Problematika osiv a sadby v ekologickém zemědělství

Problematika osiv a sadby v ekologickém zemědělství

Problems of seed and seedlings in organic agriculture

Josef Škeřík 1, Vojtěch Dukát 2, Jiří Brázda 3

1 Katedra rostlinné výroby, ČZU Praha

2 Družstvo vlastníků odrůd

3 KEZ Chrudim

Abstract

Paper describes the situation on organic agriculture in Czech Republic. It specifies the rules of both use and production of seeds in organic agriculture, also referes about seeds certification system in organic agriculture.

seed, seedlings, certification, organic agriculture

Souhrn

Příspěvek je věnován stavu ekologického zemědělství (EZ) v České republice. Upřesňuje pravidla používání a produkce osiv v ekologickém zemědělství. Poukazuje na systém certifikace osiv z ekologického zemědělství.

Rozšíření ekologického zemědělství v České republice

Historie českého EZ sahá do roku 1990, kdy vzniklo několik svazů s vlastními produkčními směrnicemi (PRO-BIO, Libera, Naturvita, Biova) a na základě dotací pro EZ se podniky začaly o tento systém hospodaření zajímat. Postupně vyvstala potřeba vytvořit jednotné směrnice pro kontrolu, certifikaci a označování produkce. Dohodou svazů a MZe ČR byl od roku 1993 zaveden tzv. Metodický pokyn pro ekologické zemědělství MZe ČR Praha č.j.: 655/93-340 ze dne 22. června 1993, který se stal jednotnou produkční směrnicí. V letech 1993 až 1997, kdy se dotace nevyplácely, počet ekozemědělců stagnoval. K novému oživení rozvoje EZ došlo až s novou podporou státu od r. 1998 (viz. tabulka 1).

Tehdy navržený systém podpory (cca 1000 Kč na ha TTP a 2000 Kč na ha orné půdy) vede k rozvoji EZ hlavně v horských a podhorských oblastech. To se projevilo ve struktuře ploch v ekologickém zemědělství (viz. tabulka 2). Pouze 10% podíl orné půdy na celkové ploše je nedostatečný a ve svém důsledku vede k nadprodukci hovězího masa a nedostatku produktů z intenzivních oblastí (obiloviny, zrniny, zelenina). To můžeme vidět i na celkové certifikované rostlinné produkci z roku 2000 a 2001 (tabulka 3).

Od počátku roku 2001 je u nás ekologické zemědělství upraveno zákonnou normou: zákonem č. 242/2000 Sb., O ekologickém zemědělství a o změnách zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, který byl schválen Poslaneckou sněmovnou v červnu roku 2000. Na tento zákon navazuje prováděcí vyhláška MZe ČR č. 53/2001 Sb. Zákon upravuje systém osvědčování bioproduktů a biopotravin, jejich označování a prodej, včetně dovozu a vývozu, jakož výkon kontroly a dozoru nad dodržováním tohoto zákona. Kontrolou je pověřena organizace KEZ o.p.s. (Kontrola ekologického zemědělství). Ta vytvořila nezávislý moderní kontrolní a certifikační systém, který je akreditován v EU. Důkazem, že celý český systém ekologického zemědělství je kompatibilní s EU, je uvedení České republiky na Seznam třetích zemí (což se rovná povolení vyvážet rostlinné a od prosince 2001 i živočišné bioprodukty do EU).

Tab. 1: Vývoj výměry zemědělské půdy v ekologickém zemědělství ČR (zdroj KEZ)

Tab. 2: Struktura půdního fondu v ekologickém zemědělství ČR (zdroj KEZ)

Tab. 3: Certifikovaná produkce některých plodin v letech 2000 a 2001 (zdroj KEZ)

Poznámka: Eko je označení po produkci po ukončení přechodného období na orné půdě dva roky od zahájení ekologického hospodaření, Přechod označení produkce přechodného období.

