České řezníky čekají pod taktovkou EU složité časy

Nejen velké masokombináty, ale i menší výrobny a prodejny masa a uzenin investují nemalé finanční prostředky, aby splnily zpřísněné hygienické normy Evropské unie. Musí například vyměnit dřevěné špalky, násady seker a jiné náčiní za plastové a kovové. Dílny obstojí jen když budou vybaveny klimatizací a antikorozivními stroji. Pokud nejsou napojeny na veřejnou kanalizaci, v budoucnu budou muset mít i vlastní čističku odpadních vod. Těmto požadavkům se musí přizpůsobit i Jaroslav Mergl z Heřmanova Městce na Chrudimsku.

"Díky dobré spolupráci zdejší okresní veterinární správy a společenství řezníků a uzenářů jsem začal zavádět zpřísněné hygienické normy již před deseti lety. Dnes většinu požadavků splňuji. Stálo to ale hodně peněz. Mohl jsem si to dovolit díky tomu, že podnikám ve svém objektu. Kdybych musel platit vysoký nájem, bylo by to mnohem složitější," řekl.

Mergl má štěstí, že je napojen na městskou kanalizaci a nemusí stavět čističku odpadních vod. Musel vybudovat jen nezbytný lapač tuku. Pochlubil se, že se mu podařilo levně získat pětimetrovou chladicí skříň, která se dá pověsit na stěnu. "Zaplatil jsem jen 40 tisíc korun, nyní by stála 75 tisíc korun," uvedl.

Dřevěný špalek je lepší

Sice za nejméně nákladné, avšak za hodně diskutabilní považují řezníci výměnu dřevěných špalků plastovými. "Již před šesti lety jsme tuto záměnu dělali, ale časem jsme se vrátili ke dřevu. Je méně zdravotně závadné sekat maso na dubovém špalku. Odštěpek ze dřeva, který na mase ulpí, představuje pro spotřebitele menší riziko, než odštěpek z kovu nebo plastu. V minulosti se říkalo, že dřevo má samočisticí schopnost a zničí bakterie, nyní se dává přednost plastu. Věřím, že se v budoucnu bude opět prosazovat dřevo," podotkl Milan Musil ze Žamberka. ščKlicnarovu řeznictví v Hronově na Náchodsku se za 12 let podnikání již podařilo provoz vybavit veškerým nerezovým zařízením, moderní klimatizací i čističkou odpadních vod. Špalek si ale ponechalo klasický ze dřeva. "Zatím hygienickými kontrolami procházíme dobře. Máme ale dojem, že si úředníci ještě na nás něco vymyslí, než vstoupíme do Evropské unie," poznamenala Alena Klicnarová.

Některé firmy na to nemají

Vladímíra Vávru ze Železnice na Jičínsku zase mrzí, že jeho nově vybudované řeznictví bylo zkolaudováno teprve před třemi roky a nyní přicházejí úředníci s novými požadavky. "Mohlo se vše udělat najednou, nemusel bych teď utrácet další velké peníze. Když Evropská unie na nás něco chce, měla by nám také na to přispět," míní Vávra. Dodal, že na investice spojené s novými požadavky si musí ušetřit, aby nemusel s podnikáním skončit.

Právě vysoké finanční náklady, které vyžadují náročné hygienické normy, již byly osudné pro některé řeznické firmy. Patří k nim například jatka Hlinsko a Licoměřice na Chrudimsku, která jsou dnes již uzavřena.