EKOLOGICKÝ A KONVENČNÍ ZPŮSOB PĚSTOVÁNÍ BRAMBOR V PODMÍNKÁCH RANOBRAMBORÁŘSKÉ OBLASTI

Ecological and conventional technology of potatoes growing in conditions of early potatoes region

Miroslav Jůzl1, Tomáš Středa1, Jaroslav Hlušek2

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 1 Ústav pěstování a šlechtění rostlin,

2 Ústav agrochemie a výživy rostlin

Souhrn, klíčová slova

Cílem pokusu bylo zhodnotit výnosové a kvalitativní parametry brambor, pěstovaných ekologickou a konvenční technologií v podmínkách ranobramborářské oblasti. Dosažené výsledky byly získány v polním pokusu realizovaném v letech 1999 a 2000 na pozemcích MZLU v Žabčicích u Brna. Ve dvou základních pěstitelských variantách - ekologickém a konvenčním způsobu pěstování byly sledovány čtyři odrůdy brambor. Velmi raná odrůda Impala a Rosara, raná Karin a poloraná Korela. Při ekologickém způsobu pěstování bylo dosaženo celkově nižších výnosů hlíz v průměru o 13,4 % v roce 1999 a o 13,8 % v roce 2000. Celkové množství vyprodukované sušiny trsu bylo při ekologickém způsobu pěstování ve všech případech nižší než při pěstování konvenčním. Dále lze konstatovat, že u žádné z variant nebyl překročený hygienický limit pro sledované těžké kovy a mikroelementy (Cd, Ni, Cu, Fe, Zn), který stanovuje vyhláška MZ č. 298/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Klíčová slova: ekologická technologie, výnos, kvalita, těžké kovy, brambory

Summary, keywords

The purpose of the described experiment is to compare of productive and qualitative parameters of potatoes being grown by ecological and conventional technology under the conditions of the early potatoes region. The results were obtained in a field test, which was realized in years 1999/2000 in the land MZLU in Žabčice near Brno. In two basic cultivate variants - ecological and conventional technology - four varieties of potatoes were observed: the very early varieties Impala and Rosara, early variety Karin and mid-early variety Korela. Regarding the ecological variant of cultivation, the total lower yield of tubers on average was about 13,4 % in 1999 and about 13,8 % in 2000. The total quantity of produced dry mass of stalk following the ecological variant was lower in all cases compared to conventional cultivation. It can be claimed that the hygienic limit for watched heavy metals and microelements (Cd, Ni, Cu, Fe, Zn) was not exceeded in any of these variants determined by Decree Ministry of Agriculture No. 298/1997 Coll., as amended.

Keywords: ecological technology, yield, quality, heavy metals, potatoes

Úvod

Jedním z trendů současného zemědělství v zemích Evropské unie je zvyšování podílu ekologicky obhospodařovaných ploch. Podle dostupných údajů bylo v České republice v roce 2000 ekologicky hospodařeno na 165 699 ha, tj. na 3,86 % zemědělského půdního fondu. Podíl orné půdy z této plochy činil 9,3 % (MZe ČR, 2001).

Brambory jsou v ČR ekologicky pěstovány jen asi na 200 ha (Vodička, Diviš, 2001). Absence pesticidů a minerálních hnojiv při pěstování této intenzivní plodiny vede k citelnému snížení výnosů hlíz. Pro minimalizaci negativního vlivu omezené výživy doporučují Prugar a kol. (1997) jako základní opatření volbu správného osevního sledu, volbu vhodné odrůdy, optimalizaci organického hnojení a všech ostatních agrotechnických zásahů, včetně nasazení biologických a ostatních povolených prostředků k ochraně rostlin.

U ekologicky pěstovaných plodin je předpokládán nižší obsah cizorodých kontaminantů, zlepšení chuťových vlastností, snížení mechanického poškození a zlepšení skladovatelnosti hlíz. Navíc jsou tyto produkty pěstovány šetrnějším způsobem ve vztahu k životnímu prostředí.

Metody

Pokusná lokalita Žabčice se nachází v kukuřičné výrobní oblasti v nadmořské výšce 184 m nad mořem. Průměrná roční teplota vzduchu je 9,3°C, průměrný roční úhrn srážek činí 483 mm. Půdy v lokalitě jsou těžké, jílovité až jílovitě hlinité s neutrálním pH.

Předplodinou brambor byla ozimá pšenice. Výsadba předklíčené sadby byla provedena ručně do sponu 750 x 250 mm, při hustotě porostu 53 300 rostlin.ha-1.

Ekologická varianta byla založena na parcelkách vyhnojených pouze chlévským hnojem v dávce 40 t.ha-1. Během vegetace byla používána plná mechanická kultivace porostu a pouze mechanická ochrana rostlin proti plevelům a škůdcům.

Konvenční varianta byla založena na parcelkách vyhnojených 40 t chlévského hnoje . ha-1, s jarním dohnojením 60 kg dusíku .ha-1 v minerálních hnojivech. U této varianty byla v průběhu vegetace používána omezená mechanická kultivace porostu a běžná chemická ochrana proti plevelům, chorobám a škůdcům.

Po 93 dnech vegetace v roce 1999 a po 90 dnech vegetace v roce 2000 byl v hlízách prostřednictvím AAS na spektrofotometru Philips PU 9200 X zjištěn obsah Cd, Ni, Cu, Fe a Zn. Konečná sklizeň hlíz byla realizována v roce 1999 po 134 dnech a v roce 2000 po 139 dnech vegetace.

Statistické hodnocení výsledků bylo provedeno běžnými statistickými metodami pomocí software Unistat.