I když je v ČR v současnosti cca 217 000 ha ekologických ploch, orná půda z toho tvoří pouze 9 %, cca 19 000 ha. Tato plocha by se v budoucnosti (očekává se změna dotační politiky) měla zvyšovat. Na této ploše by se k produkci biopotravin, nejdéle od 1.1 2004, mělo v plné míře používat tzv. množitelský materiál dle zákona o EZ.

Používání osiva v legislativě EZ v EU

Od 1. ledna 1993 platí pro země ES Nařízení Rady EHS č. 2092/91 ze dne 24. 6. 1991 "O ekologickém zemědělství a odpovídajícím způsobu označování zemědělských výrobků a potravin". Toto nařízení bylonaposledyaktualizované Nařízení rady (ES) č.1804/1999 ze dne 9.července 1999 a je koncipováno jako rámcový zákon pro ekologické zemědělství.

V nařízení došlo k poměrně významné změně v používání osiva. Podle nového ustanovení (čl.6) se po 31. 12. 2003 pro produkci ekologických certifikovaných produktů bioproduktů a biopotravin bude muset používat již jen osiva produkovaného v EZ (obdoba nastává i u nás).

Současná legislativní situace produkce osiva v EZ v ČR

Produkce certifikovaného ekologického osiva se musí řešit především v návaznosti na tyto zákony:

Zákon č. 921/1996 Sb. o Odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin ve znění zákona č.357/1999 Sb. a vyhláška MZe č 191/96 Sb."

Ten je v současné době novelizován. V připravovaném znění (po prvním čtení v listopadu 2002) se ekologického osiva týkají tyto paragrafy:

§ 13 Rozmnožovací materiál v ekologickém zemědělství

Výrobu rozmnožovacího materiálu pro ekologické zemědělství upravuje zvláštní zákon 7). Obal 8) rozmnožovacího materiálu pro ekologické zemědělství musí být výrazně označen slovy "Určeno pro ekologické zemědělství". Pro EZ lze použít pouze rozmnožovací materiál, který nevyžaduje moření podle § 3 odst. 7.

§ 3 Uvádění rozmnožovacího materiálu do oběhu

(7) Druhy, jejichž základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál smí být uváděn do oběhu jen mořený, nebo je u nich stanovena mezní hodnota výskytu škodlivých organizmů, na základě které je stanovena povinnost moření, stanoví ministerstvo vyhláškou.

7) Zákon č. 242/2000 Sb., O ekologickém zemědělství.

8) § 2 písm. a) zákona č. 477/2001 Sb., O obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech).

Zákon č. 408/2000 Sb. ze dne 25. října 2000 O ochraně práv k odrůdám a o změně zákona č. 92/1996 Sb.

Ekologických zemědělců se dotýká poměrně významně, protože velká část znich si osivo produkuje doma pro svoji vlastní potřebu a z neznalosti zákona si ani neuvědomují, že jsou povinní platit majiteli odrůdových práv i za osivo vyrobené doma. Je to však záležitost problematická po stránce formální, bez přímé vazby problematiku produkce osiv.

Zákon č. 242/200 Sb. O ekologickém zemědělství a o změně zákona č3368/1992 Sb. O správních poplatcích ve znění pozdějších předpisů a prováděcí vyhláška č. 53 2000

Produkce osiva se významově dotýká § 3 písmeno c) bioproduktem se rozumí surovina rostlinného nebo živočišného původu získaná v ekologickém zemědělství a určená na základě osvědčení podle § 22 k výrobě biopotravin. Podle tohoto § ekologické vyprodukované osivo (ale ani krmivo) není možno označit za bioprodukt.

Ekologického osiva se týká: díl 2 - zvláštní ustanovení pro pěstování rostlin, § 11, písmeno d) je používat pouze rozmnožovací materiál stanovený pro ekologické zemědělství v prováděcím právním předpisu.

Velice významný je i § 10 bod 2 a 3 o zákazu pěstování a používání geneticky modifikovaných organismů.

