politika Turecka v oblasti poskytování státní pomoci. Navzdory přijetí nového zákona nadále existují obavy ze situace v úpravě monopolu na alkohol a tabákové výrobky.

Turecko zahájilo rozsáhlou reformu v zemědělství. Některé základní prvky nové politiky přímých příjmů se ale v Turecku liší od stávajícího přístupu v EU. Turecko nezavedlo řadu základních mechanismů - například celostátní pozemkový registr. Země by se měla zaměřit na transpozici, uplatňování a vynucování legislativy Evropského společenství ve veterinární a fytosanitární oblasti.

V rybářství nenastal žádný posun ve sbližování se Společnou politikou rybolovu. Je třeba založit modernizovaný systém registrace rybářských plavidel.

V dopravní politice musí Turecko zintenzívnit legislativní práci, které je zapotřebí k převzetí dopravního acquis Společenství. Na všech úsecích je třeba zlepšit a posílit administrativní kapacity pro uplatňování a prosazování příslušné legislativy.

V oblasti zdanění bude třeba dosáhnout velkého posunu ve sbližování sazeb daně z přidané hodnoty se sazbami používanými v EU.

Statistická infrastruktura Turecka se v řadě oblastí dosud značně liší od podobné infrastruktury v EU. V této otázce nedošlo k žádnému viditelnému pokroku.

Byla přijata opatření v oblasti sociální politiky a zaměstnanosti, ale ne všechna tato opatření jsou v souladu s acquis. Nový zákon o Hospodářské a sociální radě například nevytváří podmínky pro skutečný sociální dialog. Turecká legislativa se zde nadále značně odlišuje od podobné legislativy v Evropském společenství. V energetice bylo dosaženo zásadního pokroku především v oblasti elektroenergetiky a plynárenství. V letošním roce byly přijaty dva důležité zákony, které jsou důležitým krokem na cestě příprav Turecka k fungování ve vnitřním energetickém trhu.

V telekomunikacích je zapotřebí sladit s acquis nový regulační rámec, pokud jde o otázky univerzálních služeb nebo ochrany osobních dat.

V regionální politice Turecko nezaznamenalo žádný pokrok. Je třeba věnovat velkou pozornost přípravám na uplatňování strukturální politiky.

V oblasti životního prostředí musí Turecko přijmout novou legislativu včetně důležitého rámcového zákona, který nyní čeká na projednání v parlamentu.

Za oblast soudnictví a vnitřních věcí lze uvést, že Turecko v nedávné době podepsalo tři důležité konvence Rady Evropy o praní špinavých peněz a o boji s korupcí. V platnost vstoupila dvoustranná dohoda s Řeckem o boji proti zločinnosti. Turecko zahájilo iniciativy ke sladění svých předpisů s vízovou politikou Evropské unie a k uzavření readmisních dohod v rámci řešení problematiky migrace. Je třeba posílit administrativní kapacity pro hraniční kontroly a pro boj s ilegální migrací.

V oblasti cel bylo dosaženo téměř úplného sladění s acquis.

Pokud jde o finanční kontrolu, je třeba zlepšit rozpočtové a finančně-kontrolní mechanismy v turecké vládě.

V různých oblastech je třeba posílit administrativní kapacity a zajistit tak efektivní prosazování a vynucování acquis. Je zapotřebí provést důkladnou reformu na všech úrovních státní správy. V některých případech to bude znamenat budování nových struktur - například pro oblast státní pomoci a pro regionální rozvoj. Pro některé oblasti byly ustaveny regulační orgány. Těm se musí zaručit autonomie a zároveň je třeba pro ně zajistit dostatečné personální vybavení a finanční prostředky.

Přístupové partnerství s Tureckem bylo uzavřeno v březnu 2001 a země se od té doby intenzivně připravuje na realizaci tohoto partnerství. Turecko dospělo ke komplexnějšímu chápání acquis a vláda zahájila intenzivní přípravy na přijímání nové legislativy. Opatření přijatá v oblastech volného pohybu zboží, ochrany duševního vlastnictví, energetiky, telekomunikací a cel znamenají částečné splnění krátkodobých prioritních cílů Přístupového partnerství. Ke splnění krátkodobých priorit Přístupového partnerství ve vztahu k acquis však zbývá ještě vykonat mnoho další práce.

