PŮDA JAKO ZDROJ INFEKCE TILLETIA TRITICI

Soil as the source of Tilletia tritici infection

Evženie Prokinová

Česká zemědělská univerzita v Praze, Katedra ochrany rostlin

Souhrn, klíčová slova

Přibližně posledních 10 let stále stoupá v České republice výskyt krytých snětí na ozimé pšenici. Ve sklizeném zrnu značného množství vzorků byla zjištěna přítomnost spór jak Tilletia tritici (syn. T. caries), tak T. controversa. Obecně je známo, že původce choroby je přenášen osivem a doposud je u nás osivo považováno za jediný zdroj infekce. Cílem této práce bylo ověřit schopnost T. tritici přežívat v půdě i v našich podmínkách. Byly založeny polní maloparcelkové pokusy. Vyseta byla odrůda Samanta, zrno bez přítomnosti spór snětí. Během vegetace nebyl porost ošetřen žádným pesticidem, odplevelení bylo provedeno ručně. Hodnocena byla vzcházivost, přezimování a výskyt chorob klasů. Nejvíce klasů napadených Tilletia tritici bylo ve variantě, kde bylo vyseto uměle inokulované osivo a dále nebylo ošetřeno. Byla prokázána vysoká účinnost použitého mořidla Raxil 515 FF na mazlavou sněť pšeničnou. Druhý nejvyšší výskyt snětivých klasů ve variantě, kde byla uměle inokulována půda suspenzí spór T. tritici, dokazuje schopnost této houby infikovat rostliny z půdy.

Klíčová slova: ozimá pšenice, Tilletia tritici, půda, zdroj infekce

Summary, keywords

About last ten years the occurrence of Tilletia tritici on winter wheat has increased in Czech Republic. In many samples of wheat grain from the harvest of 2000 year were spores of T. tritici and T. controversa detected. It is known the inoculum source of T. tritici disease are seeds. The aim of our work was to verify the ability of the fungus to attack wheat plants from the soil. Field plot trials were done. Var. Samanta was used, seeds without presence of spores of T. tritici for control. Suspension of smut spores was used for inoculating of plots. Any control throughout vegetation was not done, only the weeds were dispatched by hand. The biggest amount of diseased earns was in var. with inoculated seeds, the second biggest amount of bunt was found in var. with soil inoculation. That means T. tritici is able to attack winter wheat plants from the soil too.

Keywords: winter wheat, Tilletia tritici, soil, inoculum source

Úvod

Přibližně posledních 10 let stále stoupá v České republice výskyt krytých snětí na ozimé pšenici. V r. 2000 dosáhl takové míry, že se již velmi výrazně odrazil na obchodovatelnosti této komodity. Ve sklizeném zrnu značného množství vzorků byla zjištěna přítomnost spór jak Tilletia tritici (syn. T. caries), tak T. controversa, jen výjimečně a ojediněle byly přítomny spóry T. intermedia, která je některými autory považována za křížence mezi T. tritici a T. controversa. Choroba se vyskytuje pravděpodobně na celém území státu, rozdíl je pouze v četnosti výskytu. (Pro zjištění skutečného stavu je VÚZ v Kroměříži a také Státní rostlinolékařskou správou prováděn monitoring.) Obecně je známo, že původce choroby je přenášen osivem a doposud je u nás osivo považováno za jediný zdroj infekce. V zahraniční literatuře však existují práce, které dokumentují i možnost přežívání T. tritici v půdě. Schopnost přežívání T. tritici na pozemku i v případě zařazení nehostitelských rostlin v osevním sledu byla ve tříletých pokusech prokázána v Dánsku (Borgen, 2000). Yarham (1993) dospěl ve Velké Británii ke stejným výsledkům.

Cílem této práce bylo ověřit schopnost T. tritici přežívat v půdě i v našich podmínkách.

Metody

Polní maloparcelkové pokusy byly založeny na pozemku ČZU v Praze - Suchdole. Vyseta byla odrůda Samanta, zrno bez přítomnosti spór snětí. Zdravotní stav osiva byl před výsevem prověřován laboratorně standardní doporučenou metodou. Pokus byl založen metodou znáhodněných bloků, kontrola zahrnutá do bloků. Jedna varianta měla čtyři opakování, velikost jedné parcely 4 m2. Během vegetace nebyl porost ošetřen žádným pesticidem, odplevelení bylo provedeno ručně. Hodnocena byla vzcházivost, přezimování a výskyt chorob klasů. Vzcházivost a počet přezimovaných rostlin byly hodnoceny odpočtem rostlin na 1 m délkový řádku, vždy 4 m diagonálně přes parcelu, tj. 16 m na jednu variantu. Výskyt hálek snětí byl posuzován symptomaticky, vždy 4 x 10 klasů na parcelu, tj. 160 klasů na jednu variantu. Obdobně bylo hodnoceno zjevné napadení druhy rodu Fusarium a výskyt dalších nespecifických nekróz klasů. Do pokusu byly zařazeny následující varianty:

Varianta č.

1 zrno uměle inokulováno T. tritici (jedna hálka na 200 g osiva), neošetřeno

2 zrno uměle inokulováno T. tritici (jedna hálka na 200 g osiva), mořeno přípravkem Raxil 515 FF (ú. l. tebuconazol + thiram)

3 umělá inokulace půdy suspenzí spór T. tritici týden před setím, hustota inokula 5,7 x 105 spór, v dávce 1 l na 1 m2 pozemku, zdravé, nemořené osivo

4 umělá inokulace půdy suspenzí spór T. tritici týden před setím, hustota inokula 5,7 x 105 spór, v dávce 1 l na 1 m2 pozemku, zdravé osivo mořeno přípravkem Raxil 515 FF

5 kontrola: zdravé osivo, neošetřeno, bez umělé inokulace půdy nebo osiva

Pro výpočet statistické průkaznosti rozdílů mezi variantami byl použit program Excel.

