Kroměřížsko zůstane zemědělské, míní šéf agrární komory

Kroměřížsko bývalo odnepaměti označováno za zemědělský okres. Předurčila jej k němu úrodná hanácká půda. V posledních letech se však mnohé změnilo. Ředitel Okresní agrární komory v Kroměříži Jaroslav Kolařík však věří, že i po několika hubených letech se zemědělství na Kroměřížku udrží a situace se zlepší.

Platí ještě vůbec, že Kroměřížsko je zemědělský okres?

Dá se říci, že ano.

Tato pověst ovšem v minulosti stála hlavně na pěstování cukrovky a sladovnického ječmene...

Tak to už neplatí. Cukrovka je nyní jen okrajovou plodinou. Kdysi se pěstovala na 4 až 5 tisících hektarech. To bylo moc. Ideální stav je tak 3 tisíce hektarů, ale teď jich máme jen 1000. Přišli jsme o východní trhy, zkrachovala řada cukrovarů, cena cukru prudce klesla.Podobné je to i se sladovnickými ječmeny. Jejich výměra klesla zhruba na polovinu. Klesla poptávka, ale tvrdé nároky na jeho kvalitu z něj udělaly rizikovou plodinu.

Takové výpadky ale bylo nutné nějak nahradit.

Ano. Víc se nyní pěstuje například pšenice, zemědělci museli sáhnout k daleko větší diverzifikaci. Například řepky máme nyní naopak třikrát víc než v minulosti, daleko víc se pěstuje kukuřice a mák. Ale pěstují se i plodiny, které na Kroměřížsku dřív nikdo neviděl. Například len na semeno.

Takže se transformace povedla?

Zdaleka ne ve všem. Nyní mají zemědělci velice těžké podmínky. Všichni jim všechno prodávají dráž a platí jim stále méně. K tomu je už několik let pronásleduje pořádná smůla.Začalo to povodněmi v roce 1997, další roky pršelo do žní, loni přišlo krupobití a letos pomrzly ozimy. Mnoho zemědělců je tak zadlužených, že aby letos mohli znovu zasít, museli prodat úrodu, kterou ještě nemají sklizenou.

Zůstane tedy i za těchto okolností Kroměřížsko zemědělským regionem?

Pokud zemědělci přežijí ještě tak dva roky, věřím, že ano. Budeme v Evropské unii a tam zemědělská politika funguje

.Zemědělci tedy podporují vstup do EU?

Určitě. Konečně totiž bude pořádek, byť za tvrdých podmínek.