Příloha 2: Kandidátské země: hlavní statistické ukazatele (rok 2000)

Zdroje : statistiky Eurostat vycházející z národních zdrojů.

(1) Metoda výpočtu HDP v PPS (tj. ve standardech kupní síly) byla změněna - liší se od výpočtu hodnot z loňské zprávy.

Data proto nelze srovnávat.

(2) Ve výpočtu HDP na 1 obyvatele byly uplatněny údaje o počtu obyvatel, které jsou uvedeny ve státním závěrečném účtu. Ty se mohou lišit od údajů z demografických statistik

2000

(3) Údaje byly vypočteny s použitím dat o obyvatelstvu ze státního závěrečného účtu. Ty se mohou lišit od údajů z demografických statistik.

(4) Údaje z platební bilance

(5) V případě Malty je údaj vypočten jako podíl registrovaných nezaměstnaných

Zdroje: statistiky Eurostat vycházející z národních zdrojů

Příloha 3: Strategie před přistoupením

Strategie před přistoupením je kombinací stanovených priorit s celou řadou nástrojů, k nimž patří finanční pomoc, asociační dohody a účast v programech a orgánech Společenství. Strategie pomáhá kandidátským zemím připravit se na budoucí členství na základě sladění legislativy s acquis ještě před přistoupením.

a. Stanovení priorit

Úhelným kamenem strategie před přistoupením jsou Přístupová partnerství. S kandidátskými zeměmi ze střední a východní Evropy byla Přístupová partnerství uzavřena v prosinci 1999, s Kyprem a Maltou v březnu 2000 a s Tureckem v březnu 2001. Na základě rozborů prezentovaných v Pravidelných zprávách se v Přístupových partnerstvích stanoví pro jednotlivé země prioritní úkoly, jejichž realizace je nutná ke splnění kritérií pro přistoupení k EU. Také se v nich obráží finanční pomoc ze strany Společenství, která je určena na podporu plnění stanovených priorit a určují se podmínky, s nimiž je poskytování finanční pomoci spojováno.

Evropská unie nemusela uplatnit podmiňovací doložku Nařízení o Přístupových partnerstvích, která upravuje postup za situace, kdy daná země nedosahuje potřebného pokroku v plnění přístupových kritérií nebo kdy daná země neplní závazky plynoucí z Přístupového partnerství. Úspěchy a nedostatky při realizaci aktuálních priorit Přístupového partnerství se zdůrazňují v jednotlivých Pravidelných zprávách.

Zároveň s předkládanou Pravidelnou zprávou předkládá Komise Radě při této příležitosti návrhy na revizi Přístupového partnerství, kde se stanovují prioritní cíle, které se mají řešit v roce 2002 a 2003. Návrhy se týkají všech zemí kromě Turecka, kde revize není nutná, protože Přístupové partnerství bylo uzavřeno teprve nedávno.

V reakci na Přístupové partnerství každá země vyhlašuje a pravidelně aktualizuje svůj Národní program pro přijímání acquis (NPAA),kde je stanoveno, jakých lidských a finančních zdrojů je zapotřebí k plnění přístupových priorit a v jakém časovém rámci se tyto priority mají plnit. Turecko takový národní program přijalo v roce 2001 poprvé, zatímco ostatní kandidátské země v prvním pololetí roku 2001 svoje programy pouze upravovaly. V některých zemích je dnes program NPAA pojat do procesu tvorby rozpočtu. Hodnocení každého programu NPAA je obsaženo v příslušných Pravidelných zprávách.

b) Finanční pomoc

Země střední a východní Evropy dostávají finanční podporu Evropského společenství od začátku přechodového procesu, a to prostřednictvím programu PHARE. Tento program nyní doplňují dva další programy, které jednotlivým zemím pomáhají v přípravách na účast ve fondech soudržnosti a strukturálních fondech. Program ISPA v rámci příprav na účast ve fondu soudržnosti vyčleňuje ročně více než 1 miliardu € na investice do zkvalitňování životního prostředí a do budování dopravní infrastruktury. Program SAPARD počítá každoročně s vynaložením více než 500 milionů € na rozvoj zemědělství a venkova v rámci příprav na účast ve strukturálních fondech pro zemědělství a rybolov.

