LEGISLATIVA A SEMENÁŘSTVÍ V EKOLOGICKÉM ZEMĚDĚLSTVÍ

Legislation and seed production in ecological agriculture

Ing. Josef Škeřík, CSc.

Katedra rostlinné výroby, ČZU v Praze

Abstract

Legislation of ecological agriculture comes out from the EU comittee directions No. 2092/91 (24. 6. 1991) “About ecological agriculture and corresponding way of agricultural products and food declaration” and “Metodical instructions for ecological agriculture - No. 655/93 - 340”

The use of synthetic pesticides and fertilizers has been limited in ecological agriculture - it apply also in seed and planting material production. The significance of crop rotations and other agrotechnical activities has been increasing. The purchase of convencial seed and planting materials has been limited only for the production of ecological seed and planting materials since 31. 12. 1999. By the use of ones own seed the selection of high quality material is necessary.

legislation of ecological agriculture, ecological seed

1. Definice a cíle ekologického zemedelství

Ekologické zemědělství je možné definovat jako vyvážený ekoagrosystém trvale udržitelného charakteru, který se zakládá z větší části na lokálních a obnovitelných zdrojích. Jde o zvláštní druh zemědělského hospodaření, jež se vyznačuje:

· Šetřením přírodních zdrojů a omezením či zákazy používání látek a postupů, které zatěžují životní prostředí.

· Chovem hospodářských zvířat v souladu s jejich ekologickými požadavky a přirozenými způsoby chovu.

· Šetrnými zpracovatelskými postupy s vyloučením použití synteticko-chemických látek..

· Cílem ekologického zemědělství je snaha:

- Produkovat potraviny s vysokou nutriční kvalitou.

- Trvale uchovat přirozenou úrodnost půdy.

- Snížit energetické vstupy na minimum.

- Omezit podíl zemědělsko-potravinářského komplexu na znečistění životního prostředí.

- Uchovat přírodní ekosystémy v krajině.

Aplikace ekologických principů hospodaření v trvale udržitelných agroekosystémech představuje významný prostředek směřující k trvale udržitelnému rozvoji v zemědělství. Lze říci, že ekologické zemědělství může přispět k šetrnému obhospodařování, zejména ve vybraných oblastech se zvýšeným zájmem ochrany životního prostředí, jako jsou zvláště chráněná území, pásma hygienické ochrany vodních zdrojů a pod.

2. Vývoj ekologického zemedelství v EU

Od roku 1985 se celková plocha 111 580 ha ekologicky obhospodařované půdy zvýšila na 1 248 834 ha, což představuje 0,9 % z celkové výměry zemědělské půdy v EU. Zájem o ekologické zemědělství roste ve všech evropských zemích, situace v jednotlivých zemích v roce 1996 je uvedena v tab. 1:

Tab. 1: Stav Ekologického zemědělství v zemích EU (zdroj: Nic Lampkin, Welsch Institute of Rutal studies, University of Wales, 1996

3. Vývoj ekologického zemedelství v CR

V ČR se ekologické zemědělství začalo rozvíjet v roce 1990. Výraznější rozvoj byl podpořen ministerstvem zemědělství v roce 1991 formou nevratných dotací. Vývoj ekologického zemědělství je uveden v tab. 2.

Tab. 2: Vývoj ekologického zemědělství v České republice (zdroj MZe 1997)

Zřetelný nárůst ploch a zájmu o ekologické zemědělství v roce 1998 je odrazem podpory ekologického zemědělství MZe ČR, formou nevratných dotací pro rok 1998. Hlavní zájem zemědělců se soustředil, jak je vidět z tab. 3, na zavedení tohoto systému při ošetřování trvalých travních porostů využívaných k odchovu masného skotu bez tržní produkce mléka. Zde totiž činí přechod na požadavky směrnic ekologického zemědělství nejmenší problémy. TTP tak tvoří skoro 85 % rozlohy ekologického zemědělství v České republice. Je možné, že tento zájem bude ustupovat, protože pro rok 1999 jsou pro TTP v ekologickém zemědělství navrženy nižší dotace (méně bodů).

