Ochrana ozimé řepky proti škůdcům v Polsku

19.02.2003 | Odborné konference

Ochrana ozimé řepky proti škůdcům v Polsku

Protection Of Winter Oilseed Rape Against Pests In Poland

Marek MRÓWCZYŇSKI, Henryk WACHOWIAK, Felicyta WALZAK

Institute of Plant Protection, Poznań, Polsko

Souhrn, klíčová slova

On the base of crop protection recommendation (2002 and 2003) from Poland and Czech the possibility of control were estimated for the folowing winter rape pest: rape flea beetle, flea beetles, rape stem weevil, rape pod weevil, pollen beetle, cabbage stem weevil, brasica pod midge, cabbage aphid and turnip sawfly. Range of controled pest as well as recommended products belongings to similar chemical group were comparable.

Key words: winter oilseed rape, pest, protection

Úvod

Ztráty na výnosu ozimé řepky způsobené škůdci činí v podmínkách Polska 15-50% a někdy jsou i příčinou celkového zničení porostu. Ze škůdců představuje největší ohrožení řepky ozimé: krytonosec řepkový (Ceutorrhynchus napi), blýskáček řepkový (Meligethes aeneus), krytonosec čtyřzubý (Ceutorrhynchus quadridens), krytonosec šešulový (Ceutorrhynchus assimilis), bejlomorka kapustová (Dasyneura brassicae), mšice zelná (Brevicoryne brassicae), pilatka řepková (Athalia colibri), zápředníček polní (Plutella cruciferum) a osenice (Agrotinae).

Krytonosec řepkový poškozoval v podmínkách Polska za průměr let 1980-2002 kolem 13% rostlin ozimé řepky. Nejnižší poškození (asi 5%) bylo v roce 1998 a nejvyšší (kolem 19%) v roce 1992. V roce 2003 se předpokládá o něco vyšší škodlivost, zvláště v oblastech na severozápadě, jihozápadě a jihovýchodě Polska.

Krytonosec čtyřzubý za průměr let 1980-2002 poškozoval asi 25% rostlin. Nejmenší poškození stonků (asi 9%) bylo v roce 1990, a nejvíce (kolem 35%) v roce 1993. V roce 2003 se očekávají největší škody na jihovýchodě, severozápadě a na severu Polska.

Blýskáček řepkový v letech 1980-2002 v průměru poškodil 14% poupat. Nejmenší škody okolo 9% byly v letech 1995 a 1999, nejvyšší (asi 23%) v roce 1983. V roce 2003 může škodlivost blýskáčka nepatrně narůst a to podle průběhu počasí v době butonizace řepky.

Krytonosec šešulový za období 1980-2002 poškodil v průměru 5% šešulí. Nejméně kolem 2% - v roce 1999, nejvíce (asi 9%) v roce 1983. V roce 2003 se očekává další zvýšení jeho početnosti a škodlivosti.

Bejlomorka kapustová v období 1980-2002 poškodila v průměru 4,5% šešulí. Nejnižší škody kolem 2% byly zjištěny v roce 1990, nejvyšší (asi 9%) v roce 1992. V roce 2003 se prognózuje další zvýšení škodlivosti bejlomorky kapustové. Nejvíce ohroženy budou porosty řepky na jihozápadě Polska.

V září 2002 se na porostech ozimé řepky v Polsku ve velkém rozsahu vyskytly pilatka řepková, zápředníček polní a osenice. Způsobují vážné poškození listové plochy.

Na podzim 2002 pilatka atakovala porosty olejky hned po vzejití rostlin.

Objevily se až 3 generace pilatky řepkové. Příčinou toho byly netypické agroklimatické podmínky, to jsou velmi vysoká teplota vzduchu ve dne i v noci, malé dešťové srážky a zjednodušená agrotechnika, která se zvláště uplatňuje v posledních letech. Speciálně se již nelikvidují posklizňové zbytky a strniště po řepce, kde se ve velkém objevují samosevy řepky. Samosevy často rostou po celé září až do osevu ozimé pšenice a jsou zdrojem chorob i škůdců. Ponechávání starých řepkovišť bez ošetření patří k největším chybám v agrotechnice řepky v Polsku.