Vyhláška č. 53 (zatím platná, připravuje se vydání novelizace)

§ 5 [K § 11 odst. 1 písm. d) zákona]

(1) V ekologickém zemědělství lze použít pouze rozmnožovací materiál 4) pocházející z rostlin, které byly pěstovány v souladu se zákonem a touto vyhláškou nejméně jedno vegetační období, u vytrvalých rostlin nejméně dvě vegetační období. Sazenice zeleniny musí vždy pocházet z ekologického zemědělství nebo přechodného období.

(2) Pokud není rozmnožovací materiál podle odstavce 1 dostupný, lze do 31. prosince 2003 použít nemořený rozmnožovací materiál jiného než ekologického původu podle zvláštního právního předpisu. 5) Nedostupnost rozmnožovacího materiálu podle odstavce 1 prokazuje ekologický podnikatel písemným vyjádřením tří výrobců nebo distributorů takového rozmnožovacího materiálu.

(3) V případě prokázané nedostupnosti nemořeného rozmnožovacího materiálu podle odstavce 2 lze u zeleniny do 31. prosince 2003 použít mořený rozmnožovací materiál. Nedostupnost nemořeného rozmnožovacího materiálu podle odstavce 2 prokazuje ekologický podnikatel písemným vyjádřením tří výrobců nebo distributorů takového rozmnožovacího materiálu.

(4) Vyžaduje-li to zvláštní právní předpis, 5) použije se mořený rozmnožovací materiál.

Komentář:

Výsledkem je tedy obdobná legislativa jako v EU, ale jak vypadá situace v praxi. Diskuse vyvolává hlavně to, že osivo z EZ nelze certifikovat jako bioprodukt. KEZ o.p.s. proto připravil program certifikace osiv v rámci programu "možno použít v EZ", který je přílohou tohoto příspěvku.

Používání osiva v dosavadní praxi EZ

Zákon a vyhláška platí již třetí rok a o používání osiv se stále intenzivně diskutuje. Zatím se v praxi používají čtyři zdroje osiva a jejich poměr se každoročně mění

a) vlastní osivo produkované na ekofarmě pro vlastní potřebu (farmářské)

b) nakoupený či darovaný merkantil zprodukce EZ

c) nakoupené certifikované osivo zprodukce EZ

d) nakoupené certifikované osivo z konvenční produkce

e) chtěli bychom se nyní postupně věnovat těmto jednotlivým možnostem a osvětlit jejich výhody a nevýhody.

Produkce farmářského osiva pro vlastní potřebu

výhody:

· pokud se to umí, tak to odpovídá nejvíce idei ekologického zemědělství

· menší finanční náklady

· menší byrokracie

· možnost použití konvenčního osiva (pouze pro produkci svého osiva)

· nepodléhá certifikaci ÚKZÚZ

nevýhody:

· vysoká pravděpodobnost produkce nekvalitního osiva (čistota druhová i odrůdová, klíčivost, semena plevelů, choroby, příměsi, škůdci a další)

· možnost omezení zákonem (např. vymezení sadbových oblastí atd.)

· pokud je z konvenčního osiva, nesmí se dále prodávat (ani jako osivo ani jako merkantil)

· podle velikosti farmy je nutné placení přiměřené náhrady, namísto licence, majiteli práv odrůdy (malé farmy jsou osvobozeny) viz. zákon 408/2000, toto je pro některé farmáře nové

· podléhá certifikaci KEZ (bud jako osivo pro vlastní potřebu, nebo jako neprodaný merkantil)

Nakoupený či darovaný merkantil zprodukce EZ

výhody:

· je levnější nežli certifikované osivo z EZ, ale většinou i než konvenční certifikované osivo.

