Týden v Evropě 12. - 19. 11. 2002

Týden v Evropě 12. - 19. 11. 2002

Stručné zprávy z EU

Prohlášení komisaře Verheugena k plánu OSN pro Kypr

“Komise vítá a podporuje úsilí, služby a osobní nasazení generálního tajemníka OSN Kofiho Annana při řešení kyperského problému. Návrh generálního tajemníka OSN na komplexní urovnání je odvážný a představuje významný krok, jemuž by EU měla poskytnout plnou podporu. Komise doufá, že návrh přispěje k překonání rozdílů mezi oběma komunitami a povede k urovnání ještě před kodaňským summitem. EU se opakovně vyjádřila v tom smyslu, že dává přednost vstupu Kypru do EU až po jeho znovusjednocení na základě komplexního urovnání, a vyzvala vedoucí činitele komunit kyperských Řeků a Turků, aby této příležitosti využili a k dohodě dospěli ještě letos, do konce vstupních jednání. EU také prohlásila, že toto komplexní urovnání zapracuje do Smlouvy o přistoupení, v souladu se zásadami, na nichž Evropská unie spočívá. Tak jak se vstupní jednání blíží k závěru, vstoupili jsme do opravdu rozhodující fáze. Kypr je uveden mezi deseti státy, pro něž bylo doporučeno jednání uzavřít. V souvislosti s rozhodnutím o přistoupení Kypru se EU odvolává hlavně na závěry helsinského zasedání Evropské rady v roce 1999. Je třeba vynaložit veškeré úsilí a velmi omezenou zbývající dobu využít k dovedení celého procesu k pozitivnímu výsledku, aby tak vstupní jednání skutečně posloužila jako katalyzátor urovnání.”

Podle Evropské komise se výkonnost pracovních trhů v EU zlepšila i přes hospodářské zpomalení.

Evropská komise schválila zprávu o zaměstnanosti v členských státech v roce 2001. Uznává dosavadní pozitivní výsledky při vytváření nových pracovních míst a přechodu na politiku více zaměřenou na podporu zaměstnanosti, a to i přes obtížnější hospodářské prostředí. Komise však také vyzývá vlády, podnikatelskou sféru a odbory, aby ve svém odhodlání realizovat reformy pracovního trhu nepolevily. Zpráva bude nyní předložena Radě ministrů EU.

Komisařka pro zaměstnanost a sociální věci Anna Diamantopoulou uvedla: “V roce 2001 bylo dost obtížné navázat na vynikající výkonnost roku 2000, kdy jsme zažili nejlepší situaci v zaměstnanosti za mnoho let, ale pracovní trhy EU se přesto zlepšují. Až dosud se jim dařilo hospodářský pokles ustát, neboť členské státy zahájily ambiciózní reformy a stále se této cesty drží. Splní-li všechny zainteresované strany to, na čem se dohodly, pak má EU dobré šance na překonání cyklických poklesů, aniž by za ně znovu musela platit vysokou cenu nezaměstnanosti.”

Zpráva je na adrese

http://europa.eu.int/comm/employment_social/news/2002/nov/jer2002_en.html

[Podkladový text IP/02/1653]

Podzimní hospodářské výhledy vypracované Komisí na léta 2002-2004 pro eurozónu a EU

Po zpomalení ekonomické aktivity v posledním čtvrtletí loňského roku se v prvním čtvrtletí letošního roku začalo v eurozóně a v celé EU pociťovat hospodářské oživení. V dalším období se však již dále nezrychlovalo. Investice nadále klesaly a se sílící nejistotou slábla soukromá spotřeba, což slibnému oživení v mezinárodním obchodu zabránilo v přerůstání do oblasti domácí poptávky. Oživení probíhá mnohem pomaleji, než se předpokládalo, a průměrné tempo růstu v eurozóně se na letošní rok odhaduje na 0,8 %. Výhledy na rok 2003 hovoří o pouhých 1,8 %. Předpokládá se, že růst opět nabere dech až od druhé poloviny roku 2003, avšak za předpokladu, že se vrátí důvěra, uvolní se ceny ropy a na burzy cenných papírů se vrátí stabilita. Ke zvyšování míry nezaměstnanosti však dochází jen omezeně a dočasně, ale na druhé straně i míra inflace klesá jen pomalu. Vzhledem ke zhoršení hospodářské situace a uvolnění rozpočtové politiky se předpokládá, že v roce 2002 dojde v eurozóně ke zvýšení celkového státního deficitu na 2,3 % HDP (v EU na 1,9 % HDP), přičemž v dalším roce se výrazné zlepšení nepředpokládá.

