Historie KZNP

Předchůdcem Klubu zemědělských novinářů a publicistů (KZNP) byla Sekce zemědělských novinářů při Svazu československých novinářů (SČSN), která byla zřízena v roce cca 1950. Jejím prvním předsedou se stal dr. Jan Smetáček, šéfredaktor časopisů redakce Brázda, pozdějšího Státního zemědělského nakladatelství.

Nejprve sdružoval jen pražské novináře, členy SČSN, kteří se v redakcích zabývali tematikou zemědělství. Přesto měla tato "Sekce zemědělských novinářů" asi 130 členů. Později došlo ke spolupráci se stejnou sekcí v Bratislavě.

Po odchodu Dr. Jana Smetáčka v roce 1955 do důchodu byl novým předsedou sekce zvolen Ing. Marcel Nolč, vedoucí oddělení ekonomiky zemědělství v redakci Zemědělských novin. V této funkci působil 13 let. Po jeho odchodu z redakce se v roce 1967 stal předsedou dr. Jiří Rulf, šéfredaktor časopisů Státního zemědělského nakladatelství. Po jeho rezignaci ze zdravotních důvodů byl předsedou sekce (později přejmenované na klub) zvolen Oldřich Kulach, vedoucí oddělení zemědělské výroby v redakci zemědělských novin.

Činnost zemědělské sekce SČSN řídil devítičlenný výbor. V průměru bylo ročně uspořádáno asi 40 tiskových besed, několik exkurzí do zemědělských a potravinářských podniků a asi jednou za dva roky týdenní seminář na Roztěži, zaměřený převážně na odborné otázky v zemědělství.

V této činnosti byly sekci vydatnou pomocí (i financováním některých akcí, zejména exkurzí) tisková oddělení ministerstva zemědělství, potravinářského průmyslu, instituce zemědělského strojírenství, nákupu aj. O spolupráci se zemědělskou sekcí měly tyto instituce značný zájem, protože publicita ve sdělovacích prostředcích pro ně byla součástí prezentace, řízení a ovlivňování veřejnosti. Zemědělská tematika měla v tisku, rozhlase i v televizi pravidelně své významné místo. Ve všech redakcích deníků byli jeden či dva zemědělští novináři, někde i více. V rozhlase i televizi byly samostatné zemědělské redakce. Zemědělské noviny a Státní zemědělské nakladatelství měly značné rozšíření (tiráž) a vliv. Proto měla zemědělská sekce značnou vážnost a měla i možnosti zahraničních styků. Ve spolupráci s Mezinárodní organizací novinářů (MON) organizovala semináře s mezinárodní účastí. Vybírala představitele na podobné akce, které se konaly v zemích RVHP. V roce 1964 navázala kontakty i s IFAJ. Předseda zemědělské sekce SČSN se v roce 1964 účastnil kongresu IFAJ v Západním Berlíně, kde informoval plénum kongresu o činnosti zemědělské sekce SČSN, pozval účastníky k navázání kontaktu. K tomu došlo v 70. letech, kdy se tří seminářů Klubu zemědělských novinářů a publicistů zúčastnili (spíše symbolicky) novináři z Irska, Norska a NSR. K hlubší spolupráci však nedošlo.

Marcel NOLČ

Tisk

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics
ISSN: 1804-1930


Kalendář


Podporujeme utipa.info
  • Jak vnímáte komunikaci zemědělců se širokou veřejností?
  • Jako velmi špatnou. Zemědělcům média nedávají dostatek prostoru k vyjádření.
    85,71%
  • Velmi pozitivně. Veřejnost má možnost pravidelně sledovat vyjádření zemědělců k různým tématům.
    3,57%
  • Nikdy jsem se nad touto otázkou nezamýšlel/a.
    10,71%