· dost často se tak nakupuje "osivo" některých druhů obilovin, např. pohanky, u nás neregistrovaných odrůd

· je dostupnější cenově i regionálně

· je větší nabídka odrůd, některé jsou navíc jako certifikované osivo nedostupné

nevýhody:

· většinou neznámé osivové parametry a opět vysoká pravděpodobnost nekvalitního osiva

· i tento merkantil musí mít certifikaci KEZ, a to i "darovaný sousedovi"

· tento způsob nelze vzhledem k obcházení zákona a možnosti nákupu nekvalitního materiálu doporučit, jen u jinak nedostupných odrůd

Nakoupené certifikované osivo zprodukce EZ

výhody:

· nejmenší problémy při certifikaci následných bioproduktů je doklad na osivo

· má splněné parametry jak ÚKZÚZ, tak i KEZ

· mělo by být zárukou kvalitního osiva, a tedy i vyšší následné produkce

nevýhody:

· zatím je velmi drahé

· zatím omezený výběr odrůd

· regionálně nedostupné doprava se prodražuje

Nakoupené certifikované osivo z konvenční produkce (do 31.12.2003)

výhody:

· největší výběr odrůd v libovolném množství

· regionálně dobře dostupné

· má splněné parametry ÚKZÚZ, mělo by být zárukou kvalitního osiva

nevýhody:

· neodpovídá idejím EZ

· je nutné potvrzení o nedostupnosti ekologického osiva, což některé firmy nechtějí vydat

· u některých stupňů a druhů plodin je osivo povinně mořeno a nechtějí jej prodat nemořený (protože by to vyžadovalo rozbory)

Produkce certifikovaného osiva vEZ

Kvalita produkce

Osivo a sadba zemědělských plodin je důležitým faktorem, který významným způsobem ovlivňuje stabilitu výnosu a kvalitu produkce rostlinné výroby. Příznivý vliv plnohodnotného osiva na stav porostů a jejich produkční úroveň je jednoznačně prokázaný. Vekologickém zemědělství je úloha uznaného, certifikovaného osiva ještě výraznější, zejména z hlediska čistoty a zdravotního stavu. Prostřednictvím osiva a sadby vstupuje do rostlinné výroby další důležitý faktor a tím je odrůda. Jakostní osivo a kvalitní odrůda jsou ve velice úzké vazbě, protože ani sebe kvalitnější osivo nenahradí negativní vliv špatné odrůdy a na druhé straně i vynikající odrůda je bezcenná bez jakostního osiva.

Toto konstatování lze považovat za zákonitost, která platí jak vkonvenční tak i vekologické rostlinné výrobě.

Konvenční a ekologické semenářství nelze od sebe oddělovat, protože mají společnou legislativu. Přesto, že výroba osiv a sadby v podmínkách ekologického zemědělství je podstatně rizikovější z hlediska výše produkce a semenářské kvality než v konvenčních podmínkách, nemají výrobci ekologických osiv v semenářské legislativě žádné úlevy, ani při uznávacím řízení v porostu, ani ve vzorku. Tato přísnost je podle našeho názoru na místě, protože jakákoliv úleva v požadavcích na kvalitu osiva a sadby při jejich výrobě a uznávání se v konečném důsledku negativně projeví po zasetí u pěstitelů. Ekologický pěstitel má v průběhu vegetace značně omezené možnosti v nápravě nedostatků, které může způsobit použití méně kvalitního osiva. Jedná se zejména o zaplevelení a výskyt chorob a škůdců.

Kromě legislativy využívá konvenční a ekologické semenářství stejné šlechtění a jeho produkt tj.odrůdy.

Marketing

Platná legislativa ekologického zemědělství ve státech evropského společenství, ale také např. i v České republice ukládá ekologickým zemědělcům využívat pouze osiva, které byly pěstovány minimálně jednu generaci podle zásad ekologického zemědělství. Tímto ustanovením dochází k tomu, že ekologičtí zemědělci nemohou v plném rozsahu využívat osiva a sadbu od konvenčních semenářských firem a musí si zajistit výrobu minimálně poslední generace množení tj. osiva určeného na běžné plochy vlastními silami. Vyžaduje to vytvoření ekologické semenářské struktury, která organizuje smluvní výrobu osiv a sadby u ekopěstitelů, uznávací řízení, čištění osiv a distribuci. Pozitivním jevem je, že povinnost využívání osiv vyrobených na ekologických půdách vytváří ekologickým pěstitelům novou podnikatelskou aktivitu ve smluvním množení osiv. Naše zkušenosti v Čechách ukazují, že množení osiv může být velmi lukrativní (zejména množení pro zahraničí), ale má několik zásadních problémů, kterých překonávání činí zmnožení odborně náročnou a rizikovou činnost.