Tab. 3: Stav a struktura českého ekologického zemědělství - srpen 1998

Zdroj: MZe

Z uvedeného vyplývá, že se podařilo dosáhnout, co do rozsahu ploch srovnatelný výsledek s většinou zemí EU. Udržení příslušného tempa rozvoje v dalším období je nutné spojovat především s vytvořením příznivějších ekonomických podmínek, srovnatelných s evropskou agrární politikou v programech spojených s ochranou životného prostředí, a to formou přímých podpor biozemědělců tak, jak bylo v roce 1998 nařízením vlády č. 341/1997 Sb. zahájeno.

4. Legislativa ekologického zemedelství

Od 1. ledna 1993 platí pro země ES nařízení Rady EHS č. 2092/91 ze dne 24. 6. 1991 “O ekologickém zemědělství a odpovídajícím způsobu označování zemědělských výrobků a potravin”. Toto nařízení bylo aktualizované v srpnu 1995 a v lednu 1997. Toto nařízení je koncipováno jako rámcový zákon pro ekologické zemědělství. Rovněž sjednocuje názvy a zavazuje k používání jednotného termínu pro ekologické produkty v příslušném jazyce (např. v angličtině organic, v němčině ökologisch, ve francouzštině biologique) s tím, že tyto výrazy jsou rovnocenné. V češtině byl přijat výraz - ekologické zemědělství.

V ČR tuto oblast upravuje interní předpis ministerstva zemědělství, a to Metodický pokyn pro ekologické zemědělství č.j. 655/93-340 ze dne 22. 6. 1993, včetně dalších doplňků. Zatím nejdůraznějším legislativním předpisem o ekologickém zemědělství v České republice je Vyhláška 324 Ministerstva zemědělství ze dne 10. prosince 1997 - O způsobu označování potravin a tabákových výrobků. Zde se v oddílu č 1, § 7, písmenof, předepisuje, že - na obalu se nesmí uvádět, charakter nebo původ potraviny je ekologický nebo biologický přidáním předpony “eko” nebo “bio” před název potraviny nejde-li o potravinu pocházející z těchto systémů produkce nebo výroby. V současnosti je připravován návrh zákona o ekologickém zemědělství.

5. Kontrola a certifikace v ekologickém zemedelství

Podle Metodického pokynu i nařízení EU musí každý podnikatel, který hodlá produkovat, zpracovávat, vyrábět, nakupovat a skladovat biopotraviny, uvádět je do oběhu, obchodovat s nimi a označovat je logem BIO být kontrolován a certifikován. Kontrolu v zemích EU provádí schválené organizace, v České republice ji zatím prováděli inspektoři schválení Certifikačním výborem. Certifikační výbor jmenuje MZe ze zástupců různých organizací státní správy (SVS, SRS, MZe,) a zástupců svazů ekologických zemědělců, výzkumných ústavů a universit.

V roce 1998 bylo zahájeno jednání o zřízení KEZ (Kontrola ekologického zemědělství) , o.p.s., jejími zakladateli by měli být svaz PRO-BIO Šumperk, Spolek poradců a kontrolorů EZ a nadace FOA Praha. KEZ, o. p. s. zahájila akreditační řízení u Českého institutu pro akreditace. To je jednou z podmínek pro zapsání ČR na seznam třetích zemí, tj. uznání českých bioproduktů v zemích EU. Jednání o akreditaci českého ekologického zemědělství u EU bylo dosud zajištěno smlouvou KEZ s pověřenou kontrolní organizací EU (BIOZERT, GmbH Augsburg) o supervizi podle nařízení rady EU /EHS/2092/91.

České ekologické zemědělství je od roku 1995 kontrolováno a akreditováno mezinárodní organizací IFOAM (International Federation of Organic Agriculture Movements).

6. Legislativa k používání rozmnožovacího materiálu v ekologickém zemedelství -

výňatky z nařízení EU, které mají vztah k semenářství v ekologickém zemědělství (pozn. níže jmenované přílohy jsou součástí příloh tohoto nařízení, nikoliv tohoto příspěvku)

Článek 1 (Rozsah)

1. Toto nařízení se vztahuje na níže uvedené výrobky, jestliže tyto výrobky nesou nebo mají nést označení poukazující na organické výrobní metody:

a. nezpracované zemědělské rostlinné výrobky; též zvířata a nezpracované živočišné výrobky, jakmile pro ně budou do příloh I a III zahrnuty zásady výroby a specifická pravidla kontroly;

b. výrobky určené pro lidskou spotřebu, převážně složené z jedné či několika ingrediencí rostlinného původu; mimo to výrobky určené pro lidskou spotřebu, které obsahují ingredience živočišného původu, po přijetí ustanovení týkajících se živočišné výroby, uvedených pod bodem (a).

