Týden v Evropě 22. - 28. 1. 2003

Týden v Evropě 22. - 28. 1. 2003

Stručné zprávy z EU

Evropská komise vyzývá k větší pozornosti malému a střednímu podnikání

Komise přijala celý soubor dokumentů, jimiž se stanoví politika EU vůči malému a střednímu podnikání. Jejich obsahem je také aktuální obrázek dosavadního pokroku politiky vůči malému podnikání v celé Evropě a návrhy na případná další opatření v této oblasti. Zásadním poznatkem je, že členské státy EU a kandidátské země se při vytváření pravidel a zásad musí více zaměřit na malé a střední podniky (MSP): jak při stanovení politiky, tak i v legislativní praxi je úroveň konzultací s malými podniky stále ještě nízká. Evropa tedy naléhavě musí poskytnout komunitě malého podnikání větší prostor k vyjádření jejích názorů. V dokumentech se však také zdůrazňuje, že v klíčových oblastech, jako je např. vzdělávání pro podnikatele a zjednodušení administrativních postupů, již došlo k podstatnému pokroku, a to jak v kandidátských zemích, které stojí před náročným úkolem vybudovat podnikatelskou kulturu, tak i v členských státech EU. S cílem napomoci rozvoji stabilnějšího a tvůrčího podnikatelského sektoru v kandidátských zemích se doporučuje, aby se finanční instituce zabývaly podrobněji možnostmi úvěrování malých a středních podniků a nahlížely na ně jako na zdroj příležitostí, nikoliv jen jako na pouhá rizika. Na podporu MSP přijala Komise v poslední době několik iniciativ. V této souvislosti sehraje při zajištění více koordinovaného přístupu k otázkám malého a středního podnikání nedávno jmenovaný pověřenec pro MSP. Další informace naleznete na adrese

http://europa.eu.int/comm/enterprise/enterprise_policy/SME-package/index.htm

[Podkladový text IP/03/98]

Cla: Komise vítá skutečnost, že Rada přijala Nařízení, jímž se pozastavují cla ze zbraní a vojenské techniky

Evropská komise přivítala skutečnost, ze dne 21. ledna Rada ministrů EU bez projednání přijala Nařízení, jímž se pozastavuje povinnost odvádět dovozní clo z některých zbraní a vojenské techniky. Nařízení vychází z návrhu Komise z roku 1988 a uznává, že bezpečnostní zájmy EU i požadavky mezinárodní vojenské spolupráce opodstatňují pozastavení cel, které napomůže obranným orgánům členských států při nákupu nejlepšího dostupného vojenského materiálu z celého světa. Pozastavení povinnosti odvádět clo se vztahuje na celé spektrum zbraní a vojenské techniky, jakož i na jejich části a součásti určené k zapracování popř. montáži do vymezeného zboží a do zboží určeného k užití při výcviku nebo při zkouškách vymezeného zboží. Pozastavení odvodu cel se týká jen případů dovozu produktů přímo orgány vojenské obrany členského státu nebo jejich jménem. Soukromé společnosti v rámci EU budou moci příslušné vojenské produkty vyrábět z bezcelně dovážených materiálů jen tehdy, když konečný produkt budou dodávat obraným orgánům členského státu. Účelem zvláštních dovozních postupů zařazeních do textu je chránit vojenské tajemství. Nařízení je účinné od 1. ledna 2003. Znění Nařízení je uvedeno na stránce Europa na adrese:

http://europa.eu.int/comm/taxation_customs/whatsnew.htm

[Podkladový text IP/03/103]

“Neviditelní občané”: komisařka Anna Diamantopoulou při zahájení Evropského roku postižených osob 2003

Komisařka pro zaměstnanost a sociální věci Anna Diamantopoulou přednesla v neděli 26. ledna v Aténách projev u příležitosti zahájení Evropského roku postižených osob 2003. Účelem této akce, pořádané společně řeckým předsednictvím a Komisí, je soustředit pozornost na tento Evropský rok a na trvalý pokrok, který musí po svém skončení přinést pro 37 mil. postižených v EU. Evropský rok postižených osob představuje historicky nejambicióznější evropskou politickou iniciativu za rovná práva postižených osob.