[Podkladový text IP/02/1659]

Podzimní hospodářské výhledy vypracované Komisí na léta 2002-2004 pro kandidátské země

Kandidátské země si i přes zhoršené mezinárodní ekonomické prostředí v průměru udržely solidní hospodářský růst. K jeho mírnému zpomalení došlo pouze během roku 2002. Díky silné domácí poptávce vykázala většina kandidátských zemí odolnost a zpomalení bylo jen velmi omezené. V letošním roce by mělo tempo hospodářského růstu v deseti přistupujících zemích dosáhnout hodnoty 2,1 %, ve všech kandidátských zemích pak celkem hodnoty 2,9 %. Tato čísla představují revizi jarních výhledů lehce směrem dolů. Očekávaný návrat k obvyklému vnějšímu i tuzemskému vývoji by měl umožnit dosažení průměrného růstu téměř ve výši 4 % v roce 2003 a přes 4 % v roce 2004. Nižší mezinárodní ceny komodit a slabší růst přispěly v roce 2002 k dalšímu poklesu inflace. Další pokles inflace očekávaný v letech 2003 a 2004 bude hlavně důsledkem zásadního úsilí ke snížení inflace v zemích, které dosud vykazují její vysokou míru, tj. v Rumunsku a Turecku. Během sledovaného období by mělo docházet k postupné kompenzaci úbytku pracovních míst, způsobeného restrukturalizací podniků, větší tvorbou pracovních míst, což by až do roku 2004 mělo vést k mírně se zlepšující celkové situaci na pracovním trhu. Zrychlování exportní poptávky v letech 2003 a 2004 by i přes silnou domácí poptávku mělo zabránit významnému zhoršení bilance zahraničního obchodu. Celkový státní deficit zůstává relativně vysoký. Je to důsledkem slabšího tempa růstu v kombinaci s proticyklickou fiskální politikou v některých státech na počátku tohoto období, spolu s velkými výdaji na transformaci hospodářství během celého sledovaného období.

[Podkladový text IP/02/1658]

Fond solidarity: Rada a Parlament podporují úmysl Komise poskytnout 728 mil. eur povodněmi postiženým regionům v Německu, Rakousku, České republice a Francii

Evropský parlament a Rada ministrů schválily návrh Komise na vyčlenění celkové částky ve výši 728 mil. eur, určené ke zmírnění následků katastrofálních povodní z letošního léta. Toto historicky první uplatnění nově zřízeného Fondu solidarity EU uvolní po oficiálním schválení částku 444 mil. eur pro Německo, 134 mil. eur pro Rakousko, 129 mil. eur pro Českou republiku a 21 mil. eur pro Francii. Fond solidarity byl zřízen během pouhých tří měsíců tak, aby umožnil rychlou finanční pomoc v případě velkých katastrof. Finančních prostředků z fondu lze kromě jiného využít k obnově životně důležité infrastruktury a k sanaci postižených oblastí. Tato provizorní dohoda mezi Radou a Parlamentem jako rozpočtovými orgány by Komisi měla umožnit zahájit výplaty přidělených prostředků ještě do konce letošního roku. Další podrobnosti jsou uvedeny v IP/02/1662.

[Podkladový text IP/02/1686]

Zprávy o rozšíření

Komise navrhuje další postup na cestě Bulharska a Rumunska do Evropské unie

V souladu se svým návrhem ve Strategickém dokumentu z 9. října a na základě požadavku bruselského zasedání Evropského rady ve dnech 24. a 25. října předložila Evropská komise popis dalšího postupu jednání s Bulharskem a Rumunskem, aby tak podpořila jejich úsilí zaměřené na dosažení cíle vstoupit do EU v roce 2007. Účelem této “silniční mapy” je stanovit hlavní opatření, jež tyto dvě země musí realizovat, aby se připravily na členství v EU. V materiálech jsou podrobně popsány budoucí úkoly, s důrazem na správní a soudní kapacity nezbytné k zavedení acquis a na hospodářské reformy. Aby jejich úsilí podpořila, Komise také navrhuje značné postupné navyšování finanční pomoci ze strany EU. Materiály týkající se dalšího postupu budou předloženy Radě ministrů a Evropské radě na kodaňském summitu ve dnech 12. a 13. prosince.

