K výskytu a škodlivosti virové zakrslosti pšenice na obilninách
30.04.2002 | Agris
Ing. Josef Vacke, CSc.
Výzkumný ústav rostlinné výroby Praha - Ruzyně
Virovou zakrslost pšenice způsobuje geminivirus, který je přenosný nymfami a imagy křísa polního (Psammotettix alienus Dahlb.). Infikuje pšenici, ječmen, žito, oves a některé druhy trav. U obilovin vyvolává zakrslost, žloutnutí nebo červenání listů, jejich nekrotizaci a redukci klasů, případně lat. Při nákaze v raných růstových fázích rostliny předčasně odumírají.
Virová zakrslost pšenice byla donedávna rozšířená pouze v níže položených, relativně teplejších a sušších oblastech středních, severních a východních Čech, jižní Moravy a na Hané. Od roku 1960 bylo v těchto oblastech zaznamenáno několik 2-5 letých period s lokálně silným a v mnoha případech i kalamitním výskytem choroby. V poslední době byly zjištěny její významné výskyty rovněž ve středně položených oblastech západních a severních Čech. Ve většině výše zmíněných period byly virózou silně nakaženy především porosty ozimé pšenice. V posledních letech však vzrostl počet intenzivně napadených porostů ozimého ječmene. Případy silnější infekce ozimého žita a jarní pšenice byly pozorovány zřídka, jarního ječmene a ovsa zcela výjimečně.
Intenzita poškození obilovin je závislá na několika faktorech, z nichž je nejdůležitější doba infekce. Ta u ozimů probíhá ve dvou fázích: na podzim, po vzejití obilovin (primární infekce) a následujícího roku v době jejich sloupkování (sekundární infekce). Poměr primárních a sekundárních infekcí v jednotlivých letech kolísá v závislosti na přezimování vektorů.
Primární nákazy způsobují u náchylných odrůd pšenice odumírání rostlin brzy na jaře, ještě před jejich vymetáním. Odolnější odrůdy, jako jsou Mironovská, Regina a Istra vymetají a dozrají, jejich výnos je však redukován cca o 85-90 procent. U ozimého ječmene bývá výnos zrna nižší cca o 80 až 90 procent. Sekundární infekce vyvolávají u náchylných odrůd ozimé pšenice snížení sklizně zrna v průměru cca o 85 procent, u odolnějších cca o 50 procent. Výnos podobně nakaženého ječmene bývá redukován cca 45 procent.
Základy pro snížení výskytu virové zakrslosti pšenice a její škodlivosti tvoří agrotechnické zákroky, kterými se hubí zdroje infekce a vytváří podmínky omezující možnosti nákazy obilovin. Patří mezi ně včasná podmítka a hluboká podzimní orba obilních strnišť, výsev ozimů v pozdních agrotechnických lhůtách, prostorová izolace výsevu od ohnisek infekce, pěstování odolných odrůd apod. V případě nadměrného výskytu infekčních křísů v porostech obilovin připadá v úvahu jeho hubení chemickými prostředky.
Další články v kategorii
- Pivo bez alkoholu nemusí chutnat divně. Ve Walesu spustili přelomové zařízení (15.12.2025)
- Brusel podle šéfa EPP navrhne upustit od zákazu spalovacích motorů od roku 2035 (15.12.2025)
- Česko bude dál svírat inverze s teplotami do 5 stupňů (15.12.2025)
- Erozní vyhláška má řešit i vítr, Motoristé plánují změny (15.12.2025)
- Otevírací doba o Vánocích: Pozor na zavřené obchody. Nákup se vyplatí už teď (15.12.2025)
- Šebestyán vedl zemědělský dotační fond, od letoška zastupoval velké agropodniky (15.12.2025)
- V kanadských skladech leží americký alkohol za miliardy. Provincie řeší, co s ním (15.12.2025)
- Zvěřiny se v Česku mnoho nejí, ale zájem roste. Vede daněk, divočák a jelen (15.12.2025)
- Na Litoměřicku a Nymbursku se potvrdila v malochovech newcastleská choroba (15.12.2025)
- Městské lesy Chrudim nabízí stromky, jedle z plantáží jsou ve větší oblibě (15.12.2025)

Tweet



