Brusel škrtá kandidátům kromě dotací i výrobní kvóty

Svými návrhy na financování zemědělské politiky si Evropská komise (EK) proti sobě popudila kandidátské země i nynější členy. Zatímco ty první se cítí být diskriminovány, že po vstupu mají dostat jen zlomek agrárních dotací ve srovnání se zemědělci v členských zemích, část států, které nejvíce přispívají do společné kasy, viní EK z rozhazovačnosti.

Nizozemsko, Německo a Británie dokonce EK požádaly, aby předložila nový návrh, v němž by se do roku 2006 nepočítalo s žádnými tzv. přímými platbami pro zemědělce z nově příchozích zemí. Premiéři zemí Visegrádu, kteří se chtěli v Maďarsku poradit o dalším postupu v této věci, schůzku zrušili. Usoudili patrně, že diskutovat zatím není o čem. Z Bruselu navíc již prosákly zprávy o škrtech, které Komise zamýšlí provést v navržené výši národních kvót kandidátských zemí u klíčových komodit. Česko by se podle těchto zdrojů mělo připravit mj. na snížení produkce mléka. Návrh české strany ve výši 3,1 miliardy kilogramů ročně, by se prý měl snížit na 2,5 mld. kg. Produkční kvóty jsou přitom neméně důležité jako míra přiznaných dotací a přímých plateb. Tyto peníze se ve značné míře vyplácejí na jednotku produkce. Jinak řečeno - obdrží-li ČR nízkou kvótu na produkci mléka, obdrží čeští zemědělci i nižší dotace, neboť ty jsou vztaženy k mléčné produkci v litrech či v kilogramech. Nadcházející měsíce jednání o kapitolách zemědělství a rozpočet tak slibují napínavý děj s množstvím zápletek a nečekaných obratů. V co vše nakonec vyústí, si neodváží předpovídat ani prognostici.

Jirovský: výše podpor bude nesouměřitelná

"Prostor pro jednání samozřejmě existuje. Poslední návrhy je podle nás třeba posoudit i z pohledu toho, co bylo přijato na summitu v Berlíně v roce 1999. Objem nabídnutých peněz pro deset zemí je totiž menší než tehdy, kdy se uvažovalo o vstupu pouze šesti kandidátů," řekl Právu předseda Zemědělského svazu ČR Miroslav Jirovský. Za hlavní považuje Jirovský právě zachování zemědělské výroby. Zatímco země EU za poslední desetiletí zvýšily zemědělskou produkci o více než 20 procent, ve střední a východní Evropě došlo k jejímu výraznému útlumu. Nemalá část přebytků ze zemí EU přitom skončila na trzích našeho regionu. "Stavy skotu u nás poklesly o 45 procent. Pokud nám nyní Brusel dál sníží kvóty u rozhodujících komodit, naše zemědělství nemůže splnit svoji multifunkční roli. Ta je postavena především na zachování chovu skotu a ovcí zejména v podhorských oblastech," zdůraznil Jirovský. Bez zemědělství podle něj tyto oblasti zpustnou a vylidní se. EK navrhla kandidátským zemím desetileté přechodné období pro tzv. přímé platby, což je jedna z hlavních forem zemědělských podpor. V roce 2004 má být rolníkům v kandidátských zemích vyplacena čtvrtina částky, na níž by jinak měli nárok. Příspěvek se má zvedat vždy po pěti procentech v letech 2005 a 2006. Čeští zemědělci by tak podle orientačních propočtů mohli v prvních letech po vstupu ze zdrojů EU v této formě získávat okolo 8 až 10 miliard korun ročně. To je zhruba polovina současného rozpočtu pro resort zemědělství. "Očekávat, že náš zemědělec v roce 2004 opravdu dostane čtvrtinu toho, co jeho kolegové z EU, je iluzorní. Při nižší produkci, dané nižšími produkčními kvótami, by podle našich propočtů šlo o pouhých 12 až 16 procent podpor. Platby se navíc vyplácejí zpětně s ročním zpožděním. Po odbourání cel by tak míra podpor v ČR a EU byla zcela nesouměřitelná. Důsledkem by bylo další omezení českého zemědělství a ohrožení naší potravinové bezpečnosti," zdůraznil Jirovský. Návrh EK ostře zkritizoval i prezident Agrární komory Václav Hlaváček, protože podle něj porušuje princip rovného přístupu. "Za těchto podmínek nevidím rozšíření EU jako řešitelné. Podmínky jsou totiž definovány tak, aby v České republice nebyla vyráběna téměř žádná zemědělská produkce k potravinářskému užití a aby se z ní stala čistě dovozní země," uvedl před nedávnem Hlaváček. Čeští zemědělci plánují svolat na duben do Brna setkání nevládních organizací ze všech kandidátských zemí. Na něm by měl být dohodnut společný postup při jednáních s EU o kapitole zemědělství.

S návrhy EK vyslovil nesouhlas i ministr zemědělství Jan Fencl. Nerovnocenné platby domácím zemědělcům z evropských fondů jsou pro něj nepřijatelné. "Při diskusích budeme trvat na rovném přístupu EU k českým rolníkům. Do sladění agrární legislativy i technických standardů jsme v minulosti vložili obrovské úsilí, snažili jsme se splnit vše, co se od nás žádalo. Podporujeme model evropského zemědělství, stojícího na dvou pilířích. Vedle konkurenceschopného zemědělství v produkčních oblastech, vyrábějícího pro trh, v něm má místo i hospodaření ve znevýhodněných oblastech, v podhorách a na horách, které produkuje i veřejné statky, stará se o údržbu krajiny a rozvoj infrastruktury na venkově. Za takto vymezených podmínek bychom však tento model zřejmě nebyli schopni udržet," uvedl Fencl s tím, že doufá v posun právě při nadcházejících obtížných jednáních s Bruselem. Premiér Miloš Zeman si prozatím netroufá odhadnout, zda se našim vyjednavačům podaří sjednat lepší podmínky pro české zemědělce. "Jak dlouho bude vyjednávání trvat a jaký bude jeho výsledek, nelze zatím odhadnout. Máme co činit se silným partnerem, který se snaží prostředky do zemědělství spíše omezit než zvětšit," uvedl Zeman po jednání vlády ve Zlíně. I dosavadní nabídka by podle něj znamenala pro české zemědělce nemalé zvýšení jejich finančních prostředků, navíc existuje možnost rozdíl částečně kompenzovat dotacemi EU na rozvoj venkova. Všeobecně se má zato, že jednání o zemědělské kapitole budou ukončena až jako poslední, nejdříve koncem letošního roku. Z pohledu České republiky to znamená, že je dokončí nová vláda, která vzejde z červnových parlamentních voleb.