Praktické možnosti regulace plevelů na půdách uváděných do klidu

Practical possibilities of weed control on set-aside land

V. Brant, M. Svobodová, J. Šantrůček

Katedra pícninářství, Česká zemědělská univerzita v Praze

Abstract:Annual weeds infestation comes on a set-aside land. Later they retire and they are replaced by two or more years species, as for example Lactuca serriola, Artemisia vulgaris, Taraxacum officinale, etc. Their control by mechanical treatments (cutting or mulching) is suitable on set-aside arable land. It is necessary to control perennial weeds (above all Elytrigia repens and Cirsium arvense) by herbicides already before the swards establishment. Mechanical measures during setting the land aside usually are not effective against them.

Keywords: grasses, legumes, set-aside soil, weed control, cut, mulch

Rozvoj plevelných společenstev na půdách uváděných do klidu je ovlivněn zejména stávající zásobou generativních a vegetativních orgánů rozmnožování plevelů v půdě, druhem poslední pěstované kulturní plodiny na pozemku před jeho uvedením do klidu, způsobem (cílené ozelenění, samozatravnění) a termínem založení (podzim, jaro), jakož i způsobem jejich následného obhospodařování a strukturou plevelného spektra na okolních pozemcích.

Na půdách uváděných do klidu se lze tedy setkat se značným počtem plevelných druhů. V prvních letech po uvedení půdy do klidu dochází na úhorech vzniklých samozatravněním nebo osetých kulturními druhy trav, jetelovin, případně jejich směsmi, k výskytu značného množství jednoletých plevelů. Z hlediska klasifikace plevelů jsou na půdách uváděných do klidu, v závislosti na předplodině a termínu založení, zastoupeny jak plevele rostoucí převážně na jaře, které nepřezimují, tak plevele ozimé. Regulaci rozvoje jednoletých plevelných druhů na půdách uváděných do klidu lze řešit v průběhu uvedení půdy do klidu zejména mechanickými zásahy prováděnými na těchto plochách jako je sečení a mulčování. Tyto operace je z hlediska možnosti následného produkčního využití pozemků obhospodařovaných úhorováním nutné provádět v době, kdy na rostlinách ještě nejsou vytvořeny generativní orgány, které by následně zvýšily samotné zaplevelení pozemku v následujících letech a zároveň přispěly k nárůstu zásoby semen plevelů v půdě. Další účinnou ochranou proti nadměrnému rozšíření jednoletých druhů je zakládání hustých a konkurenčně silných porostů trav a jetelovinotrav, které jsou schopny jednoleté plevele potlačit. Jednoleté druhy však sami postupně ustupují, především v důsledku konkurenční schopnosti cíleně založených porostů kulturních rostlin nebo následkem rozvoje vytrvalých plevelů, jimž rovněž nemohou konkurovat. Chemickou regulaci jednoletých plevelů na úhorech nelze z ekonomických důvodů, ale i problematické volby přípravku, jedná-li se především o druhově pestřejší porosty jetelovin a trav, doporučit.

Vážnějším problémem je však výskyt dvouletých až vytrvalých plevelných druhů, rozšiřujících se na úhorech převážně od druhého až třetího roku uvedení půdy do klidu, jako jsou locika kompasová, pelyněk černobýl, smetánka lékařská, šťovíky apod., které relativně dobře obrůstají i po provedených mechanických zásazích a následně vytvářejí semena. Především druhy jako locika kompasová a pelyněk černobýl produkují značné množství semen, jež se anemochorně šíří na okolní pozemky, kde zvyšují jejich zaplevelenost. Přesto však prováděné mechanické zásahy (seč, mulč) představují ekonomicky, ale také ekologicky, nejpřijatelnější způsob jejich regulace. Nejdůležitějším, z hlediska účinnosti těchto zásahů, je termín provedení, který by měl být v době květu převážné většiny rostlin. Obdobně jako u jednoletých plevelů omezují rozvoj dvouletých až vytrvalých druhů, které se na úhory šíří především anemochorní cestou z okolních ploch, husté a plně zapojené porosty trav a jetelovinotrav.

Z hlediska následného začlenění půd uváděných do klidu zpět do produkčního procesu se jeví nejobtížnějšími vytrvalé plevele. Nejčastěji se jedná o pýr plazivý a pcháč rolní. Zaplevelení těmito druhy je spojeno s jejich předchozím výskytem na pozemku. Proto je nutno s regulací vytrvalých druhů začít již před založením úhoru, tj. nejlépe v naposled pěstované kulturní plodině, či po její sklizni. Zde lze bez problému využít totálních herbicidů typu ROUNDUP, TOUCHDOVN apod., jejichž aplikace je relativně levná a zajišťuje požadovaný účinek. Zároveň dochází k omezení výskytu ostatních plevelů a zvyšuje se úspěšnost založení cíleně vysévaných porostů trav a jetelovinotrav. Během úhorování jsou možnosti regulace pýru a pcháče relativně omezené, neboť mechanické zásahy jsou vesměs neúčinné a chemické ošetření, jedná-li se zejména o hubení pýru plazivého v porostech trav, s výjimkou porostů kde převažuje kostřava červená, nepřipadá v úvahu. Poslední příležitostí tedy zůstává aplikace neselektivních herbicidů před převodem půdy uvedené do klidu zpět na ornou půdu. Použití neselektivních herbicidů na konci úhorování přispěje nejen k regulaci plevelů vyskytujících se na úhorech a potažmo ke snížení zaplevelení následné kulturní plodiny, ale usnadní rovněž prováděné zpracování půdy.

Práce vznikla za podpory Výzkumného záměru MSM 41210-0004.