Týden v Evropě 26. 11. - 2. 12. 2002

Týden v Evropě 26. 11. - 2. 12. 2002

Stručné zprávy z EU

Další liberalizace obchodu se zemědělskými výrobky s Českou republikou

Evropská komise přijala v rámci tzv. dohod o dvojím zisku (“double profit”), uzavřených mezi EU a kandidátskými zeměmi, návrh na Přídavný protokol k Evropské dohodě mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně jedné a Českou republikou na straně druhé. V Protokolu, v němž jsou souhrnně uvedena všechna stávající zvýhodnění zemědělského obchodu mezi smluvními stranami, je zakotvena další liberalizace obchodu se zemědělskými výrobky s Českou republikou na základě tzv. dohody o dvojím zisku. Tato nová dohoda, která předpokládá zvýšení zvýhodněného zemědělského obchodu mezi EU a Českou republikou v objemu přibližně 120 mil. eur, zahrnuje úplnou vzájemnou liberalizaci obchodu v celé řadě výrobků, včetně melasy, mnoha druhů ovoce a zeleniny, medu a ovocných šťáv. Dohoda také zakotvuje některá vylepšení dosud přiznaných ústupků a řeší nové kvóty obilnin a mléčných výrobků zařazených do bezcelních tarifů. Evropské unii bude nově přiznán bezcelní přístup na český trh v oblasti jejího vývozu rýže a olivového oleje. Dohoda povoluje značné tarifní kvóty pšenice, kukuřice a ječmene souběžně se závazkem smluvních stran, že v uvedených oblastech odstraní vývozní dotace. Návrh dohody nyní podléhá schválení Radou a Českou republikou a podpisu obou stran tak, aby dohoda mohla vstoupit v platnost k 1. lednu 2003. Komisař pro zemědělství Franz Fischler k návrhu uvedl: “Usnadnění vzájemného zemědělského obchodu ještě před přistoupením k EU je součástí unijní strategie zaměřené na přípravu obou stran na přistoupení k EU a vstupu na jednotný trh.”

Kandidátské země: v roce 2002 vybráno 18 projektů předložených pěti novými účastníky programu MEDIA Plus

Již čtyři měsíce se Polsko, Lotyšsko, Estonsko, Bulharsko a Česká republika účastní školicích programů MEDIA Plus a MEDIA. Díky zvláštním dohodám, které umožňují plnou účast ve všech aktivitách programu MEDIA v roce 2002, se novým pěti zemím podařilo předložit nejrůznější projekty, z nichž bylo 18 vybráno k financování v celkové rozpočtové výši asi 2,5 mil. eur. V roce 2003 se k programu MEDIA připojí další čtyři státy - Litva, Slovenská republika, Kypr a Slovinsko. Podrobný popis školicích programů MEDIA Plus a MEDIA je uveden na adrese http://europa.eu.int/comm/avpolicy/media/index_en.html.

[Podkladový text IP/02/1732]

Komise vyzývá k lepší koordinaci rozpočtové politiky

Evropská komise přijala návrhy na posílení koordinace rozpočtové politiky jednotlivých členských států. Základní rozpočtové požadavky se nemění. Členské státy se musí vyhnout nadměrnému deficitu a celkovou zadluženost musí udržovat pod úrovní 60 % HDP, nebo ji alespoň neustále uspokojivou rychlostí snižovat směrem k této referenční hodnotě. Stejně důležité je, aby se členským státům podařilo dosáhnout rozpočtové pozice, která “se přibližuje vyrovnanému nebo přebytkovému rozpočtu”, tak jak je stanoveno v Paktu stability a růstu (SGP). Komise však zároveň navrhuje, že bude klást silnější důraz na vzájemné propojení mezi rozpočtovou politikou a potřebou strukturálních reforem v EU. Cíle lisabonské strategie je třeba v rozpočtové politice členských států výslovně prosazovat, neboť hrají zásadní úlohu při zvyšování růstového potenciálu Evropy. Veřejné finance musí být v dobrém stavu z hlediska jak kvantitativních, tak i kvalitativních cílů. Vzhledem ke stárnoucí populaci a nezbytnosti pokrýt z toho vyplývající potřeby musí veřejné finance vycházet z trvale udržitelných základů. Dnešní návrhy sledují cíl posílit základní ekonomické principy, z nichž budou vycházet rozpočtově politická rozhodnutí, a zároveň zajistit přísnější dodržování rozpočtových závazků, jež si členské státy stanovily. Z návrhů nevyplývají žádné nové postupy, neboť jsou určeny k realizaci na základě programů stability a konvergence s pomocí nástrojů předpokládaných jak ve Smlouvě o EU, tak v Paktu stability a růstu: vyhodnocování, pravidelné kontroly, včasná varování, postupy řešení nadměrného deficitu, doporučení. V souvislosti s touto iniciativou Komise také přijala dvě Sdělení vyzývající ke zkvalitnění hospodářských a rozpočtových statistik o EU a eurozóně (IP/02/1743). Další podrobnosti jsou uvedeny na adrese

