Boj o zemědělské kvóty pokračuje
08.07.2002 | Hospodářské noviny
Společnou agrární politiku Evropské uni čeká 10. července důležitý test. Komisař Franz Fischler totiž tuto středu předloží na stůl představu, jak radikálně změnit platný systém vyplácení kvót.
Dosud se zemědělské subvence odvíjely od produkce. Farmářům se však mají podpory napříště vyplácet už jen paušálně. To by je tlačilo nikoli k naplňování evropských skladů povinně vykupovanými produkty, podle chystaného návrhu by měli naopak více respektovat zákon nabídky a poptávky.
Během sedmi let by jim klesaly přímé podpory o tři procenta ročně. Strop na jednu farmu má být 300 000 eur. Malých výrobců (do 5000 eur ) seplánované škrty dotknout nemají.
Větší část agrárního krajíce by touto reformou připadla na rozvoj venkova a na kvalitnější kontrolu bezpečnosti potravin.
Pro kandidátské země včetně České republiky je alfou a omegou zatím vzdálené reformy, zda už po vstupu do EU zajistí patnáctka všem farmářům rovné podmínky. Nyní Česko a další uchazeče znepokojuje, že finanční tahanice uvnitř unie komplikují již tak zapeklité přístupové rozhovory o kapitole "zemědělství".
Nyní se oba procesy kříží. Strategie agrární reformy nebude pod střechou do jara 2003. Hoří zato termín pro závěr jednání o podmínkách členství: konec roku 2002. Patří sem i stanovení výrobních kvót mj. také pro Česko.
Jedině podle nich by se dočkali i čeští farmáři alespoň části dotací podle dnes platných regulí.
Státní tajemník Pavel Telička se minulý čtvrtek v Bruselu dohadoval s odborníky Evropské unie právě o zemědělských kvótách.
Označil před zpravodaji Hodpodářských novin a ČTK některé návrhy Bruselu za nesmyslné.
Například u škrobu, kdy má Česká republika výrobní kapacity 51 000 tun a spotřeba přesahuje 100 000 tun ročně, navrhují experti z unie kvótu 17 000 tun.
"Řekl jsem jim, že by takovou blbost nemohli napsat, kdyby se řídili požadavkem sevillského summitu, abychom byli všichni realističtí a konstruktivní," uvedl Telička.
Přesto prý zaregistroval u evropských partnerů "náznak ochoty" zabývat se argumenty Prahy u hovězího masa nebo chovu ovcí v podhorských krajích.
Odmítl záměr Evropské unie stanovit jako referenční období pro určení kvót léta 1995-99. "To byly roky, kdy prodělávalo české zemědělství nejsložitější fázi restrukturalizace," vysvětlil Telička novinářům.
Po letních prázdninách proběhne další kolo nenápadných technických konzultací, tak důležitých pro rolníky.
Kardinální otázku, co s přímými platbami farmářům v nových členských zemích, nelze tedy zodpovědět dřív než letos v říjnu či listopadu. A jedná se o otázku politicky velmi výbušnou.
Německo, hlavní čistý plátce do pokladny Evropské unie, před volbami odmítlo zvětšit "euroagrární" břemeno o dvě miliardy eur. O tuto sumu totiž subvence narostou, zůstane-li v EU vše při starém.
Francouzský premiér Jean-Pierre Raffarin ale Němcům vzkázal, že Paříž "s veškerou tvrdostí" odmítne, aby se na společné agrární politice unie cokoli měnilo před rokem 2006, dokdy podle dohod platí finanční rámec z března 1999.
Pravá bitva vypukne podle znalců roku 2004, kdy se znovu rozdají rozpočtové karty. A novici možná už budou uvnitř.
Další články v kategorii
- Řečtí zemědělci se po vánoční pauze vrací k blokádám silnic a přechodů (28.12.2025)
- Česko chce flexibilitu v zemědělské politice. Může to být ale dvojsečné (27.12.2025)
- Ceny potravin v roce 2026: Levné máslo a brambory, zdraží káva či kakao (26.12.2025)
- Pivovar Strakonice prodal meziročně více piva, letos investoval i do automatizace chlazení (25.12.2025)
- ČSÚ: Živý kapr letos stojí 126,23 koruny za kilogram, mírně víc než loni (24.12.2025)
- Udělejme z krmení zvěře vánoční zvyk, který opravdu pomůže (23.12.2025)
- Vláda souhlasí se záměrem obnovit daňové zvýhodnění vína, zákon připraví vlastní (23.12.2025)
- Čína zavádí vysoká cla na mléčné výrobky z EU, podle Bruselu neoprávněně (23.12.2025)
- Proč jedle neopadá a smrk je historicky králem českých Vánoc? (23.12.2025)
- Mýty italské kuchyně. Historik bourá legendy o ikonických pokrmech, čelí výhrůžkám (23.12.2025)

Tweet