Program PHARE s ročním rozpočtem ve výši přes 1,6 miliardy € zajišťuje spolufinancování výstavby institucí spolu s doprovodnými investicemi do infrastruktury a podílí se také na financování realizace acquis a na podpoře hospodářské a sociální soudržnosti. Tímto způsobem program PHARE pomáhá kandidátským zemím v přípravách na hospodaření se strukturálními fondy po přistoupení k EU. Do každé z těchto tří oblastí jde přibližně třetina prostředků.

Podpora PHARE pro výstavbu institucí pomáhá kandidátským zemím posilovat kapacity k uplatňování a prosazování acquis. Základním nástrojem jsou zde twinningové programy, při kterých jsou odborníci z ministerstev, regionálních orgánů, veřejných úřadů a profesních sdružení z členských států Unie vysílání na nejméně jednoroční pracovní pobyt do týchž institucí v kandidátských zemích. V kandidátských zemích střední a východní Evropy jsou twinningové programy v běhu od roku 1998.

V roce 2001 byly twinningové programy rozšířeny i na Kypr a Maltu a od roku 2002 budou fungovat i v Turecku, a to vždy s využitím příslušných finančních nástrojů.

Od začátku tohoto roku se kandidátským zemím nabízí možnost čerpat ze zkušeností členských států v oblasti drobných krátkodobých až střednědobých projektů prostřednictvím mechanismů “twinningu v malém”, známého jako “twinning light”. První akce tohoto druhu začnou koncem roku 2001. Jako zdroj krátkodobých informací mimoto slouží Úřad pro výměnu informací o technické pomoci (TAIEX) a program SIGMA (Program podpory pro zkvalitnění řízení, financovaný z prostředků PHARE a řízený prostřednictvím OECD) - ten zajišťuje poradenství pro horizontální vládní funkce v zemích střední a východní Evropy se zaměřením na reformu státní služby, na finanční kontrolu a na auditorskou činnost.

Realizace programu SAPARD je plně decentralizovaná. Na základě plánů pro rozvoj venkova schválených Komisí se SAPARD věnuje spolufinancování programů rozvoje venkova podle výběru prováděného zeměmi, které jsou příjemci tohoto spolufinancování. Základem realizační struktury pro jednotlivé země je Agentura SAPARD, která odpovídá za správu a výplaty prostředků. Agentura musí získat akreditaci Komise. Ukázalo se, že jde o dosti komplikovaný proces, který je nicméně už v běhu a částečně byl dokončen v Bulharsku a Estonsku. Vzhledem k obtížím, které se vyskytly v jeho průběhu, je třeba se v ostatních kandidátských zemích zaměřit na jeho urychlení.

V rámci programu ISPA vypracovaly jednotlivé země národní strategie pro oblasti dopravy a životního prostředí a na tomto základě Komise schválila na rok 2000 projekty v plné výši čerpání uvolněných prostředků, které byly mezi obě tyto oblasti rozděleny téměř stejným dílem. S podobným vývojem se počítá i při hodnocení roku 2001.

Evropská investiční banka (EIB) má na léta 2000-2007 pro země střední a východní Evropy úvěrový potenciál ve výši přesahující 17 miliard €. Tyto úvěrové prostředky, dostupné i některým zemím, které nejsou kandidáty na vstup do Unie, se skládají z částky 8,9 miliard € s rozpočtovou zárukou Společenství a z částky 8,5 miliard € na prostředcích pro předvstupní rámcové úvěry bez uvedené záruky. Skutečné čerpání úvěrových prostředků na rok 2001 se předpokládá ve výši 3,5 miliard €.

