VÝZNAM GENETICKY MODIFIKOVANÝCH (GM) ROSTLIN STÁLE ROSTE

12.12.2001 | Odborné konference

Importance of genetic modified (GM) crops constantly increase

Ing. David BEČKA

Česká zemědělská univerzita v Praze

Souhrn, klíčová slova

V roce 1996, kdy se poprvé začala sledovat plocha geneticky modifikovaných (GM) rostlin, se na světě pěstovalo 1,7 mil. ha GM rostlin. V dalších letech došlo k exponenciálnímu nárůstu ploch. V roce 2000 tato plocha vzrostla již na 44,2 mil. ha a podle odhadů ISAAA se GM rostliny v letošním roce (2001) pěstovaly na ploše 50,5 mil. ha (obr. 1). V letech 1996 - 2000 se plocha GM rostlin zvýšila více než 25-krát a počet států pěstujících tyto rostliny vzrostl z 6 v roce 1996 na 13 v roce 2000 ha.1) Nejnižší meziroční přírůstek plochy GM rostlin byl v roce 2000, kdy se celková plocha zvýšila oproti roku 1999 jen o 4,3 mil. ha. Většina ploch GM rostlin se nachází v Severní Americe (USA, Kanada) (viz. tab. 1, obr. 2). V roce 2000 byla již 1/5 celkové plochy soustředěna v pěti státech (Argentina, Čína, Jižní Afrika, Mexiko a Uruguay), které začaly s pěstováním GM rostlin teprve v posledních letech. Navzdory debatám o možných rizicích GM rostlin v EU, řada malých a velkých farmářů ve vyspělých a rozvojových zemích v S a J Americe, Asii, Africe i Indonésii pokračuje v rozšiřování ploch GM rostlin.

Obrázek 1: Vývoj celkové plochy GM rostlin na světě (mil. ha).

* odhad

Zdroj: ISAAA, 2001

Obrázek 2: Mapa světa ve vztahu k pěstování GM rostlin.

Tab. 1: Plocha GM rostlin v jednotlivých zemích a její porovnání s výměrou orné půdy (mil. ha)

Stát	Plocha GM rostlin, 1999 (mil. ha)*	Plocha GM rostlin, 2000 (mil. ha)*	Výměra orné půdy, 1999 (mil. ha)**	Podíl GM rostlin na orné půdě, 1999 (%)1)
USA	28,7	30,3	177,0	16,2
Argentina	6,7	10,0	25,0	26,8
Kanada	4,0	3,0	45,6	8,8
Čína	0,3	0,5	124,1	0,2
Jižní Afrika	0,1	0,2	14,8	0,7
Austrálie	0,1	0,2	48,0	0,2
Rumunsko	<0,1	<0,1	9,3	-
Mexiko	<0,1	<0,1	24,8	-
Bulharsko	--	<0,1	4,3	-
Španělsko	<0,1	<0,1	13,7	-
Německo	--	<0,1	11,8	-
Francie	<0,1	<0,1	18,4	-
Uruguay	--	<0,1	1,3	-

* Zdroj: ISAAA, 2001 ** Zdroj: FAO, 2001 1) vlastní výpočet

Nejpěstovanější GM rostlinou byla v roce 2000 sója (25,8 mil. ha), pak následují kukuřice (10,3 mil. ha), bavlník (5,3 mil.ha) a canola* (2,8 mil. ha). Z dalších GM rostlin se pěstují brambory, papája, tykev a další. Jak je vidět v tab. 2. v roce 2000 bylo z celkové světové plochy sóji (73,4 mil. ha) 35 % oseto geneticky modifikovanou sójou, tj. 25,8 mil. ha. V zemích, kde je povoleno komerční pěstování GM sóji (především USA a Argentina) byl tento podíl přes 50 %. Canoly se v roce 2000 na světě pěstovalo 27,4 mil. ha z toho 2,8 mil. ha byla GM canola, tj. přes 10 %. V Kanadě a USA, kde je povoleno komerční pěstování GM canoly dosáhl tento podíl přes 20 % ploch.

