Jak ovlivňují různé technologie pěstování pícních porostů ztráty dusíku?

Have different managing of perennial grasses influence to nitrogen loses?

J. Truneček1, J. Šantrůček2

1BASF spol. s r.o., Šafránkova 3, Praha 5

2Česká zemědělská univerzita v Praze, katedra pícninářství

Abstract:A plot field trial was established on the experimental fields of the Czech University of Agriculture in Prague - Suchdol in the 1996. Stationary field lyzimeters for observing nitrates leaching were installed under undamaged soil profile in the same time. Measuring of nitrate concentrations began since the 1997 under plots with 4 different managing (1x, 3x cutting with the mass removing; 1x, 2x mulching). The values of nitrate concentrations commonly didnt exceeded the Czech state directive for drinking water. After 5 years of observing is the best managing system 1x cutting with the mass removing (the smallest nitrogen loses). The trial still continues and general summary will be done next year.

Keywords:perennial grasses, cutting, mulching, lysimetric waters, concentrations of nitrate nitrogen

Česká republika má jednoznačnou bilanci příjmů a výdajů vody. Máme jen tu vodu, která na naše území naprší. Od sousedů k nám prakticky žádná voda nepřitéká. ČR je tedy jakousi “střechou Evropy”, a proto právě na našem přístupu k problematice čisté vody záleží, jakou vodu Evropě předáváme. Přínosem pro ochranu vod v oblasti legislativní v ČR byla v lednu 1998 schválena tzv. malá novela vodního zákona - zákon č. 14/1998 Sb., v březnu téhož roku schválen zákon o poplatcích za vypouštění odpadních vod do vod povrchových (zákon č. 58/1998 Sb.). S účinností od 1. ledna 2002 platí tzv. vodní zákon (č.254/2001 Sb.). V EU oblast vody upravuje více než 70 legislativních dokumentů (směrnic a nařízení), voda patří k nejkomplexněji pojatým a nejvíce rozpracovaným oblastem evropské environmentální legislativy . Koncepce zachování čisté vody odtékající ze zemědělsky využívané krajiny by proto mohla být závažným argumentem pro jednání s EU a pro otevření měšců z podpůrných fondů.

Na katedře pícninářství ČZU v Praze se dlouhodobě zabýváme mimo jiné problematikou vyplavování dusíku pod víceletými pícními porosty v podmínkách uvádění orné půdy do klidu při použití nových technologií jejich obhospodařování. Porosty vybraných druhů trav, jetelovin a jejich směsí sklízíme 1-sečně na konci vegetační doby s odvozem hmoty nebo je mulčujeme (2x a 1x ročně). Jako simulace běžného využití porostů na píci slouží třísečná varianta. Pomocí stabilních terénních lyzimetrů sledujeme vývoj koncentrací nitrátového dusíku v podzemních vodách již od roku 1997. V pětileté časové řadě lze pozorovat určité trendy ztrát nitrátového dusíku. Je možné konstatovat, že nezávisle na použité technologii obhospodařování pícních porostů nedochází k takovým koncentracím nitrátového dusíku v průsakových vodách, než je mezní hodnota stanovená ČSN 75 7111 (Pitná voda). Zde je uvedena max. přípustná koncentrace nitrátového dusíku (NO3-N) 11,3 mg v litru pitné vody. V prvních letech po založení porostu jsme pozorovali zvýšené koncentrace NO3-N především pod třísečně využívanými porosty jetelovin (až 56,3 mg/l u vojtěšky prostřední). Po 3-4 letech se hodnoty stabilizovaly na úrovni 3-27,8 mg NO3-N /l vody. Naopak u mulčovaných porostů jetelovin docházelo během 2-3 let po založení k postupnému zvyšování ztrát dusíku (až 64,8 mg/l ), a to především v časně jarním období. Daleko příznivější situace je u porostů trav. Zvláště u jednosečných porostů pozorujeme velmi malé úniky dusíku do spodních vod (nejčetnější koncentrace v rozmezí 1-3 mg/l). Ani mulčováním porostů trav (1x či 2x ročně) nedochází v průměrných koncentracích NO3-N k překročení normované hranice. U sečně využívaných jetelotravních směsí lze v časové řadě 5 let konstatovat, že zde byly pozorovány vyšší ztráty dusíku (až 50,6 mg NO3-N /l) než u porostů mulčovaných, kde nejvyšší koncentrace dosahovaly 20,11 mg NO3-N /l.

Ztráty dusíku sledujeme rovněž pod chemicky udržovaným černým úhorem a pod plochami ponechanými samozatravnění, ale ošetřovanými stejně jako víceleté pícní porosty. Nejvyšší koncentrace jsme zaznamenali u černého úhoru (až 21,9 mg/l), a to především na konci vegetační doby. U jednosečně využívaného úhoru se ztráty NO3-N pohybují v rozmezí 0,7 - 5,2 mg/l. Mulčované varianty úhoru rovněž nepřekračují normovanou hodnotu, není rozdíl mezi frekvencí (1x, 2x), pozorujeme hodnoty v intervalu 0,7 - 10,9 mg/l.

Za doposud sledované období (5 let) se jeví jako nejvhodnější technologie využívání pícních porostů z hlediska ztrát živin v případě uvádění orné půdy do klidu 1x ročně provedená seč na konci vegetace s odvozem sklizené hmoty. V tomto případě byly naměřeny nejnižší koncentrace nitrátového dusíku. I z ekonomického hlediska (nejnižší náklady) je tato technologie pozitivní. Komplexní hodnocení je však nutné provést až na základě dalších pozorování v souvislosti s převodem takovýchto ploch na běžný osevní postup, což bude předmětem pokračování tohoto pokusu v příštím hospodářském roce.

Práce je řešena za podpory externího grantu QC 0242

Literatura u autorů