Sedláci jsou pro vstup do EU, ale mají vážné výhrady

Sedláci jsou pro vstup do Evropské unie, ale mají vážné výhrady

Většina zemědělců nebude proti vstupu země do Evropské unie přesto, že mají výhrady k vyjednaným finančním podmínkám. "Ať to beru z kterékoli strany, bude lepší být u toho," řekl soukromý zemědělec Pavel Burian z Podkrkonoší na semináři o podmínkách vstupu zemědělství do Evropské unie.

Na tomto závěru se shodla velká část ze stovek zemědělců, kteří se semináře ve Žďáru nad Sázavou zúčastnili. Neznamená to ale, že v referendu zvednou ruku pro vstup do unie šmahem všichni. "Vidím víc záporů než kladů, pro vstup do unie, ruku nezvednu," řekl soukromý zemědělec Jiří Holý z Hodonínská. Lidem se například nelíbí, jak probíhá reklamní kampaň. "Stát z peněz daňových poplatníků vydává stamiliony na reklamu v televizi, kde různí herci a sportovci říkají laciné a nepřesvědčivé, na růžovo lakované fráze," dodal Holý. "Často titíž lidé, kteří navíc propagovali různé už neexistující zkrachovalé fondy,"'uvedl.

Zemědělci kritizují, že zatím neznají všechny podmínky pro vyplácení podpor po vstupu. "S návrhem na přímé platby z unijního rozpočtu začínající na 25 procentech v roce 2004 nejsme spokojeni," přiznal Miroslav Jirovský, předseda Zemědělského svazu. Na tom ale už dnes nikdo nic nezmění, a proto zemědělci s netrpělivostí sledují, zda stát splní sliby. "Návrh na dorovnání do 55 procent přímých plateb z národních zdrojů v roce 2004 s dalším nárůstem v jednotlivých letech může pouze zmírnit naše znevýhodnění, ale je to zároveň jediná šance k přežití v prvním roce," dodal. Národní zdroje na toto dorovnání přímých plateb zatím ale vláda negarantovala a rolníci se obávají, že stát na tento účel nemusí mít dostatek prostředků. Navíc, jak zahraniční experti upozorňují, velmi bude záležet na připravenosti platební agentury i řady dalších institucí, jejichž prostřednictvím podpůrné prostředky z unie do Česka potečou. Například Řecko pro nepřipravenost první rok po vstupu nedostalo žádné přímé platby.

Vídeňský institut agrární ekonomiky vypracoval studii, ve které uvádí, že z hlediska nepřipraveností kandidátských zemí lze očekávat průměrné využití prostředků EU jen na úrovni 60 procent.