Zemědělci musí vytvořit společná odbytová družstva

Zemědělci musí vytvořit společná odbytová družstva, říká Hlaváček

Prezident Agrární komory Václav Hlaváček tvrdí, že ceny obilí, masa i dalších produktů nyní začnou zase růst. Do budoucna by podle něj mělo jejich kolísání zabránit sdružování zemědělců do odbytových družstev. V nich se výrobci společně domluví, za jakých podmínek budou svoji produkci prodávat.

OTÁZKA: hn: O zakládání společných odbytových družstev zemědělců se v Česku hovoří již řadu let. V zemích Evropské unie většinou velmi dobře prosperují. Proč se neprosazují na tuzemském trhu?

Máme již například organizace pro společný odbyt ovoce, vepřového masa nebo mléčných výrobků.

OTÁZKA: hn: Nicméně tyto organizace, kupříkladu CZ Fruit, Agropork nebo Mlecoop, nedokáží výraznému kolísání cen zabránit. Proč?

Chce to určitý čas, v unii také nevznikala odbytová družstva příliš rychle. Současné organizace ještě neovládají dostatečně velký podíl trhu v jednotlivých komoditách. Je také pravda, že zemědělci se někdy mezi sebou také neumí domluvit. Místo aby prosazovali cenovou politiku vůči odběratelům společně, někdo přistoupí na nižší cenu, a pak se ocitnou všichni vůči zpracovatelům v nevýhodě.

OTÁZKA: hn: Zakládání odbytových družstev stát již podpořil částkou více než deset miliónů korun. Zemědělský svaz, jenž je součástí komory, ovšem požaduje podporu ještě větší. Proč si zemědělci nemohou pomoci vlastními silami?

Je přece i v zájmu státu, aby se ceny v zemědělství stabilizovaly. Silnější státní dotace by tak byly zcela namístě.

OTÁZKA: hn: Jak by mohl stát vytváření společných odbytových družstev více podpořit?

Měl by k tomuto účelu zřídit speciální dotační tituly. Stejně tak pomáhaly vlády svým farmářům například ve Velké Británii nebo v Dánsku. Všude tam mají odbytová družstva velkou tradici a velkou váhu.

OTÁZKA: hn: Státní podporu by tak ovšem zemědělci dostali na úkor zpracovatelů. Potravináři přece chtějí od rolníků nakupovat produkci co nejlevněji. Proč mají zemědělci dostávat dotace na to, aby si mohli na zpracovatelích vynutit co nejlepší cenu?

Stabilizace zemědělského trhu je i v zájmu potravinářů. Dnes nemá smysl, aby tyto dvě skupiny bojovaly proti sobě. Dokonce s nimi teď musí sdílet společný zájem i čeští obchodníci.

OTÁZKA: hn: Strategií obchodníků je ale také tlačit na nižší ceny zboží, které dostávají z potravinářských podniků nebo přímo od zemědělců. Kde vidíte společný zájem těchto skupin?

Zemědělci potřebují takové ceny, aby mohli přežít. Pokud by současný cenový propad pokračoval, tak rolníci padnou jako první. Hned za nimi však budou následovat zpracovatelé. Nebude přece možné dovážet veškeré agrární suroviny ze zahraničí.

V konečné fázi potom přijde řada na domácí obchodníky. Ti již dnes jen obtížně bojují s konkurencí nadnárodních obchodních řetězců. Pokud tedy nebudou domácí zemědělci, potravináři a obchodníci postupovat společně, řetězce je zlikvidují.

OTÁZKA: hn: Odbytová družstva nabízejí dlouhodobou ochranu farmářů proti prudkému propadu cen. Jak se zemědělci brání v současné situaci?

Sami nemůžeme všechno ovlivnit. Ničí nás silný kurs koruny. Nedělá potíže jen přímo exportérům. Když se nedaří vyvážet nadprodukci Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu, zůstávají přebytky na domácím trhu, a to samozřejmě stlačuje ceny dolů.

OTÁZKA: hn: Recept na oslabení koruny však vláda zatím nenašla...

Vláda však může ochránit tuzemský trh aspoň před nadměrnými dovozy. Tlačíme proto na to, aby zvyšovala cla. Už se to poměrně daří u mléčných výrobků a drůbeže. Potřebujeme ale také vyšší cla na dovoz vepřového masa i zeleniny.

OTÁZKA: hn: Výrazně nižší než loni jsou teď vedle cen vepřového masa či drůbeže třeba ceny tuzemských raných brambor, potravinářské pšenice nebo řepky olejky. Který druh výrobků považujete za nejohroženější, co způsobuje zemědělcům největší potíže?

Nerozlišuji to, v krizi je celá naše zemědělská výroba. Něco má působnost celoplošnou, ale problémy má každý zemědělec. Například chmel z pohledu celostátního významný není, ale podnikatelé v některých regionech jsou na něm existenčně závislí. Letošní ztráty kvůli nevýnosnému exportu mohou chmelaře úplně položit.

OTÁZKA: hn: Kdy zamíří ceny zemědělské produkce zase vzhůru?

Jsem přesvědčen, že v blízké době. Sklizeň obilí nebude tak velká, jak se čekalo, totéž platí o řepce. Postupně se oživí i trh s živočišnými produkty.