RŮST A TVORBA SUŠINY ŠPENÁTU PŘI RŮZNÝCH TERMÍNECH PĚSTOVÁNÍ

12.12.2001 | Odborné konference

Growth and dry matter formation of spinach during various terms of growing

Václav Hejnák, Luboš Türkott

Česká zemědělská univerzita v Praze, Katedra botaniky a fyziologie rostlin

Souhrn, klíčová slova

Celková sklízená sušina špenátu odrůdy Pavána F1 byla v mikroparcelkových pokusech o 46,7 % vyšší na zemině s neutrálním pH než na zemině extrémně kyselé. V průběhu ontogeneze špenátu množství vytvořené sušiny nadzemní hmoty vzrůstalo s kulminací ke konci vegetace, přičemž rychlejší nárůst sušiny byl zjištěn na zemině s příznivou, tedy neutrální půdní reakcí. Nejvyšší množství sušiny vytvořily rostliny špenátu při jarním termínu pěstování a nejméně tvořily sušinu na podzim za horších povětrnostních podmínek. Pozitivní vliv na akumulaci sušiny na obou zeminách a ve všech termínech pěstování mělo stupňované hnojení dusíkem.

Klíčová slova: Špenát, tvorba sušiny, pH zeminy, termín pěstování, hnojení dusíkem

Summary, keywords

In the years 1998 and 1999 in four terms (spring, first half of summer, second half of summer, autumn) was grown spinach, variety Pavana F1, in micro-plot trials in neutral soil (pH > 6,5) and in extremely acid soil (pH < 4,5). The total formation of dry matter during vegetative period and spinach yield were higher in neutral soil than in acid soil. The total quantity of producer dry matter increased by graduated rates of nitrogen fertilizer and decreased from spring time of cultivation to autumn time of cultivation in both soils.

Keywords: Spinach, formation of dry matter, soil pH, terms of growing, nitrogen fertilization

Úvod

Sledování a poznání úzce souvisejících vztahů mezi transformací energie, minerální výživou, fotosyntetickými procesy a tvorbou biomasy rostlin by mělo přispět ke zvýšení kvantity, ale i kvality produktů rostlinné výroby.

Práce, jejíž výsledky předkládáme v tomto příspěvku, měla za cíl posouzení vztahů některých agroekologických faktorů k fotosyntetické výkonnosti rostlin hodnocené podle průběhu tvorby sušiny během vegetace.

Špenát zelinný (Spinacia oleracea L.) patří mezi listovou zeleninu, která velice rychle tvoří velké množství nadzemní biomasy. Mezi pěstiteli její obliba roste, přičemž nárůst pěstebních ploch je podpořen v posledních letech také měnícími se stravovacími návyky, jež vedou obecně k podpoře konzumace zeleniny. Špenát je také velice oblíbenou experimentální rostlinou, neboť krátká vegetační doba (od výsevu do sběru cca 50 - 80 dnů) umožňuje zopakování pokusu v průběhu roku v několika pěstebních termínech.

Literární přehled

Pod růstem rozumíme tu část produkčního procesu, která je doprovázena zvětšováním hmotnosti sušiny celkové biomasy, rozměrů a počtem orgánů v živém rostlinném těle jako celku (Kostrej, 1992).

Petr (1980) uvádí, že průběh tvorby sušiny nadzemní biomasy do značné míry souvisí s tvorbou a velikostí asimilačního aparátu.

Asimilovaný uhlík, který není prodýchán, zvyšuje hmotnost sušiny rostliny a může být použit pro růst nebo pro vytváření zásob. Akumulace uhlíku se tedy projevuje zvyšováním hmotnosti rostlin, kterou můžeme přímo zjišťovat vážením sklizených a usušených rostlin. Zvětšování biomasy rostlin působené hromaděním produktů asimilace se nazývá produkce sušiny (Larcher, 1988).

Podle Cisláka (1983) je množství vyprodukované sušiny závislé jednak na biologických vlastnostech pěstované plodiny, a jednak na optimalizaci podmínek její vegetace, které se vytvářejí nebo ovlivňují technologickým procesem, tedy účelovými energetickými vklady.

Metody

Pokus byl zakládán jako mikroparcelkový v letech 1998 a 1999 na pokusném stanovišti v Sojovicích u Lysé nad Labem. Mikroparcelky měly plochu 0,029 m2 a byly tvořeny cylindrickými nádobami bez dna o průměru 19 cm a zapuštěnými 30 cm do půdního profilu.

Modelovou rostlinou byl špenát zelinný (Spinacia oleracea L.), holandský hybrid Pavána F1. Jedná se o pozdní odrůdu jarního špenátu se sníženou citlivostí k fotoperiodě a tudíž s menší tendencí k vybíhání do květu při dlouhém dnu. To nám umožnilo pokus opakovat v průběhu roku od jara do podzimu ve 4 pěstebních termínech.

Pro oblast, kde se nachází pokusný pozemek, je charakteristické mírně suché klima s průměrnou roční teplotou 8.6°C a s průměrným ročním úhrnem srážek 542 mm.

Nádoby byly naplněny dvěma zeminami, které byly odebrány ze dvou stanovišť z oblastí fluvizemí. Zemina 1 měla podle mapy geologicko-půdních poměrů zájmového území charakter středně těžké fluvizemě na píscích a byla více závislá na srážkách. Měla střední obsah humusu a extrémně kyselou reakci (pH < 4,5). Zemina 2 byla středně těžká fluvizem na fluviálních uloženinách. Měla příznivé vláhové poměry, střední obsah humusu a neutrální reakci (pH > 6,5).

