Výběr vhodné ráže k lovu spárkaté zvěře

Dr.Ing.Jiří Hanák

Výběr vhodné ráže a vhodného náboje je věčným tématem začínajících i zkušených myslivců. Zejména z hlediska ranivosti, chování ke zvěřině, okamžitých účinků na zlomení v ohni a podobně.

Pro úvahy o výběru ráže je třeba zdůraznit, že ranivost je dána především velikostí dopadové energie a druhem, konstrukcí a hmotností střely. Proto při výběru ráže musíme vycházet z druhu převážně lovené zvěře tak, aby zvolená ráž měla dostatek a nejlépe přebytek energie k docílení spolehlivého smrtícího efektu i při nestandardních podmínkách horšího zásahu a podobně. Podle charakteru honitby zvážíme i nejčastější předpokládanou vzdálenost střelby a podle ní orientujeme výběr ráže s ohledem na její ONV.

Pro lov srnčí zvěře je dostatečná dopadová energie střely minimálně 1000 J/100m, u ostatní spárkaté zvěře (např. prase divoké, jelen a další) je limit dopadové energie ve vzdálenosti 100 m podle zákona 449/2001 Sb. 1500 Joulů, ale z mysliveckého hlediska raději uvažujeme s dopadovou energií nad 2000 J.

Použití ráží s menší energií je jednak nezákonné, ale můžeme to považovat i za nemyslivecké a neetické, pomineme-li ekonomický aspekt v riziku odběhlé a případně i ztracené zvěře. Průběh velikosti energie a z toho vyplývající maximální mysliveckou vzdálenost střelby zjistíme z balistických tabulek.

Velmi těžko se definuje často používaný termín universální ráže. Absolutně universální ráž vhodná pro všechny druhy zvěře neexistuje. Lze však definovat universální ráž, případně nejvhodnější, pro určité skupiny druhů zvěře. Například pro menší spárkatou zvěř, pro těžší spárkatou zvěř, pro zvěř tropickou, těžkou a útočící a nebo pro zvěř kožešinovou.

Pro lov menší spárkaté zvěře jako je kamzík, srnčí zvěř případně sele prasete divokého jsou vhodné ráže 6,5 mm případně 243 W.

Velkou universálnost k lovu u nás většiny druhů běžné zvěře má střední skupina ráží jako např. : 7 x 57, 7 x 57 R, 7 x 64, 30 06, 7 x 65 R, 270 W, 308W nebo 8 x 57 JS. Náboj 8 x 57 JS (JRS) prožívá nyní velký návrat obliby. Pro střelbu na větší vzdálenosti jsou vynikající 7 mm Remington Magnum a 300 Winchester Magnum. Poslední dvě ráže mají dostatečnou rezervu výkonu i pro situace, kdy dojde k nepříliš přesnému zásahu nebo jsou dobře použitelné ke střelbě na nadprůměrné vzdálenosti. U uvedených ráží střední třídy je výhodou i velký výběr střel s různou konstrukcí umožňující řízený rozklad střely a spolehlivější ranivost při zachování průbojnosti a vytváření rovnoměrného střelného kanálu bez zbytečné devastace zvěřiny. Uvedené ráže jsou vhodné k lovu naší veškeré spárkaté zvěře.

Pro lov jelena a dospělé zvěře černé lze uvedenou střední skupinu ráží doplnit ještě např. o ráže 8 x 75 RS, 9 x 62 a 9,3 x 74 R. V Rakousku a i u nás zejména starší myslivci mají s těmito rážemi výborné zkušenosti i při lovu srnčí zvěře. Tyto ráže vytvářejí velmi kompaktní střelný kanál a nezpůsobují podlitiny a trhavé znehodnocení zvěřiny.

