Obce: Farmáři z EU platí více a včas

Podle tuzemských zemědělců na prodeji půdy vydělávají také spekulanti.

Zastupitelé malé vesnice Jevišovka na Mikulovsku, se rozhodli pronajmout téměř dvě stě hektarů obecních polí rakouskému farmáři.

Na Mikulovsku v blízkostí českorakouských hranic to přitom není první případ, kdy se majitelé pozemků rozhodli dát před tuzemskými rolníky přednost zemědělcům ze zahraničí. Rakouští sedláci tak už mají v příhraničí pronajaty tisíce hektarů polí.

Zastupitelé v Jevišovce se sto devadesát hektarů orné půdy rozhodli pronajmout rakouskému farmáři Robertu Harmerovi především proto, že jim nabídl třikrát více peněz než jeho tuzemští konkurenti a navíc zaplatil dopředu. »Peníze potřebujeme na to, abychom mohli obec dál rozvíjet,« řekl starosta Jevišovky Michal Vago. Podle něj obec počítá kvůli většímu přílivu peněz do obecní kasy se spoluprací s rakouskými farmáři i u budoucnu.

Zastupitelé se navíc rozhodli pole rakouskému farmáři pronajmout za tři tisíce sedm set korun za hektar na pět let také z toho důvodu, že obecnímu úřadu tuzemští zemědělci už dluží za pronájem obecních polí přes padesát tisíc korun.

Rakouský farmář Robert Harmer přitom na Mikulovsku hospodaří deset let a má pronajato asi osm set hektarů polí. A není v českorakouském pohraničí zdaleka sám.

Další Rakušan, ekologický zemědělec Michael Piatti-Fünfkirchen, hospodaří na rakouské i moravské straně hranice. A zatímco v Rakousku obhospodařuje tři sta hektarů pozemků, na moravské u obce Březí už má pronajato přes tisíc hektarů polí. Jeho produkce z moravských polí směřuje zosmdesáti procent do zemí Evropské unie, dvacet procent zůstává v Česku.

Kromě rakouských farmářů si půdu při hranicích s Rakouskem pronajímají také Němci, Belgičané, Nizozemci a Dánové, žádná evidence, kolik půdy je takto pronajato, neexistuje.

Podle odhadů tuzemských zemědělských organizací jde už ale o tisíce hektarů. »Jen na Břeclavsku už mají cizinci pronajaty stovky hektarů. Stačí se přijet podívat na jaro na pole v okolí Mikulova. Traktory s českými poznávacími značkami jsou výjimkou,« uvedl předseda Zemědělského družstva v Sedlci Jan Hajda.

Pro zahraniční farmáře je pronájem půdy výhodný - platí totiž několikanásobně méně než ve svých zemích. Navíc je do Česka láká dostatek volné půdy, ta už třeba ke koupi nebo k pronájmu v Německu nebo Rakousku téměř není. Podle Michaela Piatti - Fünfkirchena ale nejsou zahraniční farmáři proti tuzemským nijak zvýhodněni.

Tuzemským zemědělcům ale nejvíce vadí, že na obchodu s tuzemskou půdou v příhraničí vydělávají také spekulanti. Ti totiž nakupují v dražbách půdu od Pozemkového fondu a pak ji buď okamžitě pronajímají zahraničním farmářům, nebo čekají, že po vstupu země do Evropské unie její cena výrazně poroste. Tuzemští zemědělci tvrdí, že ti, kteří půdu skupují, při dražbách domácí konkurenci přeplácejí o padesát až sto procent, a často za nimi stojí právě zahraniční kapitál.

Podle Ministerstva zemědělství mohou čeští a moravští farmáři při nákupu půdy využívat výhodných úvěrů z podpůrného garančního fondu. Zemědělci ale tvrdí, že ani za těchto podmínek neobstojí v dražbách fondu před například rakouskou konkurencí.