Včely vylétly, zahubit by je mohly jen náhlé mrazy

Počasí láme v posledních dnech teplotní rekordy tak, že si zkušený včelař Bohuslav Toman připadal o víkendu u svých velkých úlů v Ostravě-Proskovicích jako v červenci. "Hučelo to kolem úlu jak v létě a dostal jsem už i první bodance," říká předseda dnes už jediného existujícího včelařského družstva v zemi. "Je sice dobře, když se koncem února udělá na pár dnů pěkně a včely se mohou venku zbavit trusu, který se jim ve vacích nastřádá za zimu. Ale není dobré, že takové počasí trvá už docela dlouho," říká Bohuslav Toman. Připomíná však, že už dlouho podobné brzké vylétnutí včel z úlů na přelomu ledna a února nezažil. Současné nepřirozené počasí ohrožuje především matku v úle. "Ta se totiž začne připravovat na kladení vajíček," říká včelař. "Když se pak náhle ochladí, včely už nejsou schopny vytvořit jí dostatečnou teplotu k tomu, aby se nenachladila," dodává včelař, který se proto obává nejvíc toho, že se současné teplé počasí změní rychle v mráz a chladno. Právě náhlé ochlazení může způsobit větší úhyn včel. "Ztuhnou jim svaly a včely nemají sílu se vrátit zpět do úlu. To se stane často třeba ve stínu nebo na sněhu, který si včely kvůli bílé barvě mohou splést s potravou," říká Bohuslav Toman, který včely chová už čtvrt století a má dvaačtyřicet úlů, což znamená při počtu až sto tisíc včel na jeden úl kolem čtyř milionů včel. Na brzké vylétnutí včel z úlů se ale názor včelařů liší. "Říká se, co včelař, to jiný. Někdo v tom vidí ohrožení včel, někdo jen komplikaci. Je dobré, když podobné počasí, jako je nyní, trvá tak dva, tři dny. Pokud by včely v únoru nevylétly, vyprázdní svůj trus do úlů a to může být začátek konce. Je totiž sladký, takže ostatní včely ho požijí. To může znamenat i vážnou nemoc v úlu. Tedy úhyn a samozřejmě škodu pro včelaře." Své včely každý majitel přes zimu krmí. Většinou cukrem. Jedno včelstvo v úlu zkonzumuje tak dvacet kilo cukru za zimu. Na jaře, ale už i v těchto jarně se tvářících dnech pak včely začínají pudově hledat potravu. "Když ji některá objeví, dá to ostatním na vědomí tancem. Vlétne do úlu a začne kroužit ve tvaru osmičky. Tím upozorňuje ostatní, že našla nektar," říká včelař. Přestože včely prožijí zimu v úlech a zmizí i z lesů a strání, nespí žádným zimním spánkem. "Včely žijí v úle a spí nejvýš velice krátkým, takzvaným vteřinovým spánkem," říká včelař. První letošní bodnutí včelou má už Bohuslav Toman i jeho žena Marie za sebou. "Pokud není člověk alergický, je naopak včelí jed pro člověka velmi léčivý. Na jaře zvlášť. Především na klouby," upozorňuje Marie Tomanová, která dodává, že si sama občas pár včel chytne do ruky a nechá se od nich pobodat. Jako důkaz léčivosti včelího jedu dávají Tomanovi k dobru jednu příhodu. "Přišel za námi člověk, který si dvacet let marně léčil ruku. Měl například velké bolesti, když se držel v tramvaji. Včelí jed mu pomohl tak, že za čtrnáct dní přišel úplně nadšený a nakoupil jed pro dalších pět svých přátel," usmívá se žena, která s mužem vede včelařskou prodejnu na hulváckém kopci.