Kategorie rozmnožovacího materiálu v ČR ve srovnání s některými státy EU a světa
06.02.2003 | Odborné konference
Kategorie rozmnožovacího materiálu v ČR ve srovnání s některými státy EU a světa
Categorization of multiplication materials in CR in comparison with some EU states
Miroslav Houba
Ústřední kontrolní zkušební ústav zemědělský
Abstract
The elementary categorization of multiplication materials used in Czech Republic corresponds in main principles with categorization in EU and no fundamental discrepancies with EU rules not observed. For at all there are some differences between rules of states and between some species too. The aim of this paper is to inform about situation in CR in comparison with selected states of EU and show some possible resolutions for next legislative process in CR.
seeds, categorization of multiplication materials
Úvod
Základní členění kategorií rozmnožovacího materiálu (osiv a sadby) používané v České republice odpovídá v principu praxi evropských zemí a není v zásadním rozporu se směrnicemi EU a mezinárodních organizací. Přesto lze shledávat některé rozdíly jak mezi státy, tak odlišnosti u některých druhů nebo skupin kulturních rostlin.
Účelem příspěvku je ilustrovat současnou situaci v ČR a ve vybraných státech a poukázat na vhodná řešení pro příští legislativu s cílem redukovat na minimum překážky v obchodním styku.
Základní pojmy
Oficiální pojmy obsažené v našem platném, resp. v připravovaném zákonu "O uvádění osiv a sadby do oběhu" charakterizují mimo jiné:
· rozmnožovací materiál pěstovaných rostlin jako semena k pěstování rostlin (dále jen "osivo") nebo hlízy, oddenky, cibule, sazenice révy, školkařské výpěstky, sadba chmele, části rostlin sloužící k rozmnožování a výpěstky získané z buněčných nebo tkáňových kultur, k pěstování rostlin (dále jen "sadba"),
· kategorií rozmnožovacího materiálu ve smyslu zákona je šlechtitelský rozmnožovací materiál, rozmnožovací materiál předstupňů, základní rozmnožovací materiál, standardní rozmnožovací materiál, konformní rozmnožovací materiál a (nebo) obchodní rozmnožovací materiál, kterou je rozlišena biologická hodnota a rozsah sledování vlastností příslušného materiálu,
· generací je ročník nebo pořadí (stupeň) následného množení v rámci jedné kategorie rozmnožovacího materiálu, používané u rozmnožovacího materiálu předstupňů a certifikovaného rozmnožovacího materiálu.
Tyto charakteristiky nejsou v rozporu sobecně platnými evropskými směrnicemi, ale jsou komplikované použitým názvoslovím a rozsahem působnosti zákona.
Pro srovnání:
Zákon o oběhu osiv SRN rozlišuje ve smyslu zákona
- Osivo (Saatgut) semena určená pro výrobu rostlin kromě semen ovocných a okrasných druhů, sadba brambor, sadba vinné révy včetně roubů.
- Rozmnožovací materiál (Vermehrungsmaterial) - jsou rostliny nebo části rostlin zeleniny, ovoce nebo okrasných druhů určené pro výrobu rostlin nebo jejich částí nebo pro pěstování, s výjimkou osiv zelenin.
Charakteristika jednotlivých kategorií v ČR a v SRN je téměř shodná u osiva předstupňů, základního a certifikovaného osiva a standardního osiva, ale jiná u obchodního osiva.
Nezávisle na citace zpředpisů resp. z právního aspektu dodávám:
Osivo není jen materiál uznaný, jak bylo někdy mylně vysvětlováno, ale jakýkoliv materiál určený k setí, bez ohledu na to, zda je uznaný či povolený nebo vyrobený pro vlastní potřebu a to v posledních případech i bez ohledu na prokazování původu.
Kategorie je pojem, který není oficiálně definován. Vždy je uvedeno, jaké kategorie jsou rozlišovány, tj. definici lze vyvodit ze souvislostí. Důsledně vzato bychom měli rozlišovat šlechtitelské kategorie osiva před povolením odrůdy, kategorie podléhající uznávání v procesu množení (reprodukce) a kategorie v jiném režimu. Zařazením do kategorie (a návazně do příslušného stupně a generace) se obecně rozlišuje biologická, resp. semenářská hodnota a praktické uplatnění osiva a sadby.