[Podkladový text IP/03/106]

Telekomunikace: zasedání Evropské skupiny regulátorů zaměřeno na přípravu nové unijní legislativy v odvětví telekomunikací

Evropská skupina regulátorů (ERG) se na svém druhém zasedání setkala dne 23. ledna 2003 v Amsterdamu. Její předseda zejména uvítal zástupce z těch kandidátských zemí, které vstoupí do EU v roce 2004. Ti se této skupiny zúčastnili poprvé. Skupina ERG, zřízená díky novému regulačnímu rámci pro elektronické komunikační sítě a služby, představuje v tomto odvětví spojovací článek mezi regulačními orgány jednotlivých států a Evropskou komisí. Přispěje k dalšímu rozvoji vnitřního trhu a důslednému uplatňování nového regulačního rámce pro elektronické komunikační sítě a služby ve všech členských státech. Pracovní program skupiny ERG bude zveřejněn na adrese http://irgis.icp.pt. Webová stránka ERG bude zpřístupněna od 1. února 2003 (http://erg.eu.int).

[Podkladový text IP/03/119]

Komise pořádá v Bruselu “Širokopásmový den” na podporu dostupnosti širokopásmového spojení v celé Evropě

Komisař pro podnikání a informační společnosti se dne 28. ledna v Bruselu ujme role hostitele Širokopásmového dne, zaměřeného na prosazení celoplošné dostupnosti a využití možností širokopásmového přístupu na Internet v Evropě. Na tomto semináři se setkají vysocí úřední činitelé odpovědní v členských státech za politiku zajišťující uplatnění širokopásmového přístupu, aby si vyměnili zkušenosti, a tak podpořili vypracování národních strategií k zajištění celoplošné dostupnosti širokopásmového spojení po celé EU. Širokopásmový den přispěje ke zpracování přehledu o této problematice, jež právě v několika členských státech probíhá. Na odpolední zasedání budou přizváni zástupci soukromého sektoru, aby se zúčastnili diskuse o překážkách při zavádění širokopásmového spojení z hlediska subjektů působících přímo na trhu.

[Podkladový text IP/03/121]

Lepší zrak nebo pěknější losos? Komise rozhodla o nových pravidlech pro potravinářská barviva

Kanthaxantin je pigment užívaný jako aditivum k barvení potravin, zejména k docílení červenavého zabarvení lososa, vaječných žloutků a výrobků z drůbežího masa. Na základě vědeckého posouzení, které prokázalo vazbu mezi velkým příjmem kanthaxantinu a problémy s viděním, přijala Komise Směrnici, jíž se snižuje povolený obsah kanthaxantinu v krmivu. Směrnice byla nedávno schválena členskými státy na základě hlasování ve Stálém výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat.

[Podkladový text IP/03/123]

“Váš hlas v Evropě”: účelem nového portálu Komise je umožnit občanům sehrát významnější úlohu při vytváření politiky EU

Evropská komise vytvořila na Internetu nový portál, jenž evropským občanům usnadní se vyjadřovat k otázkám tvorby politiky EU. Nový portál s názvem Váš hlas v Evropě je na adrese http://europa.eu.int/yourvoice a nahrazuje předchozí verzi této stránky uživatelsky přístupnou stránkou zastřešující všech 11 jazyků EU. Občanům, podnikům a dalším zainteresovaným stranám umožní sdělit Komisi vlastní názory na nové iniciativy v oblasti politiky EU. Výsledky této diskuse budou k dispozici na celém portálu, jakmile bude uzavřena. Uživatelé této stránky mohou tedy nejen vyjadřovat své názory, ale také si přečtou názory ostatních a posléze v nově zveřejňovaných návrzích Komise uvidí, jakým způsobem je nakonec vzala v úvahu. Přispěje to k větší transparentnosti a odpovědnosti v procesu vytváření politiky EU. Tento sjednocený bod přístupu k vedení veřejných diskusí byl vytvořen v rámci realizace Komisí nedávno přijatých “Obecných zásad a minimálních norem pro konzultace” (IP/02/1865).