[Podkladový text IP/02/1667]

Program kodaňského summitu se soustřeďuje na rozšíření

Předsednictví EU vypracovalo pořad jednání kodaňského summitu se zaměřením především na rozšíření unie a na funkčnost Rady v rozšířené EU. Summitu také vyslechne postupovou zprávu o činnosti Evropského konventu, která bude přednesena jeho předsedou Valéry Giscard d'Estaingem. S projevem vystoupí i předseda Evropského parlamentu Pat Cox.

Podle vyjádření předsednictví “se předpokládá, že v souladu se závěry svého bruselského zasedání Evropská rada na zasedání v Kodani přijme nezbytná rozhodnutí a uzavře vstupní jednání s deseti kandidátskými státy jmenovanými na říjnovém zasedání Evropské rady, s cílem zajistit podpis Smlouvy o přistoupení v dubnu 2003 v Aténách; že přijme nezbytná rozhodnutí týkající se v první řadě podrobného programu rozhovorů včetně harmonogramu a posílení předvstupní pomoci tak, aby proces přistoupení Bulharska a Rumunska dále pokročil; a že rozhodne o další fázi kandidatury Turecka.”

Summitu bude také předložena první zpráva předsednictví o dvou z dosud nerozhodnutých citlivých otázek v souvislosti se způsobem fungování Rady ministrů EU po rozšíření. Jedna dosud nevyřešená otázka se týká způsobu organizace rotujícího šestiměsíčního předsednictví unie, jinými slovy, kdy na sebe nové členské státy poprvé vezmou náročný úkol předsedat záležitostem EU.

Další otázkou je užívání různých jazyků v rozšířené unii: předsednictví pracuje na možnostech praktického řešení této nové výzvy - kdy k současným 11 pracovním jazykům EU se přidá až devět dalších - aniž by došlo k ohrožení základních principů, jako je např. rovnost zacházení se všemi, možnost pro všechny hovořit na vybraných zasedáních Rady vlastním jazykem a možnost dostávat podklady také ve vlastním jazyku. V oblasti překladu patří mezi zvažované možnosti omezení počtu jazyků užívaných při vypracování interních dokumentů administrativní povahy a omezení objemu dokumentů překládaných do všech jazyků. Nejtvrdším oříškem je však tlumočení. V současné době, kdy se tlumočí jen v 11 jazycích, činí náklady na tlumočení každého přípravného zasedání Rady ministrů EU přibližně 20 tisíc eur na den. Přibude-li devět dalších jazyků, tato částka se téměř zdvojnásobí. S tím souvisí i otázka zajištění dodatečného počtu jednacích místností a tlumočníků. Zvažují se tedy možnosti snížení poptávky po tlumočení a dokonce i úhrada některých tlumočnických služeb přímo národními delegacemi.

Kodaňský summit bude zahájen dne 12. prosince večer. Dojde-li skutečně k přijetí očekávaných rozhodnutí, bude podle předsednictví dne 13. prosince na závěr zasedání uspořádána večeře pro zástupce členských států EU a kandidátských zemí. Předsednictví je však podle svých slov připraveno prodloužit zasedání i na víkendové dny, bude-li to nezbytné k dosažení žádoucích výsledků. Navrhovaný harmonogram dává jen jednu hodinu, od 17.00 hod. do 18.00 hod. dne 13. prosince, na setkání mezi Evropskou radou a zástupci těch kandidátských zemí, s nimiž byla jednání již dokončena.

Turecko se zaměřuje na vstup do EU

Vztahy mezi EU a Tureckem budou nadále pokračovat i tehdy, když unie na kodaňském summitu nestanoví termín pro zahájení vstupních jednání s Ankarou. Uvedl to Recep Tayyip Erdogan, předseda Islámské strany spravedlnosti a rozvoje (AK), která zvítězila v tureckých volbách na začátku listopadu. Představitelé AK nyní organizují celou řadu diplomatických návštěv evropských hlavních měst, během nichž chtějí podpořit vstup Turecka do EU.