Hlavní problémy produkce osiv v EZ:

· široké druhové spektrum osiv a sadby, kterého výroba musí být zajištěna

· vzhledem k malé výměře orné půdy v ekologickém režimu jsou požadavky na výrobu osiv jednotlivých druhů a odrůd pouze v malých množstvích

· rozvoz malých množství osiv odběratelům na velké vzdálenosti

· kvalitní čistící technologie na úpravu osiv nejlépe u ekologických zemědělců

· zajištění výchozích, nemořených uznaných osiv pro založení množitelských porostů

· výběr vhodných smluvních množitelů

· ochrana množitelských porostů proti plevelům, chorobám a škůdcům v rámci pravidel ekologického zemědělství

Za první předpoklad úspěšného zvládnutí ekologického semenářství považujeme vytvoření profesionální semenářské organizace, která pracuje v ekologickém zemědělství. Konvenční semenářské firmy v Čechách sice projevují zájem o množení v rámci rozšíření svých podnikatelských aktivit, ale existuje několik důvodů, pro které jejich snahy rychle končí:

· nemají přímé spojení na ekologické zemědělce

· výroba malých dávek osiv jednotlivých druhů a odrůd v odděleném režimu je pro semenářské firmy nezajímavá

· problémy s odbytem ekologických osiv a dopravou malých partií

Podstatnou překážkou však je, že podnikat v ekologickém zemědělství vyžaduje ho pochopit a znát jeho potřeby, např. požadavky na výběr odrůd apod.

Dále ekologická semenářská organizace musí mít fundovaného semenářského agronoma, který je schopen kromě organizace uznávacího řízení zajišťovat:

· výběr schopných smluvních množitelů

· výběr vhodných odrůd do ekologického zemědělství

· rajonizaci množení jednotlivých odrůd

· plánování a organizaci rozsahu množení podle potřeb ekologického zemědělství

· poradenství

Zásady pro výrobu osiv a sadby v ekologickém zemědělství

1) Výběr smluvních množitelů

Smluvními množiteli mohou být pouze odpovědní pěstitelé (v EZ, ale možno i v přechodu na EZ), kteří mají čisté, nezaplevelené pozemky, na dobré úrovni propracovanou agrotechniku a ochotu provádět selekce a další potřebné úkony v rámci přípravy množitelských porostů na polní přehlídky. Dále musí mít dostatečnou velikost, aby byly schopni dodržovat povinné izolační vzdálenosti a časový odstup. Tyto zdánlivě nedůležité požadavky mohou mít rozhodující vliv na výsledky uznávacího řízení. Vzhledem k tomu, že množení osiv jednotlivých druhů rostlin vyžaduje odborné znalosti a technologické vybavení pro sklizen a posklizňovou úpravu, doporučuji vytvářet specializované množitelské ekofarmy na jednotlivé druhy plodin.

2) Výběr odrůd, vhodných pro pěstování v ekologickém zemědělství

Při výběru vhodných odrůd musíme vycházet z nabídky konvenčního šlechtění. Základní kritéria pro výběr vhodné odrůdy jsou odolnost vůči chorobám a škůdcům, rychlý počáteční růst, výška a schopnost zapojení porostu. Samozřejmě, kromě těchto požadavků se musí brát ohled i na požadavky kvality od zpracovatelů.

3) Rajonizace množení osiv a sadby

Kritickým bodem při uznávacím řízení osiv a sadby jsou rozbory zdravotních stavů sklizeného rozmnožovacího materiálu. V konvenčním zemědělství tento problém řeší moření. V ekologickém zemědělství je důležitá prevence.

Rajonizací pěstování jednotlivých druhů plodin je možné tento problém alespoň částečně řešit. Například výrobu sadby brambor je nutné přesunout do vyšších poloh, kde není tak veliké riziko přenašečů virových chorob, dále pšenice a ječmen se doporučuje množit v teplých a suchých oblastech. Množitelské porosty špaldy, ovsů nebo pohanky lze situovat i do vyšších poloh.