[Podkladový text IP/03/122]

Zprávy Eurostatu

Prosinec 2002: meziroční míra inflace v eurozóně vzrostla na 2,3 %; v EU15 na 2,2 %

Meziroční míra inflace v eurozóně vzrostla z 2,2 % v listopadu 2002 na 2,3 % v prosinci 2002, o rok dříve činila 2,0 %. V EU15 vzrostla z 2,1 % v listopadu na 2,2 % v prosinci 2002, o rok dříve činila 1,9 %. V Evropské hospodářské zóně činila inflace v prosinci loňského roku 2,2 %. V prosinci byla nejvyšší meziroční míra inflace zaznamenána v Irsku (4,6 %), Španělsku a Portugalsku (4,0 %) a nejnižší v Německu (1,1 %), Belgii (1,3 %), Rakousku, Finsku, Švédsku a Velké Británii (1,7 %).

Ve srovnání s listopadem 2002 se meziroční míra inflace zvýšila v devíti členských státech, snížila ve čtyřech a ve dvou stagnovala. Ve srovnání s prosincem 2001 došlo k relativně největšímu poklesu ve Švédsku (z 3,2 % na 1,7 %), Belgii (z 2,0 % na 1,3 %) a v Nizozemsku (z 5,1 % na 3,5 %). K největšímu relativnímu nárůstu došlo v Lucembursku (z 0,9 % na 2,8 %), Velké Británii (z 1,0 % na 1,7 %) a Španělsku (z 2,5 % na 4,0 %). Nejnižší dvanáctiměsíční průměry tohoto ukazatele až do prosince 2002 byly zaznamenány v Německu a Velké Británii (1,3 %) a v Belgii (1,6 %), zatímco nejvyšší v Irsku (4,7 %), Řecku a Nizozemsku (3,9 %).

[Podkladový text STAT/03/9]

Zprávy o rozšíření

Parlament projednal náklady na rozšíření

“Rozšíření nás vyjde levněji, než jsme se domnívali,” prohlásil dne 23. ledna komisař pro rozšíření Günter Verheugen před zahraničním výborem Evropského parlamentu. Potvrdil, že definitivní dohoda dosažená v Kodani vyvolá náklady o 1,7 mld. eur nižší, než činí maximální horní limit stanovený v Berlíně v souvislosti se závazky na období let 2004-2006, a o 9,4 mld. nižší, než činí maximální disponibilní platby. Z 25,1 mld. eur na platby v tomto období bude 14,8 mld. eur pokryto příspěvky nových členských států, takže výsledné náklady nesené evropskou patnáctkou činí 10,3 mld. eur, uvedl komisař.

S cílem umožnit parlamentu provést posouzení dohody dosažené na kodaňském summitu bude do konce ledna nebo počátku února k dispozici anglická mutace Smlouvy o přistoupení. Komise také předloží zprávu se shrnutím dohod dosažených v každé kapitole pro každou přistupující zemi, přislíbil Verheugen. Dne 19. února Komise oficiálně Smlouvu schválí a během tohoto měsíce také navrhne úpravu finančních perspektiv tak, aby reflektovaly výsledky kodaňských jednání a od roku 2004 posílily předvstupní pomoc Bulharsku, Rumunsku a Turecku. Komisař uvedl, že se do zahraničního výboru parlamentu opět vrátí dne 17. března, těsně před hlasováním tohoto výboru o Smlouvě o přistoupení dne 19. března. Plénum parlamentu má pak v úmyslu zařadit hlasování o Smlouvě na svou schůzi ve dnech 8. a 9. dubna.

V mezidobí je však v přistupujících státech stále ještě co dělat na dotažení reforem do konce, uvedl komisař spolu s tím, že první monitorovací zpráva Komise o tomto stále probíhajícím procesu, jež má vyjít v listopadu 2003, parlamentům kandidátských zemí pomůže při neustálém vyvíjení tlaku na vlády, aby v reformách pokračovaly. V souvislosti s nadcházejícími referendy ve většině kandidátských zemí uvedl, že celkově jsou perspektivy dobré: problém je podle něj spíše na úrovni účasti v referendu než v hlasování jako takovém.

Poslední zasedání na úrovni ministrů životního prostředí pro kandidátské země

“Z posouzení správních kapacit na zavedení legislativy EU v oblasti ochrany životního prostředí vyplynula celá řada slabých stránek v řadě zemí na regionální a místní úrovni,” uvádí se ve schválených závěrech neformálního setkání komisařky pro životní prostředí Margot Wallströmové s ministry životního prostředí kandidátských zemí, které se konalo dne 21. ledna v Bruselu.