http://europa.eu.int/comm/economy_finance/publications/sgp_en.htm

[Podkladový text IP/02/1742]

“Jarní den v Evropě”: školy se připravují na diskusi o budoucnosti EU

Již několik set škol se přihlásilo na akci Jarní den v Evropě, která se bude konat 21. března 2003. Z iniciativy některých členů Evropského konventu byly všechny školy v členských státech a v kandidátských zemích vyzvány, aby se první jarní den zúčastnily diskuse o budoucnosti Evropské unie. Záměrem iniciativy, která byla podpořena předsednictvem Konventu a Radou ministrů školství EU za jejím zasedání ve dnech 11. a 12. listopadu, je objasnit otázky evropské integrace mladším generacím a vyvolat v nich povědomí o úloze, kterou Evropa může hrát v jejich každodenním životě nejen dnes, ale snad ještě více v budoucnu. Další podrobnosti jsou uvedeny na http://futurum.eun.org/.

[Podkladový text IP/02/1760]

Zprávy Eurostatu

Bleskový odhad, listopad 2002: inflace v eurozóně se odhaduje na 2,2 %

Meziroční míra inflace v eurozóně se v listopadu 2002 předpokládá ve výši 2,2 %, což oproti říjnovým 2,3 % představuje pokles, uvádí bleskový odhad vydaný Eurostatem.

[Podkladový text STAT/02/137]

Zprávy o rozšíření

Blíží se finále

Jen několik dní zbývá do kodaňského summitu, jenž se bude konat v dnech 12. a 13. prosince a na němž by EU chtěla uzavřít vstupní jednání s většinou kandidátských zemí, a proto byl minulý týden ve znamení jednotlivých balíčků, které by podle nadějí zúčastněných stran mohly představovat definitivní dohodu.

Předsednictví EU a Evropská komise strávily minulé úterý řadou jednání s delegacemi Kypru, České republiky, Estonska, Maďarska, Lotyšska, Litvy, Malty, Polska, Slovenské republiky a Slovinska. Stálý představitel Dánka u EU Poul Skyte Christophersen a generální ředitel Komise pro rozšíření Eneko Landaburu každé z nich předložili zlepšené podmínky vzájemné dohody.

Balíčky jsou výsledkem intenzivních neformálních diskusí mezi předsednictvím EU, Komisí a jednotlivými kandidátskými zeměmi, navazujících na bruselské zasedání Evropské rady ve dnech 24. a 25. října. Předsednictví uvedlo, že v těchto návrzích “již bylo předloženo úplně všechno, nic nebylo ponecháno na později”.

Tyto nabídky zajistí, aby každá kandidátská země byla na tom po vstupu do EU finančně lépe než před vstupem. Poskytují další jednu miliardu eur jako rozpočtovou kompenzaci. Tato částka by měla být mezi kandidáty rozdělena na základě jejich hrubého národního důchodu. V nabídce se také uvádí dalších 900 mil. eur na pokrytí urychlených příprav na vstup kandidátů do Schengenské oblasti, např. na financování hraničních kontrol a pokrytí výdajů v oblasti spravedlnosti a vnitra.

EU se také pokusila vzít v úvahu zvláštní přání jednotlivých kandidátských zemí, a nabídky proto obsahují navyšování několika významných zemědělských kvót, včetně kvót na mléko a další úpravy, které by novým členským státům umožnily dorovnat přímé platby zemědělcům. Na rozvoj venkova by mělo Slovinsko, Česká republika a Slovensko obdržet dalších pět procent. Pro některé nové členské státy by se na základě těchto nabídek prodloužilo období, během něhož by pozemky mohli kupovat jen státní příslušníci těchto zemí, Maďarsku a České republice nabídky zaručují další křesla v Evropském parlamentu. Podle nabídek by také bylo vyčleněno asi 600 mil. eur na odstavení dosluhujících jaderných elektráren.