V březnu 2000 Rada přijala nařízení pro Kypr a Maltu k předvstupním operacím na léta 2000-2004. V jeho rámci je pro uvedené období na splnění priorit Přístupového partnerství vyčleněno 6 milionů € pro Maltu a 9 milionů € pro Kypr. Tyto dvě země jsou oprávněny čerpat jednak z předvstupního úvěrového rámce, jednak z prostředků vyčleněných v EIB ve výši 6,425 miliard € pro země ve Středomoří. Půjčky EIB poskytnuté Kypru dosáhly v roce 1999 výše 200 milionů €.

Finanční dotace poskytované Turecku mají za rok 2001 dosáhnout výše 177 milionů € jednak z programu Středomořského partnerství MEDA, jednak podle dvou Nařízení pro ‚Evropskou strategii / předvstupní strategii. Tyto prostředky jsou k dispozici na strukturální reformy, na budování institucí a na investování do acquis tak, jako je tomu v případě dalších kandidátských zemí. Komise navrhla nové nařízení pro poskytování finanční pomoci s cílem zajistit, aby přístup k poskytování této pomoci byl orientován na přistoupení k EU a aby se přitom uplatňovaly způsoby řízení a postupy podobné těm, které jsou známy z programu PHARE. Navrhované nařízení vytvoří právní základ pro sledování jednotné rozpočtové linie a tím pro odstranění dosavadních tří nástrojů (Turecko však bude nadále mít nárok na čerpání prostředků z programů MEDA, sloužících většímu počtu zemí).

Turecko může od EIB získat úvěry podle tzv. Úvěrového mandátu Euromed II. Tyto prostředky, které lze čerpat v období od ledna 2000 do ledna 2007, představují 6,425 miliard €. Mimoto v nedávné době Turecko získalo nárok na čerpání prostředků z předvstupního úvěrového rámce EIB (viz výše). V běhu je realizace mandátu pro zvláštní akce (za 450 milionů €). Dále má Turecko k dispozici prostředky na rekonstrukci po zemětřesení (TERRA) ve výši 600 milionů €. Navíc je Turecko zemí, která může čerpat z nového úvěrového rámce ‚Středomořského partnerství, který je s platností pro celý region dotován prostředky ve výši 1 miliardy €.

Asociační dohody

Asociační dohody s kandidátskými zeměmi střední a východní Evropy tvoří rámec pro monitorování postupného přejímání acquis a realizování priorit Přístupového partnerství. Analytické zkoumání acquis se nyní provádí hlavně v podvýborech ustavených podle těchto dohod (viz dále). Podobné asociační dohody jsou uzavřeny s kandidáty ve Středomoří.

Asociační dohody s Maďarskem a Českou republikou vstoupily v červnu 2000 (Maďarsko) a v únoru 2001 (ČR) do druhé fáze. V obou případech to znamená další liberalizaci, především pokud jde o ustanovení týkající se živnostenského podnikání. Komise dále zkoumá přechod do druhé fáze u těchto dalších přidružených zemí: Bulharsko, Polsko, Rumunsko a Slovensko. V případě Slovinska má první fáze v zásadě trvat do roku 2003. Asociační dohody s Estonskem, Lotyšskem a Litvou nevyžadují přechod do druhé fáze.

Při odstranění cel a kvantitativních restrikcí umožňují asociační dohody vzájemný volný obchod průmyslovými výrobky. Zároveň také podporují vyšší hospodářskou integraci s EU. V červnu 2000 (v případě Litvy v lednu 2001) byly poskytnuty další koncese pro obchod zemědělskými výrobky s kandidátskými zeměmi ze střední a východní Evropy na dobu do nabytí platnosti dalších protokolů k asociačním dohodám. Připravují se jednání s každou z těchto zemí a také s Kyprem a Maltou o rozšíření prostoru pro koncese na obchod zemědělskými výrobky. Souběžně vstoupily v platnost další koncese na obchod se zpracovanými zemědělskými produkty, a to s Estonskem v září 2001 a se Slovinskem v listopadu 2001. O poskytnutí dalších koncesí na tyto produkty se nyní rozhoduje v případě Bulharska, Maďarska, Slovenska, Lotyšska a Litvy.