“V rámci úsilí o posílení celkových správních struktur pro řízení ochrany životního prostředí v nových členských státech je prioritou v období do května 2004 a dále posilovat regionální a místní správu ochrany životního prostředí,” dohodli se ministři. Zavázali se k výměně zkušeností se zaváděním této legislativy, a to jak pozitivních, tak i negativních.

Ministři formálně uznali, že přístup k finanční pomoci ze strany EU v oblasti investic bude závislý na dokončení přípravných kroků, jako např. plánů na řízení odpadového hospodářství. Shodli se v tom, že příděly ze strukturálního fondu a fondu soudržnosti na ekologické účely by se prioritně měly zaměřit na investice do příslušné infrastruktury, zejména na čistírny komunálních odpadních vod, odpadové hospodářství, snižování znečištění ovzduší a systém Integrované prevence a ochrany proti znečištění (Integrated Pollution Prevention and Control, IPPC). Podpořili také výzvy Komise k upřednostnění projektů zaměřených na splnění závazků přijatých během vstupních jednání.

Vyhovění legislativě EU v oblasti životního prostředí bude v deseti nových členských státech vyžadovat výdaje ve výši až 100 mld. eur, uvedla komisařka Wallströmová. Podle odhadů Komise bude na úplné zavedení legislativy EU zapotřebí investic ve výši 2-3 % HDP.

Série každoročních ministerských setkání, pořádaných již od roku 1995, již v této podobě skončí, vzhledem k blížícímu se rozšíření. Dialog však bude pokračovat s Rumunskem, Bulharskem a Tureckem.

Pošlapává rozšíření přírodu?

Rozšíření možná nic dobrého přírodě nepřinese, podle Světového fondu na ochranu přírody (World Wildlife Fund). Ten tvrdí, že nové členské státy možná nedělají to, co by měly, aby rozšířily evropskou síť chráněných oblastí Natura 2000.

Zpráva vypracovaná fondem WWF uvádí, že ve všech kandidátských zemích jsou ohroženy potenciální lokality sítě Natura. V Litvě hrozba pochází z klasického těžby dřeva. V Lotyšsku a Estonsku naruší další výstavba malých vodních elektráren ochranu povodí a ohrozí chráněné druhy a významné biotopy. Na Slovensku a v České republice jsou ohroženy údolní nivy podél řeky Moravy plánovanou výstavbou kanálu Dunaj-Odra-Labe a výstavbou dvou mostů v Hohenau-Moravský Jan a v Marcheggu.

V Polsku bude mít plánovaná výstavba dálnice Via Baltica nepříznivý dopad na Národní park Biebrza. Záměr vybudovat kanál Dunaj-Odra-Labe a kaskádu vodních děl na řece Odře bude mít závažné důsledky pro desítky potenciálních lokalit Natura 2000 na polské a české straně této řeky.

Zpráva dále uvádí, že za některými projekty ohrožujícími přírodu stojí financování EU. Jako příklady uvádí projekt dálnice Struma v rámci transevropského dopravního koridoru IV vedoucího soutěskou Kresna v Bulharsku; projekt dálnice M3 přes chráněnou krajinnou oblast Szatmar-Bereg v Maďarsku; dálnici D8 budovanou přes České středohoří, přičemž existuje záměr ji rozšířit s podporou EU přes Krkonoše do Saska; vodní dílo Wloclawek na řece Vistule v Polsku; výstavbu vnitrostátních přístavů a mostů na řece Moravě na Slovensku; návrh projektu mostu přes potenciální přírodní lokalitu Väinameri v Estonsku.

Fond WWF uvádí, že v případě dodržování unijních zásad v oblasti ochrany přírody by rozšířením EU došlo k rozšíření určených přírodních parků v EU o více než 180 000 km2, “včetně celé řady nejcennějších oblastí v Evropě”. Fungování Natura 2000 v nových členských státech “představuje novou výzvu,” podle vedoucí pracovnice WWF v oblasti biodiverzity Sandry Jenové “Státy připravující se na vstup do EU mají na svém území mnoho z posledních zbývajících velkých divočin, kulturních krajin a téměř nedotčených říčních soustav, které ještě na evropském kontinentu přežívají - jde o přírodní bohatství, jež Evropskou unii velmi obohatí a které naléhavě potřebuje ochranu.”

