Kučera: Dotace z EU by mohly zničit naše zemědělství
27.02.2002 | Agris
Hodně jsou slyšet hlasy, že naše zemědělství bez dotací a přímých plateb z EU nepřežije. Řada politiků vidí v těchto dotacích celý smysl našeho vstupu do EU. Pod vidinou získání velikých a "laciných" peněz, jako kdybychom si vůbec nechtěli připustit, že by jejich funkce mohly být i záporné. Zkusme si zodpovědět, co by se mohlo stát, kdybychom na každý hektar oněch diskutovaných 20 000 korun opravdu dostávali?
Zisk z hospodaření na jednom hektaru půdy se u dobrých hospodářů pohybuje okolo 3 tisíc korun. Když bychom na každý hektar začali dostávat 20 tisíc, "probudilo" by se veliké množství vlastníků půdy, kteří by si okamžitě spočítali, že jim i bez práce 10 ha k obživě rodiny stačí a začali by "hospodařit". Posekat jeden hektar dvakrát za rok, přijde asi na 1000,- korun, zbude tedy 19 tisíc z každého hektaru. Proč by tedy měli na polích něco vyrábět a riskovat, že o tento jistý zisk přijdou? 10 hektarů je přece 190 tisíc! Nebo budeme věřit tomu, že si český člověk, jindy tak vynalézavý a přizpůsobivý, této možnosti nevšimne a nezareaguje na ni? Velké dotace na půdu by tak místo rozvoje našeho zemědělství mohly zapříčinit jeho ztráty v postavení na trhu potravin. Opravdu to chceme? Opravdu o to mají státní vyjednavači bojovat?
Osobně jsem přesvědčen, že když nedostaneme z EU peníze žádné, nic dramatického se nastane. Ceny potravin, služeb, půdy i pachtovného zůstanou stát. A hospodařit budou dál ti, co dnes hospodaří. A jejich zisky ohroženy nebudou. Když bychom dostávali čtvrtinu, tedy asi 5000 korun na hektar, určitě budou vlastníci půdy usilovat, aby se tyto peníze dostali do jejich rukou. A pokud by je nedostali přímo, jak je tomu v zemích EU, rychle by se o velkou část těchto financí zvýšilo pachtovné. Zbývající část dotace by se pak pravděpodobně rozpustila ve zvýšených cenách služeb. Nelze očekávat, že by si málo organizovaní prvovýrobci tyto prostředky "udrželi". Stejně jako u většiny domácích dotací, i tyto peníze by většinově končily v pokladnách obchodníků a zpracovatelů.
Z pohledu dlouhodobé stabilizace našich prvovýrobních podniků v zemědělství potřebujeme vyřešit jejich restituční závazky a rozhýbat trh s půdou, aby zemědělci hospodařili z větší části na půdě vlastní a ne na pronajaté. Pokud se nám podaří zvýšit jejich organizovanost, dokázali by pak pro svůj rozvoj využít postupné sbližování našich farmářských cen k úrovni cen německých a rakouských farmářů. Ale veliké dotace z EU by mohly ohrozit soudržnost právnických osob (družstev a akciových společností) a ani soukromým farmářům by v úsilí o zvětšení jejich farem nijak nepomohly. Pro naše zemědělce by tak z dlouhodobého hlediska bylo podstatně přínosnější, kdyby jim vyjednavači vyjednali třeba vyšší kvótu pro masný skot na údržbu krajiny. Ze samotných přímých plateb jim toho mnoho nezůstane, dokonce mohou být pro ně i hodně nebezpečné. Rozhodně bychom neměli honbu za dotacemi z EU považovat za správnou a jedinou strategii našich politiků a vyjednavačů.
Ing. Miloslav Kučera
Stínový ministr zemědělství ODS
Další články v kategorii
- Ve velkochovu slepic na Havlíčkobrodsku veterináři potvrdili ptačí chřipku (21.12.2025)
- Provozovateli jatek v Holešově meziročně vzrostl čistý zisk a také tržby (20.12.2025)
- Státní veterinární správa začala ode dneška kontrolovat prodeje živých kaprů (19.12.2025)
- Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře (19.12.2025)
- Ve Stálkách na Znojemsku postaví zemědělci šest nových hal pro chov brojlerů (19.12.2025)
- Dohoda EU s Mercosurem o obchodu se odkládá na leden, uvedla von der Leyenová (19.12.2025)
- Park České Švýcarsko plánuje nové projekty, chce nové návštěvnické centrum (19.12.2025)
- Německo a Španělsko vyzvaly lídry EU k podpoře dohody s Mercosurem (19.12.2025)
- Opakované demonstrace zemědělcům dobré jméno neudělají (19.12.2025)

Tweet