Střely malých ráží o malé hmotnosti a s vysokou rychlostí se obvykle při dopadu na cíl rychle rozkládají a způsobují trhavá zranění. Zkušenosti ukazují, že tyto ráže svým rychlým rozkladem poměrně lehké, ale velmi rychlé střely na výstřelné straně často zvěřinu velmi poškodí. Lehké a rychlé střely svojí rychlostí při pronikání do tkáně způsobují prostřednictvím tělních tekutin efekt podobný hydraulickému rázu při šíření kapalinou tzv. hydroefekt. Ten se sice vyznačuje u menší zvěře vysoce šokujícím účinkem, ale na druhé straně při nárazu na kost nebo kloub a u černé zvěře i při nárazu na krunýř z kaliště se rychlá a lehká střela rychle rozkládá na množství malých komponent, neproniká dále do těla a nemá již žádoucí ranivý účinek. Střely malých ráží nemají prostor pro defomační zónu, která vytváří podmínky pro řízený rozklad střely a proto jejich ranivý účinek na vitálnější zvěř je nepravidelný a nespolehlivý. Lehké a rychlé střely jsou výjimečně citlivé na vnější vlivy, které je i významným způsobem odchylují z původní dráhy letu např. vítr, déšť, sníh, tráva apod. V některých zemích EU je například lov větší spárkaté zvěře rážemi 5,6 mm zcela zakázán.

Obliba ráží má i časový trend v různé módnosti a také hraje vliv místní a územní obliby. Např. ve Skandinávii je velmi rozšířena ráž 6,5 x 55 SE, která je ve střední Evropě naopak vzácná, nebo ve střední Evropě je velmi rozšířena ráž 7 x 64 zatímco v USA se vyskytuje pouze ojediněle a např. v USA je velmi rozšířena ráž 30-30, ale v Evropě se téměř nepoužívá atd.

Při výběru ráže se již neomezujeme pouze podle sortimentu nábojů nabízeného tuzemským výrobcem. Užitečné je také získat komplexní informace o výrobě střeliva a zejména o výběru různých druhů a konstrukcí střel od dalších výrobců, které je i u nás již běžně na trhu.

Některé obecné aspekty pro výběr kulové ráže:

Výběr ráže je třeba provést:

1. podle druhu převážně lovené zvěře vybrat ráž s dostatečnou dopadovou energií střely nejlépe ještě i s dostatečnou rezervou

2. podle terénních podmínek honitby vybrat ráž s takovou ONV, která bude nejlépe vyhovovat nejčastěji očekávané dálce střelby

3. při zohlednění hmotnosti zbraně a fyzické kondici lovce

4. s korekcí podle nabídky střeliva a zejména možnosti výběru různých střel

Na závěr si shrňme klady a zápory některých skupin ráží, které pomohou při rozhodování. Pro velký výběr ráží i velmi blízkých parametrů bude konečné rozhodnutí o výběru konkrétní ráže nakonec věcí každého myslivce.

Ráže řady 5,6 mm:

Výhody:

· malá hmotnost zbraně

· plochá dráha letu střely

· dlouhá ONV s dalekým a přesným dostřelem

· vysoká rychlost střely způsobující šok a při správném zásahu u menší zvěře vysokou ranivost

Nevýhody:

· velká citlivost na vnější vlivy (vítr,déšť,tráva)

· malá deformační zóna střely neumožňující řízený rozklad střely a řízenou ranivost

· malá průbojnost při nárazu na větší kost a tím nespolehlivá ranivost, kdy střela nedosáhne životně důležité orgány

· časté trhavé účinky na zvěřinu

· nespolehlivá ranivost v okamžitém smrtícím účinku při zásahu na kost nebo nepřesném zásahu

· velký pokles energie značně omezující účinný dostřel při lovu střední spárkaté zvěře

· chybějící rezerva výkonu při hůře umístěném zásahu nebo při střelbě za ztížených podmínek

· vyloučená možnost mysliveckého použití při náhodném setkání např. s dospělým kusem zvěře prasete divokého při pochůzce honitbou apod.

· při předpokládaném sjednocení legislativy se státy EU se dá očekávat, že ráže 5,6 mm budou postupně k lovu spárkaté zvěře zakázány také u nás.