Celkový ekonomický efekt balíčků přitom nevybočuje z rámce rozhodnutí o rozpočtu na rozšíření, která byla přijata na berlínském zasedání Evropské rady v březnu roku 1999 a na bruselském summitu - jeho celková výše ani nedosahuje úrovně navrhované Komisí v lednu 2002.

Cílem předsednictví je završit jednání na tomto obecném základě s deseti zeměmi, a to během setkání na úrovni ministrů zahraničních věcí plánovaných na 9. a 10. prosince, aby tak bylo možno celkovou dohodu o rozšíření následně potvrdit v Kodani a aby EU mohla nové členské státy přivítat již 1. května 2004.

Počáteční reakce kandidátských zemí na tyto nabídky se různily, počínaje opatrným přivítáním nabídek mnohými z nich a konče náročnými požadavky některých jiných. Předsednictví však dalo najevo, že o moc více již nyní nabídnout nelze. Představitelé některých členských států dokonce ještě před tím, než byly nabídky kandidátům předloženy, vyjádřili obavy z přílišné velkorysosti nabídek.

Předseda Evropské komise Romano Prodi vydal v reakci na neustálou kritiku nabídek ze strany kandidátských zemí veřejnou výzvu vládám těchto deseti kandidátských zemí: “Od uzavření pro Evropu historických dohod nás dělí jen pár dní. (…) Dánské předsednictví a Komise vynaložily téměř hrdinské úsilí (…), aby předložily balíčky, které řeší skoro všechny obavy kandidátů. Apeluji na vedoucí činitele kandidátských zemí, aby projevili politický realismus nezbytný k vyřešení těchto posledních obtíží ve stejném duchu odpovědnosti a přátelství, jímž se inspiruje předsednictví a Komise,” uvedl Prodi ve výzvě.

Mezitím se dánský premiér Anders Fogh Rasmussen připravuje na konzultace s ostatními vůdčími osobnostmi států EU, které povede v průběhu své okružní cesty po jejich hlavních městech. Tyto cesty podnikají předsedové Rady tradičně, vždy těsně před nějakým summitem. Premiér bude doprovázen Eneko Landaburuem a okružní jízdu zahájí v Lisabonu, Madridu a Vídni. Pak pocestuje do Berlína a Říma, pak do Helsinek a Stockholmu, odkud se přesune do Londýna, Dublinu a Paříže. Návazně navštíví Nizozemsko, Lucembursko a Belgii. Na přelomu roku se předsednictví EU ujme Řecko, a proto jeho poslední zastávkou budou v úterý 10. prosince Atény.

Během příprav na odjezd premiér Rasmussen uvedl: “Na závěrečném summitu dánského předsednictví EU ve dnech 12. a 13. prosince v Kodani završíme jednání o rozšíření až s deseti kandidáty. Během nadcházejícího týdne předloží dánské předsednictví každé z těchto deseti zemí definitivní vyjednávací balíček. Během své okružní cesty popíši obsah těchto balíčků a projednám postupné kroky vedoucí k summitu. Jsem pevně přesvědčen, že balíčky představují nejlepší možnou kombinaci ústupků kandidátským zemím spolu s náležitým respektováním rozhodnutí přijatých hlavami států a vlád zemí EU na dřívějších zasedáních v roce 1999 v Berlíně a v říjnu letošního roku v Bruselu. Jednání o rozšíření EU bude třeba uzavřít na základě vyjednávacích balíčků vypracovaných předsednictvím.”

Již minulý týden na jednání s polským premiérem Leszkem Millerem trval na tom, že “harmonogram završení jednání musí být dodržen, což znamená, že jednání s jednotlivými kandidáty musí být zakončena ještě před kodaňským summitem... a na základě vyjednávacích balíčků předsednictví EU”.

Úkolem kodaňského summitu je také přijmout rozhodnutí o dalších fázích postupu zbývajících kandidátů na členství v EU. Jde o nové “cestovní mapy” pro Bulharsko a Rumunsko a způsob postupu v souvislosti s tureckou žádostí o členství.