V roce 2002 je v Polsku registrováno 5 mořidel, které kromě jiných vážných škůdců v podzimním období chrání rovněž řepku proti pilatce řepkové. Účinnost mořidel na pilatku se uplatňuje přes žír housenic na listové ploše. Teprve potom následuje otrava a zničení škůdce. V roce 2002 bylo potvrzeno, že ne všechna zaregistrovaná mořidla zabezpečují v plném rozsahu ochranu vzcházející řepky před housenicemi pilatky řepkové. Na oslabení ochrany před poškozením rostlin od housenic mají vliv podmínky počasí (úpaly a sucho), objevení se třetí generace, zjednodušená agrotechnika (minimalizace), ponechávání výdrolů z řepky a nedostatečné vzejití - malý počet rostlin na 1 m2.

Vedle založení porostů řepky ozimé z mořeného osiva nejednou vznikne potřeba aplikace insekticidů - postřik rostlin registrovanými přípravky. Rostliny se mají ošetřovat v době výskytu housenic, když je v průměru 1 housenice na 1 rostlinu.

V září 2002 se v Polsku poprvé ve velkém rozsahu objevil zápředníček polní na spodku listové čepele bylo možno napočítat od 1 do 10 housenic zápředníčka polního. Jeho velmi početný výskyt v souvislosti s podmínkami počasí (úpaly a sucho) způsobil až 90% poškození listů. Insekticidy použité proti housenicím pilatky řepkové rovněž ničí housenice zápředníčka polního. Ponechání samosevů řepky a brukvovitých plevelů způsobují zvěšení početnosti zápředníčka polního. V Polsku se veškerá výměra ozimé řepky vysévá osivem mořeným proti chorobám a škůdcům. V současnosti se používají mořidla která hlavně obsahují imidacloprid, thiametoxam, naopak se omezuje carbofuran a diazinon.

Ochrana proti krytonosci řepkovému se provádí na asi 30% výměry řepky a to hlavně na jihu a východě Polska. Hlavně se používají pyretroidy a stále více směsi chlorpyrifosu scypermetrinem.

Krytonosec čtyřzubý se v Polsku ošetřuje současně s ochranou olejky před blýskáčkem řepkovým. V posledních letech se provádí dvě ošetření řepky a užívají se především pyretroidy. V některých oblastech je pozorována jejich menší účinnost, což může vyvolat odolnost blýskáčka řepkového na aplikované insekticidy.

V Polsku se skoro neprovádí ochrana proti krytonosci šešulovému a bejlomorce kapustové. Chemicky se ošetřuje asi 5% porostů řepky, hlavně v západní oblasti Polska.

Význam škůdců řepky v Polsku v letech 1980 -2000 a 2001-2002Harmful insects on winter oilseed rape in Poland

Škůdci	1980-2000	2001-2020
Krytonosec řepkový (Ceutorhynchus napi Gyll.)	+ +	+ +
Krytonosec čtyřzubý (Ceutorhynchs quadridens Panz.)	+ +	+ + +
Krytonosec zelný (Ceutorhynchus pleurostigma Mrsh.)	+	+ +
Krytonosec šešulový (Ceutorhynchus assimilis Payk.)	+	+ +
Pilatka řepková	+	+ +
(Athalia colibri Christ.)
Vrtalka zelná (Phytomyza rufipes Meig.)	+	+ +
Mšice zelná (Brevicoryne brassicae L.)	+	+ +
Háďátka (Nematoda)	+	+ +
Dřepčík olejkový (Psylliodes chrysocephala L.)	+	+
Dřepčíci (Phyllotreta spp.)	+	+
Bejlomorka kapustová (Dasyneura brassicae Winn.)	+	+ +
Osenice (Agrotinae)		+
Blýskáček řepkový (Meligethes aeneus F.)	+ + +	+ + +
Slimáčci (Gastropoda)	+	+ +
Květilka zelná (Hylemyia brassicae Bche.)	+	+
Zápředníček polní (Plutella cruciferum Zell.)		+
Třásněnky (Thysanoptera)		+
Lesní zvěř a ptáci	+	+ +

+ lokální škůdci

++ významní škůdci

+++ velmi významní škůdci

Krytonosec řepkový - % poškozených rostlin ozimé řepky v roce 2002.