Některé aspekty ovčí pastvy

Some aspects of sheep grazing

D. Auf, J. Mrkvička

Česká zemědělská univerzita v Praze, katedra pícninářství

Abstract: Impact of grazing to the vegetable and the animal kingdoms is primarily characterized by browsing and trampling. This impact considerably affects vegetation density, tastiness and choice of fodder by the current breeds as well as the nourishing condition and the grazing form. The grazing plan shall provide preconditions which are necessary to meet the desirable objectives of landscape treatment.

Keywords: sheep grazing, utilization, trampling

Mnoho stanovišť, která je dnes potřeba zachovat, vznikalo v dřívějších stoletích následkem tehdejšího zemědělského hospodaření. Mezi ně patří ty, jež vznikly pastvou. Tyto kulturní biotopy lze udržet jen vhodnými ošetřujících opatřeními, které se přibližují svým účinkem dřívějšímu hospodaření.

Díky absenci celkové péče o krajinu je ošetřování trvalých travních porostů ovčí pastvou hospodářsky málo atraktivní. K udržení některých biotopů nepůsobí žádná jiná ošetřující opatření tak, jako extenzívní pastva ovcí.

Působení pastvy na ekotop je charakterizováno v první řadě spásáním a sešlapáváním. Toto působení silně ovlivňuje hustotu porostu, chutnost a volbu píce současnými plemeny a také výživný stav a pastevní formu.

V porovnání s kosenými pastvinami se na ovčích pastvinách projevuje jasný posun v rostlinném složení na stanovišti, který je způsoben výběrovým působením spásání.

Na krátce spásané ovčí pastvině se rozšiřují nízkovzrůstné druhy a růžicové rostliny, které nejsou spaseny. Vegetativně se rozmnožující, z části výběžkaté druhy, zde převáží nad generativně se rozmnožujícími rostlinami, které bývají často spaseny při intenzívní pastvě zpravidla ve fázi kvetení.

Vznikající křovinný nálet bývá spasen ovcemi pouze nedostatečně. Rozšiřování křovin se dá zabránit jen stálou intenzivní pastvou. Keře nad 1 m ovce nepoškozují.

V blízkosti stájí, ohrad a napajedel je působení vypásání a sešlapávání a eutrofizace ovcemi velmi zřetelné. Pro praxi v ochraně krajiny má význam zakládat chlévy a ohrady mimo chráněná území a eliminovat tyto negativní účinky vhodným vedením stáda.

Ovce dávají přednost čerstvým, na bílkoviny bohatým listům a lodyhám. Stařina je podstatně chudší na dusík, to znamená, že poměr uhlíku a dusíku (C/N) bude po spásání větší. Rozklad stařiny se prodlužuje a postupně vzniká méně kvalitní humus.

V protikladu k selektivnímu působení vypásání, ovlivňuje sešlapávání skotem celou plochu spíše nevýběrově. Zvláště citlivé jsou na sešlapávání např. orchideje a rašeliník. Vedle přímých škod způsobených sešlapáváním na vegetaci působí nepřímo také vyhrabaná volná místa nebo půdní pokryv. Sešlapávání může působit na klíčení semen dřevin zvláště při malé intenzitě pasení.

Působení sešlapávání na vegetaci je u ovcí nižší než u skotu. Působení na komprimaci půdy dosahuje pod ovčí pastvinou 1- 4 cm a pod dobytčí pastvinou 10- 15 cm.

Zmenšení obsahu půdních pórů vede k nižší provzdušněnosti a zmenšení vsakovací schopnosti půdy, po níž následuje změna vegetace. Kromě toho může být konečně po částečném rozrušení rostlinného pokryvu půda odnášena vodou, nebo větrem. Svahovité polohy a suché, lehké půdy jsou při přepásání velmi ohrozené erozí.

Při správném vedení pastvy na strmých svazích udržuje sešlapání ovčími kopyty a nízké vypásání krátký, pevný travní drn bez mezer. Příliš velké zatížení plochy ovcemi může mít celkově nepříznivý vliv na ostatní biotické prvky ekosystému.

Samotné využívání ploch ovcemi neumožňuje častou obnovu, popř. ošetřování rozsáhlých biotopů pastvou. Neošetřované, zplstnatělé a zarostlé polosuché lokality lze spásat až po dostatečném obrůstání. Proto je nutné před začátkem ovčí pastvy udělat čistící pokos, při kterém se odklidí zplstnatělá bylinná vrstva a vyrůstající křoviny.

Před vyhnáním ovčích stád, event. před udělením pastevního povolení v chráněné oblasti, má být podle možnosti vytvořen pastevní plán ve spolupráci s odborníky chráněné oblasti. Ten má poskytnout předpoklady k tomu, aby byly dosaženy žádoucí specifické cíle ošetřování krajiny. Na základě vegetačně floristického mapování a zachycení ohrožených živočišných druhů by měla být každoročně vybrána plemena k paseným plochám, období, druhům pastvy a síle stáda. Ve složitých případech se má nejprve vypracovat celý plán na ošetření biotopu a rozvoje (plán managementu biotopu).

Práce byla podporována grantem GAČR č. 521/98/1321.