Předsedové parlamentů se na rozšíření těší

Předsedal Evropského parlamentu Pat Cox se minulý týden v Bruselu ujal role hostitele setkání s předsedy parlamentů kandidátských zemí, jehož se také zúčastnil komisař pro rozšíření Günter Verheugen a poslanec Evropského parlamentu Elmar Brok, který předsedá jeho zahraničnímu výboru.

Své jednání předsedové uzavřeli vydáním společného prohlášení potvrzujícího, že rozšíření “je hlavní politickou výzvou, před kterou nyní stojí instituce EU, členské státy i kandidátské země”. V prohlášení vyjadřují přesvědčení, že rozšíření “bude v době velkého mezinárodního napětí představovat skutečný i symbolický příspěvek ke světovému míru, bezpečnosti a prosperitě”.

Podtrhli nezbytnost vzájemné spolupráce parlamentů, která by měla zajistit vtažení veřejného mínění do evropského integračního procesu i účinnou angažovanost parlamentů. Přivítali dohodu, podle níž se po podpisu Smlouvy o přistoupení budou schůzí Evropského parlamentu moci zúčastňovat pozorovatelé z přistupujících zemí, “jako potvrzení ústřední úlohy parlamentů v souvislosti s veřejným míněním v konečné a rozhodující fázi procesu rozšíření”.

Předsedové parlamentů se vyslovili pro spravedlivou dohodu v Kodani: “Úspěšné završení vstupních jednání musí promítnout spravedlivé rozložení práv a povinností vyplývajících jak pro stávající, tak i pro budoucí členské státy.” Členské i kandidátské státy vyzvali, “aby během závěrečných fází vstupních jednání respektovaly principy rovnosti a solidarity” a aby tyto principy uplatňovaly rovnoprávně.

Užší vazby s Českou republikou

Minulý týden se v Bruselu sešel smíšený parlamentní výbor EU-Česká republika. Kromě jiných se zasedání zúčastnil i komisař pro rozšíření Günter Verheugen. Výbor vyjádřil naději na úspěšný výsledek procesu rozšíření na kodaňském summitu, ale zároveň i varování, že žádná země by po uzavření vyjednávání neměla polevit v reformním úsilí. Výbor přikládá vysokou prioritu boji proti korupci, zvýšení transparentnosti veřejných výdajů a prosazování dobrého řízení ve všech oblastech veřejného života. Přivítal odhodlání Evropské komise sledovat pokrok do doby přistoupení i po něm v těch oblastech, v nichž je třeba dořešit konkrétní naléhavé otázky, a připomněl, že v provádění reforem ve všech oblastech bude nutno pokračovat ještě dlouho po přistoupení, aby tak nové státy splnily závazky přijaté během vstupních jednání. Znamená to však také, že Komise i členské státy EU budou muset nadále podporovat proces přizpůsobování a uplatňovat při tom všechny dostupné finanční a logistické prostředky, uzavřel smíšený parlamentní výbor.

Na svém prvním zasedání se také sešel nový společný orgán EU a České republiky - smíšený konzultativní výbor, v němž se scházejí představitelé Evropského hospodářského a sociálního výboru a jejich české protějšky. Zřízení tohoto orgánu představuje další uznání (na vysoké politické úrovni) role organizované občanské společnosti. Jeho účelem je připravit podmínky pro rozšíření EU podporou dialogu mezi organizacemi občanské společnosti působícími v České republice a EU. Smíšený konzultativní výbor umožní českým představitelům seznámit se s konzultačními procesy v EU a bude také prosazovat a podporovat aktivní zapojení ekonomických a sociálních subjektů do zavádění a uplatňování legislativy EU v České republice. Mezi prioritními oblastmi pro diskuse v roce 2003 patří přeshraniční spolupráce, hospodářské a společenské důsledky vstupu České republiky do EU, realizace strukturálních fondů, zemědělství, zjednodušení právní úpravy týkající se jednotného trhu EU a úloha organizované občanské společnosti v informační strategii zaměřené na podporu členství v EU.

