Česká zemědělská politika jde na ruku spekulantům

Ceny české půdy jsou desetkrát nižší než v Evropě. Těm, kteří by ji chtěli koupit, to buď nedovoluje zákon nebo jim vlastníci nechtějí pozemky tak levně prodávat. Stát také prodává půdu, ale jen vybrané skupině, která na to často ani nemá peníze. Trh s půdou stagnuje. Prodej zemědělské půdy v Česku skomírá, přestože je tady zájem vlastnit pozemky. Situaci ovlivňují dvě protichůdné tendence.

Soukromí vlastníci půdy by si přáli, aby se uvolnil trh s půdou a její cena se zvedla na tržní hodnotu. Zemědělská družstva, která vesměs mají pole v nájmu, ale naříkají, že nemají peníze. Proto přiměla vládu, aby změkčila podmínky pro prodej státní půdy a zlevnila ji. Stát jim jde na ruku. Výsledkem je, že průměrná prodejní cena hektaru zemědělské půdy je 53 tisíc korun, zatímco tržní úroveň v Evropě je desetkrát vyšší.

Nízká cena státní půdy sráží i hodnotu privátních pozemků. Zemědělci se však z jedné pasti dostali do druhé. Výrazný nepoměr cen otvírá prostor pro spekulanty. S očekávaným vstupem do EU se investice do levných pozemků několikanásobně zhodnotí. Do nákupu půdy se proto pustily i mnohem bohatší skupiny lidí než jsou zemědělci. Předseda Dozorčí rady Pozemkového fondu Jaroslav Palas upozornil, že se v tomto obchodu perou i špinavé peníze.

Šance se chytají i bohatí cizinci. Zemědělci zejména v pohraničí varují, že se pozemky dostávají do rukou podnikatelů z Rakouska, Itálie i Dánska. Zákon jim sice neumožňuje dostat se k české půdě přímo, ale našli tady ochotné dobrovolníky, kteří nakupují za ně. "Proti bílému koni s kapitálem ze zahraničí v zádech teď nemáme šanci,” uvedl předseda okresní Agrární komory v Břeclavi Jan Hajda.

Státní úředníci to nevidí tak tragicky. I kdyby si cizinci dělali právo na půdu, žádný katastrální úřad jim deset let pozemky nezaknihuje. Republika vyjednala s Evropskou unií, že sedm let po našem vstupu do unie nebude možné, aby si lidé z členských států u nás kupovali půdu. Do té doby se prý něco vymyslí, aby se zabránilo spekulacím.

Úředníci rozhodně vylučují, že by cizinci mohli dostat pod svůj vliv významnou část agrárních pozemků. Zemědělská půda v Česku má rozlohu něco přes čtyři milióny hektarů. Stát se rozhodl rozprodat pouze půl miliónu hektarů. Předkupní právo mají její nájemci, tedy agrárníci. Dosud stát prodal jen asi 16 tisíc hektarů.

Jiná situace je ale u soukromníků, kteří půdu získali do svého vlastnictví a mohou si s ní nakládat jak chtějí. Odborníci předpokládají, že by z jejich rukou mohlo přejít na nové vlastníky milión hektarů půdy.

Stát uvažuje, že by zemědělcům půjčil až 20 miliard korun, aby byli schopni konkurovat zahraničním zájemcům o tuto půdu. Rozhodnout o tom má nová vláda. Zastánci tzv. Garanční rolnické a lesnické banky si od toho slibují, že se rozhýbá prodej půdy.

Předseda Svazu vlastníků půdy a soukromých rolníků Jan Morávek si ale myslí, že se to nepovede. Brzdou podle něho je právě omezení prodeje cizincům a zavedení předkupního práva na státní půdu . "Ty, kteří by si rádi koupili půdu od fyzických vlastníků, stát omezuje podruhé, protože nevyslal žádný signál, že půda má vysokou tržní hodnotu," uvedl. Banky v Česku proto neberou půdu jako zástavu, na rozdíl od jiných zemí v Evropě.