Výsledky

V tabulce 1 je uvedena výše hospodářského výnosu hlíz po 93 dnech vegetace v roce 1999 a po 90 dnech vegetace v roce 2000. V této době dosáhly velmi rané odrůdy Rosara a Impala fyziologické zralosti. Rozdíl mezi pěstitelskými variantami v tomto odběru činil v roce 1999 v průměru 8,66 t.ha-1 (15,7 %) a v roce 2000 6,57 t.ha-1 (15,9 %).

Tabulka 1: Výnos hlíz v t.ha-1 po 93 (90) dnech vegetace

Tabulka 2: Výnos hlíz v t.ha-1 v době konečné sklizně

Tabulka 2 znázorňuje výnosovou situaci v době sklizně hlíz. Absolutně nejvyššího výnosu dosáhla v obou letech odrůda Impala. Rozdíl mezi ekologickou a konvenční variantou pěstování činil v době sklizně v průměru 7,93 t.ha-1 (13,4 %) v roce 1999 a 6,64 t.ha-1 (13,8 %) v roce 2000. Statistickým testováním byl vliv technologie vyhodnocen jako průkazný.

Tabulka 3: Celková sušina trsu v g.rostlina-1

Nižší dávka živin v ekologické variantě pěstování se projevila také v množství celkové sušiny trsu (tabulka 3). Vliv použité technologie byl statisticky průkazný. Na vývoj tohoto sledovaného parametru měla vliv i rozdílná ranost odrůd. Velmi rané odrůdy Rosara a Impala tak zejména v prvním termínu odběru vytvořily celkově větší množství sušiny trsu než raná odrůda Karin a poloraná Korela. S postupem vegetace se rozdíly, způsobené odlišnou vegetační dobou, postupně snižovaly. Pokles množství celkově vyprodukované sušiny trsu v době čtvrtého odběru je způsoben zasycháním nadzemní části rostliny.

Výsledky stanovení obsahu vybraných prvků jsou uvedeny v tabulce 4. Obsah Cd byl v roce 1999 u konvenční varianty vždy vyšší nebo stejný jako u varianty ekologické. Meziročně obsah Cd v hlízách vzrostl a to u všech variant a odrůd. Obsah Cu meziročně ve všech variantách poklesl, stejně jako obsah Zn. Množství Fe v roce 1999 bylo při konvenčním způsobu pěstování u všech odrůd nižší než při pěstování ekologickém.

Tabulka 4: Obsah vybraných prvků v hlízách v mg.kg-1 čerstvé hmoty

* Poznámka: maximálně přípustný obsah prvku v čerstvé hmotě hlíz brambor činí 0,1 mg Cd.kg-1, 0,5 mg Ni.kg-1, 3,0 mg Cu.kg-1, 50,0 mg Fe.kg-1, 10,0 mg Zn.kg-1 čerstvé hmoty.

Diskuse

Zjištěné snížení hospodářského výnosu hlíz při ekologickém způsobu pěstování brambor koresponduje se závěry uváděnými v literatuře. Veleta, Konrád (2000) udávají výnosovou úroveň při ekologickém pěstování brambor nižší v průměru o 20 %. Vodička, Diviš (2001) poukazují na skutečnost, že ve tříletých pokusech zjistili nižší výnos o 30 - 50 %. Hamouz, Vokál, Čepl (1999) uvádějí při srovnávání ekologické a konvenční technologie rozdíl v průměru 36 %, ve prospěch konvenční varianty. Nižší úroveň výnosové deprese v popsaném pokusu souvisí zřejmě s vyšší přirozenou půdní úrodností a s nižší koncentrací brambor v osevním postupu v pokusné lokalitě.

Srovnáním ekologické a konvenční technologie pěstování vzhledem k obsahu toxických prvků popisuje v literatuře malý počet autorů. Z dostupných publikovaných výsledků vyplývá, že mezi variantami nebyly shledány významné rozdíly (Prugar, Zrůst, 2000).

Závěr (praktické doporučení)

Na základě statistického vyhodnocení dosažených výsledků je možno konstatovat, že vliv technologie statisticky průkazně působil na dosažený výnos hlíz v t.ha-1 a celkově vyprodukovanou sušinu trsu v g na rostlinu.

Použitá literatura

HAMOUZ, K.; VOKÁL, B.; ČEPL, J. Vliv rozdílných stanovištních podmínek a ekologické technologie pěstování na výnos a vybrané ukazatele jakosti brambor určených pro potravinářské výrobky. Bramborářství. 1999, roč. 7, č. 1, s. 8-11. ISSN 1211-2429.

PRUGAR, J.; ZRŮST, J. Ekologické a konvenční hospodaření a ukazatele vnitřní kvality hlíz bramboru. Úroda. 2000, roč. 48, č. 11, s. 23-25. ISSN 0139-6013.

PRUGAR, J.; et al. Porovnání jakosti brambor z ekologického a konvenčního pěstování - sklizeň 1997. Dostupné z: http://www.vukrom.cz .

VELETA, V.; KONRÁD, J. Keřkovské odrůdy brambor v ekologickém hospodaření. Úroda. 2000, roč. 48, č. 10, s. 28-29. ISSN 0139-6013.

VODIČKA, J.; DIVIŠ, J. Kvalita biobrambor z ekologického zemědělství. Úroda. 2001, roč. 49, č.2, s. 32-33. ISSN 0139-6013.

Kontaktní adresa

Doc. Ing. Miroslav Jůzl, CSc.,

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, Ústav pěstování a šlechtění rostlin, Zemědělská 1, Brno 613 00

Tel.: 05/45 13 31 29, e-mail: juzl@mendelu.cz,

Práce je součástí fakultního výzkumného záměru AF MZLU v Brně VE 04 “Systémy setrvalé rostlinné produkce a jejich regulace” CEZ - J08/98:432100001/11.