A. Kategorie osiva vprocesu šlechtění a množení
Šlechtitelský materiál | Předstupně | Základní osivo | Certifikované osivo |
KM, Km, V1 x; | SE 1 - SE 2 SE 3 .. | E (B1-x ) | C 1 - C 2 (Cx) |
- | povinnost uznávání | povinnost uznávání | povinnost uznávání |
B. Kategorie osiva (sadby) vjiném nebo zvláštním režimu
Standardní osivo (sadba)
Obchodní osivo (sadba)
Konformní rozmnožovací materiál (CAC)
Pomocné osivo (v SRN aj.)
Generace - v rámci některých kategorií jsou rozlišovány generace (stupně), jimiž je vyjádřeno pořadí rozmnožování (zpravidla odpovídá ročníku) původního výchozího osiva. Pojem generace a stupně je významově stejný, ale u nás bylo zavedeno rozlišení, kdy u generativně množených druhů se používá označení generace a u vegetativně množených druhů stupeň.
Charakteristika kategorií osiv podle certifikačního systému OECD
Název | Vlastnosti | Barva návěsky |
Šlechtitelské osivo (BREEDER SEED) | Nejmenší jednotka osiva, používaná udržovatelem k udržení jeho odrůdy, ze které se vyrábí všechno osivo dané odrůdy přemnožením jedné nebo více generací. | (purpurová) |
Osivo předstupňů (PRE-BASIC SEED) | Osivo generací předcházejících základnímu osivu. Může zahrnovat více generací mezi šlechtitelským osivem a základním osivem. | Bílá s purpurovým pruhem po diagonále |
Základní osivo (BASIC SEED) | Osivo, které je vyrobeno pod dohledem šlechtitele podle postupů udržovacího šlechtění, určené k výrobě certifikovaného osiva. Musí odpovídat podmínkám schematu pro osivo daného druhu a plnění těchto podmínek musí být ověřeno úředními zkouškami. | Bílá |
Certifikované osivo (CERTIFIED SEED) | Osivo přímo pocházející buď ze základního nebo certifikovaného osiva, určené buď k výrobě certifikovaného osiva nebo porostu pro jiné účely, než je výroba osiva. Osivo musí odpovídat podmínkám schematu pro osivo daného druhu a plnění těchto podmínek musí být ověřeno úředními zkouškami. | - |
1. generace CERTIFIED SEED 1st generation | Modrá | |
Další generace CERTIFIED SEED 2nd, 3rd etc. generation | Červená | |
Pozn. knávěskám (etiketám): minimální rozměr je 110 x 67 mm. Provedení může být formou lepící nebo nelepící, tisk jednostranný nebo oboustranný. Na užší straně každé návěsky kterékoliv barvy musí být 30mm široký černý pruh. Na všech červených nebo šedých návěskách (šedé návěsky jsou pro osivo s neukončenou certifikací NOT FINALY CERTIFIED SEED) musí být vyznačen povolený počet generací daného druhu. | ||
Biologické aspekty a odlišnosti druhů
Čím víckrát je rozmnožovací materiál, odpovídající svými znaky původní odrůdě, přemnožován, tj. rozmnožován v další generaci (ročníku), tím větší je předpoklad poklesu jeho kvalitativních znaků z pohledu čistoty a pravosti odrůdy. To platí zejména u cizosprašných druhů, ale i u samosprašných druhů s výskytem fakultativní cizosprašnosti. Např. při tzv. otevřeném kvetení pšenice za vysokých teplot může docházet kopylení cizím nežádoucím pylem, což se projeví výskytem příměsí. V každém roce může i přes pečlivě prováděné prohlídky množitelských porostů a selekce, docházet k výskytu příměsí kříženců, které nejsou odstraněny a to i z mnoha jiných důvodů. Důsledkem je zhoršení vlastností rozmnožovacího materiálu, které se opakovaným rozmnožováním dále zvětšuje. Na postupné zhoršování vlastností osiva odrůd mohou mít vliv i další okolnosti, např. výskyt mechanických příměsí, následek chybného postupu ve šlechtění, nežádoucí (selektivní) účinky chemických látek, výskyt přirozených mutací, působení chorob a škůdců a další.
