Světová obchodní organizace se pře o zemědělské vývozy

Pouhých šest týdnů zbývá Světové obchodní organizaci (WTO) na to, aby našla shodu v otázce ochranných cel a vývozních subvencí na zemědělské produkty. Pokud se to nepodaří do 31. března, bude ohrožen celý další průběh vyjednávání o liberalizaci světového obchodu, jak jej stanoví agenda ministerské konference WTO v Dauhá z roku 2001.

WTO může ztratit důvěru v rozvojových zemích

Poté, co "minisummit" světového obchodního klubu v Tokiu minulý víkend nepřijal kompromisní návrh vedoucího agrární skupiny WTO Stuarta Harbinsona, budou pokračovat tento týden v hledání východiska ze situace delegáti všech 145 členských zemí v sídle organizace, v Ženevě, píše se v tiskové zprávě organizace.

Spojené státy, podporované takzvanou skupinou z Cairn (dohromady jde o největší vývozce agrárních produktů), chtějí prosadit drastické snížení cel a vývozních subvencí.

Harbinsonův návrh předpokládal snížení subvencí o 60 procent do pěti až devíti let. Dovozní cla nad hranici devadesáti procent měla být snížena během pěti let průměrně o 60 procent a cla pod touto hranicí o čtyřicet až padesát procent. List Frankfurter Rundschau konstatuje, že například Japonsko chrání své pěstitele rýže dovozními cly ve výši až 500 procent.

Pro USA není Herbinsonův návrh dost radikální. Pro EU, Japonsko a Švýcarsko je zase příliš drastický. Návrh odmítají s tím, že zvýhodňuje exportní země a nebere zřetel na nekomerční stránky zemědělství, jako ochranu životního prostředí. "Je to zásadní útok na evropské zemědělství," řekl deníku Haldelsblatt prezident německého zemědělského svazu Gerd Sonnletner.

Harbinson má vypracovat další návrh. Pokud ani ten neprojde, ohrozí to i ministerskou konferenci WTO, která se má konat letos v září v mexickém Cancúnu. Nehledě na to, že rozvojovým zemím slíbily průmyslové státy v Dauhá, že získají lepší přístup na vyspělé trhy. Agrární produkce je pro ně jednou z mála příležitosti jak rozvinutým zemím konkurovat. Pokud se to nepodaří, ztratí Světová obchodní organizace jejich důvěru.

Léky jsou otázkou života a smrti, tvrdí Evropané

Stejně protichůdná jsou stanoviska ve věci uvolnění patentové ochrany na léky proti HIV/AIDS, malárii, tuberkulóze a dalším epidemickým chorobám. V tomto případě jsou Spojené státy jedinou členskou zemí, která je proti.

Pravidla WTO výslovně povolují členským zemím chránit zdraví obyvatel. Státy, které jsou postiženy epidemiemi a pandemiemi, mohou už dnes dostat zvláštní licenci umožňující výrobu léků patentovaných cizími firmami a mohou je také výhodně prodávat.

Mnoho rozvojových států nemá vlastní farmaceutický průmysl a nemohou tuto výjimku využít. Proto chtějí, aby se zvláštní licence přidělovaly na pokud možno velké množství léčiv, aby je mohly získávat levněji dovozem odjinud.

To je pro Spojené státy příliš radikální. Argumentují tím, že vývoj léků je drahý. Uvolnění by vedlo k masové výrobě v rozvojových státech, které by lacinými medikamenty zaplavovaly trhy v zemích původu, a tím by americkému farmaceutickému průmyslu způsobily ztráty. Jde například o Čínu, Brazílii nebo Indii.

Pokud se ženevské organizaci nepodaří spor vyřešit, pokazí to atmosféru vyjednávání o další liberalizaci světového obchodu.

"Otázka léků je otázkou života a smrti," cituje Handelsblatt nejmenovaného západního diplomata při Světové obchodní organizaci. "Je to také ukázka toho, jak Američané zacházejí s rozvojovými zeměmi."

Brazílie se pokouší rozpor překlenout kompromisním návrhem. Podle něj by výjimky z patentové ochrany nebyly vázány na konkrétní choroby, ale na určité země. Ty by vybírala Světová zdravotnická organizace (WHO). Kritériem by byla schopnost léky vyrábět spojená s kompetencemi v medicíně.

Návrh má být oficiálně předložený delegátům WTO tento týden. Spojené státy, které se s ním neoficiálně seznámily už v Tokiu, zatím své vyjádření nepodaly.

Africké země, které jsou postiženy pandemií AIDS, ale naléhají na ukončení sporů a zahájení přislíbené pomoci.