Výsledky

1. Vzcházivost

Nejvíce rostlin vzešlo ve variantě 4 (umělá inokulace půdy suspenzí spór T. tritici dva dny před setím, zdravé osivo mořeno přípravkem Raxil 515 FF) - graf 1.

Graf č. 1

2. Přezimování

Při jarním hodnocení bylo zjištěno nejvíce rostlin na 1 m délky řádku opět ve variantě 4 a dále ve variantě 2 (zrno uměle inokulováno T. tritici , mořeno přípravkem Raxil 515 FF), nejméně rostlin ve variantách 1, 3 a 5 - graf 2.

Graf č. 2

3. Napadení klasů Tilletia tritici

Žádné napadené klasy nebyly zjištěny ve variantě 4, menší počet napadených klasů byl ve variantách 2 a 5, nejvyšší napadení bylo ve variantě 1 - graf 3.

Graf č. 3 procento klasů napadených T. tritici ze 100 procent klasů hodnocených

4. Symptomaticky zjištěné napadení klasů druhy rodu Fusarium

Nejvíce klasů s příznaky napadení Fusarium spp. (typicky zabarvené myceliální povlaky na obilkách, vínově hnědé zabarvení a deformace obilek) bylo zjištěno ve variantě 1 a dále ve variantách 4 a 5, nejméně napadeny byly klasy ve variantě 2 - graf 4.

Graf č. 4 procento klasů napadených Fusarium spp. ze 100 procent hodnocených klasů

Tab. 1 statistická průkaznost rozdílů mezi variantami

Diskuse a závěr

Získané výsledky potvrzují pozitivní vliv moření osiva jak na vzcházivost, tak na přezimování. V obou variantách, kde bylo vyseto ošetřené osivo, byly hodnoty statisticky průkazně lepší než ve variantách s výsevem neošetřeného osiva.

Výrazně nejvyšší množství klasů napadených Tilletia tritici bylo podle očekávání ve variantě, kde bylo vyseto uměle inokulované osivo a dále nebylo ošetřeno. Byla prokázána vysoká účinnost použitého mořidla Raxil 515 FF na mazlavou sněť pšeničnou i v případě enormně vysoké a v přirozených podmínkách krajně nepravděpodobné kontaminace zrn spórami sněti. Druhý nejvyšší výskyt snětivých klasů ve variantě, kde byla uměle inokulována půda suspenzí spór T. tritici dokazuje schopnost této houby infikovat rostliny z půdy. Schopnost přetrvávat na pozemku a infikovat rostliny při zařazování pšenice s jednoletým odstupem byla prokázána i v pokusech Borgen a Kristensen (1997). Autoři nevylučují možnost přežívání sněti i při delším odstupu pěstování pšenice na jednom pozemku a upozorňují na nutnost komplexní ochrany, protože při infekci z půdy není účinnost moření plně dostačující. Tento poznatek není zcela v souladu s našimi výsledky, kdy ve variantě inokulace půdy a výsev mořeného osiva nebyl zjištěn žádný klas napadený snětí. Důvodem ale může být zapravení inokula pouze formou suspenze, nikoli např. společně s posklizňovými zbytky pšenice. Tento fakt mohl ovlivnit schopnost patogena přežít delší dobu v půdě. Na nutnost komplexnosti ochrany proti sněti mazlavé ukazuje i fakt, že malé procento snětivých klasů bylo nalezeno i ve variantě, kde byl proveden výsev zdravého (ale nemořeného) osiva do půdy bez inokula. Domnívám se, že v tomto případě došlo k infekci pravděpodobně spórami, které přes všechnu opatrnost byly na pozemek zaneseny při inokulaci půdy pro varianty 3 a 4, popř. při výsevu kontaminovaného zrna, přestože tato varianta byla vysévána jako poslední. Zcela jednoznačně nelze vyloučit ani přítomnost spór sněti na pozemku z minulých let. Na fakt, že samo moření nemá stoprocentní účinek, ukazují i výsledky získané v několikaletých polních pokusech ve Švédsku, kde byl pozorován rozdílný infekční tlak snětí a výskyt napadených klasů v různých částech země a nebyla prokázána vazba na prováděné moření (Johnsson, 1991).

Problematice ochrany pšenice proti napadení houbami z rodu Tilletia je zjevně nutno věnovat větší pozornost než dosud a zaměřit se hlavně na nechemické možnosti ochrany, včetně získání odolných odrůd.

Použitá literatura

Borgen A., 2000: Perennial survival of common bunt (Tilletia tritici) in soil under modern farming practice. Zeitschrift für Pflanzenkrankheiten und Pflanzenschutz. 107: 2, 182-188

Borgen-A; Kristensen-L, 1997: Field trials on perennial survival of common bunt (Tilletia tritici) in soil. 14th Danish Plant Protection Conference. Pests and Diseases. SP Rapport Statens Planteavlsforsog., No. 8, 113-119

Johnsson-L, 1991: Survey of common bunt (Tilletia caries (DC) Tul.) in winter wheat during the period 1967-1987 in Sweden. Zeitschrift für Pflanzenkrankheiten und Pflanzenschutz, 98: 1, 67-72

Yarham-D, 1993: Soil-borne spores as a source of inoculum for wheat bunt (Tilletia caries). Plant Pathology., 42: 4, 654-656

Kontaktní adresa

Ing. E. Prokinová, CSc.

AF ČZU Praha, katedra ochrany rostlin, 165 21 Praha 6 - Suchdol, CZ

E-mail: prokinova@af.czu.cz

Uvedené výsledky byly získány s finanční podporou NAZV - projekt QC1264/2001/01.