Maso se v minulosti jedlo jen výjimečně

Především dětem, ale nejen jim, je určena výstava Víš, co jíš aneb Co a jak se dříve jedlo ve Slovéckém muzeu v Uherském Hradišti.

Slovácké muzeum, kam zajímavá výstava doputovala z brněnského Dětského muzea, nabízí v realizaci Ludmily Tarcalové spolu s Martou Kondrovou nejen přehled stravy našich předků, ale etnografky ji doplnily i o exponáty z vlastních muzejních sbírek z Uherského Hradiště. Výstava mapuje stravu našich předků již od doby neolitické až po blízké minulé století. Každá doba s sebou přinášela také své složení jídelníčku podle možností daného místa, produktů přírody, schopností a dovednosti lidí v konkrétních podmínkách.Vše je koncipováno tak, aby si především děti udělaly ucelený obrázek o stravě lidí z dob, o kterých svědectví poskytují již jen historiky oprašované, nalezené a dochované exponáty. Děti se na principu různých poznávaček a jednoduchých hádanek a kvízů mohou dozvědět, čím se dříve kořenilo, co k čemu sloužilo a na mnohé exponáty si mohou dokonce sáhnout, potěžkat a pozorněji prohlédnout. "Výstava je koncipována tak, aby se děti hravou formou seznamovaly s jídlem a potravinami našich předků. Hned při vstupu každé dítě dostane kousek těsta a může si přímo v areálu výstavy na vále vytvořit, vymodelovat, vytvarovat, co chce. Jsou zde umístěné poznávací karty, kde se rozlišují druhy koření, obilovin a kčemu, který nástroj v tehdejší kuchyni sloužil. Velký úspěch měla výstava především před Vánocemi, kdy ji navštívilo nejvíce dětí i dospělých," sdělila pracovnice muzea Marta Kondrová. Největší prostor je věnován třicátým letům dvacátého století, a to stravě v oblasti moravského Slovácka. "Výstavu z Brna jsme rozšířily o exponáty z našeho muzea, které vypovídají o stravovacích návycích v naší lokalitě. Lidé zde v třicátých letech minulého století zpracovávali především žito a réž, v dnešním jazyce pšenici a žito, a z pšeničné a žitné mouky pekli chleba. Maso se moc nejedlo, výjimečně v neděli, a to většinou vařené hovězí z polévky," říká etnografka. Každodenní strava tehdy vypadala asi takto: na snídani si lidé převážně nadrobili chleba do bílé kávy, na oběd pak měli v době polních prací převážně vajíčka na tvrdo, nebo míchaná vejce se špekem - škvařežinu, chleba s tvarohem, solí a špekem nebo buchty, které ale tehdy nebyly moc sladké a často se proto na ně mazala povidla, tvaroh, nebo se jedly s mákem. Oblíbeným druhem buchet byly velké koláče uvnitř naplněné tvarohem a po povrchu posypané drobenkou a mákem, někde nazývané futuráky. Po důkladné prohlídce výstavy mnohý zájemce o jídlo zjistí, že se ani v době okolo čtyřicátých a padesátých let minulého století nekonzumovalo příliš mnoho masa. Naše prababičky vařily a jedly především brambory upravené na všemožné způsoby a luštěniny jako hrách, fazole a kroupy. "Výborné jídlo bylo takzvané manželstvo, což jsou vařené kroupy spolu s fazolemi a maštěné špekem a osmaženou cibulkou. Na něm si na zahájení výstavy měli možnost, díky naší dokumentátorce, pochutnat i návštěvníci muzea. Jinak se naše prababičky snažily spotřebovat úplně všechno. Nic z jídla nepřišlo do koše. V neposlední řadě šlo hodně také dobytku a domácímu zvířectvu," upřesňuje Kondrová. Ze zeleniny se hodně konzumovalo zelí, především kyselé, šlapané, které obsahuje hodně vitaminu C. Bez jídla se člověk neobejde, ale důležité také je, co jí. Výstava ve Slováckém muzeu v Uherském Hradišti nazvaná Víš, co jíš, která potrvá do 3. března, odpovídá na otázku, co jedli naši předkové zcela jasně a zároveň hravě. Pak bude dalším cílem putování této výstavy Litomyšl.