Jak může prodávat stát

- Pravidla upravuje zákon o prodeji státní půdy.

- Státní půda může být prodána pouze fyzickým osobám, které mají české státní občanství.

- Zároveň jsou hospodařícími rolníky a společníky obchodních společností, členy družstev, vlastníky půdy nebo oprávněnými osobami (restituenty).

- První předkupní právo na půdu mají její současní nájemci, kteří uzavřeli s Pozemkovým fondem nájemní smlouvu na dobu nejméně pěti let. Ti mohou koupit padesát procent takto pronajatých pozemků, nejvýše však tři sta hektarů.

- Úřední vyhláškové ceny činí podle kategorie půdy 5000 až 130 tisíc korun za hektar.

- Kupní cenu je možno splácet ve třicetiletých bezúročných splátkách.

- V případě, že předkupní právo nelze uplatnit připadne půda zájemci, který v obálkové metodě nabídne nejvyšší kupní cenu.

- Pokud se nájemci rozhodnou na půdě dále nehospodařit, má na tuto půdu předkupní právo opět stát.

Jak získat soukromá pole

- Devizový zákon brání v prodeji této půdy cizincům

- Soukromou zemědělskou půdu mohou kupovat pouze české fyzické osoby nebo právnické osoby (firmy) se sídlem v České republice.

- Zahraniční fyzické osoby mají jedinou možnost: založit spolu s fyzickou osobou v Česku společnost, ve které je zahraniční osoba menšinovým podílníkem, a čekat, až české zákony prodej půdy cizincům umožní. Nebude to dřív než za deset let. Česko vyjednalo sedmileté období po vstupu do Unie, kdy cizinci u nás kupovat půdu nesmějí.

- Jinak je to u firem. Zahraničním firmám stačí založit v Česku pobočku nebo dceřinou společnost a ta pak nebude v nabývání nemovitostí nijak omezena.

- Tato společnost však půdu nenabývá a jakmile pobočka zanikne, musí se půda prodat zase jen právnické osobě se sídlem v České republice nebo fyzické osobě s občanstvím České republiky.

- Jak se cizinci dostávají k české půdě? Půdu za ně nakupuje český občan, koupí českou firmu i s pozemky nebo založí v Česku dceřinou společnost.

Spekulanti začínají od českých vlastníků skupovat půdu a doufají, že se vstupem do Evropské unie na svém obchodu vydělají. Prostřednictvím nastrčených osob skupují půdu v Čechách a na Moravě farmáři z Belgie, Holandska a Německa. "Je to reakce na nefunkční trh s půdou. Nastrčené osoby nedělají nic nezákonného. Mnohé z nich jsou v managementu místních firem a jsou členy Agrární komory, která na druhé straně tyto praktiky nejvíce kritizuje.," řekl František Janda, první místopředseda Svazu vlastníků půdy a soukromých rolníků České republiky.

"Vláda je povinna nastolit ve státě systém, aby lid mohl vlastnit půdu své vlasti. Proto je důležité, aby se půda prodávala pouze fyzickým osobám,"míní Janda.

Omezení přímých plateb z Evropské unie poškodí podle zástupců zemědělských družstev producenty i vlastníky půdy. Svaz vlastníků půdy to však považuje za strašák a vstup do EU podporuje.

"Máme zástupcům družstev rozumět tak, že se mají vlastníci připravit na stav, kdy nájemci už nebudou platit nic? Ve struktuře nákladů zemědělských podniků se nájemné podílí 1,6 procenty. Ve Francii ale nájemné tvoří přes 10 procent nákladů zemědělce. Dodávám, že půdu by měli vlastnit schopní hospodáři, především tuzemští. Předluženým hospodářům by měl stát podpory a prodej státní půdy zastavit," dodal František Janda.