Zemědělci v kraji budou žít na úvěr, někteří padnou

Zemědělci jsou na pokraji krachu. Úrodu jim vzala velká voda, příspěvky od státu na živobytí nestačí. Srpnová povodeň napáchala v Ústeckém kraji škody za 447,5 miliónu korun. Nejvíce postižený byl okres Litoměřice se škodami za přibližně sto padesát miliónů korun. Větší firmy shánějí půjčky a úvěry, soukromí zemědělci propouštějí zaměstnance a končí. Finanční prostředky, které dostali jako náhradu škod po povodni od státu, nejsou dostačující. Zemědělci proto odkládají platby a žádají o úvěry kde se dá.

Příspěvky od státu zemědělcům nestačí

Společnost Agrokomplex Bohušovice nad Ohří, jejíž některé pozemky byly opět zatopeny v lednu, získala v loňském roce od státu třiapadesát procent vynaložených nákladů na zasetí plodin, které v důsledku povodní nesklidili. "Tato částka samozřejmě nepostačuje na veškeré pokrytí následků povodní, proto musíme žádat o úvěry. Jeden úvěr ve výši jednoho a půl miliónu korun jsme již získali, ale potřebovali bychom tak desetinásobek, abychom mohli pokračovat v jarních pracech. Dokud to půjde, budeme odkládat platby za hnojiva a osiva. Jenže všichni nám na dluh nedají," uvedl ředitel společnosti Agrokomplex Ohře Bohušovice nad Ohří Jaroslav Zeman.

Na zatopená pole se mohou vrátit až v létě

Lednová povodeň zaplavila bohušovickému Agrokomplexu téměř devadesát hektarů půdy. Na těchto pozemcích byl ještě donedávna led, dnes tu stále ještě stojí voda. "Tady nebude možné hospodařit od jara. Pozemky budou muset nejprve vyschnout a osázet je budeme moci třeba až v létě. Nějaké ztráty tu určitě budou," tvrdí Zeman.

Peněz ze státního úvěru je zoufale málo

Ani státní příspěvek ve výši dvou milionů korun Zemědělskému družstvu Chmelař v Lounkách na Roudnicku na pokrytí škod po povodních stačit nebude. Stát poskytuje zemědělcům postiženým povodněmi úvěr na dobu patnácti let ve výši tří tisíc korun na jeden zatopený hektar. "Také jsme zažádali o půjčku ve výši stoosmdesáti tisíc korun. Podmínky úvěru jsou slušné, ale je to příliš nízká částka. Stačit nám to rozhodně nebude. Platby odkládáme a žádáme o úvěr naše známé," řekl jednatel společnosti Lubomír Horák.

Pozemky družstva Chmelař dosud nebyly po loňské povodni uvedeny do původního stavu a navíc byly v lednu zatopeny znovu, i když ne v takové míře jako loni. "V letošním roce na těchto pozemcích pravděpodobně nic nevypěstujeme. Půda je značně nasycená vodou, tudíž nevím, jak dopadnou ozimy," uvedl Horák. Dalším problémem je podle něj nefunkční závlahová soustava, kterou zničily srpnové záplavy. Pokud nebude obnovena, ovlivní to negativním způsobem letošní úrodu.

Zemědělci jsou na pokraji krachu

Polepská firma Rostlinná výroba nadále funguje, ačkoli její majitel Igor Hájek musel po loňských povodních propustit patnáct jejíchzamětnanců. "Peníze, které jsme dostali po povodni od státu, nám samozřejmě nestačily. Vzali jsme si proto ještě úvěr ve výši dvě stě čtyřiceti tisíc korun na patnáct let. Podmínky úvěru jsou sice slušné, ale je to málo. Potřebovali bychom tak dva a půl miliónu," vyčíslil Hájek.

