Vliv pěstování trav na semeno ve směsích s jetelovinami na zaplevelení porostu a obsah půdního dusíku.

The effect of grasses grown for seed in mixture with legumes on the incidence of weeds andsoil nitrogen content

B. Cagaš, R. Macháč

Oseva PRO s.r.o., Výzkumná stanice travinářská Rožnov-Zubří,

Hamerská 698, 756 54 Zubří

Abstract: The incidence of weeds and the content of soil nitrogen were investigated in the first year of a field trial with organic grass seed production in which the grasses were grown with companion legumes. Two grass species, timothy (Phleum pratense L.) cv. Sobol and perennial ryegrass (Lolium perene L.) cv. Bača, were tested together with three legumes, red clover (Trifolium pratense L.) cv. Start, white clover (Trifolium repens L.) cv. Vysočan and black medick (Medicago lupulina L.) cv. Ekola. Plots with red clover had the lowest number of weeds, those with black medick the highest. Perennial ryegrass had a better competitive ability than timothy against weeds and the companion legume. Soil nitrogen was found to be highest in plots with white clover and red clover.

Keywords: grasses, legumes, mixtures, seed production, weed, soil nitrogen

Abstrakt:V prvním roce čtyřletého pokusu s organickým pěstováním bojínku lučního a jílku vytrvalého na semeno společně s jetelovinným komponentem (jetel luční, jetel plazivý a tolice dětelová) bylo zjišťováno zaplevelení porostu a obsah půdního dusíku. Z výsledku pozorování je zřejmé, že nejnižší zaplevelení bylo na parcelách s jetelem lučním, naopak největší zaplevelení bylo u variant se zastoupením tolice dětelové. Nejvyšší obsah půdního dusíku byl zaznamenán u jetele plazivého a jetele lučního. V průběhu vegetace se u obou sledovaných trav projevilo zvýšení obsahu dusíku u variant s jetelem lučním, u jetele plazivého obsah půdního dusíku stagnoval, zatímco u tolice dětelové a u kontroly došlo k jeho snížení.

S ohledem na zákonem stanovenou nutnost používat v ekologickém zemědělství pouze ekologicky vyprodukované osivo, jsme za pomocí NAZV začali řešit výzkumný úkol QD0004 “Travní semenářství v podmínkách ekologického zemědělství”. Pro zajištění uspokojivého výnosu trav na semeno je nezbytné zajistit dostatečnou výživu rostlin dusíkem, který je nepostradatelný pro tvorbu fertilních odnoží (Cagaš et. al., 1989). Dalším velkým problémem je regulace zaplevelení, neboť i “ekologické osivo” musí splňovat požadavky na čistotu a kvalitu dle příslušných předpisů. Pro vyřešení výše uvedených problémů jsme zvolili pěstování trav společně s jetelovinami v kombinaci s různými způsoby ošetření porostu. V prvním pokusném roce bylo sledováno zaplevelení porostů a obsah půdního dusíku.

Pokus je založen s dvěmi travami: jílkem vytrvalým dipl. (Lolium perene L.) cv. Bača a bojínkem lučním (Phleum pratense L.) cv. Sobol v kombinaci s třemi jetelovinami: jetel červený dipl. (Trifolium pratense L.) cv. Start, jetel plazivý (Trifolium repens L.) a tolicí dětelovou (Medicago lupulina L.) cv. Ekola, doplněných variantou bez jeteloviny. Pro zajištění výživy dusíkem a regulaci zaplevelení byly v 1. roce zvoleny čtyři způsoby ošetření :

a. 1. seč na zeleno a v 2. seči výmlat jetelovin na semeno

b. mulčování (4x)

c. ad a) plus organické hnojení

d. ad a) plus minerální hnojení

V prvním pokusném roce bylo průběžně sledováno zaplevelení porostu a před jarním i podzimním hnojením také obsah půdního dusíku v profilu 0-30 cm. Velikost pokusných parcel je 20 m2 a každá varianta má 4 opakování. Výsledky byly statisticky testovány metodou ANOVA.

Pěstování trav na semeno společně s jetelovinami doporučoval již DEMELA (1947). AAMLID (1999) uvádí, že při organickém pěstování bojínku s jetelem bílým nebo zvrhlým je možno dosáhnout srovnatelného výnosu semen s konvenčně pěstovaným bojínkem, ale s nižší čistotou osiva.

Z hodnocení zaplevelení porostu vyplývá, že nejlepší regulace zaplevelení byla na parcelách s jetelem lučním, které někdy předčily i konvenční variantu. Naopak největší zaplevelení bylo u variant se zastoupením tolice dětelové. V porovnání způsobu ošetřování se u bojínku lučního nejlépe uplatnila konvenční varianta, která průkazně převýšila varianty a) a b); u jílku vytrvalého nebyly zjištěny žádné průkazné rozdíly mezi způsoby ošetřování. Při srovnávání obou testovaných druhů trav je zcela zřejmé, že jílek vytrvalý má podstatně větší konkurenční schopnost vůči plevelům i vůči doprovodné jetelovině.

Nejvyšší obsah půdního dusíku byl zaznamenán u jetele plazivého (3,25 mg/kg u bojínku a 1,60 mg/kg u jílku) a jetele lučního (2,96 mg/kg u bojínku, 1,46 mg/kg u jílku). V průběhu vegetace se u obou sledovaných trav projevilo zvýšení obsahu dusíku u jetele lučního, u jetele plazivého obsah půdního dusíku stagnoval, zatímco u tolice dětelové a u kontroly došlo k jeho snížení.

Z uvedených výsledků vyplývá, že pěstování trav na semeno spolu s jetelem lučním a jetelem plazivým může zabezpečit přiměřenou ochranu travosemenných porostů proti plevelům. Zároveň, zejména v kombinaci s organickým hnojením, může zabezpečit dostatečnou výživu dusíkem.

Literatura

Aamlid, T., S., (1999) Organic seed production of timothy (Phleum pratense) in mixed crops with clovers (Trifolium spp.), Proceedings of 4th International Herbage Seeds Conference in Perugia, s. 28-32.

Cagaš, B., Macháč, J., Šrámek, P., Folta, J., Tvrz, V. (1989) Semenářství trav, SEVT Praha, 152 s.

Demela, J., (1947) Pěstování travních semen, Brázda, 176 s.