Bystřičtí chtějí pěstovat na stovkách hektarů palivo
30.04.2002 | Mladá fronta Dnes
Sto třicet milionů korun stála největší spalovna na biomasu v zemi, kterou na sklonku uplynulého roku zprovoznilo město Bystřice nad Pernštejnem. Nyní, se zkušenostmi z první topné sezony, se bystřičtí chtějí zbavit závislosti na dovozu paliva ze všech koutů země a začínají se ohlížet po vlastních zdrojích. "Pěstování dřevní hmoty potřebuje na rozjezd minimálně sedm let a je tedy nejvyšší čas něco dělat," uvedl bystřický starosta Josef Novotný. "Trochu nás však mrzí, že nám stát do startu nepřipravil podmínky," dodal. Podle starosty má nyní Bystřice asi 7,5 hektaru plochy zkušebně osázené topoly a vrbami, z nichž nejstarší jsou tříleté. Spolu s odborníky se nyní snaží posoudit, která dřevina je pro biomasu vhodnější. "Město nás oslovilo jako výzkumníky a zemědělce, protože má zájem o pěstování rychle rostoucích dřevin. Všichni si uvědomujeme, že je to běh na dlouhou trať. Nyní zkoušíme, které klony rychlerostoucích dřevin jsou nejlepší," vysvětlil Miroslav Trnka z firmy Zemservis, jež se zabývá zkoušením odrůd a pesticidů a také zemědělským poradenstvím. Podle předpokladů by se mělo v kotelně spalovat 40 procent slámy a 60 procent štěpky a za rok by se mělo vyrobit na 90 tisíc gigajoulů tepla. "Předpokládáme, že na 60 procent štěpky by Bystřice musela vytěžit sedmiletý topol z osmdesáti až sta hektarů, aby byla sto celý rok kotelnu bez problémů zásobovat. Znamená to, že bychom sedm roků po sobě potřebovali vysázet sto hektarů vrb nebo topolů, abychom je mohli po sedmi letech průběžně sklízet. Tak by se celý systém nastartoval," dodal Trnka. Podle Trnky i starosty Novotného není v celé zemi dostatek kvalitního certifikovaného materiálu. "Nikdo se totiž vážně nezabývá pěstováním dřevin na orné půdě. Pokusili jsme se proto založit jakousi matečnici, abychom mohli pěstovat vlastní řízky," dodal Trnka. Vzdor plánům, podle nichž by se měly plantáže rozkládat na sedmi stech hektarů, se starosta Novotný neobává, že by Bystřice neměla dost půdy. "V celé republice má být utlumena zemědělská výroba asi na 1,5 milionu hektarů a na Vysočině bude půdy dost . My si navíc od biomasy slibujeme energetickou nezávislost v době ropných krizí. Budeme závislí jen na místních zemědělcích," nastínil možné využití polí v okolních kopcích starosta Novotný.
Další články v kategorii
- Ceny potravin v roce 2026: Levné máslo a brambory, zdraží káva či kakao (26.12.2025)
- Pivovar Strakonice prodal meziročně více piva, letos investoval i do automatizace chlazení (25.12.2025)
- ČSÚ: Živý kapr letos stojí 126,23 koruny za kilogram, mírně víc než loni (24.12.2025)
- Udělejme z krmení zvěře vánoční zvyk, který opravdu pomůže (23.12.2025)
- Vláda souhlasí se záměrem obnovit daňové zvýhodnění vína, zákon připraví vlastní (23.12.2025)
- Čína zavádí vysoká cla na mléčné výrobky z EU, podle Bruselu neoprávněně (23.12.2025)
- Proč jedle neopadá a smrk je historicky králem českých Vánoc? (23.12.2025)
- Mýty italské kuchyně. Historik bourá legendy o ikonických pokrmech, čelí výhrůžkám (23.12.2025)
- Pavel Vacek: Kapr je jednička, sváteční polévky střídáme (23.12.2025)
- Potravinářská inspekce zjistila v tržní síti masné konzervy z dovozu falšované sníženým obsahem masa a s nedeklarovaným alergenem (23.12.2025)

Tweet