K Asociačním dohodám jsou připojeny protokoly o evropském systému hodnocení shody (PECA). Ty v případě Maďarska vstoupily v platnost k 1. červnu 2001 a v případě České republiky k 1. červenci 2001. Zatím jen parafovány byly dohody o těchto protokolech Lotyšskem a s Litvou; jednání jsou v běhu s Estonskem, Slovenskem a Slovinskem. Cílem PECA je rozšíření platnosti pravidel vnitřního trhu pro hodnocení shody vyráběných produktů tak, aby platily i v kandidátských zemích, a to už před přistoupením k EU. Podle PECA musí kandidátské země zavést acquis do vybraných odvětví. EU a kandidátské země se také zavazují, že si budu vzájemně uznávat činnost technických subjektů, které jsou oprávněny hodnotit shodu zboží s příslušnými zákonnými ustanoveními; v praxi to znamená, že odpadají technické kontroly na hranicích.

V případě Turecka základním kamenem bilaterálních vztahů zůstává uplatňování celní unie. V běhu jsou jednání zahájená v dubnu 2000, která se týkají dohody o liberalizaci služeb a o vzájemném otvírání přístupu k veřejným zakázkám.

Účast v programech a Společenství a zastoupení v jeho orgánech

Všechny kandidátské země více či méně intenzivně participují na programech Evropského společenství. Země střední a východní Evropy se podílejí na programech v oblasti vzdělávání, profesní přípravy, mládeže, výzkumu, kultury, audiovizuálních služeb, energetiky, životního prostředí, drobného a středního podnikání a zdravotnictví. Kypr se podílí na určitých programech v audiovizuální oblasti, ve vzdělávání, profesní přípravě, na programech pro mládež, vědecký výzkum, životní prostředí a drobné a střední podnikání. Malta participuje na programech vědeckého výzkumu, vzdělávání, profesní přípravy a práce s mládeží. Turecko se účastní dvou programů Společenství, a to pouze na projektové úrovni (projekt LIFE a Pátý rámcový program pro výzkum a technologický rozvoj). Podle závěrů ze zasedání Evropské rady v Helsinkách v prosinci 1999 jsou nyní v běhu přípravy na plnou účast Turecka v programech pro vzdělávání, profesní přípravu a pro mládež. O účasti v dalších programech se vedou jednání.

Jak bylo oznámeno ve strategickém dokumentu z minulého roku, dokončují se v současné době všeobecná rozhodnutí Rad přidružení pro jednotlivé země střední a východní Evropy a také dohody pro Kypr, Maltu a Turecko s cílem zjednodušit postupy pro účast kandidátských zemí v programech Společenství. Tyto nové nástroje by měly zmíněným zemím přinést značné usnadnění participace v programech. Na jejich základě (zakotvují obecné zásady účasti jak na stávajících, tak i na budoucích programech Společenství) bude Komise s příslušnými úřady kandidátských zemí sjednávat podmínky účasti v každém jednotlivém programu. Kandidátské země mohou ke spolufinancování nákladů své účasti nadále využívat předvstupní pomoc.

Po nedávné ratifikaci příslušných dohod se všech 13 kandidátských zemí v roce 2002 stane členy Evropské agentury pro životní prostředí. Se zainteresovanými kandidátskými zeměmi budou podobné dohody v blízké budoucnosti sjednány pro jejich účast v Evropském monitorovacím centru pro drogy a drogovou závislost. Probíhají přípravy na zastoupení kandidátských zemí i v dalších subjektech Společenství.

