EU: Začněte řešit jaderný odpad

Zásadní rozhodnutí čeká Evropskou unii v oblasti jaderné energetiky. Česko zřejmě bude muset výrazně uspíšit své plány na vybudování úložiště jaderného paliva.

Evropská komise přichází s návrhem, který podle některých odborníků může znamenat začátek renesance jaderné energetiky v Evropě, na druhou stranu ale také více starostí pro takzvané jaderné státy, včetně České republiky. Evropští komisaři totiž navrhují, aby všechny členské země přestaly otálet s řešením likvidace jaderného odpadu a nejpozději do roku 2018 vybudovaly na svém území konečná hlubinná úložiště. Důvod je údajně jednoduchý. Pokud vlády dokáží přesvědčit veřejné mínění, že mají kam bezpečně ukládat vyhořelé jaderné palivo, mohou v budoucnu začít budovat i nové jaderné elektrárny. "Návrh komise bude nejpozději do konce tohoto roku schvalovat Evropská rada ministrů," potvrdil LN ředitel Správy uložišť radioaktivních odpadů (SURAO) Vítězslav Duda. Co by schválení takového návrhu znamenalo? Zatímco například Česko počítá s dokončením hlubinného uložiště až v roce 2060, nyní by muselo vzhledem k délce stavby začít hloubit místo pro konečné uložení jaderného paliva prakticky okamžitě po vstupu do unie. A to za situace, kdy se teprve bude složitě zkoumat, jaká ze šesti vytipovaných lokalit v Česku by mohla být pro ukládání jaderného odpadu nejvhodnější.

Úložiště by měla být dříve

"Těžko lze ale předpokládat, že by všechny státy EU, zejména jaderné mocnosti, jako jsou Francie a Británie, na navrhovaný termín dobudování úložišť do roku 2018 přistoupily," uvedl Duda. Na druhou stranu je ale podle něj takřka jisté, že se Evropská unie bude snažit proces řešení likvidace jaderného odpadu maximálně urychlit a dohodne se třeba na roce 2030. "Rozhodně nemůžeme očekávat, že Česká republika získá čas až do druhé poloviny tohoto století," tvrdí ředitel SURAO. Unie si podle něj začíná uvědomovat, že se bez nových jaderných elektráren zřejmě neobejde, a proto se snaží vyslat vládám jasný signál: pokud rychle a úspěšně vybojujete bitvu o jaderná úložiště, může se veřejné mínění v budoucnu opět obrátit ve prospěch jaderných elektráren. Nyní jsou v unii jen tři státy, Francie, Velká Británie a Finsko, které od svých jaderných programů ještě oficiálně neodstoupily a nevzdaly se ani možnosti výstavby nových elektráren. Ostatní země od využívání jádra do budoucna upustily. Důvodem byl nejen obrat veřejného mínění po tragické havárii v Černobylu, ale také problémy s likvidací paliva. Jaderný odpad zatím nelze zlikvidovat jinak než uložením do země, v níž musí zůstat izolován od životního prostředí desetitisíce let. Právě výstavba úložišť se tak stává prubířským kamenem jaderné energetiky. Zatímco v Česku souhlasí s provozem Temelína 70 procent obyvatelstva, o jaderném úložišti v blízkosti svého bydliště nechce nikdo ani slyšet. "Zásadně odmítám, aby v Jihočeském kraji, jehož obyvatelstvo je ve své většině loajální k Temelínu a přitom má nejdražší elektřinu v republice, byl ještě ukládán radioaktivní odpad," řekl jihočeský hejtman Jan Zahradník. Úložiště odmítají i obyvatelé dalších krajů, jejichž části odborníci k tomuto účelu vytipovali.