Na jaře začnou hospodařit od nuly

Na jaře začne firma hospodařit zase od nuly. "Zažádáme o úvěr v bance. Jsme ve ztrátě, takže ani nevím, zda nám banka půjčí. Firmy, se kterými spolupracujeme, žádáme o odklad platby. Na naftu, na mzdy a další položky ale potřebujeme hotové peníze. Není to jednoduché," popisuje současnou situaci ve své firmě Hájek.

Karel Morkes z Oken, jemuž loňská povodeň zaplavila veškeré pozemky a odnesla celou úrodu, váhá, zda ve svém podnikání pokračovat. "Byl jsem zatopený už dvakrát a nechce se mi začínat znovu od nuly," řekl.

Morkes sice nějaké prostředky ze státní pokladny získal, ale ty stěží pokryly loňské náklady na odstranění škod po povodni. "Museli jsme dvakrát zorat a úroda nebyla žádná. Úhrady na orbu byly dvakrát vyšší než normálně. Na další sezónu nám nezbylo nic," zoufá si Alena Morkesová z Oken, která svému synovi v podnikání pomáhá.

Jejich jedinou nadějí momentálně zůstává pomoc švýcarské vlády, která nabídla soukromým zemědělcům bezúročný úvěr na dobu pěti let. "Spoléháme na jejich pomoc. Zažádali jsme o úvěr, ale ještě jsme nedostali odpověď. Je to ohromné gesto od švýcarské vlády, nechtěla jsem tomu věřit. Žádná banka nám bezúročnou půjčku nedá," uvedla Morkesová.

Žádné zvláštní dotace nedostanou

Žádné zvláštní programy či další výhodné úvěry ministerstvo zemědělství pro vytopené zemědělce nechystá. Mluvčí Martin Severa tvrdí, že ministerstvo zemědělství nedělá nic jiného, než že dává zemědělcům peníze ze státního rozpočtu. "V Ústeckém kraji vyhověli 58 žádostem o pomoc v důsledku povodní a vyplatili více než 44,5 miliónu korun. Ti, co měli vše pod vodou, dostali nejvíce. Ostatním jsme poskytli peníze podle stupně poškození. Podle první metodiky dostali ti, kdo byli poškozeni z padesáti procent a výše, podle druhé ti, kdo byli poškozeni z třiceti procent a výše. Byly to vysoké sumy," uvedl Severa.

Prostřednictvím Krajského úřadu Ústeckého kraje nabídla švýcarská vláda pomoc drobným podnikatelům a soukromým zemědělcům postiženým povodněmi. "Všichni pomáhají školství a kultuře, proto hejtman Ústeckého kraje Jiří Šulc nasměroval jejich pomoc tímto směrem," řekla mluvčí Krajského úřadu Ústeckého kraje Romana Konečná.

Asociace soukromých zemědělců v Litoměřicích pomohla prostřednictvím sesterské organizace v Hodoníně svým sedmi členům, kteří byli postiženi srpnovou povodní. "Každý z nich dostal šest a půl metráku obilí. Přes zemědělskou agenturu dále dostali od státu finanční prostředky podle míry zatopení a druhu plodin, které jim voda zničila," uvedl Jaroslav Šebek z Asociace soukromých zemědělců v Litoměřicích. V letošním roce získají její členové pomoc alespoň v administrativní sféře.

Počasí poznamená i příští úrodu

Nebezpečím pro budoucí zemědělskou úrodu jsou kromě povodní také náhlé změny počasí. Ještě horší než prudké střídání teplot jsou podle Zemana holomrazy. Pokud se teploty pohybují okolo nuly, rostliny se začnou probouzet, a když pak přijdou holomrazy, může je to poškodit. "V každém případě mají výkyvy teplot velký vliv na ozimé obilí a řepku. Rostliny jsou tímto počasím šokovány. Místo toho aby měly vegetační klid, střídají se teploty minus deset a plus deset stupňů Celsia. Ohrožuje to příští úrodu a výnosy," vysvětluje Morkesová.