Analytické zkoumání acquis

Analytické zkoumání acquis (tzv. ‚screening) se zeměmi vyjednávajícími o přistoupení bylo ukončeno v roce 1999 a pomohlo stanovit otázky, na které se jednání měla zaměřit. Vyjednávajícím zemím byl předán nový acquis, přijatý a zveřejněný do konce roku 2000; jednotlivé země tak měly možnost v kontextu jednání zaujmout k novému acquis stanovisko. Jak se vysvětluje ve strategickém dokumentu z minulého roku, k vysvětlování nového acquis a k diskusi o jeho přijetí a implementaci slouží asociační výbory a podvýbory. Navíc tam, kde to bylo nutné, byly pořádány vysvětlovací akce k jednotlivým kapitolám - šlo především o kapitoly dopravy, zemědělství nebo telekomunikací.

V roce 2002 se bude postupovat stejným způsobem. Bude zde však jedna výjimka: aby bylo možno náležitě reflektovat skutečnost, že jednání s nejpokročilejšími kandidáty postoupí blíže k závěru, bude se nový acquis předávat vyjednávajícím zemím nadvakrát - jednou na začátku roku, aby bylo možno pokrýt nový acquis přijatý ještě v roce 2001, a podruhé na začátku druhého pololetí, aby bylo možno pokrýt nový acquis přijatý v první polovině roku 2002.

Stejným způsobem se proces analytického zkoumání acquis připravuje s Tureckem, a to v kontextu osmi podvýborů, které byly ustaveny podle Asociační dohody a začaly pracovat v červnu 2000. Od té doby se každý z podvýborů sešel už dvakrát. Zprávu pro Radu o pokroku příprav na proces analytického zkoumání acquis, jak žádala Evropská rada na zasedání v Santa Maria da Feira, předkládá Komise jako přílohu k Pravidelné zprávě o Turecku.

Evropská konference

Evropská konference má být fórem pro politické konzultace k otázkám, na jejichž řešení mají společný zájem členské státy EU i kandidátské země. Turecko se podílí na činnosti Konference od zasedání konaného na ministerské úrovni v Sochaux dne 23. listopadu 2000. Další zasedání konference, které na úrovni šéfů států a vlád proběhlo 7. prosince 2000, bylo příležitostí k projednání institucionálních reforem a fungování Unie v dlouhodobější perspektivě.

K výsledkům zasedání Evropské rady v Nice patří návrh, “aby země zúčastněné na stabilizačním a asociačním procesu a země Evropské zóny volného obchodu byly přizvány jako perspektivní členové”. V Göteborgu Evropská rada konstatovala, že se “Evropská konference ve svém nynějším složení sejde za belgického předsednictví. V zájmu posílení partnerství Unie s Ukrajinou a Moldavskem budou dále k účasti na konferenci přizvány i tyto dvě země”. Naposledy se Evropská konference zatím sešla na ministerské úrovni 20. října 2001 v Bruselu. Vyznačovala se pozoruhodnou shodou cílů a projednávaly se na ní otázky boje proti terorismu.

Příloha 4: Ratifikace Konvence o lidských právech v kandidátských zemích - stav k 30. září 2001

X = Konvence ratifikována

O = Konvence NEratifikována

BG=Bulharsko; CY=Kypr; CZ=Česká republika; EE=Estonsko; HU=Maďarsko; LV=Lotyšsko; LT=Litva; MT=Malta; PL=Polsko; RO=Rumunsko; SK= Slovensko; SV=Slovinsko; T=Turecko

Příloha 5: Twinningové projekty v letech 1998-2001

POČET TWINNINGOVÝCH PROJEKTŮ FINACOVANÝCH V RÁMCI Phare V LETECH 1998-2001

POČET TwinningOVÝCH ProjeKTŮ V LETECH 1998-2001*, KDE JEDNOTLIVÉ ČLENSKÉ STÁTY VYSTUPUJÍ JAKO vedoucí nebo partnerský subjekt

*) Výběr twinningových partnerů na rok 2001 dosud není dokončen. .

**) Tato celková hodnota se neshoduje s celkovým počtem projektů. Na většině z nich se totiž podílí více než 1 členský stát.

Příloha 6: Stav vyjednávání k 26. říjnu 2001