Moření pro ekologické zemědělství povolenými přípravky je zatím nereálné, protože takové přípravky alespoň v Čechách nemáme registrované. Jediným přípravkem na moření je POLYVERSUM, jeho registrace na moření obilovin bude údajně končit. Obdobná situace je i vzahraničí. A i kdyby nějaký zahraniční přípravek byl, těžko se najde firma, která ho nechá za drahé peníze registrovat pro tak malou pěstitelskou výměru, jaká je v ekologickém zemědělství.

4) Zdravotní stav výchozího rozmnožovacího materiálu

V rámci preventivních opatření je nutné vybírat pro zakládání množitelských porostů zásadně zdravá osiva. Problém, alespoň v Čechách je v tom, že konvenční sem. organizace nemají ochotu financovat rozbory zdravotních stavů v rámci hledání absolutně zdravých partií pro uznání bez moření, protože se jedná o požadavky na velmi malé partie a to není pro ně ekonomicky zajímavé. Tento problém je ještě výraznější při ozimech, kde je velice krátká doba mezi sklizní a novým výsevem a není čas na čekání na výsledky rozborů zdravotních stavů před vlastním uznávacím řízením. Výsev a založení množitelského porostu před ukončením uznávacího řízení je velice riskantní a konečně i zakázaný.

Tady opět musí sehrát rozhodující roli semenářský agronom, který musí mít již v době sklizně množitelských ploch výchozích materiálů jasno, jaké odrůdy chce, a ze kterých porostů, musí mít informaci o jejich zdravotním stavu, jestli mají předpoklad uznání a pak ihned po sklizni zajistit odběr informativních vzorků na zdravotní stavy. Předpokládá to velice úzkou spolupráci skonvenčními sem. firmami.

Za důležité preventivní opatření proti napadení chorobami a škůdci považujeme samozřejmě výběr odolných odrůd. Při výběru spolupracujeme velice úzce se šlechtiteli příp. jejich zástupci v České republice, kteří nám dávají doporučení na vhodné odrůdy. Samozřejmě, i tato doporučení je potřeba brát s určitou rezervou. Doporučení musíme doplnit o naše praktické zkušenosti.

5) Plánování rozsahu množení

Této činnosti je nutné věnovat velkou pozornost. Nadprodukce osiv je zbytečná, protože osiva skončí v merkantilu nebo se v lepším případě je podaří prodat do konvence.

Cenová politika v ekologickém semenářství bude muset být řešena velice citlivě, protože zdůvodu větší rizikovosti výroby osiv a nižších výnosů by měli být dražší než konvenční. Pokud však bude cena vyšší, může se stát, že zemědělci ve snaze ušetřit, budou požadovat odrůdy, o kterých ví, že nejsou v ekologické kvalitě, a když je nedostanou, mohou koupit levnější, konvenční osivo. Já doporučuji proto udržovat stejnou cenovou hladinu, jako v konvenci.

6) Rozvoz osiv a sadby

Jedná se o velký problém, protože rozvoz malých dávek osiv po celé republice podstatně zdražuje cenu osiv, která pak může odradit pěstitele od využívání certifikovaných osiv. Je málo pravděpodobné, že výroba osiv ekologických osiv bude zajišťována ve všech krajích tak jak je to v konvenčním zemědělství.

Jako řešení tohoto problému můžeme uvést český příklad, kde se semenářství ujala společnost PRO BIO Staré Město, která bioprodukci od zemědělců i vykupuje a zpracovává. V rámci této dopravy je schopna zajišťovat i rozvozy osiv a tím se náklady sníží.

Výhodou tohoto řešení je i skutečnost, že PRO BIO jako zpracovatel a výkupce si sám může určovat, jakou kvalitu z hlediska zpracovatelského cíle bude potřebovat a v jakém množství a podle toho zajistí výrobu a dodávku osiv zemědělcům.