Článek 6 (Pravidla výroby)

1. U organické výrobní metody se předpokládá, že při výrobě výrobků specifikovaných v článku 1 (1) (a), jiných než osivo nebo materiál k vegetativnímu množení:

a. musí být přinejmenším splněny požadavky stanovené v příloze I, případně i podrobná pravidla, která se k nim vztahují;

b. jako přípravky na ochranu rostlin, detergenty, hnojiva a prostředky na kypření půdy nebo k jinému účelu, je-li tento účel specifikován v příloze II, mohou být použity pouze produkty složené z látek, které jsou uvedeny v přílohách I a II. Tyto produkty mohou být použity pouze za specifických podmínek stanovených v přílohách I a II, pokud je odpovídající použití povoleno v obecném zemědělství v dotyčném členském státě v souladu s příslušnými ustanoveními Společenství nebo národními ustanoveními, která jsou v souladu s legislativou Společenství;

c. používá se pouze osivo nebo materiál k vegetativnímu množení, které byly vyprodukovány organickou výrobní metodou uvedenou v odstavci 2.

2. U organické výrobní metody se předpokládá, že pro osivo, nebo materiál k vegetativnímu množení, byly mateční rostlina -v případě osiva, a výchozí rostlina (rostliny) - v případě materiálu k vegetativnímu množení, pěstovány v souladu s ustanoveními pododstavců (a) a (b) předcházejícího odstavce alespoň po jednu generaci, anebo - v případě víceletých rostlin - po dobu dvou vegetačních období.

3.a) Na základě derogace odstavce 1 (c) mohou být osivo a materiál k vegetativnímu množení, které nebyly získány organickou výrobní metodou, používány po dobu přechodného období končícího 31. prosince 2000 a se souhlasem příslušného orgánu členského státu, pokud uživatelé tohoto rozmnožovacího materiálu mohou ke spokojenosti inspekční instituce nebo orgánu členského státu prokázat, že nebyli schopni získat na trhu rozmnožovací materiál vhodné odrůdy příslušného rostlinného druhu, vyhovující požadavkům odstavce 2. V takovém případě musí být použit rozmnožovací materiál, který nebyl ošetřen pomocí produktů, jež nejsou uvedeny v seznamu v příloze II, části B, je-li dostupný na trhu Společenství. Jakékoli povolení vydané podle tohoto odstavce oznámí členské státy ostatním členským státům a Komisi.

b)Postupem stanoveným v článku 14 může být rozhodnuto:

· před 31. prosincem 2000 o zavedení omezení vztahujících se na přechodná opatření uvedená v pododstavci (a), pokud se týče některých rostlinných druhů, případně druhu rozmnožovacího materiálu anebo zákazu chemické úpravy;

· po 31. prosinci 2000 o zachování platnosti derogace stanovené v pododstavci (a), pokud se týče některých rostlinných druhů, případně druhu rozmnožovacího materiálu, a to v rámci celého Společenství nebo v jeho určitých částech;

Článek 11 (Dovoz ze třetích zemí)

1. Bez prejudice článku 5 výrobky specifikované v článku 1, které se dovážejí ze třetí země, mohou být uváděny na trh pouze tehdy, jestliže:

a. pocházejí ze třetí země uvedené v seznamu, který bude sestaven na základě rozhodnutí Komise v souladu s postupem stanoveným v článku 14, a byly vyrobeny v regionu nebo ve výrobní organizaci a pod kontrolou inspekční instituce, které případně byly specifikovány ve zmíněném rozhodnutí týkajícím se příslušné třetí země;

b. příslušný orgán nebo instituce třetí země vydala certifikát o kontrole, v němž se konstatuje, že výrobní partie uvedená v certifikátu:

· byla získána v rámci výrobního systému, jenž uplatňuje pravidla ekvivalentní pravidlům stanoveným v článku 6, a

· byla podrobena systému kontroly uznávanému jako ekvivalentní v souladu s odstavcem 2 (b).

komentář:

1. pokud chce Česká republika vyvážet do zemí EU biopotraviny, musí být zařazena na seznam třetích zemí, to znamená , že musí prokázat, že má ekvivalentní výrobní systém a zároveň ekvivalentní kontrolní systém. Na tomto úkolu pracuje na MZe Technická komise pro ekologické zemědělství. Ta ve spolupráci s komisí EU pracuje na sblížení našeho Metodického pokynu a nařízení EU a zároveň napomáhá akreditaci našeho kontrolního systému u Evropské komise.

