Půdní podmínky pro obrůstání vojtěšky

Soil conditions for alfalfa overgrowing

J. Šantrůček, M. Svobodová

Katedra pícninářství, Česká zemědělská univerzita v Praze, Praha 6 - Suchdol

Abstract: Alfalfa requires a loose soil (1,25 g.cm-3) in the level of its crowns for its good overgrowing. The crossing of agriculture machines causes an excessive soil compaction of this level on a farm land. Only 15-20% of total dry mass yield decreasing after machines crossing is caused by the soil compaction, the rest is done by the plants damaging. Alfalfa stands harrowing in the beginning of vegetation period or after cuts does not loosen effectively the soil, it causes decreasing of stems number and dry mass yield and a higher root and crowns diseases infestation. More effective ways of cultivation (vibration harrows, cultivators) damages the plants more severely. The preventative measures against the soil compaction and against crossing over the plants are the most effective.

Keywords: alfalfa, soil compaction, cultivation, yield, stand density, diseases

Vojtěška je vedle jetele lučního naše nejdůležitější jetelovina. Za příznivých podmínek poskytuje vysoké výnosy kvalitní píce. Rozhodujícím faktorem pro její úspěšné pěstování, vzhledem k jejímu hlubokému kořenovému systému, je dostatečná mocnost a provzdušnění půdního profilu. V našich podmínkách se sklízí nejméně 2x, obvykle však 3-4 krát ročně, což sebou přináší problém mnohonásobných přejezdů po pozemcích a rostlinách a v důsledku toho zvyšující se zhutnění zejména povrchové vrstvy půdy v zóně kořenových krčků, ze kterých rostliny převážně obrůstají. Mimo to dochází při všech přejezdech k mechanickému poškozování kořenových krčků, zkrácených lodyh i kořenů, oslabování rostlin a rozšiřování chorob kořene a kořenového krčku (tzv. cévní vadnutí aj.). Pojezdy sklizňovou technikou spolu s dopravními prostředky na odvoz píce způsobují, že ve stopě jejich kol mají rostliny vojtěšky v průměru o 2 lodyhy méně a produkci nadzemní biomasy nižší o 10-14% nižší, než nepřejeté rostliny . Porosty na souvratích jsou řidší (o 15%), rostliny mají v průměru o 3 lodyhy méně a jsou nižší o 50-130 mm. Po přejezdech mechanizačních prostředků obsahují kořeny vojtěšky ve zhutněných půdách méně zásobních látek a často právě tyto rostliny vyzimují.

Předpokladem dobrého výnosu je dostatečný počet rostlin na m2, ale především počet lodyh na jednotku plochy (v 1. seči 1200 až 1500 na m2) a jejich hmotnost. Z tohoto hlediska je optimální objemová hmotnost půdy ve vrchních vrstvách ornice v užitkových letech pěstování vojtěšky u našich běžně pěstovaných odrůd 1,25 g.cm-3 (bezprostředně před setím 1 g.cm-3, v době vzcházení 1,15 g.cm-3). Ve 3. až 4. roce vegetace však běžně dosahuje na celé ploše hodnot škodlivého zhutnění (1,4-1,7 g.cm-2), na souvratích dochází ke zhutnění se všemi jeho důsledky mnohem dříve.

Potřeba kypření půdy v zóně kořenových krčků vojtěšky byla v řadě pokusů prokázána, avšak odedávna praktikované vláčení porostů branami na jaře nebo po sečích nemá dostatečný kypřící účinek, rostliny jsou poškozovány a infikovány výše zmíněnými chorobami, takže výnos se většinou nezvýší, pokud se vytvoří větší počet lodyh, jejich hmotnost je menší a zásah je ekonomicky neefektivní. Často dochází dokonce k poklesu výnosu a vytrvalosti porostu a tyto zásahy představují další přejezdy přes rostliny. Bylo prokázáno, že samotné zhutnění půdy se na celkovém snížení výnosu vlivem přejezdů strojů podílí jen 15-30%, 70-85% úbytku výnosu je třeba přičíst na vrub poškození rostlin. V řadě pokusů jsme zkoušeli i vliv jiného nářadí, které účinněji kypří půdu v zóně kořenových krčků - kultivátory a vibrační brány. Čím razantnější však bylo kypření půdy nebo vyšší počet zásahů, tím více v hustém porostu, zvláště ve 3. roce vegetace, docházelo k depresi výnosu, úbytku lodyh, a to i v případech, kdy bylo dosaženo optimálních půdních podmínek pro vojtěšku. Vláčení (kultivace) řídkých porostů (pod 40-50 rostlin) může mít částečný plevelohubný účinek proti mělko kořenícím druhům. U takových porostů je třeba zvážit jejich zaorání nebo přísev.

Z těchto poznatků vyplývá, že zejména u hustých a kompletních, ale i u mírně prořídlých porostů, nelze vláčení ani jiné kultivace doporučit, spíše je třeba se zaměřit na preventivní opatření proti zhutňování půdy. Dbát o dostatečné množství organické hmoty v půdě, v roce zakládání porostů, kdy je půda ještě relativně velmi kyprá a tudíž náchylná ke zhutnění, provádět všechny operace (přípravu půdy a setí) za optimální půdní vlhkosti, používat pokud možno nízkotlakých pneumatik nebo dvojmontáží kol. V průběhu prvního i následujících let vegetace je nutno co nejvíce omezit přejezdy přes porosty zejména za vyšší půdní vlhkosti (pro účely každodenní sklizně píce využívat porosty v posledním roce vegetace), vytváření nových cest v porostech z důvodů špatného stavu stávajících, při odvozu čerstvé hmoty zejména v 1. roce vegetace vyloučit přejezdy s plně zatíženými valníky. Dobrým řešením pro vyloučení přejezdů přes rostliny by byly tzv. “kolejové řádky”, které však předpokládají sjednocení rozchodu kol používané mechanizace.

Doporučujeme přednostně používat odrůdy s vyšší rezistencí vůči chorobám kořene a kořenového krčku, porosty správně zakládat, nejlépe v jarním období do užších (75 mm) řádků nebo secími stroji s páskovým výsevním ústrojím, při pravidelných inventarizacích porostů sledovat nejen počet rostlin a lodyh na m2, ale také jejich zdravotní stav, který výrazně ovlivňuje odnožování. Provozní vytrvalost porostu samozřejmě závisí i na dalších agrotechnických opatřeních jako např. na správných termínech a frekvencích, hnojení P, K aj.

Pěkných porostů jetelovin, zejména pak vojtěškových, je rok od roku vidět na našich polích méně. Stačí však málo, protože předpokladem udržení hustých, dobře zapojených porostů vojtěšek a jetelů je vyhovět jejich biologickým požadavkům, v neposlední řadě i ekologickým nárokům, z nichž do popředí vystupují především půdní podmínky, zvláště v ornici. Je pouze na nás, abychom je respektovali.

Práce vznikla za podpory Výzkumného záměru MSM 41210-0003.