Být rolníkem není atraktivní

V zemědělských podnicích na Benešovsku v současné době pracuje jen čtvrtina z celkového počtu lidí, kteří se farmařením zabývali před rokem 1989. Region tak ztrácí své tradiční zaměření. Život zemědělců je těžký, shodují se odborníci. Počet lidí, kteří v tomto pro Benešovsko tradičním oboru dříve pracovali, se rapidně snížil.

"Před rokem 1989 pracovala na Benešovsku v zemědělství jedna čtvrtina práceschopných obyvatel, tedy asi deset tisíc lidí," říká ředitel Úřadu práce Benešov Petr Němeček a nahlíží do statistik."V současné době je to jen dva a půl tisíce lidí," dodává Petr Němeček. Situaci spojuje s tím, že se v poslední době snižuje objem zemědělské obhospodařované půdy, přibývají nové stavby a více produktů se dováží, než vyváží. Úbytek zemědělců potvrzuje i ředitel Zemědělské agentury a pozemkového úřadu Benešov František Tůma.

"Snížení počtu lidí pracujících v zemědělství v posledních letech bylo podstatné," říká. Podle Františka Tůmy je ale obtížné zjistit, kolik lidí je v zemědělství skutečně zaměstnáno. V některých menších podnicích totiž pomáhají i příbuzní, někdy z řad penzistů, kteří nejsou nikde zaevidováni. Jisté však je, že platy v zemědělství nikoho nelákají. "Ve větších podnicích na Benešovsku se mzda pohybuje kolem čtrnácti tisíc hrubého, ale to se týká jen malého množství společností. Jinde je to dvanáct tisíc hrubého i méně. Zaměstnanci větších společností však většinou nedostávají naturálie a musí si vystačit jen se mzdou," upozorňuje František Tůma. Ve většině zemědělských podniků je ale mzda mnohem nižší. "Lidem v zemědělství se žije těžce," shrnuje stručně Tůma.

Na těžké živobytí žehrají i sami zemědělci a úbytek lidí pociťují na vlastní kůži. Lidé jdou za většími penězi. "Za osm tisíc hrubého se nikomu pracovat nechce," říká Josef Procházka z akciové společnosti Neveklov. I tam se projevuje nechuť lidí pracovat v zemědělství.