Představení programu KEZ o.p.s.: osvědčování produktů a výrobků pro ekologické zemědělství

Zákon č. 242/2000 Sb., O ekologickém zemědělství rozumí "bioproduktem surovinu rostlinného nebo živočišného původu získanou v ekologickém zemědělství a určenou na základě osvědčení podle §22 k výrobě biopotravin". Tato definice znemožňuje osvědčovat jako bioprodukt například statková hnojiva, osiva, krmiva, chovná a plemenná zvířata.

Tuto situaci řeší KEZ o.p.s. zavedením programu osvědčování produktů ekofarmy s logem BIO s textem "možno použít v ekologickém zemědělství", jehož je KEZ o.p.s. vlastníkem.

Program je určen pro následně zpracované produkty ekofarem jako například rozmnožovací materiál, ale i pro osvědčování výrobků, které nepocházejí z ekofarmy, ale které vyhovují pro použití v ekologickém zemědělství, jako například pomocné půdní látky, krmné doplňky, desinfekční prostředky apod.

KEZ o.p.s. vystaveným certifikátem osvědčuje, že takto označené produkty a výrobky jsou v souladu s požadavky zákona č. 242/2000 Sb., O ekologickém zemědělství, pro použití v ekologickém zemědělství, a tím jsou také ve shodě s Nařízením rady 2092/91, takže vyhovují požadavkům EU.

Program navazuje na zákon, avšak je administrován nad jeho rámec, na program se nevztahuje správní řád ministerstva (není odvolací institucí), na osvědčené výrobky a produkty se nevydává vývozní osvědčení.

Program osvědčování výrobků a produktů k používání grafického znaku BIO "možno použít v EZ" je součástí systému jakosti KEZ o.p.s., je vytvořený v souladu s požadavky EN 45011 a je předmětem akreditace u Českého institutu pro akreditaci, o.p.s. Program je schválen Ministerstvem zemědělství ČR.

Postup certifikačního řízení pro ekologické podnikatele registrované podle zákona č.242/2000 Sb.

1. Podání Přihlášky produktů ekofarmy k osvědčení v programu "možno použít v EZ". (Žádosti se podávají na adrese: KEZ o.p.s., oddělení certifikace, Poděbradova 909, 53701 Chrudim)

2. Kontrola KEZ o.p.s. - každoroční řádná kontrola dle plánu inspekcí.

3. Vystavení osvědčení opravňující ke značení logem BIO "možno použít v ekologickém zemědělství" splatností jeden rok od data vystavení.

Povinnosti přihlašovatele množitelských ploch, výrobce osiv

Každý výrobce osiv poskytuje KEZ o.p.s. aktuální přehled množitelů osiv, se kterými obchoduje. V dokumentaci, kterou přihlašovatel - výrobce osiv dokládá KEZ o.p.s. musí být uváděni množitelé s jasnou identifikací pozemku, případně jednotlivých pozemků. Výrobce a upravovatel osiva vždy musí zachovat návaznost průvodních dokladů osiva na označení pozemku v evidenci ekofarmy (plán pěstování na každý rok předkládaný ke kontrole KEZ o.p.s.).

Pro urychlení procesu certifikace doporučujeme přihlašovatelům a výrobcům osiv, aby dokládali kopie protokolů o přehlídce množitelského porostu na ekofarmě, ve které bude obsaženo číslo parcely. Vždy musí být zajištěna dohledatelnost, ze kterého konkrétního pozemku osivo pochází. Kontrolní organizace vydává osvědčení ekologických osiv výrobci osiva na základě Uznávacího řízení ÚKZÚZ. Kontrolní organizace prověřuje, zda na pozemcích při pěstování množitelských plodin nedošlo kporušení zákona č. 242/2000 Sb., O ekologickém zemědělství, a pokud dojde k porušení, osvědčení osiva se nevydává pro celou partii, kterou tvoří nebo do které bylo sloučeno. Pro ekofarmy přihlašující rozmnožovací materiál k osvědčení neplatí podmínka uzavření licenční smlouvy ani platby spojené s osvědčováním v programu "možno použít v ekologickém zemědělství".