· malá resp. mizivá universálnost v možnostech použití na různé druhy zvěře

Ráže 6,5 mm; 7mm a 7,62 mm:

Výhody:

· velká universálnost ráží s možností použití k lovu širokého spektra zvěře

· velký výběr střeliva s množstvím různých druhů střel

· dostatečná deformační zóna střely umožňující řízený rozklad střely zabezpečující potřebnou ranivost a pronikavost k životně důležitým orgánům

· většina ráží použitelných k lovu na středně dlouhé a dlouhé vzdálenosti s průměrnou a nadprůměrnou ONV

· dostatečná rezerva výkonu i při hůře umístěném zásahu

· vysoká a spolehlivá ranivost

Nevýhody:

· v našich podmínkách při lovu většiny běžné zvěře jsou nepodstatné nebo nevýrazné

Ráže 8 a 9,3 mm

Výhody:

· velmi vysoká ranivost s výjimečně velkým předáním energie ihned v okamžiku dopadu střely daným velkým průřezem střely

· velká deformační zóna střely umožňující řízený rozklad střely s vysokou pronikavostí k životně důležitým orgánům

· malý pokles energie s rostoucí vzdáleností střelby

· velmi malá citlivost na vnější vlivy umožňující střelbu i za zhoršených podmínek (tráva, vítr, déšť, apod.)

· rezerva výkonu i pro lov těžší zvěře a při hůře umístěném zásahu

· vynikající zastavovací efekt (zvěř v ohni)

· vytváření rovnoměrného střelného kanálu a šetrnost ke zvěřině

Nevýhody:

· nižší ONV umožňující střelbu na průměrné a mírně nadprůměrné vzdálenosti

· větší hmotnost zbraně

Při rozhodování mezi dvěma rážemi doporučuji vždy volit raději ráž těžší a výkonnější, která má větší universálnost použití a často zabrání zklamání při neúspěšném dosledu zvěře střelené slabou ráží.

Při výběru nové zbraně, zejména dovážené, doporučuji zvážit výběr ráže i z ráží u nás doposud méně obvyklých. Vzhledem k dostupnosti střeliva bych i se volby některých ráží neobával a naopak je vřele doporučoval. Jsou to například:

6 x 62 ( R ) Fréres - tento náboj ocení zejména lovci, kteří dominantně loví zvěř srnčí nebo kamzíka. Výhodo náboje je zcela vyjímečná balistika, která umožňuje střelbu bez korekce záměru i na vzdálenost 300 metrů

6,5 x 65 ( R ) - jedná se o poměrně nový náboj určený k lovu veškeré evropské zvěře i na vzdálenost přesahující mírně 200 metrů

7 mm Remington Magnum - vynikající náboj k lovu veškeré naší zvěře i na vzdálenost nad 200 metrů, s vysokou ranivostí i při hůře umístěném zásahu, případně při lovu velmi vyspělé zvěře

300 Winchester Magnum - charakteristika podobná jako u náboje předešlého s výhodou při lovu zejména zvěře jelení a dospělé zvěře černé

300 Holland a Holland Magnum - klasický, anglický náboj s výbornou balistikou umožňující střelbu na vzdálenost kolem 200 m, s vysokým výkonem umožňujícím střelbu i těžké evropské zvěře; náboj s vysokou ranivostí a překvapivě malým zpětným rázem a měkkým vývinem rány

300 Weatherby Magnum - velmi rozšířený náboj z řady Weatherbyho nábojů; náboj s vysokou úsťovou rychlostí střely s vysokým šokovým efektem i na větší zvěř, s balistikou umožňující bezproblémovou střelbu i za hranici 200 metrů

30 R Blaser - poměrně nový náboj určený do zbraní s lůžkovým závěrem (zlamovacích) k lovu veškeré evropské zvěře i na vzdálenost kolem 200 metrů

8 x 75 RS - vynikající německý náboj, který se osvědčil i při lovu tropické zvěře; v současné době zažívá velkou renesanci a je umisťován zejména do kulových kozlic a dvojáků, má vynikající ranivost i na těžkou zvěř s možností střelby na vzdálenost kolem 200 metrů

Myslivost č. 7/2002