Nadále pokračují úvahy o turecké žádosti o vstup do EU. Vedoucí činitelé EU znovu uvedli, že postavení Turecka jako kandidáta je již zavedenou součástí politiky EU. Vysoký představitel EU pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku Javier Solana dne 14. listopadu Ankaru osobně na pozvání nově zvolených tureckých vůdců navštívil a setkal se s předsedou strany AK Recep Tayyip Erdoganem, jeho hlavními poradci, i se zástupci současné vlády.

Předseda Evropské lidové strany Wilfried Martens však minulý týden vyjádřil dosud nezřetelné názory svého seskupení na postavení Turecka, když prohlásil, že “jde o velmi citlivou ústřední otázku, která bude předmětem intenzivního jednání naší vlády a stranických leaderů na vrcholné schůzce ELS dne 12. prosince v Kodani”. Odmítl naznačit své představy o tom, jak se vedoucí činitelé ELS nakonec rozhodnou.

O budoucnosti tureckých vztahů s NATO se po volbách vyjádřil generální tajemník NATO Lord George Robertson v tom smyslu, že islámský charakter nového režimu není podstatný: nová vláda musí vládnout všemu lidu a již vyjádřila svůj závazek vyplývající z členství v NATO a odhodlání tureckého lidu stát se členem EU.

Poslední zpráva o Turecku, vypracovaná Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, zároveň zdůrazňuje, že pro úspěšnou stabilizaci hospodářství této země je nezbytná reforma právního prostředí. Bude-li podporována silným politickým vedením, může představovat základ případné agendy zaměřené na dosažení dobrého řízení země a trvalého ekonomického růstu, uvádí OECD. Varuje však, že přechod na tržní ekonomiku nebyl dosud zdaleka dokončen.

Zpráva uvádí celou řadu pozitivních změn v bankovnictví, fiskální a monetární politice, řízení kvality, veřejné správě, politice ochrany hospodářské soutěže a v energetice a telekomunikacích: “Dynamika reforem byla umocněna politickou snahou o přistoupení k Evropské unii,” konstatuje zpráva. Zdůrazňuje však také, že privatizace se zpomalila, státem ovládaná část podnikání zůstává příliš rozsáhlá a trpí nízkou produktivitou práce a že vláda stále ještě příliš zasahuje do cenotvorby. “Zpožděním a selháváním reformy právního prostředí vznikly některé velké náklady,” tvrdí OECD. Z hlediska veřejné správy zůstává místní samospráva neefektivní, což brání úsilí o zkvalitnění veřejné správy. Zavádění a prosazování reforem je stále neadekvátní.

Rýsuje se dohoda o Kaliningradu

Schůzka na nejvyšší úrovni EU - Rusko, která se konala 11. listopadu v Bruselu, dospěla k dohodě o tranzitu osob a zboží přes Litvu mezi ruským regionem Kaliningrad a zbytkem Ruské federace. Podle této dohody budou občané Ruska od 1. července příštího roku moci cestovat po souši mezi Kaliningradem a zbytkem federace bez nutnosti zajistit si víza, která Litva od stejného data zavede v rámci svých vlastních příprav na vstup do EU.

Místo víz budou k cestě potřebovat tzv. Zjednodušený tranzitní doklad platný pro několikanásobný vstup a pro všechny způsoby tranzitu po souši, popř. Zjednodušený železniční tranzitní doklad, který bude platit pro jednorázovou zpáteční cestu po železnici bez zastávek v Litvě. Oba doklady se budou vydávat za nízký nebo nulový poplatek.

Po tomto jednání zástupci EU prohlásili, že dohoda dláždí cestu k intenzivnější spolupráci v řadě dalších oblastí, zejména v oblasti spravedlnosti a vnitra, kde se Ruská federace a EU dohodly na zahájení jednání o bilaterální readmisní smlouvě. Komisař pro vnější záležitosti Chris Patten uvedl: “Jsem velmi potěšen, že jsme s Kaliningradem dospěli k dohodě o tranzitu. O této záležitosti jsme jednali více než dva a půl roku. Jednání byla náročná a důležitá. Výsledek je dobrý pro všechny zúčastněné a odstranil problém vyplývající z rozšíření takovým způsobem, který podle mého názoru splňuje požadavky jak Litvy, tak Ruské federace.”