U vegetativně množených druhů (např. brambor) je opakovaná reprodukce mj. zdrojem rozšiřování chorobných rostlin a špatné sadby.
Pozn.: Z tohoto pohledu někdy mluvíme o množitelských cyklech a rozlišujeme druhy, kde je uplatňován tzv. krátký nebo dlouhý množitelský cyklus (např. dlouhý množitelský cyklus umožňoval dříve rozmnožovat původní šlechtitelský materiál až osm let, v krátkém množitelském cyklu se opakovaná reprodukce ukončila zpravidla čtvrtý rok (např. u zelenin). Dnes, po zavedení kategorie standardní rozmnožovací materiál a v souvislosti s dalšími změnami, se toto členění už nepoužívá.
Naznačené okolnosti poklesu hodnoty odrůdy vlivem reprodukčního procesu mohou být při opomíjeném dohledu šlechtitele a nesvědomité práci množitele výrazně škodlivé a způsobovat nejen ekonomické ztráty, ale i poškozovat prestiž a jméno šlechtitelské firmy.
Provozní a ekonomický zájem šlechtitele je, aby "množitelský cyklus" byl kratší a nedocházelo k degradaci hodnoty odrůdy. Čím je množitelský stupeň (generace) blíže k výchozímu materiálu, tím je osivo hodnotnější a přirozeně také dražší. Prodlužováním reprodukce opakováním množení v nižší kategorii dochází naopak k poklesu hodnoty odrůdy i poklesu kvality osiva (sadby), protože kvalitativní parametry se postupně snižují. V tom smyslu stojí za pozornost praxe některých zemí, kde je např. umožněno opakované rozmnožování kategorie základní osivo (sadba), tj. naše "Elita" při dohledu šlechtitele a při zachování všech parametrů kvality.
Praktické dopady délky reprodukčního procesu
Množství osiva (sadby) pro konečné (obchodní) využití odvisí od mnoha okolností. Významný je vedle skutečné potřeby dané součinem pěstitelské plochy a výsevku, výrobou pro vývoz a pro vytvoření obchodních zásob atd., množitelský koeficient každého daného druhu. Pokud by se už při rozmnožování základního osiva dokázalo zdané plochy vyrobit prvním rokem dostatek osiva, jímž by se zabezpečily odbytové potřeby příslušné odrůdy, byl by to stav ideální. V praxi se však vyskytují četné překážky, včetně výskytu špatných výsledků ovlivněných množitelem, a proto je nezbytné opakovaně množit v předstupních a pak i v certifikovaném materiálu. Obtížnost rozmnožování některých druhů i odrůd je obecně známa.
Aniž zde jakkoliv vyzvedáváme pozitivní vliv oficiálního dohledu resp. kontroly nad množitelským procesem a jsme zcela pro to, aby maximum odpovědnosti spočívalo perspektivně na samotné šlechtitelské, resp. semenářské společnosti, je nutné vytvořit prostředí, v němž prvek odpovědnosti za kvalitu bude mít prioritu. Z hlediska výše uvedeného spatřujeme totiž v problematice záruky odrůdové čistoty a pravosti včetně doprovodných jevů kontrolovaných v množitelských porostech tj. především zdravotního stavu, významnější prvek než samotné posuzování kvalitativních parametrů hotového osiva nebo sadby. Tam jsou již výsledky jasné a pěstitel resp. uživatel osiva má možnost se z dokladů přesvědčit, jaká je vlhkost osiva, analytická čistota, klíčivost a další nezbytné ukazatele kvality osiva. O tom, zda má k dispozici skutečně odrůdu, jejíž deklarované vlastnosti ho přiměly k nákupu právě té odrůdy, se však přesvědčí až při pěstování.