Špenát byl pěstován na obou zeminách v průběhu roku ve 4 termínech při 3 variantách hnojení s 6 opakováními a 8 rostlinami v každé nádobě. Na kontrolní variantě bylo hnojeno pouze fosforem (255 mg na nádobu) a draslíkem (320 mg na nádobu) ve formě dihydrogenfosforečnanu draselného, u dalších variant bylo kromě toho použito hnojení dusíkem ve formě Ca(NO3)2 v dávkách 150 a 300 mg N na nádobu, resp. 50 a 100 kg N.ha-1. Všechna hnojiva byla aplikována ve formě zálivkového roztoku po vzejití rostlin.

V průběhu vegetace bylo uskutečněno 6 odběrů nadzemních částí rostlin. První 20. den po vzejití a následně v 5 až 7 denních intervalech. Vzorek tvořený u každé varianty 8 rostlinami byl vysušen při 80°C a následně zvážen na laboratorních vahách.

Pokus byl statisticky vyhodnocen počítačovým programem Statgraphics vícenásobnou analýzou rozptylu při a = 0,05 a regresní analýzou.

Výsledky a diskuse

Vliv úrodnosti zeminy a termínu pěstování na tvorbu sušiny špenátu v průběhu vegetace je ukázán v tab. 1. Z výsledků vyplývá, že půdní vlastnosti, v případě tohoto pokusu především rozdílné hodnoty pH, výrazně ovlivňují tvorbu sušiny špenátu. Je potvrzena známá skutečnost, že špenát vyžaduje dobré půdní podmínky, propustné, písčitohlinité půdy s dostatkem humusu a nesnáší kyselé půdy. Celková sklizená sušina byla v tomto experimentu o 46,7 % vyšší na zemině s neutrálním pH než na zemině extrémně kyselé. Výrazné rozdíly byly zjištěny při všech termínech pěstování (při 1. termínu 33,6 %, při 2. termínu 78,8 % a při 3. termínu 74,1 %), pouze při pěstování na podzim v období poloviny září až listopad (4. termín) byl výsledek opačný (-14,4 %), ovšem při mnohem nižší úrovni vytvořené sušiny na obou zeminách. Ukazuje se, že horší povětrnostní podmínky na podzim (nízké teploty, nízká intenzita světla, zkracující se den) překryly vliv nízkého pH zeminy a snížily výnos na obou zeminách na prakticky stejnou úroveň.

Na obou zeminách při všech termínech pěstování byla tvorba sušiny nadzemní hmoty špenátu vyšší při hnojení dusíkem v porovnání s kontrolou (obr. 1 a 2).

Vícenásobnou analýzou rozptylu byl ve všech případech prokázán statisticky významný rozdíl mezi kontrolou a variantou s dávkou dusíku v přepočtu 100 kg N.ha-1. Dávka 50 kg N přepočtená na 1 ha také zvyšovala obsah sušiny, ale tento nárůst většinou nebyl statisticky průkazný. S touto skutečností souvisí těsnost korelačních vztahů hnojení dusíkem k akumulaci sušiny, která v průměru za všechny termíny pěstování dosáhla na zemině 1 hodnoty 0,46 a na zemině 2 hodnoty 0,44.

Tab. 1.: Vliv zeminy a termínu pěstování na tvorbu sušiny špenátu [g.nádoba-1] během vegetace

V průběhu ontogeneze špenátu mělo množství vytvořené sušiny nadzemní hmoty vzrůstající charakter. Při porovnání zemin byl rychlejší nárůst sušiny zjištěn na zemině neutrální než na zemině extrémně kyselé. Výjimkou byl pozdní podzimní termín pěstování, kdy ovšem byla na obou zeminách tvorba sušiny v porovnání s ostatními termíny extrémně pomalá. Důvodem je skutečnost, že u rostlin došlo vlivem nepříznivých povětrnostních podmínek ke zpomalení vývoje, a je pravděpodobné, že ke kulminaci množství vytvořené sušiny by došlo v pozdějším období růstu.

Podle vypočítaných hodnot korelačních koeficientů byla zjištěna průkazně těsnější lineární závislost hmotnosti sušiny špenátu na pořadí odběru, resp. fázi ontogeneze (na extrémně kyselé zemině 0,625 a na neutrální zemině 0,798), než na variantě hnojení.

Obr. 1.: Vliv dávky dusíku a termínu pěstování na akumulaci sušiny na zemině extrémně kyselé (zemina 1).

Obr. 2.: Vliv dávky dusíku a termínu pěstování na akumulaci sušiny na zemině neutrální (zemina 2).

Závěr (praktické doporučení)

Základní agroekologické faktory ovlivňující tvorbu sušiny byly sledovány v různých termínech pěstování, na různých výnosových hladinách, což je dáno odlišnými půdními a povětrnostními podmínkami v různých obdobích roku. Z praktického pohledu pěstitele špenátu je nejvhodnějším obdobím jaro, kdy je pro růst špenátu nejsbalancovanější a nejvhodnější poměr teplotních, světelných a vlhkostních podmínek. V letních měsících je tento poměr narušen především často příliš vysokou teplotou a nevyrovnaným vodním režimem, na podzim naopak nízkými teplotami, nízkou intenzitou slunečního záření a zkracujícím se dnem. Podzimní výsev lze využít u odrůd schopných přezimování k získání velmi časné a vysoké jarní sklizně. Pokus také potvrdil důležitost správného výběru pozemku s vysokou půdní úrodností pro pěstování špenátu a pozitivní vliv hnojení dusíkem, přičemž námi použité dávky jsou spíše na nižší (50 kg N.ha-1), resp. střední (100 kg N.ha-1) hladině doporučovaných dávek pro špenát.