Kvalita sdělovacích prostředků ve východní Evropě v sázce

Minulý týden se jednání Evropského parlamentu o úloze médií v kandidátských zemích a na Balkáně zaměřilo na význam novinářské etiky a profesionality a na problém koncentrace médií. Projektový ředitel Mezinárodní federace novinářů Oliver Money-Kyrle prohlásil, že úroveň médií v kandidátských zemích a zemích zapojených do Paktu stability je stále nevyhovující. Chybí nezávislost, etické normy jsou nedostatečné a investigativní žurnalistika slabá. Novinářům navíc chybí náležitý odborný výcvik. Ferenc Miszlivetz, profesor na vysoké škole Daniela Berzsenyiho v Maďarsku, také zdůraznil potřebu kvalitnější žurnalistiky a odborné přípravy novinářů: podle jeho názoru veřejnoprávní vysílání neslouží veřejnosti a ztratilo důvěryhodnost. Mark Thompson, bývalý programový ředitel skupiny International Crisis Group pro balkánské státy, vyzval Evropskou unii, aby vyvinula větší tlak na podporu plurality médií a vypracovala směrnici o pluralitě médií. Oficiální představitel Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě v oblasti svobody tisku Freimut Duve uvedl, že problém vlastnické koncentrace médií se neomezuje jen na kandidátské země a že tuto záležitost musí EU řešit i v řadách svých současných členských států.

Financování administrativních příprav na rozšíření v roce 2003

Minulý týden Evropská komise oznámila záměr uvolnit z rozpočtu EU na rok 2003 nezbytné zdroje na financování administrativních příprav unie na rozšíření. Přijala Předběžný návrh doplňkového rozpočtu, kterým realizuje návrh Evropského parlamentu přesunout některé administrativní výdaje původně plánované na rok 2003 do rozpočtu letošního roku. Zabezpečí se tak nezbytné finanční prostředky na dodatečná místa v rozpočtu roku následujícího. Pro Komisi to znamená, že již nenarazí na další rozpočtovou překážku při jmenování 500 pracovníků na dočasný úvazek, zejména z kandidátských zemí, aby pomohli s přípravami na rozšíření. Po přijetí tohoto návrhu bude také možné uvolnit finanční prostředky z rozpočtu na rok 2002 k úhradě zveřejnění sekundární legislativy EU v jazycích kandidátských zemí, a nebude tak třeba tyto prostředky vydávat z rozpočtu na rok 2003, jak se původně předpokládalo. Návrh doplňkového rozpočtu musí být nyní do začátku prosince schválen rozpočtovými orgány, tj. Parlamentem a Radou.

Schreyerová varuje před nedorozuměním ohledně nákladů na rozšíření

Představa o nákladech na rozšíření se ve veřejných diskusích projevuje často jako “mlhavá”, uvedla komisařka pro rozpočet EU Michaele Schreyerová během svého nedávného projevu ve Vídni. Podle jejího názoru budou pro EU15 náklady v roce 2006 nižší než 0,06 % HDP jednotlivých států. Zemědělci v nových členských státech budou již od počátku dostávat stejné tržně vázané dotace jako zemědělci v evropské patnáctce. Na rozvoj venkovských oblastí nabídne EU dokonce ještě vyšší podporu než uvnitř EU15. Kromě přímých plateb, které budou zaváděny postupně, se nové členské státy také zúčastní programů strukturálních fondů. Nové členské státy však budou muset také do rozpočtu EU přispívat, zdůraznila komisařka, a to na standardní úrovni EU, což znamená, že například Polsko nebo Estonsko budou muset hradit téměř stejný podíl svých výnosů z DPH a stejný podíl svého HDP jako Francie, Rakousko nebo Řecko. Také budou muset financovat slevy přiznané Velké Británii, neboť ty jsou zakotveny v acquis.

Informační centrum Evropské unie při Delegaci Evropské komise v České republice

European Union Information Centre of the Delegation of the European Commission to the Czech Republic

Rytířská 31, 110 00 Praha 1, Česká republika

Tel.: (+420 2) 216 10 142 Fax: (+420 2) 216 10 144

e-mail: info@iceu.czhttp://www.evropska-unie.cz