2. Do 31.12.2000 se může v ekologickém zemědělství používat rozmnožovací materiál nepocházející z ekologického zemědělství(konvenční), pokud není k dispozici ekologický. Konvenční materiál nesmí být ošetřen nepovolenými prostředky, např. . mořidly, které nejsou uvedeny v přílohách.

3. Po 31.12 2000 platí že pro nezpracované výrobky rostlinného původu musí být jako rozmnožovací materiál použit produkt ekologického zemědělství..

4. Pro produkci tohoto materiálu se předpokládá, že mateční rostliny byly nejméně jeden rok u jednoletých a dva roky u víceletých pěstovány ekologicky. Z toho v praxi vyplývají dva možné zdroje. Za prvé vlastní osivo a za druhé konvenční osivo. Konvenční osivo se tedy smí používat jen pro produkci ekologického osiva a sadby, nikoliv pro produkci merkantilu (biopotravin).

5. O případných výjimkách u některých druhů rostlin, nebo některých typů rozmnožovacího materiálu se musí po 31.12.2000. jednat.

7. Legislativa k používání rozmnožovacího materiálu v ekologickém zemedelství

Výňatek z Metodického pokynu - Rozmnožovací materiál

(návrh v posledním znění - zatím neschváleném a nepublikovaném)

3.16 V ekologickém zemědělství se používá pouze rozmnožovací materiál z uznaných, ekologicky vedených ploch. Předpokládá se, že osivo, nebo materiál k vegetativnímu množení byly mateční rostlina v případě osiva a výchozí rostlina (rostliny) v případě materiálu k vegetativnímu množení pěstovány v souladu s pravidly ekologického zemědělství alespoň po jednu generaci, anebo v případě víceletých rostlin po dobu dvou vegetačních období.

Pro produkci osiva a sadby z ekologicky vedených ploch lze použít:

1. Vlastní rozmnožovací materiál z ekologicky vedených ploch, tyto plochy musí být nahlášeny při přihlašování ke kontrole kontrolnímu orgánu KEZ (kontrola ekologického zemědělství) a použití osiva podléhá schválení kontrolního orgánu KEZ.

2. Není-li tento (viz.1) k dispozici, lze do 31.12.1999 použít nemořený certifikovaný rozmnožovací materiál z konvenčního zemědělství, jeho použití také podléhá schválení KEZ.

Při produkci osiva obilnin vybraných druhů na prodej, lze v ekologickém zemědělství produkovat pouze stupeň C, který nemusí být mořen,

Při produkci sadby brambor na prodej, lze v ekologickém zemědělství produkovat pouze stupeň C2 u kterého není ze zákona povinné předčasné ukončení vegetace,

KEZ použití vlastního osiva a sadby neschválí pokud použitý rozmnožovací materiál, předplodina, zdravotní stav a zaplevelení porostu neposkytují záruku dostatečné kvality osiva. Produkce osiva a sadby na prodej se řídí zákonem č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin.

Pro účely vývozu zeleniny do zemí EU je třeba respektovat skutečnost, že od 1.1.1998 není možné používat sazenice z jiných než ekologicky pěstovaných zdrojů.

komentář:

1. Tato část Metodického pokynu je v podstatě aplikací Nařízení EU na naše podmínky, zvláště s ohledem na Zákon č. 92/1996 Sb. Ze dne 15. Března 1996 o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin. Tento zákon je Metodickému pokynu nadřazený a proto by osivo (bioosivo) produkované v ekologickém zemědělství mělo jeho ustanovení plnit.