V souvislosti s otázkami spíše technické povahy Evropská komise minulý týden navrhla novou dohodu k uvolnění obchodu s Českou republikou. Tento návrh na změnu Evropské smlouvy by vedl k liberalizaci vzájemného obchodu v hodnotě asi 120 mil. eur ročně a týká se citlivých položek, jako je např. melasa, celá řada druhů ovoce a zeleniny, med a ovocné šťávy. “Česká republika vytvořila prostor pro dovoz kvalitních zemědělských výrobků z EU, např. tropického ovoce, ovocných šťáv, skopového masa a jogurtů,” uvedl vedoucí delegace Evropské komise v Praze Ramiro Cibrián. Zároveň dojde k rozšíření ústupků a k zvedení nových bezcelních tarifních kvót na obilniny (s “podstatnými tarifními kvótami na pšenici, kukuřici a oves”) a v oblasti mléčných výrobků. Evropské unii bude zaručen nový bezcelní přístup na český trh při jejím vývozu rýže a olivového oleje. Dohoda, která nyní čeká na dopracování na úrovni ministrů, zahrnuje závazek odstranit vývozní dotace v příslušných oblastech a mohla by vstoupit v platnost k 1. lednu 2003.

Další aspekt posilování úspěchu rozšíření na nejzákladnější úrovni byl zvýrazněn na semináři pořádaném Misí České republiky u EU v Bruselu. Výzvami a očekáváními menších českých firem, které stojí před úkolem vyrovnat se se vstupem do EU, se na semináři zabývali diplomaté, ministři a vysocí úřední činitelé Evropské komise spolu s českými a evropskými podnikateli.

Pokračují práce na další dimenzi vztahů České republiky se širší Evropou. Představitelé České republiky se dne 25. listopadu v Praze sešli se svými protějšky z EFTA, aby projednali obchodní vztahy mezi EFTA a Českou republikou. Šlo o sedmé zasedání Smíšeného výboru EFTA-Česká republika od té doby, co vstoupila v platnost Dohoda o volném obchodu uzavřená mezi příslušnými státy dne 1. července 1992. V popředí jednání byla vstupní jednání České republiky s EU: strana EFTA “vyjádřila své uspokojení, že ze vstupu České republiky do EU vyplývají nové a užší vztahy se státy EFTA,” zejména v souvislosti s Evropskou hospodářskou zónou (EEA), do níž jsou nové členské státy EU také povinny vstoupit. Státy EFTA na setkání podtrhly význam současného vstupu České republiky do EU a EEA a uvedly, že nebudou-li přijata nápravná opatření, povede vstup České republiky do EU ke zvýšení tarifních bariér v souvislosti s dovozem rybích výrobků ze států EFTA.

Kandidáti přispívají k činnosti Evropského účetního dvora

Evropský účetní dvůr hostil minulý týden v Lucemburku setkání předsedů nejvyšších kontrolních úřadů států EU a kandidátských zemí. Poprvé byli předsedové nejvyšších kontrolních úřadů 13 kandidátských zemí pováni na oficiální zasedání svých protějšků z EU, aby společně projednali ochranu veřejných financí a další záležitosti společného zájmu. V popředí jednání byla spolupráce a kandidáti také konkrétním způsobem přispěli k výměně názorů. Maďarský Státní kontrolní úřad předložil zprávu smíšené pracovní skupiny zabývající se kontrolní činností. Polská Nejvyšší kontrolní komora a maltský Národní kontrolní úřad uvedly své zprávy o vztazích mezi národními parlamenty a nejvyššími kontrolními orgány. Od roku 1997 Evropský účetní dvůr zintenzívnil spolupráci s kandidátskými zeměmi jak formálně, tak i na praktické úrovni, aby tak umožnil pravidelnou výměnu informací, sladění kontrolních metodik a posílení odborné přípravy pracovníků těchto institucí. Organizace SIGMA (působící v rámci OECD) a nejvyšší kontrolní úřady členských států EU se těchto zasedání zúčastňují také, s cílem zajistit v kandidátských zemích kvalitnější hospodaření. Nejvyšší kontrolní úřady členských států EU se také za finanční podpory EU účastní twinningových projektů s kandidátskými zeměmi, aby tak přispěli k dotváření organizace a metodiky kontrolních činností a umožnily účinnou kontrolu nakládání s prostředky EU po vstupu těchto zemí do unie.

Informační centrum Evropské unie při Delegaci Evropské komise v České republice

European Union Information Centre of the Delegation of the European Commission to the Czech Republic

Rytířská 31, 110 00 Praha 1, Česká republika

Tel.: (+420 2) 216 10 142 Fax: (+420 2) 216 10 144

e-mail: info@iceu.czhttp://www.evropska-unie.cz