Regulace plevelů vybranými sledy plodin

The weed regulation by means of selected crop sequences

Regulace plevelů vybranými sledy plodin

Václav KOHOUT, Josef SOUKUP

KOPRA AF ČZU

Souhrn, klíčová slova

Největší rozdíly v zaplevelení byly pozorovány u osevních sledů s odlišnými skupinami plodin. Ve sledu: ozimý ječmen, ozimá řepka, ozimá pšenice převládaly druhy: svízel přítula, mák vlčí, violka rolní, rozrazil perský. Největší výskyt rdesna blešníku, merlíku bílého, laskavce ohnutého, ježatky kuří nohy byl v porostech cukrové řepy, brambor a kukuřice.

Osevní sledy, plevele, rozdíly zaplevelení.

Summary, keywords

The great differences in weed infestation were recorded in dependence of selected crop sequences. In investigated sequence of crop: winter barley, winter rape, winter wheat were most occurred species: Galium aparine, Papaver rhoeas, Viola arvensis, Veronica persica. The highest incidence of Polygonum lapathifolium, Chenopodium album, Amaranthus retroflexus, Echinochloa crus-galli were recorded in stands of sugar beet, potato and maize.

Crop sequence, weeds, difference of weeding.

Introduction - Úvod

I přes zvýšené používání speciálních herbicidů v jednotlivých plodinách, které se dobře vyrovnají s převládajícími pleveli v porostech, můžeme pozorovat významný vliv používaných osevních sledů na rozšíření některých plevelných druhů na pozemcích. Jde především o druhy odolnější k běžně používaným herbicidům (Kohout, Soukup, 2001), vysemeněné plevele z druhotného zaplevelení porostů (Kohout, Jursík, Soukup, 2002 ) a zvl. pak druhy, které zůstávají na poli po sklizni plodin (ve slámě, chrástu, nebo jsou přímo rozptýleny sklizecími stroji).

Methods - Metody

V rámci řešení výzkumných úkolů byl pracovníky katedry uskutečněn dlouhodobý průzkum zaplevelení pozemků s rozdílnými osevními sledy ve vybraných podnicích středních a východních Čech.

Results - discussion - Výsledky - diskuse

Ve sledech s převahou ozimých obilnin a ozimé řepky se uplatňují ve větším množství druhy, které vzcházejí již na podzim, přes zimu, i zjara, tj. v době, kdy porosty plodin ještě příliš "nekonkurují". Mnohdy jde o plevele spodní porostové vrstvy, které mohou přes zimu podstatně zeslabit porosty: violka rolní, rozrazil perský, rozrazil břečťanolistý, kakost maličký, ptačinec žabinec, mák vlčí, heřmánkovec nevonný aj. K jejich účinné regulaci by bylo nutno využít podzimní aplikace dražších herbicidů s delšími reziduálními účinky v půdě. Mnohé z těchto plevelů jsou odolné k běžně používaným herbicidům, vzcházejí často až po zeslábnutí herbicidních účinků v půdě a mnohdy i v meziporostním období.

V osevních sledech s převahou okopanin, zvl. cukrovky, se hromadně rozšiřují druhy, které postupně z půdní zásoby vzcházejí po celou dobu vegetace: merlík bílý, laskavec ohnutý, rdesno blešník, ježatka kuří noha, tetlucha kozí pysk, bažanka roční aj. Naopak sledy na podzim zakládaných plodin výskyt těchto "okopaninových" druhů silně omezují (Tab. 1).

Tab. 1: Rozdíly ve výskytu Echinochloa crus-galli v cukrovce po různých osevních sledech ( Volanice- 2001)

Po rozboru příčin rostoucího letního zaplevelení a jeho omezování se ukázalo, že ani dlouze účinné herbicidy v půdě tuto situaci nemohou vyřešit. Plevele dozrají a vysemení a tuto skutečnost zesiluje ponechávání chrástu na poli. Bylo potvrzeno, že cílevědomé střídání více druhů plodin je základem regulace zaplevelení půd i v době hromadného využívání herbicidů.

References - Použitá literatura

KOHOUT,V.,SOUKUP,J.,: Sborník referátů”Zamyšlení nad rostlinnou výrobou”. ČZU Praha, 6.12.2000, s. 305-309, 2000.

KOHOUT,V., JURSÍK,M., SOUKUP,J., 2002: Zeitschr.f.Pflkrank und Pflsch.S.eft XVIII, 493-498, 2002.

Řešeno v rámci grantu č. QD 1317 a výzkumného záměru MSM 412100002