2. Oproti nařízení EU je zde termín použití ekologického rozmnožovacího materiálu o jeden rok dopředu, což znamená že již v roce 1999 musíme zasít konvenční materiál, který bude v roce 2000 možné využít jako osivo a sadbu produkovanou v ekologickém zemědělství . Je na svazech ekologických zemědělců, aby si tuto situaci uvědomily a iniciovaly certifikovanou produkci osiva a sadby. Od roku 1990 kdy u nás vzniklo ekologické zemědělství se u nás otázka produkce certifikovaného (uznaného) osiva neřešila. Zemědělci buď obměňovali vlastní materiál, nebo nakupovali nemořený konvenční. Tato situace se nyní mění a nastává potřeba změny postoje ekologických zemědělců k této problematice.

8. Ocekávané problémy pri produkci osiva a sadby v ekologickém zemedelství

Při množení pro vlastní potřebu i pro prodej si ekologičtí zemědělci musí uvědomit , že produkovat kvalitní osivo bez pomoci chemie je náročnější na vědomosti a agrotechnickou kázeň. Proto si musí uvědomit několik základních požadavků na osivo a množitelský porost. Tj. musí mít zdravý, druhově čistý, nezaplevelený porost, v dobrém výživném stavu , jehož výsledkem je zdravé, čisté a klíčivé osivo (případně sadba) odpovídající normě. Produkci tohoto osiva bude kontrolovat jak ÚKZÚZ, z hlediska norem, tak i KEZ z hlediska dodržování směrnic.

Je nutné se zvláště vyrovnat se zákazy intenzifikačních faktorů a preventivní opatření přizpůsobit hlavně těmto omezením :

· Zákaz používání herbicidů.

· Zákaz hnojení syntetickým dusíkem a některými ostatními hnojivy.

· Zákaz použití nepovolených mořidel.

· Zákaz použití fungicidů.

Tato omezení mimořádně zvyšují význam:

- předplodiny z hlediska zařazení v osevním postupu,

- výběru nezapleveleného pozemku,

- celkové úrovně agrotechniky,

- kvality výchozího rozmnožovacího materiálu, zvláště při použití vlastního,

- pravidelné agrobiologické kontroly,

- ruční práce vzhledem k potřebě odstraňovat ručně jiné druhy rostlin a plevele,

- použití organických hnojiv a udržování ostatních živin povolenými hnojivy na střední zásobě,

- možnosti použití biologické ochrany (např. mořidla Polyversum).

Pro množení osiv a sadby bude nutné vybrat pouze podniky, které mají vysokou agrotechnickou úroveň, zkušenosti s množením osiva a sadby. a zároveň možnost další úpravy osiva a sadby (čištění, balení). Produkce ekologického rozmnožovacího materiálu bude jistě náročná , ale na druhou stranu, je zde zaručený odbyt jak doma tak zřejmě i v zemích EU. Navíc cena tohoto materiálu je podstatně vyšší nežli u osiv konvenčních. Proto by se mohla stát i významným finančním zdrojem ekologických farem.

Je však také nutné ověřit, jestli jsme vůbec schopni při našem zatížení půdy semeny plevelů a vzhledem k ostatním faktorům, kvalitní osivo za dodržení požadavků zákona a Metodického pokynu vyprodukovat. Proto navrhujeme na tuto záležitost řešit v rámci výzkumného projektu Produkce bioosiva, který jsme podali na NAZV.

Literatura

FANTYŠ, M.: Ekologické zemědělství a biopotraviny, Ekologické listy č. 1, 25.5. 1998, MZe, Praha

ROZSYPAL, R.: Kontrola a certifikace v ekologickém zemědělství. Ekologické listy č. 47/98, 30. 11. 1998

DVORSKÝ, J.: Role státu v dalším rozvoji ekologického zemědělství. Ekologické listy č. 47/98, 30. 11. 1998.

Zákon č. 92/1996 Sb. Ze dne 15. Března 1996 o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin

Vyhláška 324 Ministerstva zemědělství ze dne 10. prosince 1997 - O způsobu označování potravin a tabákových výrobků.

Metodický pokyn pro ekologické zemědělství č.j. 655/93-340

Nařízení Rady EHS č. 2092/91 ze dne 24. 6. 1991 “O ekologickém zemědělství a odpovídajícím způsobu označování zemědělských výrobků a potravin”.