Komisaře Verheugena nadchl Klausův přístup k dekretům

Evropský komisař pro rozšíření Günter Verheugen je spokojen, že nový český prezident Václav Klaus svým výrokem minulý týden zřejmě definitivně neutralizoval vleklý spor kolem platnosti Benešových dekretů, který vzrušoval rakouské a německé poslance v Evropském parlamentu v souvislosti se vstupem České republiky do EU.

"Existovalo jisté nebezpečí, že Evropský parlament odhlasuje přistoupení České republiky takovým způsobem, že tam bude nějaké varování. Jsem velmi rád, že se tomu dalo vyhnout; vysoce oceňuji, co řekl prezident Václav Klaus. Hodně to pomohlo," uvedl Verheugen. Upozornil, že "stačila jedna prostá věta", což "českým přátelům říkal celý rok".

Rakouští a němečtí poslanci v zahraničním výboru pod vlivem Klausova prohlášení odvolali návrh doplňku pro rezoluci EP o rozšíření, ve kterém se měl parlament pozastavit nad tím, že Česká republika neučinilo požadované "gesto lítosti" ohledně excesů způsobených odsunem Němců a tolerovaných díky dekretům. Proti návrhu rezoluce nakonec hlasoval pouze Bernd Posselt, předseda Sudetoněmeckého krajanského sdružení.

Předseda výboru Elmar Brok (CDU) řekl, že Klaus vyslovil naprosté minimum; udělal to však v pravou chvíli a poslanci jeho gesto pochopili jako splnění svých požadavků. Podobně to vnímal i Verheugen: "To, co řekl, nebylo víc než zopakování podstaty česko-německé deklarace, kterou ostatně sám podepsal. Právě díky ní pro mě nebylo nikdy obtížné členům EP vysvětlovat, že sdílíme stejné hodnoty. Klaus podle mého názoru prokázal, že si plně uvědomuje svou novou odpovědnost."

Český prezident podle Verheugena "férově" vysvětlil sled událostí, co je vyvolalo, jaké byly souvislosti a jaký byl výsledek. Usoudil, že když tyto události poměříme hlediskem dnešních sdílených hodnot a standardů, dospějeme k závěru, že nesprávné věci se staly na obou stranách. Připomněl, že Evropská komise loni spolu s českými experty zpracovala analytický dokument o dopadech dekretů, který je podle něj nejlepším z rozborů, jež na toto téma v EU vznikly, a odpovídá na všechny otázky.

"Měli bychom se nyní tuto věc pokusit definitivně uzavřít. Pro Evropskou komisi již ostatně uzavřena je," uvedl. Narážel zřejmě na teoretickou možnost, že návrh na změnu rezoluce o rozšíření, který by obsahoval nějakou výtku na adresu ČR, může být ještě předložen plénu EP před hlasováním 9. dubna. V minulosti se několikrát stalo, že citlivé problémy byly v zahraničním výboru vyřešeny, v plénu se pak opět objevily. Nemělo by to zajisté vliv na kladné vyjádření parlamentu k českému vstupu, vyvolalo by to však nedobrou náladu.

Klausovo počínání oceňuje také Jean-Michel De Waele, odborník na střední Evropu ve Svobodné bruselské univerzitě. "Je to dobrá ukázka politického citu a zkušenosti - Klaus se chová jako skutečný politik a hraje momentálně pozitivní roli," usoudil. "Je s podivem, jak snadno dokázal něco, čeho nebyla sociálně demokratická vláda schopna."

Prezident se překvapivě distancuje také od jednoznačné podpory americkému postupu vůči Iráku, což narušuje jeho pověst totálního stoupence klasického britského konzervatismu, pokračoval De Waele. "Pochybuji, že kdyby byl býval na Hradě už on, byl by vlezl do americké pasti tak, jako to udělal (Václav) Havel. Ten se v poslední den svého prezidentování v očích Evropy značně zdiskreditoval; jeho postoj má pro zemi dalekosáhlé důsledky."

Klausových pochybností ohledně českého zapojení do koalice proti Iráku, stejně jako výroky premiéra Špidly o českém místě na půli cesty mezi postoji Francie a Británie, v Bruselu zaujaly. "Zdá se, že Češi, kteří byli zpočátku vnímání jako zcela naladění na americkou notu, urazili od té doby kus cesty směrem k Evropě," podotkl diplomat členské země, který nechtěl být jmenován.

De Waele na druhou stranu neočekává, že by se Klaus zřekl své značné nedůvěry vůči Evropské unii - jeho euroskepticismus bude o to vlivnější, oč slabší budou české vlády v příštím období. "Klaus je politik každým coulem. Bude se neustále vměšovat do činnosti vlád, protože je to člověk mocenský, který si prezidentský úřad představuje po francouzsku. Nemá sice tolik pravomocí jako francouzský prezident, bude však velkým problémem pro každého premiéra, ze kterékoli politické strany."