Naznačeným konstatováním proto vysoce vyzvedáváme úlohu šlechtitele nejen jako autora, neboť čím dál víc jsou u nás využívány zahraniční odrůdy, ale úlohu odpovědné šlechtitelské společnosti, popř. semenářské firmy, pokud má k takové činnosti oprávnění
Závěr
Příspěvek naznačuje část problematiky týkající se legislativních a praktických otázek používání kategorií při množení osiv a sadby. Nejsou uvedeny četné další příklady a ilustrace z jiných států a není zde rovněž zmíněna otázka obchodních osiv, které bude věnován samostatný příspěvek a analýza situace. Samostatnou pozornost by zasluhovaly i otázky týkající se tzv. farmářských osiv, což má však zcela jiné souvislosti.
Lze doporučit, aby kategorizaci rozmnožovacího materiálu byla věnována pozornost a diskuse stím, že mnohé by mohlo být podchyceno jak v připravované prováděcí Vyhlášce k oběhu osiv a sadby, tak pro příští zákon, který bude platit po vstupu ČR do EU.
Tab. 1: MAXIMÁLNÍ POČET GENERACÍ (stupňů) vČR
(podle Vyhlášky MZe ČR č. 191/1996 Sb.)
Druh | Nejvyšší počet generací (stupňů) | |
Základní rozmnožovací materiál(předstupně + elita) | Certifikovaný rozmnožovací materiál | |
pšenice ječmen oves žito 1) triticale proso kukuřice 1) luskoviny len ostatní olejniny a přadné 1) jeteloviny, trávy a jednoleté pícniny 4) řepa a sem. okopaniny fazol, hrách zeleninový česnek, kořeniny ostatní zeleniny 2) léčivé rostliny 3) květiny 3) ovocné druhy jahodník brambory 5) topinambur 3) réva vinná chmel | 4 4 4 4 4 2 1 4 4 2 3 1 3 2 1 1 1 2 2 3 1 2 2 | 2 2 2 2 2 2 1 2 2 2 1 1 2 2 2 2 1 2 2 2 2 2 2 |
Pozn: 1) U druhů, kde jsou využívány hybridní odrůdy, je odchylný režim množení promítnut i do počtu generací obdobně jak je uvedeno např. u kukuřice. 2) U zelenin se přehled vztahuje jen na podmínky uznávání. V ostatních případech, kdy se užívá kategorie standardní osivo, není počet generací omezen. 3) U druhů, jejichž certifikace není (nebude) povinná, se tento přehled vztahuje na podmínky, kdy je na žádost prováděno uznávací řízení. 4) V zákoně o oběhu osiv SRN není striktně omezen počet generací u certifikovaného osiva: zpravidla se užívá jen 1. generace (modré návěsky), odlišné vlastnosti v porostu se uvádějí u 2. generace jen v případech, kdy se liší (např. počet povolených příměsí), většinou jsou však požadavky na vlastnosti 1. a 2. generace stejné. 5) U sadby brambor je v SRN a jiných státech západní Evropy jiný režim, který je uveden zvlášť. | ||
Tab. 2: OZNAČOVÁNÍ MNOŽITELSKÝCH STUPŇŮ VČR (od konce 40. let 20. stol.)
