Vliv hustoty založeného porostu na tvorbu výnosových prvků ozimé pšenice

The impact of ground cover on the formation of yield elements of winter wheat

Vliv hustoty založeného porostu na tvorbu výnosových prvků ozimé pšenice

Josef ŠNOBL, Radovan CHALOUPSKÝ, Hana HONSOVÁ, Dana HRADECKÁ

KRV AF ČZU

Souhrn, klíčová slova

V průběhu let 1999 - 2001 byla v řepařském výrobním typu na 4 honech ozimé pšenice sledována detailně (individuálně na dílcích 80 x 80 m) heterogenita v počtu rostlin po vzejítí a její vliv na utváření výnosových prvků a celkového výnosu z 1 ha. Lokality honů s vyšším počtem vzešlých rostlin poskytly vyšší počet klasů, snížený počet zrn v klasu, avšak vyšší celkový výnos. Hmotnost zrna nezaznamenala výrazné změny.

Heterogenita hustoty porostu, výnosové prvky, výnos.

Summary, keywords

In 1999 - 2001 years in sugar beet region on 4 winter wheat tracts of land (individually on plots 80 x 80 m) we studied the variability in number of plants in emerging stage and its impact on yield element formation and impact on grain yield per 1 ha. Localities with higher number of plants had higher number of ears, decreased grain number in ears, but higher yield in total. The weight of the grain was not sharply changed.

Variability of stand density, yield formative elements, yield.

Introduction - Úvod

Pro lepší využití produkčních schopností místa pěstování a výnosového potenciálu plodiny je nezbytná znalost zákonitostí tvorby výnosu. Správně zvolený výsevek a vhodný termín setí spolurozhodují o organizaci a hustotě porostu, ovlivňují průběh tvorby výnosových prvků i konečný výnos. Doporučeny jsou optimální parametry porostu ozimé pšenice pro 1 m2 (Petr a kol. 1980, Petr a kol. 1997): 300-450 vzešlých rostlin, 550-700 klasů, 14000 - 16000 zrn. Křen (2000) doporučuje výsevek od 200 obilek na 1 m2 (při velmi raných výsevech od 10. 9.) až do 600 obilek na 1m2 (při velmi pozdních výsevech do 10. 11.).

Methods - Metody

Předmětem sledování bylo detailní hodnocení 4 honů (individuálně na dílcích 80 x 80 m, rámcově 40 - 112 hodnocení dle výměry honu) ozimé pšenice v řepařském výrobním typu na farmě v Klučově u Českého Brodu. Porosty ozimé pšenice byly každoročně zakládány koncem září s výsevkem přibilžně 400-450 obilek na 1 m2, uplatňována intenzivní pětební technologie (140-150 kg N/ha, 2-3 fungicidní zásahy, 1-2 zásahy proti plevelům).

Results - discussion - Výsledky - diskuse

Výsledky jsou vztaženy k počtu rostlin po vzejítí, který byl v úzké korelaci (89-95 %) k počtu rostlin po přezimování. Průměrný počet vzešlých rostlin na 1 m2 se v jednotlivých letech pohyboval v rozmezí 349-401 (max. 416-436). Vyšší výnosy byly dosahovány v horní polovině doporučované hustoty vzešlého porostu. Těsnost vztahu počtu rostlin po vzejítí k jednotlivým výsledkům vyjádřená korelačním koeficientem se pohybovala v rozmezí následujících hodnot: počet klasů na 1 m2 0,25-0,94, počet zrn v 1 klasu 0,12-0,54, výnos zrna z 1 ha 0,21-0,60. Variabilita počtu rostlin byla výrazně ovlivněna ročníkem.

References - Použitá literatura

Křen J. a kol: Zemědělský týdeník - příloha č. 26, 2000.

Petr J., Černý V., Hruška L. a kol.: Tvorba výnosu hlavních polních plodin. SZN Praha: 199, 1980.

Petr J., Húska J.: Speciální produkce rostlinná, AF, ČZU Praha: 37, 1997.

Závislost počtu klasů na 1m2 na počtu rostlin po vzejítí

Image1.jpg

Závislost počtu zrn v 1 klasu na počtu rostlin po vzejítí

Image2.jpg

Závislost výnosu na počtu rostlin po vzejítí

Image3.jpg

Legenda:

- - - - - - - - - - Klučov, 58 ha, rok 1999, odrůda Ebi

Klučov, 58 ha, rok 2000, odrůda Samanta

Klučov, 26 ha, rok 2001, odrůda Alka

Třebovle, 70 ha, rok 2001, odrůda Ebi

Řešeno v rámci výzkumného záměru MSM 412100002 AF ČZU.

Tisk

Další články v kategorii

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics


Kalendář


Podporujeme utipa.info