Viz: http://www.panda.org/news_facts/newsroom/other_news.cfm?uNewsID=5441

Řecký program rozšíření

Program rozšíření řeckého předsednictví Evropské unie bude dne 28. ledna posouzen ministry zahraničních věcí na zasedání Rady pro všeobecné záležitosti v Bruselu. Předsednictvo uvádí, že se zaměří na “konsolidaci dosavadních výsledků”. Znamená to dopracovat Smlouvu o přistoupení, posílit monitorování dodržování acquis v kandidátských zemích a zajistit “hladký přechod” v okamžiku, kdy se kandidátské země začnou zúčastňovat činnosti EU jako aktivní pozorovatelé, tedy po podepsání Smlouvy o přistoupení v dubnu letošního roku. S Bulharskem a Rumunskem uspořádá jednání na úrovni vrchního vyjednavače ve dnech 7. dubna a 2. června a také dne 24. června na ministerské úrovni, na okraj zasedání Rady pro všeobecné záležitosti a vnější vztahy. Práce se zejména soustředí na oblast spravedlnosti a vnitra. Předsednictvo vyvine úsilí k “přiblížení výhledů členství v EU pro Turecko,” se zvláštním zřetelem na posouzení jeho legislativy, prohloubení celní unie a posílení spolupráce ve oblasti spravedlnosti a vnitra. Program dále zahrnuje intenzivnější spolupráci se západobalkánskými státy “k prosazení jejich co nejúplnější integrace do hlavního politického a ekonomického proudu Evropy, a to ve světle postavení těchto států jako potenciálních kandidátů na členství v EU”.

Polští malorolníci jsou stále znepokojeni

“Zemědělství je těžištěm jednání, a přesto ani polská vláda, ani Brusel nepřišly s žádným konstruktivním plánem budoucnosti polského venkova,” tvrdí Mezinárodní koalice na ochranu polského venkova (ICPPC). “Právě naopak, vypadá to tak, že jim jde o zničení výjimečné biodiverzity a kulturního bohatství jednoho a půl milionu malých rodinných hospodářství pomocí programu “restrukturalizace” zemědělství tak, aby pasovalo do standardního, velkoplošného, monotónního a monokulturního modelu, který již zdevastoval zemědělskou půdu a zemědělské usedlosti po celém evropském kontinentu. Dosud se ani neobjevily výsledky balíčku opatření v rámci Společné zemědělské politiky EU, který nabízí reálnou podporu zápasící venkovské ekonomice Polska,” prohlašuje koalice.

ICPPC tvrdí, že je “stále více evidentní”, že “zdraví polského venkova je neoddělitelné od budoucnosti jeho malých rodinných hospodářství”. Malá rodinná hospodářství tvoří 68 % z celkem 2,1 milionů zemědělských podniků v Polsku (malé znamená méně než 8 hektarů půdy). “Avšak většina těchto hospodářů si neuvědomuje nebezpečí, jež na ně nyní číhají” - včetně podle ICPPC “zdravotních a ekologických důsledků používání toxických chemikálií a geneticky modifikovaných organizmů, které se nyní v Polsku intenzivně propaguje, a včetně stále silnějšího útlaku vyplývajícího z předpisů v oblasti potravin a hygieny, přitékajících ve velkém počtu z Bruselu”.

“Jak a proč musíme chránit malá rodinná hospodářství v Polsku a jak jejich přežití může znamenat precedens pro malá evropská hospodářství” je tématem zvláštní schůzky pořádané koalicí ICPPC dne 7. února v Londýně. Upozorňuje, že nejlépe, jak mohou tato hospodářství přežít, je “zachovat si tradiční kořeny a přecházet na organické zemědělství, silnější spolupráci mezi zemědělci navzájem a se spotřebiteli, zpracování produktů na místě, ekoturistiku a další ekologické aktivity”. Napomůže to udržet život na venkově a zabránit vzniku nezaměstnanosti a vln migrace do “již přeplněných” měst.

Informační centrum Evropské unie při Delegaci Evropské komise v České republice

European Union Information Centre of the Delegation of the European Commission to the Czech Republic

Rytířská 31, 110 00 Praha 1, Česká republika

Tel.: (+420 2) 216 10 142 Fax: (+420 2) 216 10 144

e-mail: info@iceu.czhttp://www.evropska-unie.cz