- | 1 | 2 | 3 | 4 | |
Před r. 1957 | E1 | - | E2 E3 | E4 E5 E6 | Š PA |
Od r. 1957 | - | - | E (elita) | M1 M2 M3 | M4 M5 |
Od r. 1964 | S1 (superelita) | S2 S3 | E | OR 1 (OR2) (original) | P (přesev) |
Od r. 1996 | SE1 SE2 SE3 E | C1 | C2 | ||
základní rozmn. materiál | certifikovaný r.m. | ||||
Předpoklad 2003 | SE1 SE2 SE3 E předstupně elita (základní osivo) | C1 certif.osivo 1.generace | C2 certif.osivo 2.generace | ||
Pozn: 1) Soustava semenářství v50. 60. letech odpovídala zcela odlišným podmínkám oproti současnému stavu: výstupem šlechtitelských stanic v rámci nár. podniku OSEVA, příp. elitních semenářských hospodářství byla elita (E). Následné stupně množení M1 až M3 (příp. až M5) byly vyráběny v semenářských hospodářstvích (převážně krajské semenářské podniky a jejich hospodářství, příp. semenářské statky nebo specializovaná družstva). Smluvní množení bylopotlačováno. Poslední stupně množení, jejichž osivo bylo určeno do běžného pěstování, bylo vyráběno převážně na tzv. "semenářských dílcích" (JZD a stát. statků). 2) Rámcové rozdělení počtu stupňů množení uvedené v tabulce se lišilo u jednotlivých druhů, např. pšenice oz.: E; M1, M2, M3; M4 pšenice j., jeteloviny aj.: E; M1, M2, M3; M4, M5 brambory: E; M1, M2, M3, M4; M5, M6 cukrovka: E; M1 | |||||
Tab. 3: KATEGORIE A STUPNĚ MNOŽENÍ SADBY BRAMBOR
používané v SRN aj. státech (v souladu s EU směrnicí)
- | - | Barva návěsky |
předstupně (Vorstufen) | - | bílá s purpurovým pruhem |
základní sadba 1) (Basis Saatgut) | - Klasse S - Klasse SE - Klasse E | bílá |
certifikovaná sadba (Zertifizierte Saatgut) | Z1 (Z2) | modrá |
1) Používané členění zákl. sadby odpovídá třídám EWG 1, EWG 2 a EWG 3 podle evropské směrnice. 2) Zásady pro uznávání: Základní sadba (S) může být vyráběna a uznávána jen pochází-li z uznané sadby předstupňů. Další stupně množení mohou být uznávány jen pochází-li z uznané sadby některého z předchozích stupňů. | ||
Tab. 4: ŠLECHTĚNÍ A MNOŽENÍ
ŠLECHTITELSKÝ PROCES | REPRODUKČNÍ PROCES (množení) | |||||||
- | Šlechtitelský materiál (BS) | Osivo předstupňů (PB) | Elita (B) | Certifikované osivo (C) | ||||
- | - | SE 1 | SE 2 | SE 3 | E | C 1 | C 2 | |
- | - | UDRŽOVACÍ ŠLECHTĚNÍ | - | |||||
Tvorba odrůdy (šlechtitelské metody a postupy) | UZNÁVACÍ ŘÍZENÍ | |||||||
Tab. 5: KATEGORIE ROZMNOŽOVACÍHO MATERIÁLU (v ČR)
- | Označení | - | |
v ČR | mezinárodní | ||
Šlechtitelský materiál Osivo (sadba) předstupňů Elita (základní rozmnožovací materiál) Certifikovaný rozmnožovací materiál Standardní rozmnožovací materiál Obchodní rozmnožovací materiál Komformní rozmnožovací materiál * | SE E C S O CAC | BS (Breeder Seed) PB (Pre-Basic) B (Basic Seed) C (Certified Seed) S (Standard) CAC (Conformis agraria communitatis) | jen u zelenin jen s povolením ministerstva u ovocných druhů a vinné révy |
* Podle připravovaného zákona o uvádění osiv a sadby do oběhu
Literatura
Houba, Hosnedl (2002): Osivo a sadba (vydavatel M. Sedláček, Praha)
Rutz,H.W. (1998): Saaten-und Saatgut-Recht (Agri Media; Frankfurt/Mein)
Hruška a kol. (1958): Osivo a sadba (SZN Praha)
OECD-Seed Schemes (2000): OECD, Paris
Směrnice EU pro osivo a sadbu (konsolidované znění 2000 2002)
Kontaktní adresa autora:
Ing. Miroslav Houba, CSc.
Odbor osiv a sadby Praha, ÚKZUZ, Za Opravnou 4, 15006 Praha 5 Motol
e-mail: miroslav.houba@ukzuz.cz
Tweet