Tab. 2: Plochy hlavních GM rostlin a jejich porovnání s celkovou světovou plochou (mil. ha)

Plodina	Plocha GM rostliny, 1996 (mil. ha)*	Plocha GM rostliny, 2000 (mil. ha)*	Celková plocha rostliny, 2000 (mil. ha)**	Podíl GM rostliny na celkové ploše, 2000 (%)3)
Sója	0,5	25,8	73,4 (49,1)1)	35,1 (52,5)1)
Kukuřice	0,3	10,3	139,7	7,4
Bavlník	0,8	5,3	32,9	16,1
Canola	0,1	2,8	27,4 (13,4)2)	10,2 (20,9)2)
Brambory	<0,1	<0,1	18,8	-
Tykev	0	<0,1	1,2	-
Papája	0	<0,1	0,3	-
Celkem	1,7	44,2	293,7	15,0

* Zdroj: ISAAA, 2001,** Zdroj: FAO, 2001

1) 2) celková plocha (resp. podíl GM rostliny na celkové ploše) v zemích, kde se pěstuje GM sója1) resp. GM canola2)

3) vlastní výpočet

Většina pěstovaných GM rostlin se vyznačuje buď tolerancí k herbicidům nebo rezistencí k hmyzím škůdcům, popř. kombinací obou. Herbicid-tolerantní sója byla v roce 2000 komerčně pěstována v šesti státech (USA, Argentina, Kanada, Mexiko, Rumunsko a Uruguay) na ploše 25,8 mil. ha (tj. 58,4 % z celkové plochy GM rostlin). Bt-kukuřice se v tomto roce pěstovala v šesti státech (USA, Argentina, Kanada, Jižní Afrika, Španělsko a Francie) na ploše 6,8 mil. ha (tj. 15,4 % z celkové plochy GM rostlin) (viz. tab. 3).

Tolerance k herbicidům je především využívána u GM sóji, bavlníku, kukuřice, canoly a řady dalších plodin. Pro získání tolerance (nikoliv úplné rezistence) k herbicidům jsou používány tyto transgeny:

· transgen tolerance ke glyfosátu (účinné látce herbicidu Roundup) pochází z Salmonella, Achromobacter,Petunia aj.. Tento transgen zabraňuje glyfosátu blokovat aktivitu enzymu 5-enolpyruvátšikimát-3-fosfátsyntázy, který zprostředkovává syntézu aromatických aminokyselin.

· transgen tolerance ke glufosinátu (účinné látce herbicidu Liberty, Basta) pochází z aktinomycet (Streptomyces viridiochromogenes a S. hygroscopicus). Transgen zabraňuje phosphinotricinu blokovat enzym glutaminsyntetázu, který je potřebný pro detoxikaci amoniaku v rostlinách.

· další transgeny tolerance k chlorsulfuronu, 2,4-dichlorfenoxyoctovým kyselinám, bromoxynilu a dalším.

Pro rezistenci k hmyzím škůdcům je nejčastěji využíván transgen pro d-endotoxin pocházející z Bacillus thuringiensis, který je pro některé skupiny žravého hmyzu vysoce toxický, nikoliv však pro teplokrevné živočichy. Tento mechanismus rezistence je hlavně využíván u kukuřice proti zavíječi kukuřičnému, u bavlníku proti hmyzím škůdcům a u brambor proti mandelince bramborové. Plodiny nesoucí transgen pro d-endotoxin se pak označují jako Bt.

GM rostlina	Plocha (mil. ha)	%
Herbicid-tolerantní sója	25,8	58,4
Bt-kukuřice	6,8	15,4
Herbicid-tolerantní canola	2,8	6,3
Herbicid-tolerantní kukuřice	2,1	4,8
Herbicid-tolerantní bavlník	2,1	4,8
Bt/Herbicid-tolerantní bavlník	1,7	3,8
Bt-bavlník	1,5	3,4
Bt/Herbicid-tolerantní kukuřice	1,4	3,2
Celkem	44,2	100