Postup KEZ o.p.s. po obdržení úplné žádosti od výrobce

1. Posouzení oprávněnosti předmětu žádosti a její úplnosti.

2. Odborné posouzení expertem KEZ o.p.s., zda použití výrobku odpovídá zákonu č.242/2000 Sb., O ekologickém zemědělství pro použití v EZ.

3. Uzavření licenční smlouvy o poskytnutí práva k užívání ochranné známky BIO s textem "možno použít v EZ".

4. Fakturace základní sazby a nákladů na zápis práva užívání ochranné známky u Úřadu pro průmyslové vlastnictví.

5. Vystavení osvědčení opravňující ke značení logem BIO "možno použít v EZ" splatností jeden rok od data vystavení.

6. Kontrola KEZ o.p.s. u výrobce za účelem ověření splňování podmínek, za kterých bylo osvědčení vydáno.

Varianty certifikace rozmnožovacího materiálu v programu osvědčování BIO "možno použít v EZ"

1) Osvědčování materiálu, na který bylo vydáno Rozhodnutí ÚKZÚZ

Základní parametry sledované v uznávacím řízení ÚKZÚZ jsou odrůdové vlastnosti, čistota osiva a klíčivost. Moření povinně deklaruje výrobce, ústav jej na certifikátech neosvědčuje.

Nemožnost kontaminace nepovolenými látkami pro EZ musí kontrolovat a osvědčovat KEZ o.p.s., která osvědčuje rovněž původ materiálu z rostlin pěstovaných v EZ podle požadavků § 5 vyhlášky č. 53/2001 Sb.

U sadby trvalých kultur, na které ÚKZÚZ vydalo Rozhodnutí o uznání porostu, KEZ o.p.s. vyčká stanoviska ÚKZÚZ, Odboru trvalých kultur, zda bude bezrizikové v tomto stádiu uznávacího řízení materiál osvědčovat BIO "možno použít vEZ".

2) Osvědčování materiálu s neukončenou certifikací, na nějž nebylo vydáno Rozhodnutí ÚKZÚZ o uznání osiva

Zákon o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin termín nezná, užívá se pro RM určený pouze pro vývoz dle schématu OECD. Záměrem KEZ o.p.s. není osvědčování takového materiálu. Akutní nedostatek osiv je třeba řešit v České republice - oblasti platnosti zákona č242/2000 Sb., O ekologickém zemědělství.

3) Osvědčování standardního osiva zelenin

Osiva zelenin, která budou uváděna do oběhu jako standardní, bude ekologický podnikatel nebo výrobce dokládat KEZ o.p.s. vlastními protokoly o přehlídce porostu a protokolem laboratorní zkoušky osiva podle požadavků zákona č. 96/1992 Sb., a jeho prováděcích právních předpisů. U výrobce proběhne kontrola procesu před nebo během konečného balení, aby KEZ o.p.s. mohla osvědčit sledované parametry.

4) Osvědčování obchodních osiv

KEZ o.p.s. se chystá osvědčovat obchodní osiva léčivek (mimo seznam) a stanoví podmínky: doložit aktuálním údajem ve věstníku MZe, že odrůdu je možno uvádět do oběhu jako obchodní osivo, doložení posudku ÚKZÚZ na obchodní osivo. K osvědčení obchodních osiv logem BIO "možno použít v ekologickém zemědělství" lze přistoupit poté, co bude prokázán původ v EZ a proces výroby do stupně balení.

Literatura

Přehled citované literatury je k dispozici u autorů.

Kontaktní adresa autorů:

Ing. Josef Škeřík, CSc., Katedra rostlinné výroby, ČZU Praha, e-mail: skerik@af.czu.cz

Ing. Vojtěch Dukát, Družstvo vlastníků odrůd Praha, e-mail: dvo.dukat@quick.cz

Mgr. Jiří Brázda, KEZ o.p.s. Chrudim, e-mail: kez@kez.cz